510 likes | 852 Views
Aldehydy a ketony. Názvosloví aldehydů Aldehydická skupina jako hlavní (koncovka -al ) CH 2 = O methan al form aldehyd CH 3 – CH = O ethanal acetaldehyd O = CH – CH = CH – CH = O but-2-endial
E N D
Názvosloví aldehydů • Aldehydická skupina jako hlavní (koncovka -al) • CH2 = O methanal formaldehyd • CH3 – CH = O ethanalacetaldehyd • O = CH – CH = CH – CH = O but-2-endial • – CH = O -karbaldehyd
Názvosloví ketonů • Ketoskupina jako hlavní (koncovka -on)
Chemické vlastnosti aldehydů a ketonů 1. Acidobazické vlastnosti volné elektronové páry zásady (donory elektronů) kyselé vodíky na a uhlíku – využívá se v bodě 3 2. Polární násobná vazba adice nukleofilních činidel 3. Kyselé vodíky na uhlíku vedle karbonylové skupiny 4. Redoxní reakce
1. Acidobazické vlastnosti Důsledek – rozpustnost v silných kyselinách
2. Nukleofilní adice reaktivita karbonylové skupiny roste s polaritou vazby C = O
Aromatické aldehydy a ketony této reakci nepodléhají. Aromatické acetaly a ketaly se připravují reakcí s orthoestery:
g) Adice sloučenin obsahujících skupinu –NH2 reakce je vždy zahájena navázáním skupiny –NH2 na skupinu C = O stabilizace vzniklé látky závisí na charakteru substituentů
- adice amoniaku na formaldehyd vzniklou látku je možno pojmenovat jako: tetraazaadamantan hexamethylentetramin urotropin
- adice amoniaku na vyšší aldehyd vzniká 2,4,6-trialkylhexahydro-1,3,5-triazin
- adice aromatického aminu na aromatický aldehyd benzylidenanilin
3. Kyselé vodíky na uhlíku vedle karbonylové skupiny reakce se nazývá aldolizace
je možná i smíšená aldolizace – reaktivnější karbonylová skupina „vychytává“ anionty vzniklé z méně reaktivní sloučeniny, pokud aldehyd nemá na a uhlíku žádný vodík, pak pouze „vychytává“ anionty vzniklé z druhého aldehydu například:
4. Redoxní reakce pokud aldehyd nemá na a uhlíku žádný vodík, pak v alkalickém prostředí podléhá disproporcionaci
Polymerace samovolně: zavádění formaldehydu do zředěné HCl:
Z uhlovodíků • a) z alkynů
c) průmyslově z alkenů hydroformylace probíhá za katalýzy karbonylů kovů (Ni(CO)4, Co2(CO)8...)
2. Z halogenderivátů pozor na silné zásady
2. Z alkoholů oxidací alkoholů oxidačními činidly (K2Cr2O7, KMnO4, CrO3)
dehydrogenací(cca 300 °C, katalyzátory na bázi mědi nebo stříbra)
3. Tepelný rozklad barnatých nebo vápenatých solí karboxylových kyselin
4. Z derivátů karboxylových kyselin a) z nitrilů
b) z acylhalogenidů Reakce je katalyzována dezaktivovaným palladiovým katalyzátorem, aby nedošlo k následné redukci až na alkohol.
Shrnutí kapitoly. Aldehydy a ketony dokáží na dvojnou vazbu karbonylové slupiny adovat různé sloučeniny (vodu, alkoholy, thioly, halogenovodík, kyanovodík, hydrogensiřičitany, dusíkaté deriváty apod.). V alkalickém prostředí podléhají aldehydy které mají na α-uhlíku atom vodíku a některé ketony aldolizaci. Aldehydy, které nemají na α-uhlíku atom vodíku podléhají v alkalickém prostředí disproporcionaci na alkoholy a soli kyselin. Redukcí aldehydů vznikají primární alkoholy, redukcí ketonů sekundární alkoholy.
Oxidací aldehydů vznikají snadno karboxylové kyseliny, oxidace ketonů probíhá podstatně obtížněji za vzniku α-diketonů většinou následovaného rozštěpením molekuly. Adehydy se dají získat oxidací primárních alkoholů, ketony oxidací sekundárních alkoholů. Klasická příprava symetrických ketonů spočívá v tepelném rozkladu vápenatých či barnatých solí karboxylových kyselin. Většinu ketonů je možno připravit syntézou z nitrilů karboxylových kyselin.