Krizové řízení

1. Ing. Pavel Pánek 3. ročník, ABPS Středa 17:30 Michal Košťál (25%), Petr Podojil (25%), Barbora Pospíšilová (25%), Petra Svašková (25%). Krizové řízení

2. Krizové řízení jsou činnosti zabývající se oblastí krizových situací, jejich prevencí a v případě vzniku jejich účinnou likvidací. • Tento pojem se používá v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti, např. v ekologii, ve zdravotnictví ale i každý vyspělý stát musí mít svůj krizový management a havarijní plány, které by realizoval v případě živelných katastrof, sociálních. • Krizový management se zabírá dvěma hlavními „směry“. • Krizové řízení na úrovni státu • Krizový management v podnikatelské sféře. • Práce je zaměřena na vysvětlení podstaty, funkce, metody a problémů krizového managementu v podnikatelské sféře ale i mimo podnikatelskou sféru a to na úrovní státu. Úvod

3. Hrozba je subjekt, jenž může poškodit nebo zničit hodnotu nebo zájem jiného subjektu (tzv. hrozba intencionální) nebo jev či událost jako bezprostřední příčina poškození nebo zničení konkrétní chráněné hodnoty nebo zájmu (tj. tzv. hrozba neintencionální). Riziko je veličina spíše abstraktní (nehmotná) a pravděpodobnostně kvantitativní, sekundárně (výpočtem, úvahou) odvozená od hrozby. Základní pojmy

4. Krizová situace je nepředvídatelný nebo obtížně předvídatelný průběh skutečností po narušení rovnovážných stavů přírodních, technických, technologických, ekologických, ekonomických, sociálních a společenských systémů, v důsledku kterého dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetku občanu, životního prostředí, veřejného pořádku, vnitřní nebo vnější bezpečnosti státu, a na řešení (zvládnutí) těchto problémů nestačí běžné kompetence a běžné disponibilní zdroje. Je to takové narušení života společnosti, kdy hrozí jeho výrazná degradace. Může být vyvolaná (iniciovaná) živelní pohromou, antropogenní havárií nebo eskalací sociálních a společenských forem hrozeb a ohrožení. Krize je složitá krizová situace, v niž významným způsobem narušená rovnováha mezi základními charakteristikami systému na jedné straně a postojem okolního prostředí k danému systému na straně druhé.

5. Krizový stav je (právní) kategorie vyhlašovaná Parlamentem ČR (válečný stav, stav ohrožení státu), vládou ČR (nouzový stav), nebo hejtmanem kraje a přednostou okresního úřadu (stav nebezpečí) za účelem řešení krizové situace. Cílem vyhlášení krizového stavu je, kromě jiného, legalizace (potvrzení zákonem) změn kompetencí jednotlivých orgánů krizového řízení, jakož i rozsahu, způsobu a forem získávání zdrojů, potřebných k překonání dané krizové situace (krize). Právo vyhlásit krizový stav má pouze orgán krizového řízení, a to za podmínek přesně stanovených zákonem.

6. 1) za oficiální potvrzení (uznání) skutečnosti, že dané jevy odpovídají kriterium pro naplnění pojmu krizová situace, 2) za právní akt, kterým stát (nebo věcně odpovědný orgán krizového řízení přebírá odpovědnost za její řešení. Vyhlášení krizového stavu lze tedy považovat

7. Při vytváření prostředí pro efektivní zvládání krizi je nejdůležitějším úkolem vedoucích pracovníků orgánů krizového řízení, manažerů, krizových manažerů podniků či jiných instituci dosáhnout jistoty, že každý účastník pochopil účel (smysl a poslání) a cíle (úkoly) tohoto procesu, včetně metod pro jejich dosažení. Plánování, jehož hlavním cílem jsou aktivity orgánů krizového řízení zaměřené na minimalizaci možnosti vzniku krizových situaci přírodního, antropogenního nebo sociálního a společenského charakteru, hledání nejvhodnějších způsobu protikrizové intervence, optimalizaci metod a forem zvládání těchto nežádoucích jevu a stanovení nejracionálnějších a ekonomický nejvýhodnějších cest obnovy postižených systému a jejich návratu do nového běžného stavu – se nazývá krizovým plánováním. Krizové Řízení

8. vytvořit účelný a efektivní systém předcházení vzniku krizových situaci, postaveny na smysluplném řízení, odborně připravených lidských zdrojích, racionálně vytvářených a účelně spotřebovávaných materiálních a finančních zdrojích; vytvořit akceschopný systém regulace nežádoucích dopadů přírodních, antropogenních, společenských a sociálních forem hrozeb a ohrožení na vnější bezpečnost a základy státu, jeho ekonomický systém, životní prostředí, kritické prvky civilní a obranné infrastruktury státu, vnitřní pořádek a bezpečnost, životy, zdraví a majetkové hodnoty obyvatelstva; vytvořit efektivní a ekonomický přijatelný systém zvládání vybraných krizových situaci, založený na proaktivním přístupu všech zákonem stanovených orgánů krizového řízení, základních a ostatních složek IZS a včasném a promyšleném vyhlašování právních norem vytvářejícím nové možnosti a kompetence výše uvedeným orgánům a umožňujícím využívání jiného spektra zdrojů; sladit a koordinovat proces obranného plánování, civilního nouzového plánování a havarijního plánování, jakož i vytvořit podmínky pro vzájemnou součinnost mezi jednotlivými organy krizového řízení a koordinovanou činnost výkonných složek systému krizového řízení ČR. Cíle krizového plánování jsou

9. Výsledkem krizového plánování je dokument, který nazýváme krizový plán. Krizový plán obsahuje plánovací, výkazové a další dokumenty, stanovující opatření a postupy, kterými jsou plněny úkoly státu a právnických osob při hrozbě vzniku nebo po vzniku krizové situace. Bezpečnostní hrozby a rizika České republiky jsou identifikována a klasifikována v její Bezpečnostní strategii, jako koncepčním dokumentu bezpečnostní politiky státu. Zároveň jsou zde uvedeny základní principy a přístupy k jejímu zajištění, spočívající v komplexním pojetí bezpečnosti. Z hlediska zajištění bezpečnosti státu je podnik pojímán jednak jako potencionální zdroj vzniku krizových situací, vyvolaných především závažnými průmyslovými haváriemi, jednak jako nástroj státu k zabezpečení zdrojů pro řešení jeho krizových situací. Předmětem civilního nouzového plánování, jako subsystému zajištění bezpečnosti státu ve vztahu k podnikové sféře, je potom především oblast hospodářských opatření pro krizové stavy a prevence s řešením následků závažných průmyslových havárií

10. Krize v podniku je situace, která představuje trvalou nebo po delší dobu trvající negativní odchylku od normálního stavu, ohrožující cíl organizace nebo její samotnou existenci, dochází k ní v případě narušení rovnováhy mezi firmou a vnějším prostředím a při neplánovaných a nechtěných situacích, které ohrožují nebo znemožňují existenci a další rozvoj firmy. Může jít například o: převis nabídky nad poptávkou, náhlou potřebu vynaložit zvýšené finanční prostředky na chod podniku Krize Podniku

11. krizovém řízení podniků má hlavní předměty: odhalení rizika, stanovení krizové strategie, realizace krizové strategie, zvládnutí krizové situace. Odhalení rizika příčiny krize: 1) mimo podnik - vznikají ve vnějším prostředí, např. změna situace na trhu, změna poptávky, chování konkurence, nové technologie, 2) uvnitř podniku – materiálové, výrobní a personální krize A) strukturální :příslušnost organizace k odvětví, struktura výroby, velikost podniku, kvalifikační struktura zaměstnanců B) zaviněné managementem chyby řízení – nevhodné organizační a řídící struktury, nevhodný výrobní program, nekvalifikovaný management chyby vedení – příliš autoritativní styl vedení, nedostatečná motivace, nedostatečná kontrola, konflikty s podřízenými, u malých firem: zaměstnávání příbuzných a členů rodiny

12. Průmyslové a obchodní riziko výrobní rizika (kvalita výrobků, porucha zastaralé výroby), sociální problémy (pracovní kázeň, úrazy, stávky), nákup surovin (nedostatek základních surovin), rizika v oblasti informatiky (znehodnocení informací, zničení programu) distribuční rizika (pravidelnost dodávek, poškození zboží, krádeže), Finanční rizika likvidita - schopnost splácet své závazky, solventnost - dostatek finančních prostředků, rentabilita - větší zisky než náklady, Mezinárodní rizika rizika při realizaci vývozu, špatný průzkum odbytiště,vytváření velkých zásob v zahraničí, rizika spojená s placením - nezaplacení zakázky, měnové riziko, Rozdělení rizik do 3 základních skupin

13. náhlé a nepředvídané změny vnějšího prostředí, neočekávaný vstup konkurence a ztráta podílu na trhu, spoléhání na dřívější úspěchy, zanedbávaná inovace, nepružné a byrokratické systémy vedení a řízení, Nečastější příčiny krizí v posledních 10 letech

14. Management na základě zjištění krizových rizik, stanoví do budoucna řešení krize, „krizové strategie“, která může mít tyto podoby: omezení celkového ohrožení organizace, zvláště příprava alternativ plánu pro zvládnutí krize, odstranění ohnisek potenciálních krizí, které mohou ohrozit organizaci (existenci konkurence), Stanovení krizové strategie

15. Postup při vzniku krize odstranění ohnisek krize omezení celkového zamezení stupňování krize zabezpečením finančních prostředků potřebným k odstranění krize, krize může být snížena alternativními plány Realizace krizové strategie

16. dobrá image firmy rychlé příjímání závěrů - pružně zvládnout Zvládnutí krizové situace

17. Hlavím předpokladem k úspěchu zvládnutí krizového řízení je zajištění zodpovědného pracovníka ( vedoucího krizového týmu) a sestavení krizového týmu z pracovníků, kteří jsou schopni danou situaci řešit.

18. V naší práci jsme vysvětlili základní pojmy a zákonitosti krizového managementu jak na úrovni státu, tak na úrovni soukromých společností. Závěr

19. Management. Management Press, Veber, J a kol, 2000, ISBN 80-7261-029-5 • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení • Internetový portál blog.zarohem.czhttp://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=246 • Řízení v krizových situacích GREEN, K., Hanke, O. 2004, ISBN 80-7261-104-6 • Internetový portál krizového řízení České Republiky http://www.emergency.cz/cz/00.asp Seznam použité literatury