410 likes | 656 Views
G eologie. je nauka o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř naší planety i na jejím povrchu. LITOSFÉRA. kamenný obal Země sféra tvořená horninami v pevném stavu sahá do hloubky 100 – 300 km
E N D
Geologie je nauka o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř naší planety i na jejím povrchu.
LITOSFÉRA • kamenný obal Země • sféra tvořená horninami v pevném stavu • sahá do hloubky 100 – 300 km • pod litosférou se nacházejí horniny v roztaveném stavu = astenosféra
Zemská kůra Zopakujte si, jaké existují základní typy zemské kůry a v čem se liší:
Zemská kůra pevninská Ø mocnost 35 km (20 – 80 km) 3 vrstvy (sedimentární, žulová a čedičová) podstatně starší větší objem (64%) oceánská Ø mocnost 10 km (6 - 15 km) 2 vrstvy (sedimentární a čedičová) podstatně mladší menší objem (21%) (přechodná - zabírá asi 15% objemu kůry)
Složení litosféry • litosféra je složena z pevných hornin TYPY HORNIN • vyvřelé (magmatické) • usazené (sedimentární) • přeměněné (metamorfované)
Vyvřelé horniny • vznikají tuhnutím magmatu • podle místa vzniku se dělí na vyvřeliny hlubinné a výlevné V čem se liší hlubinné a výlevné vyvřeliny?
Vyvřelé horniny hlubinné vyvřeliny tuhnou v hloubce, takže nerosty jsou dobře vykrystalované př. žula výlevné vyvřeliny tuhnou na povrchu Země, takže nerosty nejsou dobře vykrystalované př. čedič
Přeměněné horniny • vznikají přeměnou (metamorfózou) jiných hornin za vyšších teplot a tlaků • mají většinou charakteristické páskování • př. rula
Usazené horniny • vznikají zvětráváním(erozí) starších hornin a následným usazením (sedimentací) • pokrývají značnou část povrchu Země • př. pískovec nebo vápenec
Litosférické desky • litosféra není jednolitá, ale je rozlámaná na litosférické desky • litosférické desky se vůči sobě navzájem pohybují
Jak se projevuje na povrchu Země pohyb litosférických desek? Nejčastěji zemětřesením, vulkanickou činností a horotvornými pochody.
Rozhraní litosférických desek • DIVERGENTNÍ • KONVERGENTNÍ • NEUTRÁLNÍ
Divergentní rozhraní litosférických desek • na tomto rozhraní vzniká nová zemská kůra • typickým příkladem divergentního rozhraní jsou středooceánské hřbety Najděte na mapě světa příklady divergentního rozhraní:
Island • Ostrov je vynořenou částí Středoatlantského hřbetu • díky divergenci se Island neustále zvětšuje Hekla
Východoafrický rift Která tektonická jezera leží ve Východoafrickém riftu?
Konvergentní rozhraní litosférických desek • na tomto rozhraní zaniká zemská kůra • typickým příkladem divergentního rozhraní jsou subdukční zóny Najděte na mapě světa příklady konvergentního rozhraní:
Kordillery a Andy • Pásemná pohoří, která vznikla díky konvergenci litosférických desek Najděte na mapě daných pohoří činné sopky:
Kordillery a Andy Sv. Helena Popocatépetl Chimborazo Nevado del Ruiz
Neutrální rozhraní litosférických desek • Na tomto rozhraní se pohybují dvě desky podél sebe • Ukázkovým příkladem neutrálního rozhraní je zlom San Andreas v Kalifornii Která města leží podél zlomu San Andreas a jak je tento zlom ovlivňuje?
San Andreas • Na zlomu San Andreas nebo v jeho blízkosti leží například San Francisco nebo Los Angeles
Vznik pevnin a oceánů • Rozmístěním, tvarem a velikostí pevnin a oceánů v geologické minulosti se zabývá PALEOGEOGRAFIE (zeměpis zaniklého světa) • V průběhu historie Země došlo k obrovským změnám na mapě světa
V průběhu prvohor došlo díky pohybům litosférických desek ke spojení všech kontinentů v jeden celek superkontinent PANGEA
Jaké důkazy mohou dokládat existenci Pangey? - některé kontinenty svými tvary do sebe zapadají jako části skládačky - výskyt stejných hornin na různých kontinentech v částech, které kdysi přiléhaly k sobě - přítomnost stejných zkamenělin
Na počátku druhohor došlo díky pohybům litosférických desek k rozpadu Pangey Laurasie + Gondwana
Sledujte pozorně rozpad Pangey na následujících mapách. Které dnešní kontinenty tvořily Laurasii a které Gondwanu? Který oceán vznikl v druhohorách?
Pevniny • nejstaršími jádry pevnin jsou tzv. štíty • ke štítům se přimykají platformy, které vznikly na okrajích štítů • ostatní části pevnin vznikly nejčastěji vyvrásněním
Evropa • nejstaršími jádry Evropy jsou baltský štít a ukrajinský štít • K nim se přimyká evropská platforma, tvořící podloží Východoevropské roviny • ostatní části Evropy se na jádro „připojily“ vrásněním při kolizích kontinentů
Evropa Pokuste se vysvětlit vznik Skandinávského pohoří Uralu Alp: