310 likes | 923 Views
Č A S O V Á N Í S L O V E S V P Ř Í T O M N É M Č A S E pravidelná slovesa slovesa SEIN a HABEN slovesa s neodlučitelnou předponou slovesa s odlučitelnou předponou. jednotné číslo 1. ich - já 2. du - ty 3. er - on sie - ona es - ono. množné číslo wir – my
E N D
Č A S O V Á N Í S L O V E S V P Ř Í T O M N É M Č A S E pravidelná slovesa slovesa SEIN a HABEN slovesa s neodlučitelnou předponou slovesa s odlučitelnou předponou
jednotné číslo 1. ich - já 2. du - ty 3. er - on sie - ona es - ono množné číslo wir – my ihr – vy (tykání) sie – oni Sie – Vy (vykání) Osobní zájmena v 1. pádě
infinitiv většiny německých sloves je zakončen na –en (wohnen), méně často na –n (basteln). Po odtržení infinitivní koncovky získáme slovesný kmen (wohn-) slovesné tvary se pro jednotlivé osoby tvoří spojením slovesného kmene s osobními koncovkami (wohn+e=wohne) součástí slovesného tvaru jsou na rozdíl od češtiny osobní zájmena (ich wohne). Časování sloves v přítomném čase
WOHN EN – bydlet 1. ich wohne 2 du wohnst 3. er wohnt sie wohnt eswohnt wir wohnen ihr wohnt siewohnen Sie wohnen Časování sloves v přítomném čase
Časování sloves • končí-li kmen na -t, (arbeiten, warten, begleiten) –d (baden) nebo na některé skupiny souhlasek s –n, -m (rechnen, widmen), vkládá se pro snadnější výslovnost ve 2. a 3. osobě čísla jednotného a ve 2 osobě čísla množného mezi kmen a koncovku hláska –e-
ARBEIT EN - pracovat 1. ich arbeite 2. du arbeitest 3. er arbeitet sie arbeitet es arbeitet wir arbeiten ihr arbeitet sie arbeiten Sie arbeiten Časování sloves v přítomném čase
Časování sloves • pokud kmen slovesa končí na sykavku (-s, -ss, -ß, -x, -z), připojuje se ve 2. osobě jednotného čísla pouze –t: du heißt • 2. osoba jednotného čísla a 3. osoba jednotného čísla pak mají shodný tvar
HEIß EN 1. ich heiße 2. du heißt 3. er heißt sie heißt es heißt wir heißen ihr heißt sie heißen Sie heißen Časování sloves
Příklady ve větách • Ich komme aus Prag. Pocházím z Prahy. • Lernstdu deutsch? Učíš se německy? • Wo wohntPeter? Kde bydlí Petr? • Wo arbeitetihr jetzt? Kde teď pracujete? • Lebtihrnoch in Berlin? Žijete ještě v Berlíně?
SEIN - být 1. ich bin 2. du bist 3. er ist sie ist es ist wir sind ihr seid sie sind Sie sind Časování slovesa SEIN
Příklady ve větách • Seid ihr in Deutschland? Jste v Německu? • Sind Sie Herr Klein? Jste pan Klein? • Herr und Frau Klein sind in Deutschland. Pan a paní Kleinovi jsou v Německu. • Petra ist meine Schwester. Petra je moje sestra. • Bist du Hans? Jsi Honza?
HABEN - mít 1. ich habe 2. duhast 3. er hat sie hat es hat wir haben ihr habt sie haben Sie haben Časování slovesa HABEN
Příklady ve větách • Haben Sie Kinder? Máte děti? • Hast du Zeit? Máš čas? • Ich habe einen Bruder. Mám jednoho bratra. • Wir haben eine Katze. Máme jednu kočku. • Habt ihr auch einen Hund? Máte také nějakého psa?
be- besuchen ge- gefallen emp- empfehlen ent- entscheiden er- erzählen ver- verkaufen zer- zerschneiden Tyto předpony jsou vždy nepřízvučné a neodlučitelné. Při časování se od slovesa nikdy neoddělují (wir erzählen). NEODLUČITELNÉ PŘEDPONY
BESUCHEN - navštívit ich besuche du besuchst er besucht wir besuchen ihr besucht sie besuchen Sie besuchen Časování sloves s neodlučitelnou předponou
Příklady • Verstehst du mich? Rozumíš mi? • Er bekommt ein Geschenk von seinen Eltern. Dostane od svých rodičů nějaký dárek. • Bestellst du Bier? Objednáš pivo? • Wie oft bezahlt ihr im Restaurant? Jak často platíte v restauraci?
například ab- abfahren an- anbieten auf- aufmachen ein- einschlafen mit- mitspielen vor- vorhaben weg- weggehen Tyto předpony jsou vždy přízvučné. Při časování se od slovesa oddělují a stojí až na konci věty (ich fahren heute ab). V infinitivu se píší se slovesem dohromady (anbieten). ODLUČITELNÉ PŘEDPONY
ABFAHREN – odjet ich fahre ab du fährst ab er fährt ab wir fahren ab ihr fahrt ab sie fahren ab Sie fahren ab Časování sloves s odlučitelnou předponou
Příklady • Ich stehe heute um 5 Uhr auf. Dnes vstávám v 5 hodin. • Er ruft dich morgen an. Zavolá ti zítra. • Mach das Fenster auf! Otevři to okno! • Wir steigen in Prag ein. Nastoupíme v Praze. • Wir müssen in Prag einsteigen. Musíme nastoupit v Praze.