Elektrotechnika 1

1. Elektrotechnika 1 Výroba elektrické energie

2. výroba elektrické energie dynamo • mění mechanickou energii na elektrickou energii • vyrábí stejnosměrný elektrický proud a napětí • činnost založena na elektromagnetické indukci • budící proud ve statorovém vinutí vyvolá ve statoru magnetický tok • ve vinutí rotoru se otáčením v magnetickém poli indukuje střídavé elektrické napětí • napětí se komutátorem, upevněným na hřídeli rotoru, mění na napětí stejnosměrné • z komutátoru se napětí odvádí kartáči na svorkovnici stroje • ze svorkovnice se odebírá potřebný elektrický proud

3. výroba elektrické energie alternátor • mění energii mechanickou v energii elektrickou při využití točivého magnetického pole • zdrojem střídavého proudu a napětí, které má vyrábět s frekvencí 50 Hz • v budícím vinutí rotoru prochází stejnosměrný proud – vzniká točivé magnetické pole • magnetické pole, vyvolá (indukuje) v trojfázovém vinutí statoru trojfázové střídavé napětí • druhé točivé magnetické pole vyvolá střídavý proud • proud začne procházet trojfázovým vinutím statoru při připojení alternátoru ke spotřebiči synchronní - obě točivá magnetická pole se otáčejí se stejnými otáčkami asynchronní - obě točivá magnetická pole se neotáčejí se stejnými otáčkami

4. výroba elektrické energie fázování alternátoru • úprava parametrů vyrobené elektrické energie • nutné pro připojení k elektrizační soustavě přesné fázování (přesná synchronizace) • alternátor musí dávat stejně velké napětí, jako je napětí v síti • nesmí být mezi oběma fázový posun • kmitočet a sled fází napětí alternátoru musí odpovídat napětí sítě asynchronní fázování (samosynchronizace) • nenabuzený alternátor se roztočí na otáčky blízké synchronním • alternátor se zapne na síť a okamžitě se přibudí • sám se vtáhne do synchronismu

5. výroba elektrické energie transformátor • slouží k přeměně elektrické energie jednoho napětí na elektrickou energii napětí jiného (vyššího nebo nižšího) při stejném kmitočtu blokové uspořádání elektrárny elektrárenský blok • samostatná energetická jednotka • skládá se z parního kotle (nebo reaktoru a parogenerátoru) a turbogenerátoru • několik bloků tvoří s dalšími potřebnými zařízeními elektrárnu • nejrozšířenější bloky v České republice mají výkon 110 a 200 MW společné zařízení bloků • správní budova • uhelné hospodářství, vodní hospodářství • komín • společná elektrická síť za blokovými transformátory, do které dodávají vyrobenou energii

6. Význam a výhody výroby elektrické energie elektrická energie • energie ve formě elektrického proudu a elektrického napětí • nejužívanější sekundární energie • podstatou je tok volných elektronů při vodivém spojení míst s rozdílným elektrickým potenciálem výhody nevýhody • čistota • univerzálnost • možnost přenosu na dálku • snadný rozvod • vázanost výroby na spotřebu • nemožnost skladování denní spotřeba v ČR předpokládaná spotřeba v ČR

7. druhy elektráren tepelné elektrárny • uhelné elektrárny • jaderné elektrárny vodní elektrárny • údolní vodní elektrárny • přečerpávací elektrárny • příbojové elektrárny elektrárny využívající obnovitelné zdroje • větrné elektrárny • sluneční elektrárny • elektrárny na bioplyn • geotermální elektrárny

8. uhelná elektrárna 1 – pásový dopravník 2 - zásobník uhlí 3 - mlecí zařízení 4 - úložiště popílku 5 – kotel 6 – hořáky 7 – parní buben 8 – přehřívač páry 9 – napájecí čerpadlo 10 – turbína 11 – elektrický generátor 12 – chladicí věž 13 – kondenzátor 14 – komín 15 – elektrostatický odlučovač popílku 16 – chladicí voda 17 – čerpadlo 18 – technologická voda splavovací 19 – ventilátor 20 – dýmový ventilátor

9. uhelná elektrárna • spalováním uhlí se získává tepelná energie, která se předává vodě • pára, ta roztáčí parní turbínu • zase alternátor vyrábějící elektřinu • na stejném principu pracují i elektrárny spalující mazut nebo zemní plyn typy elektrárna kondenzační • slouží pouze k výrobě elektrické energie • veškerá pára přivedená do turbíny po vykonání práce zkondenzuje na vodu v kondenzátoru • základní výrobny elektrické energie teplárna • dodávají kromě elektrické energie i energii tepelnou na vytápění, ohřev vody apod. • horká pára je z turbíny vedena dále k tepelným spotřebičům • výhoda - vyšší hospodárnost • nevýhoda - el. výkon závisí na okamžitém množství páry odebírané tepelnými spotřebiči • lze je budovat pouze v místech koncentrovanější spotřeby tepla

10. uhelná elektrárna provoz elektrárny technologické okruhy • okruh paliva • okruh vzduchu • okruh kouřových plynů • okruh strusky a popela • okruh vody a páry • okruh výroby elektřiny VZDUCH • přiváděn do spalovací komory spolu s rozemletým uhlím ventilátory • množství přiváděného vzduchu závisí na chemickém složení paliva • pro výrobu 1 kWh elektřiny se spotřebuje asi 1 kg paliva, z něhož vznikne 7m3plynů

11. uhelná elektrárna UHLÍ • dopravuje se pásovými dopravníky, po železnici nebo loděmi • spotřeba závisí na jeho výhřevnost • před použitím se musí nejprve upravit • v drticí stanicí a uhelných mlýnech se mele na jemný prášek • sušení – před mletím nebo při něm • ventilátory pak uhelný prášek spolu se vzduchem vhánějí do hořáků kotle • ve spalovací komoře palivo shoří • část popela padá do spodního prostoru ohniště jako struska, chladí se vodou, ukládá se na odkališti • část popela ve spalinách – oddělován v elektroodlučovačích • oddělení splodin síry a dusíku typy ohnišť • roštové ohniště – vhodné pro elektrárny s omezeným výkonem • práškové ohniště – až o 55% vyšší účinnost • fluidní spalování – spalování ve vznosu – rychlé a účinné

12. uhelná elektrárna VODA A PÁRA • obíhá v hlavním uzavřeném okruhu kotel - turbína - kondenzátor – kotel • chemicky upravená – nesmí obsahovat žádné zbytky minerálů, aby nepůsobila korozi oceli • do kotle dodávána napájecími čerpadly • v kotli se ohřívá při tlaku dosahujícím až 20 MPa a vypařuje se • pára se dále ohřívá v přehřívácích – teplota 550°C → ostrá pára • ostrá pára proudí potrubím do turbíny – odevzdává energii • odvod do kondenzátoru • z kondenzátoru se voda – kondenzát – odvádí čerpadly zpět do kotle • kondenzační teplo se odvádí z okruhu do řeky nebo chladicích věží druhy kotlů • válcový kotel - nýtovaný buben o velkém průměru (do 2,5 m) a délce (do 10 m) • plamencový kotel – větší výhřevná plocha ( kamenec - vlnitá trouba umístěná do vnitřku kotle ) • trubkový ( žárotrubný ) kotel - velký vodní obsah a naopak malá výhřevná plocha • průtlačný kotel – nucený oběh nebo průtok vody • fluidní kotel

13. uhelná elektrárna parní turbína • přeměna tepelné (vnitřní) a (nebo) kinetické energie pracovní látky ( páry ) na energii mechanickou (rotace hřídele) • je roztáčena pracovní látkou proudící přes lopatky turbíny • umístěna na společné hřídeli s elektrickým generátorem - dohromady tvoří tzv. turbogenerátor. rozdělení turbín: • podle pracovní látky: vodní, parní, plynové • podle směru průtoku oběžným kolem: radiální, axiální, diagonální • podle způsobu zpracování energetického spádu: přetlaková, rovnotlaká • podle dělení energetického spádu: jednostupňová, vícestupňová Lavalova turbína rovnotlaká - tlak páry při průchodu oběžným kolem turbíny nemění Parsonsova turbína přetlaková, reakční - pára částečně expanduje v oběžném kole

14. uhelná elektrárna turbogenerátor • elektrický stroj • poháněn turbínou • mění energii mechanickou v energii elektrickou při využití točivého magnetického pole kondenzátor • tepelný výměník • na trubkách protékaných chladicí vodou kondenzuje pára z parní turbíny • kondenzační teplo se odvádí chladicí vodou chladicí věž • tepelný výměník • předává teplo chladicí vody z kondenzátoru do okolního vzduchu druhy chladicích věží • s nuceným prouděním vzduchu, tzv. ventilátorové • s přirozeným tahem, tzv. komínové, většinou hyperbolického tvaru

15. teplárna

16. systém čištění spalin odlučovač síry odlučovač popílku

17. jaderná elektrárna 1 – jaderný reaktor 2 – regulační kazety 3 – jaderné palivo 4 – štěpná reakce 5 – kompenzátor objemu 6 – sprchy kompenzátoru objemu 7 – barbotážní nádrž 8 – parogenerátor 9 – horká část cirkulační slučky primárního okruhu 10 – studená část cirkulační slučky primárního okruhu 11 – hlavní cirkulační čerpadlo 12 – hlavní uzavírací armatura 13 – hlavní parní potrubí 14 – vysokotlaká regulace 15 – hlavní napájecí potrubí 16 – napájecí zařízení 17 – separátor a přehřívač páry 18 – turbína 19 – kondenzátor 20 – nízkotlaká regenerace 21 – kondenzační čerpadlo 1.stupně 22 – kondenzační čerpadlo 1.stupně 23 – elektrický generátor 24 – transformátor 25 – chladicí věž 26 – čerpadlo chladicí vody 24 – transformátor

18. jaderná elektrárna • elektrárna tepelná • počínaje turbínou pohánějící generátor je jaderná elektrárna vlastně stejná jako klasická elektrárna uhelná • rozdíl ve zdroji tepla - teplo vzniká jaderným štěpením palivo • oxid uraničitý • směs oxidů uranu a plutonia • plutonium uran plutonium

19. jaderná elektrárna součásti jaderného reaktoru palivo • malé tabletky paliva naskládané na sebe – proutek • svazek proutků – palivová kazeta • chráněné povlakem ze slitiny na bázi zirkonia • u některých reaktorů – palivo ve formě koulí • palivo se spouští do aktivní zóny reaktoru montáž palivové kazety moderátor • voda, grafit nebo těžká voda (D2O) - u reaktoru, kde štěpení obstarávají pomalé neutrony • chybí u reaktorů, které pracují na bázi rychlých neutronů (tj. štěpitelným izotopem je uran 238 nebo plutonium), moderátor chybí. absorbátor • materiál účinně pohlcující neutrony ( bór nebo kadmium ) • ve formě regulačních tyčí ( havarijní tyče – víc absorbátoru ) chladivo • médium, které odvádí teplo • voda, těžká voda, oxid uhličitý, helium, sodík a některé soli nebo slitiny • jeden nebo více chladicích okruhů

20. jaderná elektrárna jednookruhové schéma elektrárny • reaktoru se varem vody vytvoří pára, která se vede k turbíně • po ochlazení v kondenzátorech se voda vrací zpět do reaktoru • voda z reaktoru může být radioaktivní → tento způsob se již nepoužívá dvouokruhové schéma elektrárny jaderný reaktor • voda z reaktoru koluje v tzv. primárním okruhu • trubky primárního okruhu procházejí výměníkem ( parogenerátorem) - ohřev vody sekundárního okruhu • v sekundárním okruhu vzniká pára • sekundární okruh mimo reaktor tříokruhové schéma elektrárny 1. Pohon svazkové řídící tyče2. Víko tlakové nádoby reaktoru3. Vývody vnitroreaktorového měření 4. Ochranná trubka svazkové tyče5. Palivové kazety6. Plášť aktivní zóny7. Tlaková nádoba reaktoru • rychlé množivé reaktory • chladivo v primárním okruhu tekutý kov

21. jaderná elektrárna konstrukce jaderného reaktoru Reaktor s tlakovou nádobou • objem paliva je přibližně stejně velký jako objem moderátoru • průměr bývá okolo 7 metrů a výška až 23 metrů • speciální nerezavějící ocel Reaktor s tlakovými trubkami • objem moderátoru je mnohem větší než objem paliva • palivo je umístěno v trubkách obklopených bloky moderátoru • celý systém je umístěn v betonové budově Reaktor s nádobou ze železobetonu • u jaderných reaktorů používajících ke zpomalování neutronů grafit • reaktorové nádoby se budují přímo na staveništi • vnitřní rozměry dosahují desítek metrů • velmi odolné proti tlaku

22. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Tlakovodní reaktor PWR (ruský typ VVER ) • nejrozšířenější typ • pro svou vysokou bezpečnost používány i k pohonu jaderných ponorek • palivo - obohacený uran ve formě tabletek oxidu uraničitého uspořádaných do palivových tyčí • výměna paliva probíhá při odstaveném reaktoru zpravidla jednou za 1 až 1 a půl roku • nahradí se 1/3 vyhořelých článků • moderátorem i chladivem je obyčejná voda • primární i sekundární okruh

23. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Varný reaktor BWR • druhý nejrozšířenější typ • palivo - mírně obohacený uran ve formě válečků oxidu uraničitého uspořádaných do palivových tyčí • výměna paliva probíhá při odstaveném reaktoru zpravidla jednou za 1 až 1 a půl roku • nahradí se 1/3 vyhořelých článků • moderátorem i chladivem je obyčejná voda • voda se ohřívá až do varu přímo v tlakové nádobě, v horní části reaktoru se hromadí pára • pára zbavená vlhkosti se žene přímo k turbíně • jednookruhová elektrárna

24. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Těžkovodní reaktor CANDU • dnes pracuje asi 35 takových reaktorů • palivo - přírodní uran ve formě oxidu uraničitého • chladivem a moderátorem těžká voda D2O • aktivní zóna je v nádobě tvaru ležícího válce, která má v sobě vodorovné průduchy pro tlakové trubky • těžká voda z prvního chladicího okruhu předává své teplo obyčejné vodě v parogenerátoru

25. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Plynem chlazený reaktor Magnox GCR • ve Velké Británii a v Japonsku • palivo - přírodní kovový uran ve formě tyčí po krytých oxidem magnezia • aktivní zóna - grafitové blok\ (moderátor), kterými prochází několik tisíc kanálů, do každého se umísťuje několik palivových tyčí • aktivní zóna je uzavřena v kulové ocelové tlakové nádobě se silným betonovým stíněním • palivo se vyměňuje za provozu • chladivo – oxid uhličitý • dva okruhy

26. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Pokročilý plynem chlazený reaktor AGR • výhradně ve Velké Británii, kde pracuje 14 takových reaktorů • palivo - uran obohacený izotopem U235 ve formě oxidu uraničitého • moderátor - grafit • chladivem je oxid uhličitý – primární okruh • sekundární okruh - voda

27. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Rychlý množivý reaktor FBR • palivo - plutonium ve směsi oxidu plutoničitého a uraničitého • během provozu vyprodukuje více nového plutoniového paliva, než kolik sám spálí • nemá moderátor, pracuje na rychlých neutronech • aktivní zóna tvořená svazky palivových tyčí je obklopena "plodícím" pláštěm z uranu • chladivo – tekutý sodík • v reaktoru je výměník, kde sodík předává teplo druhému chladicímu okruhu, ve kterém proudí také roztavený sodík • sodík sekundárního obvodu v parogenerátoru ( třetí okruh ) ohřívá vodu na páru

28. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Reaktor typu RBMK • reaktor v Černobylu – nyní už se nestaví • palivo - přírodní nebo slabě obohacený uran ve formě oxidu uraničitého • palivové tyče jsou vloženy v kanálech, kudy proudí chladivo obyčejná voda • v tlakových kanálech přímo vzniká pára, která po oddělení vlhkosti pohání turbínu • moderátor – grafit obklopující kanály • jeden okruh

29. jaderná elektrárna typy jaderného reaktoru Vysokoteplotní reaktor HTGR • velmi perspektivní typ - výborné bezpečnostní parametry • vysoká teplota na výstupu z reaktoru – teplo lze využít i v průmyslu • palivo - vysoce obohacený uran - malé kuličky oxidu uraničitého (0,5 mm v průměru ) jsou povlékané třemi vrstvami karbidu křemíku a uhlíku • kuličky jsou rozptýlené v koulích z grafitu, velkých asi jako tenisový míček • palivové koule se volně sypou do aktivní zóny, na dně jsou postupně odebírány • chladivo – hélium, proháněné aktivní zónou - může být vedeno přímo do průmyslových a chemických proces • sekundární okruh - voda

30. jaderná elektrárna reakce v reaktoru štěpná reakce • jádro atomu štěpitelného prvku (uranu, thoria, plutonia) se může po nárazu letícího neutronu za příznivých okolností rozštěpit • vzniknou dvě nová jádra štěpné produkty a dva až tři nové neutrony • štěpné produkty - velmi vysoká kinetická energie - nárazy do okolních jader → ohřev prostředí • nové neutrony letí dál a mohou štěpit další jádra – řetězová reakce štěpná reakce

31. jaderná elektrárna další reakce v reaktoru radiační záchyt • jádro pohltí přilétající neutron a získá tak energii, kterou může částečně vyzářit ve formě záření gama • častá reakce jádra izotopu uranu 238 ( v palivu - více než 90 % ) rozptyl neutronu • neutron se po nárazu na jádro odrazí a letí dál jiným směrem • reakce jader uranu s neutrony o vysoké energii záchyt neutronu • jádro jiného prvku než uranu neutron pohltí energeticky využít můžeme pouze spolehlivě ovládané a řízené štěpení

32. jaderná elektrárna řízená štěpná reakce základní stavy v reaktoru 1. podkritický stav • vysoká hustota absorbéru • neutrony vznikající ve štěpné reakci jsou plně pohlcovány • není vyvoláno štěpení dalších jader – reakce zaniká • tento stav se vytvoří ponořením regulačních nebo havarijních tyčí do aktivní zóny • snižuje se výkon reaktoru nebo se reaktor odstaví 2. kritický stav • hustota absorbéru ( počet tyčí ) a paliva vhodně vyrovnána • ze 2 až 3 neutronů vzniklých při štěpení paliva vždy jen 1 vyvolá další štěpnou reakci • řetězová reakce stále pokračuje - nerozrůstá se, ani nezaniká • běžný provoz reaktoru při stálém výkonu 3. nadkritický stav • roste počet neutronů štěpících jádra → roste jaderná štěpná reakce • zvýšení výkonu reaktoru

33. jaderná elektrárna bezpečnost • vznikající radioaktivní materiál a záření se nikdy nesmí dostat do vnějšího prostředí • musí odolat země třesení i jiným živelním pohromám, pádu letadla, teroristickým útokům, technickým závadám i selhání obsluhy Bariéry jaderných elektráren První bariéra • krystalická struktura nejčastěji používaného oxidu uraničitého UO2 má sama schopnost udržet při normálním provozu reaktoru 99 % vznikajících radioaktivních štěpných produktů Druhá bariéra • hermetický obal palivové tyče - zachytí zbylé asi 1 % plynných produktů štěpení Třetí bariéra • ochranná obálka neboli kontejnment další zvýšení bezpečnosti • reaktory mají autoregulaci • prostor primárního okruhu moderních jaderných elektráren uzavřen pod ochranný železobetonový obal – kontejnment

34. vodní elektrárna 1 – přívodní kanál 2 - česle 3 – vzdouvací zařízení - hráze 4 – vtoková hradidla 5 – tlakový přivaděč 6 – montážní jeřáb 7 – generátor 8 – rotor 9 – hřídel 10 – vodní turbína 11 – sací roura 12 – odpadní kanál

35. vodní elektrárna • využívá především v oblastech prudkých toků s velkými spády • v České republice jsou možnosti využití energie vody vzhledem k přírodním podmínkám dosti omezené Rozdělení vodních elektráren • malé vodní elektrárny (MVE) (do 10 MW včetně) • vodní elektrárny • přečerpávací vodní elektrárny • přílivové elektrárny rozdělení podle spádu • nízkotlaké průtočné – spád 10 až 20m, na jezech • středotlaké – spád 100m, na přehradách • vysokotlaké – spád vyšší než 100m

36. vodní elektrárna princip • mechanická energie proudící vody se mění na energii elektrickou • voda roztáčí turbínu • turbína je na společné hřídeli s elektrickým generátorem - turbogenerátor výhody • neznečišťují ovzduší, nedevastují krajinu a povrchové či podzemní vody těžbou a dopravou paliv a surovin, jsou bezodpadové, nezávislé na dovozu surovin a vysoce bezpečné • vyžadují minimální obsluhu i údržbu a lze je ovládat na dálku • mohou startovat během několika sekund - špičkový zdroj k pokrytí okamžitých nároků na výrobu elektrické energie nevýhody • značná cena a čas výstavby • nutnost zatopení velkého území • závislost na stabilním průtoku vody Štěchovice

37. vodní elektrárna Vodní turbíny Francisova turbína • přetlaková turbína • používá se pro velký rozsah spádů i průtoků • pracovní kapalina mění tlak během své cesty strojem • pro udržení toku vody jsou nutné rozváděcí lopatky • vstupní potrubí se postupně zužuje • pomocí rozváděcích (automaticky stavěných regulátorem) lopatek je voda směřována na rotor • rotor turbíny se nachází mezi vysokotlakým přívodem a nízkotlakou savkou většinou v patě přehrady

38. vodní elektrárna Vodní turbíny Kaplanova turbína • přetlaková axiální turbína s velmi dobrou možností regulace • využívá se především v místech, kde není možné zajistit stálý průtok, nebo spád • vyšší účinnost než Francisova turbína • výrazně složitější a dražší • pro spády od 1 do 70,5 m a průtoky 0,15 až několik desítek m3/s

39. vodní elektrárna Vodní turbíny Peltonova turbína • rovnotlaká turbína s parciálním tangenciálním ostřikem • voda proudí tečně na obvod rotoru pomocí trysek • rozvaděčem je dýza na přívodním potrubí • voda z ní vystupuje kruhovým paprskem a dopadá na lopatky lžičkovitého tvaru • každá z lopatek se postaví proti směru toku vody a tak otočí její směr • používá se pro větší výkony, velký spád a menší průtok vody

40. vodní elektrárna přečerpávací elektrárna • slouží ke skladování elektrické energie prostřednictvím kinetické energie vody • dvě vodní nádrže, jedna z nich je v níž položeném míste, druhá na vyšším místě • spojeny spádovým potrubím o velkém průměru • v noci se využívá přebytečná energie v rozvodné síti a voda se přečerpává z dolní nádrže do horní • potřeba většího množství energie – voda se pustí z horní nádrže do dolní přes turbínu a elektrická energie spotřebovaná na její přečerpání se vrátí zpět do rozvodné sítě Dalešice Dlouhé Stráně Štěchovice

41. vodní elektrárna přílivová elektrárna • pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře a tím nepřímo kinetickou energii rotující Země • zabraňuje přirozenému vodnímu proudění a transportu horninových částí • znemožňuje migraci biosféry a má i negativní estetické dopady na krajinu

42. vodní elektrárna vlnová elektrárna Plovoucí vlnová elektrárna Cockerellovy plovoucí trámy - pontony • 1- zadní stabilizační část elektrárny • 2- střední část se strojovnou, vodním motorem a alternátorem • 3- přední nárazová část plavidla Princip vlnové elektrárny Dam - Atol • umělý ostrov, na kterém by byla umístěna přehrada • má být kruhová o průměru 76 m • lopatky zvláštního tvaru - přívod vody z moře do středu elektrárny → mohutný vír, který by otáčel lopatkami turbíny

43. vodní elektrárna příbojová elektrárna • ve stádiu počátečního vývoje • k přeměně energie mořského vlnění na elektrickou energii použito kolísajícího vodního sloupce v betonové šachtě • vodní sloupec pracuje jako píst, střídavě protlačuje a nasává vzduch přes speciální Wellsovu vzduchovou turbínu • výkon příbřežních mořských vln: 40 až 80 kW na 1 m délky Wellsova vzduchová turbína • lopatky tvoří části válcové plochy s osou rovnoběžnou s osou turbíny • funkce nezávisí na směru přicházejícího větru

44. sluneční elektrárna 1 – sluneční energie 2 – sluneční kotel 3 – sluneční elektrárna věžová 4 – tepelný akumulátor 5 – oběhové čerpadlo 6 – turbína 7 – elektrický generátor 8 – kondenzátor 9 – čerpadlo chladicí vody 10 – chladicí voda 11 – chladicí věž 12 – systém armatur

45. sluneční elektrárna způsoby získání elektrické energie ze sluneční energie přímá přeměna • využívá fotovoltaického jevu • v látce se působením světla (fotonů) uvolňují elektrony • může nastat v některých polovodičích (např. křemíku, germaniu, sirníku kadmia • systém pracuje automaticky dopad sluneční energie v ČR za rok v MJ/m2 nepřímá přeměna • založena na získání tepla • teplo získáváme snadno pomocí slunečních sběračů • ohřev vody nebo vzduchu • účinnost elektrárny – 10 %

46. sluneční elektrárna Fotovoltaická elektrárna fotovoltaický článek • tenká destička nařezanou z polovodičového materiálu • z jedné strany obohacena atomy trojmocného prvku (např. bóru) • z druhé strany atomy pětimocného prvku (např. arzenu) • při dopadu fotonů se uvolňují záporné elektrony → vznik kladně nabitých děr • po přiložení elektrod probíhá elektrický proud typy • články z amorfního křemíku • monokrystalické křemíkové články • polykrystalické (multikrystalické) křemíkové články • tenkovrstvé články • články z arzenidu galia

47. sluneční elektrárna Fotovoltaická elektrárna solární panel • vzniká propojením a zapouzdřením fotovoltaických článků • propojením panelů pak vzniká fotovoltaická řada (pole) • články zapojené sériově – pro dosažení potřebného napětí ( jeden článek = 0,5V ) • články zapojené paralelně – pro dosažení potřebného proudu výroba elektřiny • získává se stejnosměrná elektřina • přímo se spotřebovává, nebo se uchovává v bateriích • mění na střídavou a dodává do distribuční sítě • přeměnu realizuje mikroprocesorem řízený měnič (střídač) • Akumulace energie - tam, kde se doba potřeby energie nekryje s dobou, kdy se energie vyrábí

48. sluneční elektrárna tepelná elektrárna fototermický článek ( sluneční kolektor ) • pracuje na principu skleníkového efektu • teplo se zachytává pod skleněným (nebo jiným průsvitným) krytem v absorbéru • absorbér se ohřívá a odevzdává teplo teplonosnému médiu ( voda, vzduch, olej ) • absorbéry - vyráběny z mědi anebo hliníku skupiny kolektorů • kapalinové • vzduchové • fotovoltaické řez trubicí kolektoru

49. sluneční elektrárna tepelná elektrárna solární systém • jeden kolektor nám ohřeje denně přibližně 100l vody, na teplotu cca 60ºC • vhodné na rodinný dům, chtatu • ohřev vody v bazénu

50. větrná elektrárna • využívá obnovitelný zdroj energie - vítr • vhodné lokality – rychlost větru alespoň 5m/s Rozdělení větrných elektráren • podle výkonu vhodné lokality • podle koncepce větrné elektrárny • zařízení s vertikální osou rotace • zařízení s horizontální osou rotace • podle řešení větrné elektrárny • větrné elektrárny s vrtulí • větrné elektrárny s lopatkovými koly podmínky úspěšné instalace větrné elektrárny • správná volba lokality • dostatečná síla větru 3 – 26m/s • pravidelnost větrného proudění • správná volba typu zařízení a dispozičního řešení • vlastní spotřeba vyrobené elektrické energie nebo její dodávka do veřejné sítě