Download
1 / 57
570 likes | 758 Views
Jak vznikají oblaka – Voda kolem nás. Voda kolem nás zemská atmosféra obsahuje vedle plynů také vodní páru množství vodní páry v objemové jednotce vzduchu je závislé především na teplotě vzduchu (a samozřejmě tlaku) specifickým stavem je rosný bod
E N D
Jak vznikají oblaka – Voda kolem nás • Voda kolem nás • zemská atmosféra obsahuje vedle plynů také vodní páru • množství vodní páry v objemové jednotce vzduchu je závislé především na teplotě vzduchu (a samozřejmě tlaku) • specifickým stavem je rosný bod • zopakujme, že je to teplota, při níž vzduch dosahuje za daného tlaku stavu nasycení vodní parou a vodní pára v něm obsažená se začíná srážet • vznikají mikroskopické kapičky, které formují oblak
Jak vznikají oblaka – Definice oblaku • Definice oblaku • oblak (neodborně mrak) je viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalků (případně obojího) v ovzduší • za oblak lze považovat i mlhu, která je v podstatě oblakem dotýkajícím se zemského povrchu • přeměna vodní páry na kapičky vody v atmosféře není zdaleka tak snadná! • jde o energeticky náročný děj, který se ve skutečné atmosféře prakticky nevyskytuje, protože by muselo docházet k několika násobnému přesycení vzduchu vodní parou
Jak vznikají oblaka – Kondenzační jádra • Kondenzační jádra • hrají klíčovou roli ve vzniku oblaku • nacházejí se v zemské atmosféře v podobě pevných částic (vyjma ledových zrn) tzv. aerosolů (prachová zrnka, zrnka soli z mořské vody) • částice mají na povrchu drobounké póry • v pórech vznikají duté vodní povrchy, nad nimiž se ustavují energeticky vhodné podmínky pro vznik vodních kapiček • na kondenzaci se může podílet i elektrický náboj, který aerosoly nesou
Jak vznikají oblaka – Jak ochladit vzduch • Jak ochladit vzduch • jak dosáhnout rosného bodu? • příroda uplatňuje hned několik způsobů • všchny mají jedno společné: jsou založeny na výstupných pohybech vzduchu • s výstupem vzduchu klesá atmosférický tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje • následkem toho se po čase dosáhne rosného bodu, vodní pára začíná kondenzovat!
Jak vznikají oblaka – Konvekce, mechanický výstup, frontální rozhranní • - vzduch může začít stoupat z různých důvodů: • Termická konvekce • důsledek nerovnoměrného ohřevu zemského povrchu, s rostoucí teplotou vzduchu klesá i jeho hustota • Mechanický výstup • proudění vzduchu přes horskou překážku, vzduch není schopen horský hřeben obtéci, takže jej přeteče • vznik orografických oblak • Frontální rozhranní • - analogické s výstupem přes horskou překážku, rozdíl v tom, že místo horského hřebene máme masu chladnějšího vzduchu
Jak vznikají oblaka – Klasifikace oblaků • Klasifikace oblaků • první pokus: 1803, anglický přírodovědec Luke Howard odvodil názvy cirrus, cumulus, stratus a nimbus • 1840, německý meteorolog W. H. Dove prohlásil, že žádný oblak není stálým útvarem, ale že je to proces, děj • oblaka dnes řadíme podle jejich: • vzniku a vývoje (frontální, nefrontální, kupovité, turbulentní) • výšky (nízké, střední, vysoké, s vertikálním vývojem) • složení (vodní, ledové, smíšené) • vzhledu (na jednotlivé druhy)
Jak vznikají oblaka – Oblačná patra • Oblačná patra • na základě úmluvy byla vrstva, ve které se vyskytují oblaka rozdělena na tři oblačná patra • pro mírné zeměpisné šířky rozlišujeme: • vysoké patro (7-13 km) • střední patro (2-7 km) • nízké patro (do 2 km) • lidským okem se výška oblaku velmi špatně určuje, proto je lepší dělení podle vzhledu • všechny oblaky se dělí do 10 základních druhů, k těmto druhům pro zpřesnění náleží i tvary, odrůdy a zvláštnosti
Cirrus • Cirrus (Ci) • složen z ledových krystalků • jednotlivé vzájemně oddělené obláčky v podobě bílých vláken nebo bílých plošek či úzkých pruhů • nezeslabuje sluneční ani měsíční světlo
Cirrocumulus • Cirrocumulus (Cc) • složen z menších ledových krystalků • tenké, menší nebo větší skupiny bílých obláčků bez vlastního stínu • malé chomáčky, vlnky nebo vločky • cirrocumulům se říká beránky
Cirrostratus • Cirrostratus • složen z ledových krystalků • průsvitný bělavý závoj oblaků vláknitého nebo hladkého vzhledu, který úplně nebo částečně pokrývá oblohu • není tak hustý, aby zmizely stíny předmětů
Altocumlus • Altocumulus (Ac) • menší nebo větší skupiny či vrstvy oblaků, bílé nebo šedé popř. obojí barvy • má vlastní stín • velké beránky • skládá se převážně z malých kapiček
Altostratus • Altostratus (As) • šedavá nebo modravá oblačná plocha s vlkánitou nebo žebrovitou strukturou, pokrývající úplně nebo částečně oblohu • v nejtenčích částech prosvítají obrysy Slunce nebo Měsíce, jen nezřetelně jako za matným sklem • smíšený oblak, nevypadávají z něj vždy srážky, pokud ale ano, pak jde většinou o trvalé srážky slabé intenzity v podobě deště či sněhu
Nimbostratus • Nimbostratus (Ns) • dešťový oblak • šedá, často tmavá a jednotvárná oblačná vrstva, ze které vždy vypadávají víceméně trvalé, stejnoměrné a někdy i poměrně intenzivní dešťové nebo sněhové srážky • vrstva oblaků je všude tak hustá, že poloha Slunce není patrná • typický oblak teplé fronty
Stratocumulus • Stratocumulus • šedé nebo bělavé oblaky, popř. obojí barvy • menší či větší skupiny oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa • oblak se skládá z částí podobných dlaždicím zdánlivé velikosti větší než 5° a nemá vláknitý vzhled • složen z vodních kapiček • mohou z něj vypadávat srážky, ale vždy jen slabé intenzity
Stratus • Stratus (St) • šedá a poměrně jednotvárná oblačná vrstva s nízkou základnou • často se vyskytuje jen jako místní oblak • skládá se z malých vodních kapiček • srážky v podobě mrholení
Cumulus • Cumulus (Cu) • osamocené a kypré, obvykle zářivě bílé a husté oblaky s ostře ohraničenými obrysy vyvíjející se směrem vzhůru v podobě kup, kupolí nebo věží • jejich rostoucí část má často podobu květáku • vodorovná základna bývá tmavá • základna v nízkém patře, vrcholky až do středního patra • vzniká při hezkém počasí dopoledne či brzy odpoledne, večer zaniká
