1 / 25

Čechy za posledních Přemyslovců

Čechy za posledních Přemyslovců. 13. st. (1197 – 1306 ). 1. český dědičný král. Přemysl Otakar I. (1197–1230). Zlatá bula sicilská. 1212 zlatá pečeť bula = listina 1. dědičný královský titul pro české panovníky 2. Upravuje vztah českého království k římské říši

marlee
Download Presentation

Čechy za posledních Přemyslovců

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Čechy za posledních Přemyslovců 13. st. (1197 – 1306)

  2. 1. český dědičný král Přemysl Otakar I. (1197–1230)

  3. Zlatá bula sicilská • 1212 • zlatá pečeť • bula = listina 1. dědičný královský titul pro české panovníky 2. Upravuje vztah českého království k římské říši 3. Čechy + Morava = nedělitelné

  4. Zlatá bula sicilská je souborem tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami. Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Říšskými insigniemi a tím i říšským typářem Fridrich II. na své vlastně první cestě do říše ještě nedisponoval.

  5. Změna znaku: černou orlici střídá stříbrný lev na červeném poli heraldika = nauka o erbech erb = znak Erby starých šlechtických rodů

  6. Stařešinský zákon (vládne nejstarší Přemyslovec z rodu) nahrazen právem prvorozeného (vládne nejstarší syn krále) • Razil stříbrné brakteáty • Pochován v chrámu sv. Víta

  7. Osobní život Přemysla Otakara I. • 1. žena: Adléta Míšeňská (4 děti; rozvod z důvodu příbuznosti ve 4. koleně) • 2. žena: Konstancie Uherská (mladá, 9 dětí) • Nejvýznamnější děti: • Václav I. • Anežka Česká (zakladatelka Anežského kláštera a řádu křížovníků s červenou hvězdou) • Dagmar (král. dánská)

  8. Vládne v době gotiky, hradů, rytířských turnajů a zakládání měst Zakladatel Prahy (dnešního Starého Města) 1233-4 1241 zastavil vpád Tatarů na Moravu (na obranu  města, zejm. na Moravě) Václav I. (1230–1253)

  9. Osobní život Václava I. • Narodil se již 50letému Přemyslu Otakaru I. až po 7 letech manželství (s Konstancií) jako prvorozený syn (2 dcery, 2 synové zemřeli), • pověst: jako dítě byl neduživý, vychrtlý, špatně dýchal (česká kojná Nětka, ves Mlékojedy), v dospělosti se bál zvonění • Manželka: Kunhuta (5 dětí – 2 d, 2 ch, 1) • vášnivý lovec (Křivoklát, Zvíkov), zranění 

  10. Přezdívka: král železný a zlatý = mocný (železná jízda), bohatý (stříbro z Jihlavy), vládl v 9 zemích Založil 25 měst (Malá Strana, Nymburk, České Budějovice…), budoval hrady (cíl: zvýšit obranyschopnost země) Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)

  11. Přemysl Otakar. II. Rozšířil Čechy na jih (výboje + sňatky) Získal: Chebsko, Rakousko, Štýrsko, Korutany Čechy sahaly k Jadranu

  12. Boje a bitvy • 1254 – kříž. výprava proti Prusům v Pobaltí ( Královec = Kaliningrad) • 1260 b. u Kressenbrunnu s uhers. Bélou IV. (vítěz PO, sňatek s vnučkou Bély: Kunhutou) • Boj o říšskou korunu • 1278b. na Moravském poli s Rudolfem Habsburským ()

  13. Bitva na Moravském poli • 1278 • Zrada Vítkovců = pánů z Růže (Záviš z Falkenštejna) • Smrt krále v bitvě – probodnut oštěpem, pak 17 dalšími ranami (podle kronik) • Tělo 30 týdnů veřejně vystaveno ve Vídni, převezeno do Znojma, prostý pohřeb bez obřadů, po 18 letech pohřben v chrámu sv. Víta

  14. Osobní život Přemysla Otakara II. • 1. žena: Markéta Babenberská (o 30 let starší, zisk Rakouska, bezdětné manželství) • Milenka: Anežka z Kuenringuzv. Palceřík (1. hist. doložená milenka českého krále, dvorní dáma Markéty B., 3 levobočci později uznaní papežem za legitimní, bez nároku na trůn, nejznám. Mikuláš Opavský) • 2. žena Kunhuta Uherská (po 10 letech manželství syn Václav 1271)

  15. Přemysl Otakar II. Z Gelhausenova kodexu

  16. Čechy po  Přemysla Ot. II. • Období Braniborů v Čechách – 5 let = období drancování a plenění Čech, bezvládí a hladomoru • Ota Braniborský = strýc a poručník nezletilého Václava (7letý); Václav vězněn na Bezdězu a v Braniborsku, pak vykoupen šlechtou • Morava odtržena – pod vládou Rudolfa Habsburského

  17. Václav II. (1283 – 1305) • Nastoupil na trůn ve 12 letech (2. poručník otčím Záviš z Falkenštejna) • Uvážlivý a prozíravý panovník – vrchol přemyslovské slávy • Razil pražské groše v Kutné Hoře • Nechal vypracovat horní zákoník (uznávaný ve stř. Evropě) • Pokusil se založil univerzitu v Praze • 1300 se stal polským králem (sňatkem) • Pro syna Václava III. Získal uherskou korunu

  18. 1. žena: Guta (Jitka) Habsburská – dcera Rudolfa Habsburského (10 dětí) 2. žena: Eliška Rejčka – polská princezna Nejznámější děti: Václav III. Anna Eliška Přemyslovna Osobní život Václava II.

  19. Václav III. u hrobu svého otce na Zbraslavi

  20. Václav III. (1305-1306) • Na trůn nastoupil 15letý • Král český, uherský a polský • Při tažení do Polska byl za dosud nevysvětlených okolností zavražděn v Olomouci Poslední Přemyslovec • 1306 vymírají Přemyslovci po meči • 1310 nastupují Lucemburkové (Václavova sestra Eliška Přemyslovna uzavřela sňatek s Janem Lucemburským)

  21. Pokus o rekonstrukci vraždy Václava III. • Večer 4. srpna 1306, „oděn jen v košili a plášť“, zůstal král Václav III. v domě olomouckého děkana o samotě. Jistě tehdy přemítal o polském tažení, na nějž se přes odpor české šlechty vydal, a jistě ho ani nenapadlo, že tikají poslední minuty jeho krátkého pozemského života. Z ničeho nic se totiž do jeho komnat vřítil neznámý útočník a smrtelně ho třikrát bodnul. Soudobí kronikáři obviňovali z úkladné vraždy buď nespokojenou českou šlechtu, římského krále Albrechta Habsburského, nebo stoupence pretendenta polské koruny Vladislava Lokýtka.

More Related