Slovesa (verba)

1. Slovesa (verba)

2. verba • Slovesa vyjadřují děj (činnost podmětu, nebo jeho stav). Výjimečně se objevuje děj na podmět nevázaný – v jednočlenných větách (př. Stýská se mi. Bouřilo.) • Verba jsou ohebná slova, která se časují. • Ve větě jsou samostatným větným členem. • U verb určujeme následující mluvnické kategorie: osobu, číslo, způsob, čas, rod, vid. Lze u nich stanovit třídu a vzor. • Infinitiv je základní tvar sloves, který je uváděn ve slovnících.

3. Druhy sloves • Slovesa předmětová – vyžadují ve větě doplnění předmětem (př. nést, pomáhat, darovat, poslat, koupit…) • Slovesa bezpředmětová – nepotřebují doplnění předmětem (př. zmodrat, ležet, sedět, stárnout…) Slovesa zvratná – mají u sebe vždy zvratné zájmeno se, si (př. mýt se, tj. sebe, koupit si, tj. sobě) • Slovesa dokonavá – vyjadřuje děj jako ohraničený (př. napsat, vyrůst, rozhodnout) • Slovesa nedokonavá – vyjadřují děj jako neohraničený (př. psát, růst, rozhodovat)

4. Plnovýznamová slovesa – mají samostatný věcný význam (např. mluvit, létat, stavět) • Neplnovýznamová slovesa – sama nemají plný věcný význam a potřebují doplnit nějakým dalším plnovýznamovým slovesem • Způsobová slovesa = mít (povinnost), muset, moci, chtít, smět (př. musel poslechnout, chtěl odejít, mohl si lehnout) • Fázová slovesa = začít, začínat, přestat, přestávat (př. začal se učit, přestal kouřit) • Pomocné sloveso jako součást složených tvarů = být, bývat (př. zvítězil jsem, byl bych býval přišel, budu rozhodovat) • Sponová slovesa jako součást přísudku jmenného se sponou = být, bývat, nebýt, nebývat, stát (se), stávat (se), nestát (se), nestávat (se) (př. nebyl jsem učesaný, stal se lékařem, řeky byly rozvodněné, léta budou horká…)

5. Jednoduché a složené slovesné tvary • Jednoduché tvary jsou vyjádřené jedním slovem: • Infinitiv • Příčestí minulé • Příčestí trpné • Přechodník přítomný • Přechodník minulý • Tvary oznamovacího způsobu přítomného času • Tvary rozkazovacího způsobu • Tvary oznamovacího způsobu budoucího času dokonavých sloves • Složené tvary jsou tvořeny více slovy: • Tvary oznamovacího způsobu minulého času • Tvary oznamovacího způsobu budoucího času nedokonavých sloves • Tvary podmiňovacího způsobu přítomného i minulého • Tvary trpného rodu – opisného pasiva i zvratného pasiva

6. Cvičení 1 • Vytvořit tvary sloves: volat, vynést, číst, namazat • Infinitiv • Příčestí minulé • Příčestí trpné • Přechodník přítomný • Přechodník minulý • Tvary oznamovacího způsobu přítomného času • Tvary rozkazovacího způsobu • Tvary oznamovacího způsobu budoucího času dokonavých sloves • Tvary oznamovacího způsobu minulého času • Tvary oznamovacího způsobu budoucího času nedokonavých sloves • Tvary podmiňovacího způsobu přítomného i minulého • Tvary trpného rodu – opisného pasiva i zvratného pasiva

7. Cvičení 2 • Vyhledat slovesné tvary, určit, zda jsou jednoduché, či složené a pojmenovat je (např. dosvědčiti – infinitiv) Vtom napadlo panu Broučkovi, že by mohl vlastně vědět, kterak to povstání proti králi Zikmundovi skončí. Mohl by se toho dočísti v každém českém dějepise. Jenže dějepisu zde nemá a v paměti své nalézá jen velmi povrchní a neurčitá data, z nichž podobá se jistotě jen to jediné, že slepý vůdce táboritů mnohokrát Němcům naklepal a sám nikým nebyl poražen. Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do XV. století

8. Použitá literatura • MARTINEC, Ivo; TUŠKOVÁ, Jana Marie; ZIMOVÁ, Ludmila. Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009. • KOSTEČKA, Jiří. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2002. • SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008. • HAVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 1996. • MELICHAR, Jiří; STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk – Přehled učiva základní školy. Praha: Fortuna, 2000. • ČECH, Svatopluk; Výlet pana Broučka do XV. století. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956.