240 likes | 402 Views
ZEMĚ A MĚSÍC, TĚLESA SLUNEČNÍ SOUSTAVY. VZNIK PLANETY ZEMĚ jedna z teorií. z mlhoviny, ve které se tělesa k sobě přitahují – sráží planeta rostla a zvětšovala se její gravitace při nárazech dalších vesmírných těles => teplo, povrch planety se taví
E N D
VZNIK PLANETY ZEMĚjedna z teorií • z mlhoviny, ve které se tělesa k sobě přitahují – sráží • planeta rostla a zvětšovala se její gravitace • při nárazech dalších vesmírných těles => teplo, povrch planety se taví • Zemi pokrýval oceán magmatu – těžší prvky, se začaly usazovat (klesají ke středu) – začíná se vypařovat H2O, CO2 • počet dopadajících těles klesá, povrch i atmosféra chladne • Jaké stáří se naší planetě odhaduje?
ZEMĚ - tvar staré civilizace – plochá deska plující na oceánu Pythagoras (6. st. př. n. l.) – tvar koule Aristoteles – důkazy o kulatosti Země (zatmění) ZPLOŠTĚNÍ
ZEMĚ - tvar ZEMĚ JAKO GEOID GEOID = • matematicky nedefinovatelný tvar • k povrchu geoidu se vztahuje nadmořská výška
ZEMĚ - tvar ZEMĚ JAKO ROTAČNÍ ELIPSOID • střed • poloměr rovníku • pólový poloměr Krasovského elipsoid (1940) – vojenské účely, Besselův, Hayfordův nejnovější a nejpřesnější: WGS 84 (WorldGeograficSystem, 1984) – družicová měření, střed je totožný se středem Země
ZEMĚ - tvar REFERENČNÍ KOULE
ZEMĚ – v číslech • : 149,6 mil. km (1 AU) • : 12756 km • : 12713 km • : 40 075 695 m • : 40 008 552 m • : 5,977 x 1024 kg • : 510,1 mil. km2 • : 5,5 g/m3 (5x větší než H2O) • : 15° za hodinu • : 463,8 m/s • Jaké další údaje?
ZEMĚ – rotace kolem zemské osy • směr pohybu • doba otočení • odklon zemské osy = od roviny ekliptiky • ROVINA EKLIPIKY
Keplerovy zákony • 1. zákon • Planety obíhají kolem Slunce po elipsách málo odlišných od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce. • 2. zákon • Plošné obsahy opsané průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní.
Oběh Země kolem Slunce • po eliptické dráze – Slunce = jedno ohnisko • přísluní – perihelium • odsluní – afelium • – 939,2 mil. km • = doba oběhu Země o 360° • 365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sec. • => každý 4 rok – přestupný rok (366 dní)
STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ LETNÍ SLUNOVRAT - 21. – 22. června PODZIMNÍ ROVNODENNOST – 22. – 23. září
STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ ZIMNÍ SLUNOVRAT – 21. – 22. prosince JARNÍ ROVNODENNOST – 20. – 21. března
ČASOVÁ PÁSMA • na nultém poledníku je ve 12 hodin Slunce nejvýše (vrcholí) • na 15° v. z. d. vrcholilo Slunce o hodinu dříve • na 15° z. z. d. vrcholí Slunce o hodinu později NA VÝCHOD NA ZÁPAD
Coriolisova síla • setrvačná síla zemské rotace způsobující stáčení vodních a vzdušných proudů • severní polokoule • jižní polokoule
Důkazy rotace Země • zploštění Země • střídání dne a noci • zdánlivý pohyb Slunce, hvězd a planet • slapové jevy • Foucaultovo kyvadlo • odchylka padajících těles • Coriolisovasíla
Důsledky otáčení Země • existence pasátů • stáčení mořských proudů • asymetrie říčních koryt, vymílání pravých břehů řek • větším opotřebením levé strany kolejnic • zploštění Země • střídání dne a noci • slapové jevy • zdánlivé otáčení nebeské sféry.
MĚSÍC • přirozená družice Země • jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk (N. Armstrong 20. 7. 1969, 2 ½ hod, Apollo 11) • obíhá kolem Země po eliptické dráze • střední vzdálenost • doba otočení kolem osy • teplota: • povrch tvoří krátery a lávová měsíční moře • nesvítí – • tvar koule o průměru
Fáze Měsíce • NOV – Měsíc ve směru ke slunci – nedá se pozorovat • PŘIBÝVAJÍCÍ SRPEK – v podobě písmene D – „dorůstá“ • PRVNÍ ČTVRT – týden po NOVu • PŘIBÝVAJÍCÍ MĚSÍC • ÚPLNĚK – vidíme celou osvětlenou polokouli (dva týdny po NOVu) • UBÝVAJÍCÍ MĚSÍC • POSLEDNÍ ČTVRT • UBÝVAJÍCÍ SRPEK – tvar písmene C – „couvá“ PO 29,5 DNECH NASTÁVÁ OPĚT NOV
ZATMĚNÍ MĚSÍCE • nastává pokud je Měsíc v úplňku a vstoupí do stínu Země (úplné, částečné nebo polostínové) • Polostínové • Částečné • úplné
ZATMĚNÍ SLUNCE • nastává když je Měsíc v novu a vrhá stín na Zemi
Slapové jevy • Měsíc svou gravitační silou ovlivňuje pohyby vodní masy na Zemi – dmutí • příliv • odliv • nejvyšší příliv (skočný) • nejnižší příliv (hluchý)
SLAPOVÉ JEVY • v oceánu nebo na otevřeném moři se slapové jevy projevují minimálně (1 m) • v zálivech mohou být přílivy až několik metrů (Bretaňský poloostrov – 14 – 15 m)