360 likes | 767 Views
Starověká Indie. Zeměpisné podmínky. Výhodné přírodní podmínky v okolí řek Indus (dala jméno oblasti) a Ganga Na severu tvoří přirozenou hranicí pohoří Himaláj Na jihu Indický oceán Oblast ležela mezi velkými starověkými civilizacemi – Mezopotámií a Čínou. Harappská kultura.
E N D
Zeměpisné podmínky • Výhodné přírodní podmínky v okolí řek Indus (dala jméno oblasti) a Ganga • Na severu tvoří přirozenou hranicí pohoří Himaláj • Na jihu Indický oceán • Oblast ležela mezi velkými starověkými civilizacemi – Mezopotámií a Čínou
Harappská kultura • V době 3200 – 1700 p.K. vznikla v této oblasti vyspělá civilizace. • Hlavní města se nazývala Harappa (dala název celé civilizaci) a Mohendžo-Daro.
Harappská kultura • Města této civilizace byla pečlivě plánována. • Pravoúhlé ulice byly 9 – 14 m široké. • Domy byly stavěny z pálených cihel.
Harappská kultura • Domy byly vybaveny takovými vymoženostmi jako jsou například koupelny a klozety napojenými na dokonale propracovaný kanalizační systém.
Harappská kultura • Ve městech žilo až 30 000 obyvatel. • Ve městech nebyly nalezeny žádné paláce nebo chrámy. • Největšími nalezenými budovami jsou ústřední sýpka se systémem větracích průduchů a hala s nejasným účelem a rozměry 70 x 24 metrů.
Harappská kultura • Uprostřed města se nachází uměle navršený pahorek, na němž není umístěn chrám, palác nebo pevnost (jak je to obvyklé u jiných starověkých civilizací), ale bazén.
Písmo • Do současné doby se nedochovala žádná psaná literatura této kultury. To však neznamená, že její příslušníci neuměli číst a psát. Zejména na různých pečetidlech se do dnešních dnů dochovala řada většinou kratších nápisů. • Jejich luštění je značně problematické, jelikož se přesně neví, k jaké jazykové skupině Harappané patřili.
Náboženství • Také o náboženství této civilizace se mnoho neví. • Jedna z teorií předpokládá uctívání bohyně Matky symbolizující plodnost.
Zemědělství • Civilizace musela mít vyspělé zemědělství, aby uživila tisíce obyvatel ve městech. • Používali jednoduchý pluh tažený zvířaty. • Rozšířeno bylo závlahové zemědělství. • Hlavní plodinou byla pšenice. • Dále se pěstovalo žito, luštěniny, bavlna a len.
Zánik kultury • Jak náhle civilizace ve 3.tisíciletí p.K. vznikla, tak rychle po cca 700 letech zanikla. • Města byla z neznámých důvodů opuštěna, nezachovaly se ani žádné monumentální stavby, protože zde ani žádné nebyly. • Pohřební zvyklosti svědčily o tom, že v této civilizaci nebyly velké společenské rozdíly.
Zánik kultury • Nejpravděpodobnější příčiny zániku civilizace byly klimatické změny. • Několik staletí trvající závlahové zemědělství způsobovalo vysoušení části zemědělské půdy. • K tomu mohla přispět i velká spotřeba dřeva a odlesnění území. • Škody na vegetaci způsoboval intenzivní chov ovcí a koz pro maso. • Zánik pak mohly urychlit i útoky okolních kmenů a národů, které lákalo bohatství měst.
Klimatické změny • Harappská civilizace pravděpodobně zanikla v důsledku devastace životního prostředí. • Myslíte, že se lidstvo z této historie poučilo?
Árjové • Okolo poloviny 2. tisíciletí př. n. l. vpadly do oblasti indoevropské kmenů, které se nazývaly Árjové (Arya). • Vpadli do Indie přes horské průsmyky na severozápadě a podrobili si velkou část Indického subkontinentu. • Zda byla harappská kultura těmito bojovnými nájezdníky zničena nebo došlo k vzájemnému splynutí, zůstává nejasné. • Část původního obyvatelstva uprchla na sever, zatímco ostatní splynuli jako zemědělci s árjskými dobyvateli.
Árjové • Slovo Árijci bylo před celkem nedávnou dobou zneužito. • Tímto slovem označovali nacističtí ideologové v době Hitlerova vládnutí v Německu lidi nadřazené rasy (hlavně v protikladu s „podřadnými rasami“ Židů, Romů, černochů atd. • Myslíš si, že kvalita člověka záleží na jeho barvě pleti či náboženském vyznání?
Rasismus • Nacionální socialisté ve jménu své zrůdné ideologie povraždili miliony nevinných žen, mužů a dětí. • Ještě dnes však mnozí lidé zapomínají na tyto hrůzy a znovu oživují zavrženíhodné ideologie. • Co si o tom myslíš Ty?
Árjové • Nová indická civilizace byla rozdělena do společenských skupin, které se od sebe přísně oddělovaly.Nazývaly se varny (= barvy): • Kněží zvaní brahmáni měli nejvyšší postavení. • Bojovníci zvaní kšatrijové byli světští vládci a vojáci. • Rolníci, řemeslníci a obchodníci zvaní vaišjové byli nejpočetnější a „živili“ společnost. • „Nedotknutelní“ šúdrové byli potomky podrobeného obyvatelstva a měli prakticky postavení otroků. • Indická společnost si velké společenské rozdíly zachovávala ještě donedávna, skupinám lidí se říkalo KASTY.
Védy • Starověká indická civilizace vytvořila jedny z nejstarších literárních památek zvaných VÉDY. Byly psány indoevropským jazykem (zvaným sanskrt), existuje společný význam se slovem VĚDENÍ.
Védy • Védy byly oslavné básně věnované bohům. Předávaly se nejprve ústně prostřednictvím kněží – brahmánů.
Náboženství • Védy stály na počátku typicky indického náboženství zvaném HINDUISMUS. • Hinduisté věří v tzv. reinkarnaci neboli převtělování, tedy že po smrti se člověk znovu narodí v jiné podobě (příp. i jako zvíře). • Hinduisté vyznávají různé bohy, např. Brahma, Višnu, Šiva, Lakšmí (bohyně) aj. • Další velká náboženství v této oblasti jsou BUDHISMUS a ISLÁM.
Opakování • Kolem kterých řek vznikaly nejstarší indické civilizace? • Čím se vyznačovala města harappské kultury?
Opakování • Proč zanikla harappská civilizace? • Kdo byli Árjové?