Téma 1: Žák a jeho učení 4 . část

1. Téma 1: Žák a jeho učení4. část Pedagogika NPED034 1

2. Obsah: Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (pokračování) • Nadaní žáci a jejich specifika; jak poznat nadání? • Možnosti uzpůsobení vzdělávání potřebám nadaných žáků Sociální aspekty učení • Sociální skupiny nejvíce ovlivňující učení • Rodina a její společensko-ekonomický a kulturní status • Sociálně podmíněné faktory ovlivňující učení • Vliv aspirace na vzdělání a na status zaměstnání • Selektivita ve vzdělávání • Škola; sociální klima ve škole • Skupina vrstevníků • Další sociální skupiny, komunity, sociální sítě

3. Nadaní žáci Nadání zakládá také zvláštní vzdělávací potřebu; vzdělávání nadaných žáků je rovněž upraveno školským zákonem: • Pro nadané žáky může škola organizovat rozšířenou výuku některých předmětů. • Mohou studovat podle individuálního vzdělávacího plánu. • Mohou být přeřazeni do vyššího ročníku bez absolvování předchozího (na žádost rodičů; nutné absolvování zkoušky a doporučení školského poradenského zařízení). 3

4. Co je to nadaný žák?Triádový model talentu(Mönks, 1992) Rodina Škola Nadprůměrná schopnost Angažovanost v úkolu (motivace) Tvořivost Talent Vrstevníci

5. Specifika mimořádně nadaných žákůhttp://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/19/KLICOVE-TEORIE-NADANI-A-JEJICH-APLIKACE-V-PRACI-S-MIMORADNE-NADANYMI-ZAKY.html 1. V pozitivním ohledu Jsou extrémně vyspělí v jakékoli oblasti učení a výkonu. Vykazují asynchronní vývoj. Mohou být významně napřed v některých oblastech a v jiných vykazovat věkově adekvátní, nebo dokonce opožděný vývoj (např. dokáží číst již ve třech letech, ale ještě v pěti si nedokáží zavázat tkaničky u bot). Mají na svůj věk širokou slovní zásobu a vyspělý verbální projev. Mají vynikající paměť. Některé věci se naučí neuvěřitelně rychle, bez pomoci druhých. 5

6. Pokrač. • Zvládají složitější myšlenkové operace než jejich vrstevníci. • Vykazují schopnost práce s abstraktními myšlenkami s minimem konkrétní zkušenosti pro pochopení. • Chápou vzorce, vztahy a souvislosti. • Vždy přicházejí s "lepšími způsoby" řešení věcí. Navrhují je spolužákům, učitelům a dalším dospělým - ne vždy vhodným způsobem. • Dávají přednost komplexním a náročným úkolům. • Jsou schopni přenášet své vědomosti do nových situací a řešení problémů. • Chtějí se podělit o vše, co vědí. • Jsou zvědaví ve všem, co se děje okolo nich, kladou nekonečné otázky. • Jsou nadšení a ostražití pozorovatelé.

7. Pokrač. • Jsou horliví, někdy extrémně citliví či vznětliví. Dokáží být zcela pohlceni aktivitami či myšlenkami. • Mají často mnoho (neobvyklých) zájmů, koníčků a sbírek. • Jsou silně motivováni dělat věci, které je zajímají. Raději pracují nezávisle, někteří dokonce samostatně. • Mají ohromnou míru energie. • Mají cit pro krásno. • Mívají zvýšený smysl pro spravedlnost, morálku a fair play. Zajímají se o globální problémy a vnímají je osobně. • Mají sofistikovaný smysl pro humor. • Rádi jsou ve vedení, mohou být přirozenou autoritou.

8. Specifika mimořádně nadaných žáků 2. V negativním ohledu • Odmítají práci nebo pracují nedbale. • Jsou nervózní při tempu práce třídy, které považují za nedostatečně aktivní nebo když nevidí jasný pokrok práce. • Protestují proti rutinní a předvídatelné práci. • Ptají se na choulostivé otázky, vyžadují zdůvodnění, proč se mají věci dělat určitým způsobem. • Odmítají určování práce a příkazy. • Sní v průběhu dne. • Ovládají třídní diskuse. • Bývají panovační k učitelům i spolužákům. • Jsou netolerantní k nedokonalosti vůči sobě i ostatním. • Jsou přecitlivělí vůči kritice, snadno se rozpláčí. • Odmítají se podřídit. • Odmítají kooperativní učení. • "Hrají divadlo" a ruší spolužáky. • Mohou se stát "třídním šaškem".

9. Nadání zakládá také zvláštní vzdělávací potřebu, ale: ve škole se často potřeby nadaných žáků nezohledňují („žáci si sami poradí“, „nadaného žáka nezkazí ani špatný učitel“), nebo se dokonce rozvoj nadání brzdí (zvláště v případě, že se žák negativně projevuje, „zlobí“, „vyrušuje“).

10. Sociální aspekty učení

11. Sociální skupiny, v nichž se učíme – formálně, neformálně, informálně: Rodina Škola Skupina vrstevníků Jiné skupiny, komunity, sociální sítě (reálné i virtuální) Společnost 11

12. Rodina: pro učení nejvýznamnější Faktory (tvoří vzájemně provázanou síť): • Sociální vztahy v rodině • Sociální pozice rodiny • Vzdělanostní aspirace rodičů: vzdělání jako důležitý cíl • Vzdělání rodičů (vliv vzdělání matky!) • Povolání rodičů • Úroveň jazykové komunikace • Kulturní faktory působící v rodině • Podmínky pro učení 12

13. Moderní rodina Velké proměny v posledních desetiletích: • Mění se struktura rodiny a životní styl – nukleární rodiny, singles, neprovdané páry, odkládání narození dětí, akceptace rozvodu • Ekonomicky aktivní jsou oba partneři • Žena získává značnou samostatnost osobní, ekonomickou a společenskou • Mění se role muže a ženy • Mění se hodnotové orientace rodiny • Péče o děti není výsadní prioritou 13

14. Měření vlivu rodiny na učení žáka a jeho výsledky : Index sociálního, ekonomického a kulturního statusu (ESCS) Faktory: Dosažené vzdělání rodičů Vykonávané povolání Vybavenost domácnosti Kulturní a vzdělávací zdroje rodiny 14

15. 15

16. Experimentálně zjištěné faktory, které nejvíce ovlivňují výsledky učení žáka kognitivní předpoklady • Aspirace žáka na dosažené vzdělání • Aspirace žáka na status zaměstnání • Vztah k matematice (projevuje se i u nematematických testů!) • Vztah žáka ke škole, k výuce • Zájem = relativně proměnné faktory (motivační) • Žákovo socioekonomické a kulturní zázemí • Typ školy • Velikost sídla školy • Pohlaví žáka = relativně pevně dané faktory, objektivní a subjektivní (vnější a vnitřní) 16

17. „Všechny až dosud provedené výzkumy ukazují, že vzdělanostní aspirace jsou silným prediktorem toho, jaké vzdělání nakonec člověk získá.“ (Katriňák, in: Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Academia: Praha) Aspirace na dosažené vzdělání je jedním z nejsilnějších vlivů na výsledky všech testů PISA. Čím vyšší aspirace žáka, tím lepší je jeho očekávaný výsledek. 17

18. 18

19. 19

20. 20

21. Škola Dimenze školního prostředí: • Materiální: stavební charakteristiky vnější a vnitřní, vybavení školy • Organizační a provozní: velikost školy, počet a struktura zaměstnanců, ekonomické zajištění, způsob řízení • Kulturní a estetická: architektonické řešení exteriéru (vlastní budovy, zahrady, hřiště apod.) a interiéru školy, síla tradice školy, orientace na kulturní aktivity, „image“ školy navenek • Společenská: společenské prostředí vnitřní, tvořené žáky, učiteli, vedením školy a dalšími pedagogickými a nepedagogickými pracovníky, a vnější, do něhož je škola zasazena (sídlo školy, jeho velikost a další charakteristiky, vazby na instituce mimo školu – včetně veřejné správy …) • Pedagogická: pedagogická „filosofie“ školy, typ a kompetence učitelů, převažující způsoby (metody, formy) jejich pedagogické práce, promyšlenost cílů vzdělávání, způsoby hodnocení žáků, učitelů, způsob vlastního hodnocení školy … • Sociální: souhrn sociálních vztahů mezi aktéry školy, způsob jejich komunikace a kooperace; sociální dimenze je vyjádřena v pojmu sociálního klimatu (školy, třídy, učitelského sboru) 21

22. Jaká škola je dobrá (kvalitní)? Dobrá škola: dotazník –nástroj pro autoevaluaci školy vytvořený v rámci projektu ESF „Cesta ke kvalitě“: www.nuv.cz/ae 22

23. Oblasti, podoblasti a kritéria kvality školy 1. Podmínky ke vzdělávání • 1.1 demografické • 1.2 personální • 1.3 bezpečnostní a hygienické • 1.4 ekonomické • 1.5 materiální 2. Obsah a průběh vzdělávání • 2.1 vzdělávací program • 2.2 plánování výuky • 2.3 podpůrné výukové materiály • 2.4 realizace výuky • 2.5 mimovýukové aktivity 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání • 3.1 klima školy • 3.2 systém podpory školy žákům • 3.3 zohlednění individuálních potřeb žáka • 3.4 spolupráce s rodiči • 3.5 spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem 4. Výsledky vzdělávání žáků • 4.1 znalosti a dovednosti • 4.2 klíčové kompetence • 4.3 postoje • 4.4 motivace • 4.5 úspěšnost absolventů 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků • 5.1 strategické řízení • 5.2 organizační řízení školy • 5.3 pedagogické řízení školy • 5.4 profesionalita a rozvoj lidských zdrojů • 5.5 partnerství školy a externí vztahy

24. Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru Frekventované téma, ale terminologicky nejasné. J. Mareš ve studii Sociální klima školní třídy(1998) http://www.klima.pedagogika.cz/trida/doc/Mares_Klima_tridy.pdf, Vymezuje tyto pojmy popisující prostředí, které ve škole ovlivňuje učení a chování žáků: • Prostředí – nejobecnější, zahrnuje všechny aspekty (nejen sociálně-psychologický, ale i materiální vybavení a architektonické uspořádání třídy (školy) apod.) • Atmosféra – krátkodobé jevy, situačně podmíněné (např. atmosféra ve třídě při ohlášení nečekané písemky) • Sociální klima – dlouhodobě přetrvávající sociálně-psychologický charakter prostředí třídy ˇškoly, učitelského sboru) 24

25. Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů školy, školní třídy, učitelského sboru na to, co se ve škole, školní třídě, učitelském sboru odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát sociální klima školy, školní třídy a učitelského sboru se vzájemně ovlivňují 25

26. Sociální klima třídy zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu každá školní třída je svým klimatem jedinečná sociální klima třídy ovlivňuje efektivitu učení žáků sociální klima ovlivňuje pedagogickou práci učitele ve třídě i jeho pocit z výkonu povolání 26

27. Skupina vrstevníků Skupina vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá: referenční skupina Referenční skupina mívá (zejména na dospívající) mnohem větší vliv, než učitelé a rodiče Společensky integrovaná a společensky neintegrovaná skupina vrstevníků 27

28. Společnost a vzdělávací systém:Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání • Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle do různých typů škol či vzdělávacích proudů. (Česko má mezi zeměmi OECD největší diverzitu škol na věkové úrovni žáků 15 let.) • Spravedlnost ve vzdělávání = rovné šance: všichni mají rovné příležitosti v přístupu ke vzdělávání, bez ohledu na pohlaví, sociální původ, příslušnost ke skupinám (sociálním, etnickým, náboženským apod.). Ve spravedlivém vzdělávacím systému se přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím, žáci se na základě těchto jiných faktorů rozcházejí, často už v rané fázi školního vzdělávání, do různých vzdělávacích proudů. • Absolutní spravedlnost ve vzdělávání je těžko dosažitelný ideál, ale společnost a její vzdělávací politika by měla k nejlepšímu možnému naplnění principu rovných šancí směřovat. 28

29. Selektivita ↔ rovné šance • Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují; velká selektivita systému je podhoubím (jedním z podpůrných faktorů) přetrvávajících nerovností v přístupu ke vzdělávání ↔ nerovnosti v přístupu ke vzdělávání tradující se ve společnosti si vynucují existenci selektivního modelu vzdělávání. • Míra selektivity/spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země. • V ČR dlouholetá diskuse o existenci víceletých gymnázií.

30. Index ESCS 15-letých žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007 30

31. Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007 31

32. Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007 32

33. Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *) 33 *) Koucký, J. a kol.: Učení pro život. Výsledky PISA 2003. ÚIV, Praha 2004)

34. Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání • V našem společenském prostředí stojí za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání socioekonomický status rodiny. Podle výzkumů OECD patříme k zemím, kde je negativní vliv ESCS na rovnost šancí největší. • Socioekonomický status rodiny silně ovlivňuje mj. aspirace žáka. • Když už se ale žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status. 34