Talent…

1. Talent… Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Katedra kinantropologie a základů humanitních věd FTVS UK

2. Talent • spolu s motorickými schopnostmi, dovednostmi, vlohami a nadáním je označován jako motorický předpoklad • výklad základních pojmů vlohy – nadání – talent je u různých autorů různý

3. Talent • mimořádná schopnost, vloha, vysoká míra nadání podmiňující vykonávání určité činnosti na vysoké úrovni slovník cizích slov • vysoké nadání, vloha, mimořádná schopnost

4. Talent • soubor schopností, zpravidla pokládaný za vrozený, umožňující dosáhnout v určité oblasti nadprůměrných výkonů • též označován za projevení nadání, tj. odhalení úspěšnými výkony • někdy nazýván tvořivé nadání

5. Talent podle Gagného (1985) Francoys Gagné, kanadský profesor (Professor, Université du Québec à Montréal, Canada) • netrénované a spontánně vyjádřené přirozené schopnosti (nazývané také nadání), které jsou přinejmenším v jedné oblasti lidské činnosti na takové úrovni, že se odpovídající výkon nachází mezi 15% nejlepších v porovnání s dospělými nebo vrstevníky

6. Oblast: akademická technická umělecká interpersonální (sociální) motorická Úroveň: slabá (mild) mírná, průměrná(moderate) velká (high) mimořádná(exceptional) výjimečná (extreme) Gagné (1990,1998) specifikuje 5 oblastí a 5 úrovní talentu

7. Nadání • v nejširším pojetí souhrn všech předpokladů člověka, na nichž závisí produktivita jeho činnosti (intelektové schopnosti, senzomotorické dovednosti, emocionální rysy, temperament), • v užším smyslu jde o soubor nadprůměrně vyvinutých schopností, potřebných pro výkon určité činnosti (hudební, matematické nadání), jež ve vyhraněné formě ovlivňují celkové zaměření a činnost jedince

8. Nadání (gift, talent) • soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností, nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávající nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní

9. Vloha (faculty, predisposition) • vrozené fyziologicko-anatomické zvláštnosti především nervové soustavy, častěji však vrozené skupiny dispozic či schopností umožňující dosáhnout mimořádných a speciálních znalostí či dovedností

10. Dělení vloh • oblast rozumových schopností • oblast,kde se projevují vlastnosti nervové soustavy • oblast citového života G.W.Allport dělí vlohy do těchto tří skupin: • spouštěcí mechanizmy, reflexy, instinkty • rychlost, síla reakcí, vlastnosti nervové s. • učení učit se, vytvářet soustavy poznatků, inteligence

11. Počátky vědeckého zkoumání talentu • Konec 19. století ve spojitosti s inteligencí a kognitivními schopnostmi • Svými výzkumy se proslavili např. Francis Galton, Lewis Terman nebo Leta Hollingworth • Studie o vlivu dědičnosti a prostředí

12. Francis Galton • behaviorální psycholog a vědec 19. století • stal se prvním, kdo aplikoval Darwinovu vývojovou teorii na studium rozdílů dědičnosti fyzických a psychických vlastností • naznačil, že inteligentnější lidé se od méně inteligentních liší dvěma obecnými kvalitami: duševní energiía vnímavostí

13. Galton zkoumal genetické souvislosti na 1000 případech „výjimečných“ mužů - zjistil, že pocházeli pouze z 300 rodin • usuzoval, že tendence k intelektovému nadání jsou dědičné • své první výzkumy inteligence na základě fyziologických charakteristik založil na testování cca 9 000 zájemců • měřil 17 ukazatelů včetně výšky, váhy, síly stisku ruky, schopnosti senzorického rozlišování • soudil, že génius je výsledkem pouze genetiky a ne vlivem prostředí. • jeho největším přínosem je myšlenka, že rozložení většiny lidských vlastností se přibližuje křivce normálního rozložení

14. Lewis Terman • autorem snad nejslavnější longitudinální studie intelektově nadaných jedinců v celé historii zkoumání inteligence • Terman velmi detailně zkoumal soubor větší než 1500 osob, který podroboval kvalitativní analýze • vzorek tvořily děti z kalifornských škol z 20. let, studie se po dekádách opakovaly na stejném vzorku probandůa následovníci Termana pokračují dodnes

15. Shrnutí zjištění obecných charakteristik • jsou lepší v čtení, jazykových schopnostech, matematickém uvažování, vědě, literatuře i umění, méně průkazná je superiorita ve sčítání, pravopise, faktických informacích z historie • mají mnohostranné a spontánní zájmy, čtou mnoho knih, mají neuvěřitelné sbírky, pěstují mnoho koníčků, znají a umějí mnohem více her než průměrná populace • méně inklinují k přeceňování svých vědomostí, méně podvádějí, charakter a sociální postoje jsou celostnější, vycházejí lépe i v testech emocionální stability

16. Leta Hollingworth • svá zkoumání zaměřila mnohem specifičtěji a také na mnohem menší vzorek jedinců • intenzivní analýza 12 dětí s IQ nad 180 • takovéto děti se v populaci vyskytují v poměru 1:1 000 000

17. Shrnutí zjištění charakteristik • tyto děti vyžadují dostatečně náročné a zajímavé úkoly ve škole • mají sklony k bláznovství • potřebují podporu, aby se vyvarovaly negativním postojům k autoritám • je nutné jim zabránit, aby se nestaly poustevníky • je nutné usilovat, aby se vyvarovaly sklonům k šikaně

18. míra dědičnosti inteligence je podle Gardnera (1999) mezi 30 až 50 procenty Znázornění dědičnosti dle Hříbkové (2002)

19. Studie K. R. Stephense a F. A. Karnese • Stephens, K. R. & Karnes, F. A. State Definition for the Gifted and Talented Revisited. Exceptional Children. 2000, 66, 2, pg. 219. • revize definic talentu v jednotlivých státech USA

20. superior intellect specific academic creative artistic abilities leadership visual and performing arts vocational practical arts psychomotor task commitment motivation advanced learning ability demonstrated achievement high performance critical thinking exceptional production advanced potential Obsah definic z těchto pohledů

21. Výzkum talentu ve sportu • tato oblast se dostala do popředí zájmu hlavně v 70., 80. a 90. letech 20. století, kdy se rozvíjely celé systémy výběru a přípravy jedinců pro vrcholový sport (Feige, Gagné, Lejtěs, McDonnell, Kodým, Hříbková, Kovář, Blahuš atd.). • především země bývalého východního bloku (Východní Německo, Sovětský svaz) přispěly do této oblasti velkým množstvím informací

22. Současný výzkum talentu v oblasti sportovních her • Reilly, Williams, Nevill a Franks (2000) - Multidisciplinární přístup k identifikaci talentů ve fotbale • cílem tohoto výzkumu bylo sestrojit a aplikovat multivariablilní testovou baterii pro hodnocení talentu u mladých hráčů fotbalu a zhodnotit její schopnost rozlišovat elitní hráče od těch průměrných • jako rozhodující se pro výběr talentů jevily agilnost, rychlost, motivační orientace a schopnost předvídat

23. Je sportovní talent univerzální? • Analýzou lidské činnosti a všech ostatních činitelů, které výkon či výsledek lidské činnosti podmiňují, došla většina výzkumníků k závěru, že talent nelze označit za univerzální a že má své specifické podoby (Schmidt, 1982).

24. Struktura sportovního talentu podle struktury předpokladů sportovního talentu - čtyři  oblasti (Kovář, 1994): • předpoklady pro optimální strukturální vlastnosti (tělesná výška, tělesná stavba atd.) • předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k pohybových schopnostem (silovým, rychlostním apod.)

25. předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k intelektuálním a senzorickým schopnostem a další psychické vlastnosti • předpoklady ke schopnosti snadno, rychle a dobře zvládnout nové pohybové úkoly (motorická docilita) a další speciální schopnosti

26. Struktura předpokladů sportovního talentu předpoklady pro optimální strukturální vlastnosti předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k pohybových schopnostem specifické předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k intelektuálním a senzorickým schopnostem a další psychické vlastnosti předpoklady ke schopnosti snadno, rychle a dobře zvládnout nové pohybové úkoly obecné

27. Kovář (1994) uvádí, že první dvě skupiny předpokladů představují specifickou složku sportovního talentu, zatímco druhé dvě jeho složku obecnou, univerzální • čím výše jedinec stoupá po příčce výkonnosti, tím jsou jeho schopnosti diferencovanější a specifičtější, naproti tomu v mladším věku má většina schopností ještě obecný charakter

28. Determinovanost talentu • základem talentu jsou dispozice (vlohy), které jedinec získává od svých rodičů a předků a které jsou dány genotypem (dědičným základem, souborem všech vloh) • tyto dědičné dispozice ovlivněné někdy ještě podmínkami v průběhu nitroděložního vývoje označujeme jako vrozené předpoklady

29. někdy se projeví velice brzy(např. muzikální nebo matematický talent) • někdy se talent nemusí projevit vůbec - vrozené předpoklady pro určitou činnost není kde realizovat, popřípadě když jedinec nemá zájem uplatnit je a dále rozvíjet

30. genetická podmíněnost sportovního talentu je nesporná • nejreálnější predikce je u somatických znaků (především tělesné výšky) • dosavadní poznatky ukazují na vysoký stupeň genetické determinovanosti některých funkčních ukazatelů a pohybových schopností

31. maximální výkon specializovaný trénink založený na vědeckých poznatcích dlouhodobý tréninkový plán identifikace talentu Diagnostika sportovních talentů Základní kroky k dosažení maximálního výkonu (Bompa, 1999)

32. v mnoha západních zemích jsou děti začleňovány do procesu sportovního tréninku na základě tradic, ideálů, touhy a přání kvůli popularitě určitého sportu, tlaku rodičů, vlivu učitelů tělesné výchovy, blízkosti určitého sportovního zařízení • východní Evropa – v 60. a 70. letech použití speciálních metod pro identifikaci potencionálních vysoce výkonnostních sportovců

33. Metody výběru talentovaných jedinců Podle Bompy (1999) existují dvě základní metody pro výběr talentů – přirozená a vědecká • přirozená: růst výkonu u jedince je závislý na tom, zda je shodou okolností právě pro tuto oblast sportu predisponován • vědecká: trenér vybírá perspektivní jedince, kteří mají přirozené schopnosti pro určitý sport

34. Kritéria pro výběr talentů • zdraví • antropomotorická měření • dědičnost(genetická podmíněnost systému kyseliny mléčné 81,4%, srdeční frekvence 85,9% a VO2max 93,4%) • aktuální stupeň vývoje daného jedince • motorické schopnosti jedince • psychické vlastnosti

35. Psychické vlastnosti • pozornost • emočně motivační procesy (aspirace) • volní procesy • temperament

36. Etapy výběru talentovaných jedinců Bouchard a Malina (in Bunc, 2003) dělí proces výběru do dvou etap: • včasný nebo základní výběr • pozdní nebo specializovaný výběr

37. cílem včasného výběru je zachytit v co největším populačním vzorku vhodné jedince pro sportovní trénink, je realizován pomocí baterií jednoduchých motorických testů, které hodnotí základní pohybové předpoklady • pozdní výběr navazuje na předchozí formu výběru, využívá ve větší míře laboratorní nebo další (biochemická, antropometrická aj.) vyšetření, zaměřuje se na odhalení jedinců s předpoklady pro konkrétní sportovní disciplínu

38. Bompa (1999) dělí proces výběru do tří etap • primární fáze - období 3 – 10 let věku hodnotí se především obecný vývoj jedinců, detekují se dominantní vlastnosti, které se budou postupně rozvíjet • druhá fáze - období 10 – 15 let selekce u jedinců, kteří mají již zkušenosti s pravidelným tréninkem, hodnocení psychických faktorů • finální fáze - fáze probíhá již na úrovni národních týmů

39. Predikce sportovního výkonu plná realizace talentu se může projevit až po určitém, někdy dosti dlouhém období • prediktor - je např. motorický test, jehož výsledky známe v dřívějším čase a na jejichž základě předpovídáme výsledky kritéria • prediktant -je nesoučasné kritérium, zjišťované později než test, které je na základě testu předpovídáno

40. Možnosti kompenzace předpokladů • důležitost jednotlivých předpokladů můžeme zjistit pomocí regresní analýzy, jejímž cílem je zkoumání příčinné závislosti mezi dvěma, či více proměnnými • v našem případě předpoklady tvoří nezávisle proměnou a sportovní výkon tvoří závisle proměnou

41. vícenásobná regresní lineární funkce Y = a+ b1x1 + b2x2…bxn+ e • kde: Y je závisle proměnná (odezva) a je prostý (absolutní) člen b je regresní koeficient byx X je nezávisle proměnná e je residuální odchylka

42. regresní koeficienty jsou speciálním případem váhových koeficientů • podle těchto regresních koeficientů můžeme určit, který předpoklad se nejvyšší mírou podílí na hodnotě korelačního koeficientu, který určuje souvislost mezi souborem předpokladů a sportovním výkonem

43. Vzájemná zastupitelnost předpokladů • důležitými ukazately jsou průměr, směrodatná odchylka, minimum a maximum určitého předpokladu • čím menší směrodatná odchylka je, tím je zřetelnější, že předpoklad musí mít určitou úroveň, od které se příliš neodchyluje

44. Předpoklad výšky u hráčů volejbalové extraligy • Průměrná výška všech hráčů volejbalové extraligy (129 hráčů, 8 klubů) v sezóně 2004 – 2005 je 195,4 cm • směrodatná odchylka je 6 cm • maximum 108 cm • minimum 178 cm

45. Zhodnocení • výška hráčů volejbalu patří v průměru mezi jeden z nejdůležitějších předpokladů, ale v extrémních případech na určitých postech (libero) může vysoká úroveň ostatních předpokladů tento předpoklad výšky částečně vykompenzovat, což nám dokazuje výška nejmenšího hráče 178 cm

46. Podpora talentů • World Council for Gifted and Talented Children (WCGTC) • European Council for High Ability, its study and development (ECHA) • Pobočkou ECHA v ČR je Společnost pro talent a nadání • Talentcentrum MŠMT

47. Veřejná správa Resort kultury Zařízení poskytující stupeň vzdělání Rodina Talentovaný jedinec Resort školství mládeže a tělovýchovy Zařízení neposkytující stupeň vzdělání Obce Občanskásdružení Státní nezisková sféra (nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti) Soukromá sféra Pracující s talenty Ostatní Schéma vztahu institucí k talentovanému jedinci v ČR

48. Veřejná správa • MŠMT • třídy s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy na základní škole(k 1.9.2004 - 255 ZŠ)  • sportovní gymnázia (počet 15) • resortní sportovní centra

49. Občanská sdružení • sportovní svazy • sportovní centra mládeže • krajská centra mládeže • sportovní organizace

50. Státní nezisková sféra • nadace • nadační fondy Soukromý sektor • firmy, které podporují nadané a talentované jedince z vlastních finančních prostředků