310 likes | 540 Views
Výroba skla v raném středověku. 6. – 12.stol. po Kr. – území Čech a Moravy postupně osídleno slovanskými kmeny – pod vnějšími tlaky se kmeny spojují - 10.stol. významný přemyslovský stát – prolínání kultur a obliba skleněných předmětů - > vznik sklářských dílen do pol.9.stol.
E N D
Výroba skla v raném středověku • 6. – 12.stol. po Kr. • – území Čech a Moravy postupně osídleno slovanskými kmeny • – pod vnějšími tlaky se kmeny spojují - 10.stol. významný přemyslovský stát • – prolínání kultur a obliba skleněných předmětů -> vznik sklářských dílen • do pol.9.stol. • – sklo je vzácné, pouze drobné ozdoby, korálky a závěsy • středohradištní období • – prudký nárůst počtu korálků, vzácně zlomky dutého a okenního skla • 11. a 12.stol. • – úbytek korálků a ochuzení jejich tvarového spektra, mírný nárůst úlomků dutého • a okenního skla
Ozdoby – hlavně v hrobech, ale také v sídlištním prostředí – domácí výroby – korálky s kovovou trubičkou - vzácné – nálezy v Čechách – méně kvalitní sklo a jednodušší tvary – domácí původ? – potulní skláři ?
Korálky doby hradištní Nejčetnější kotoučovité (2) Četné jsou příčně členité (15-16) a s barevnou nití (24-30) Typický český tvar (13)
Duté sklo – méně časté nálezy zlomků – sídlištní prostředí méně často hroby – často velká fragmentace – těžko se určuje tvar – import západ (Porýní), východ (severní Černomoří), jihovýchod (Sýrie) Prokázané tvary – nálevkovité poháry (Porýní), nízké číšky plasticky zdobené natavenou nití, nízké kruhové misky, číšky s taženými kapkami a závěsné lampy (Sýrie)
Okenní sklo – různobarevné ploché zlomky původních destiček – nálezy v místech církevních staveb (Mikulčice, Sady u Uh. Hradiště, Olomouc, Stará Boleslav, Pražský hrad) – považují se za importy
Drobné užitkové předměty – hladítka na textilie či kůže? – polokulovité předměty; průměr 8-9 cm; výška 3-5 cm – téměř na celém území Evropy; hl. západ a sever
Chemie a technologie raně středověkých skel – chemické složení – rtg. mikroanalýza (nedestruktivní) – nejvíce prozkoumány korálky – výrazná různorodost složení raně středověkých skel – 5 skupin složení
Skupiny složení A. sodnovápenatá skla Na2O-CaO-SiO2 – Na2O 17 hm.%; CaO 7 hm.%; CuO, CoO, Mn2O3, FeO – K2O < 0,8hm.% - přírodní soda – Porýní – K2O > 1,5 hm.% - popel mořských rostlin B. Binární olovnatá skla PbO-SiO2 – SiO2 22-27 hm.%; PbO 69-78 hm.%; CuO, Fe2O3 C. Draselnoolovnatá skla K2O-PbO-SiO2 – K2O 4-7 hm.%; PbO 63-67 hm.% – K2O 9-11 hm.%; PbO 48-52 hm.%; CuO, Fe2O3 – nejmladší produkce D. Sodnoolovnatá skla Na2O-PbO-SiO2 – opakní, nehomogenní, porézní, ostře žluté barvy Pb2SnO4 – nejméně početná skupina E. Chemicky nezařazená skla – K2O > Na2O; vysoký obsah CaO
Vývoj složení skel – sodno-vápenatá (A) – sodnoolovnatá (D), – binární (B) a draselnoolovnatá (C)
Sklářské výrobní oblasti v raném středověku 1. Oblast západní – Francie, Nizozemí, S a Z Německo, Velká Británie – tradice galská, vliv z Itálie, Španělska a vých. Středomoří 2. Oblast středoevropská – Bavorsko, Horní Falc, Čechy, Morava, Durynsko, Dolní Rakousko, JZ Slovensko – střetávají se zde vlivy ze všech směrů 3. Oblast jihovýchodní – Bulharsko, Řecko, východní Středomoří – tradice východořímské říše, vliv starověkých center v Sýrii, Palestině, Mezopotámii a Egyptě 4. Oblast severovýchodní – Polsko a Rusko – vliv byzantských sklářů
Sklářství období vrcholného středověku – 13. stol. výrazný kulturní a ekonomický vzestup – impulsem pro zakládání domácích skláren – kolonizace lesnatých horských oblastí – dřevo – popel – zdroj potaše
Vitrail a mozaika – 14.stol. – specializace skláren (duté sklo, tabulové sklo, kaménky do mozaik) – roste rozmanitost výrobků – výrazná roste spotřeba okenního skla – intenzivní výstavba gotických kostelů majících stále větší okna