Seminář ke zpracování dopravních plánů podle zákona č. 194/2010 Sb.

1. Seminář ke zpracování dopravních plánů podle zákona č. 194/2010 Sb. Ondřej MICHALČÍK František VICHTA Jakub CHMELÍK Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy

2. Požadavky na dopravní plánování podle zákona č. 194/2010 Sb. František VICHTA Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy

3. Požadavky na dopravní plánování podle §5 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů • Dopravní plánování zajišťují Ministerstvo dopravy a kraje prostřednictvím plánu dopravní obslužnosti území. Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti. Dopravní plánování vychází z páteřních spojů veřejné drážní osobní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti. • Plán obslužnosti území jsou povinni pořizovat Ministerstvo dopravy a kraj. • Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje zejména • popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících, • předpokládaný rozsah poskytované kompenzace, • časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto smluv, • harmonogram a způsob integrace, pokud se stát a kraje podílejí na organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících. • Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

4. Příprava (celostátního) dopravního plánu pro vlaky objednávané MD Jakub CHMELÍK Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy

5. Úvod • Cílem je prezentace představ a vizí MD o podobě celostátního plánu dopravní obsluhy území (dále jen CDP), o jeho formálním a věcném obsahu; upozornit na možná rizika, úskalí; uvést pozici MD k jednotlivým okruhům • Vzhledem k rozdílné řádovostní úrovni (stát vs. kraj) plánování (a zajišťování dopravní obsluhy) nelze obecně přebírat pro potřeby krajských DP (regionální specifika, rozdílná frekvence cestujících atd.), ale brát spíše jako inspiraci, materiál pro další diskuzi atd. • Základní představy o podobě CDP již ve STRAPODOU – strategie podpory dopravní obsluhy území

6. Východiska pro CDP • CDP omezen pouze na drážní dopravu – vlaky dálkové dopravy objednávané MD • Délka trvání, případná „klouzavost“ DP? • MD preferuje zpracování DP na dané období (5 let), plán zahrnuje zásadní koncepční otázky rozvoje dopravní obsluhy ČR • Rozhodnutí ovlivněno mimo jiné tím, že MD každoročně zpracovává dílčí projekty dopravní obslužnosti (konkrétní technické řešení), do jejichž textové části je možné zahrnout případné změny koncepce a tím revidovat DP (každoroční změna DP = možná nestabilita)

7. Projekty dopravní obsluhy MD • Hlavním cílem projektu je: • Každoroční stanovení počtu a časového vedení vlaků na zabezpečení dopravních potřeb státu dálkovou drážní osobní dopravou pro období platnosti GVD potřebné pro uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (ZVS) s drážním dopravcem • Vytvoření linkového vedení vlaků dálkové osobní dopravy objednávaných státem v rámci ZVS v období platnosti GVD, včetně časových poloh vlaků, jejich provázanosti a cestovních dob • Návrh jízdního řádu spojů v objednávce státu pro období GVD, provozní varianta pro každou linku

8. Projekty dopravní obsluhy MD • Obecná část – seznam linek, východiska, nové projekty/provozní koncepty, vymezení společných produktů s regionálními objednateli, omezující podmínky, kritické body, problémy

9. Projekty dopravní obsluhy MD III. • Konkrétní provozní koncepty jednotlivých linek část – např. linka R 11 Brno – Jihlava – České Budějovice

10. Obecné zásady DP • Formální hlediska: • Důležitá je vyváženost jednotlivých částí; pozor na přílišný důraz na analytickou část (pouze popis), bez návrhu rozvoje (ale např. i stabilizace) koncepce dopravní obsluhy • Rozsah?? – nelze specifikovat • Věcná hlediska: • Reálnost, přecenění/podcenění (latentní) poptávky • Provázanost s DP ostatních dotčených objednatelů • Provázanost s výhledovým finančním rámcem pro VD pro plánovací období

11. Základní struktura CDP • Část 1: Vymezení přepravních potřeb • Část 2: Stávající způsob zajištění přepravních potřeb a jeho výhled v plánovacím období • Část 3: Koncepční otázky rozvoje dálkové a nadregionální dopravy v České republice • Část 4: Reakce na připomínky dotčených subjektů • Část 5: Monitoring, měření úspěšnosti a získávání podkladů pro další plánovací období

12. Část 1: Vymezení přepravních potřebStruktura • Co potřebuji znát před plánovacím obdobím? • Dostupná data a metody • Základní charakteristika osídlení, vymezení hlavních urbanizačních oblastí v ČR a blízkém zahraničí, jejichž vzájemné spojení by měla zajišťovat doprava v objednávce státu • Směrová analýza přepravních proudů v ČR • Vývojové tendence dělby přepravní práce • Priority ve veřejné dopravě, doporučená pravidla pro objednávku MD vyplývající z analýzy přepravních potřeb

13. Část 1: Vymezení přepravních potřebDostupná data a metody • Velikostně-významové údaje • Nutné pro rozlišení významu jednotlivých center a oblastí ve vztahu k dálkové dopravě – nejen prostý počet obyvatel, ale např. počet pracovních míst, počet dojíždějících studentů VŠ • Potřeba aktuálních údajů o obyvatelstvu především v rámci metropolitních regionů – suburbanizační procesy vyvolávají nároky na dopravu (v zázemí Prahy např. Milovice r.1991-1,3 tis., 2001-4,2 tis., 2010-9,1 tis. obyvatel) • Údaje o přepravních proudech • Využití dat o dojížďkových proudech z cenzu SLDB (ČSÚ) • Využití dat dopravců, tj. v případě MD, ČD, a.s. • Využití dat intenzit silniční dopravy (bez znalosti zdroj-cíl) • Ročenky dopravy, specializované přepravní průzkumy, data o JŘ atd.

14. Část 1: Vymezení přepravních potřebDostupná data a metody • Dojížďkové proudy SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů) • Výhody: cenná matice zdroj-cíl pro celé území (všechny obce) ČR, rozlišení dle druhu dopravy (pouze z prac.dojížďky, tj. bez školáků) • Nevýhody: „pouze“ pravidelné pohyby (práce, škola), frekvence (denní x nedenní), neúplnost dat a hlavně neaktuálnost (rok 2001) • Další sčítání v březnu 2011, předběžné výsledky nejdříve na podzim 2011 2001 2011

15. Část 1: Vymezení přepravních potřebDostupná data a metody • Údaje ČD, a.s. • frekvenční průzkumy ve vlacích (PARIS) – čtvrtletně, týdenní sčítání realizované vlakovými četami • Z-C matice prodaných jízdních dokladů (dříve NATURAL, od roku 2010 DTOP – datové tržiště osobní přepravy) • Dopravní model, přepravní prognóza • Nejvhodnější řešení pro multimodální analýzu stávajících přepravních vazeb v rámci ČR a evaluaci stávají nabídky; při změně vstupních proměnných – možnosti posouzení vlivu nových dopravních řešení, podmínky pro „získání“ latentní poptávky atd. • MD v současné době dopravní model nemá (ale připravuje se); v minulosti se předpokládalo, že pro Část 1 (tj. přepravní analýza) bude vytvořen dopravní model • Nejčastěji SW prostředí PTV VISION (modul VISEM, VISUM)

16. Část 1: Vymezení přepravních potřebVymezení hlavních UO • Nejvýznamnější prvek systému osídlení = metropolitní/urbanizační oblasti (vysoká koncentrace obyvatel, pracovní a obslužné funkce), jejich spojení je primárním cílem objednávky MD • Na vymezení a klasifikaci není jednotný názor; pro potřeby CDP převzata a upravena klasifikace sloužící jako podklad pro tvorbu PÚR (Politiky územního rozvoje) – UUR podle AURS 2004 • 4 skupiny urbanizačních oblastí: • Mezinárodního významu (min. 500 tis.obyv. = metropolitní regiony) • Národního významu (min. 100 tis. obyv. a krajský statut hlavního jádra) • Nadregionálního významu (min. 100 tis. obyv.) • Regionálního významu (min. 25 tis. obyv.) • Z pohledu dálkové dopravy je nutné zahrnout také zdroje a cíle v zahraničí

17. Část 1: Vymezení přepravních potřebVymezení hlavních UO Sídla v ČR nad 10 tis. obyvatel a urbanizační oblasti Zdroj: klasifikace UO převzata a upravena podle podkladového materiálu pro tvorbu PÚR – UUR podle AURS 2004; počet obyvatel k 1.1.2010 (ČSÚ)

18. Část 1: Vymezení přepravních potřebVymezení hlavních UO • U regionální dopravy bude vhodné vymezení hlavních středisek a jejich spádových oblastí např. pomocí analýzy převládajících směrů dojížďky; region. doprava – charakteristická denní frekvence dojížďky vs. dálková doprava – nedenní – stochastické pohyby • V CDP jsou jednotlivé UO stručně charakterizovány; zejména je uveden: • Počet obyvatel hlavního a vedlejších jader (součet za UO) • Převládající přepravní proudy/směry dojížďky • Další významné charakteristiky ovlivňující přepravní poptávku (cestovní ruch – památky atd.)

19. Část 1: Vymezení přepravních potřebVymezení hlavních přepravních proudů • Identifikace hlavních přepravních proudů na základě dat o dojížďce – segmentace proudů mezi hlavními UO podle jejich významu • Nejvýzn. spojení Praha – Ostravsko, Praha – Brno, zahraničí • Radiální spojení do Prahy, Ostrava – Olomouc – Brno • Významné spojnice tangenciálního charakteru (např. Plzeň – České Budějovice) • Stručné hodnocení dělby přepravní práce v hlavních relacích • Konkurenceschopnost dopravní infrastruktury v hlavních relacích v ČR • Vymezení relací, ve kterých je drážní doprava konkurenceschopná IAD – důležité ve vztahu k objednávce MD

20. Část 1: Vymezení přepravních potřebKonkurenceschopnost železnice Hlavní silniční a železniční síť mezi UO v České republice

21. Část 1: Vymezení přepravních potřebDoporučená pravidla pro objednávku • Výsledkem analýzy přepravních potřeb je: • Vymezení relací, které by měly být zajišťovány dálkovou a nadregionální dopravou • Vymezení relací, u kterých lze efektivně objednávat železniční dopravu – časová konkurenceschopnost • Vymezení relací, kde by měla být na základě hlavních přepravních proudů objednána: • Dvousegmentová obsluha: 1h takt Ex + 1h takt R • Jednosegmentová obsluha v 1h taktu • Jednosegmentová obsluha v 2h taktu • Ostatní – jednotlivé vlaky • Nástroj k uplatnění cílů – model integrovaného taktového jízdního řádu

22. Část 2: Zajištění přepravních potřeb Stávající koncepce objednávky MD • Zhodnocení stávajícího systému dálkové dopravy v ČR – akceptuje objednávka MD reálné potřeby cestujících? • Zjištění základních nedostatků • Hlavní návrhy na změny provozních konceptů, optimalizace systému s uvedením předpokládané realizace (GVD) • Plán sítě linek a jeho implementace na síť • Segmentace linek dle účelu (priority), kvality, frekvence cestujících • Každá linka je detailně popsána • Stávající stav • Výhledový stav v plánovacím období, tj. změny proti současnosti

23. Část 2: Zajištění přepravních potřeb Stávající koncepce objednávky MD Vymezení linek dálkové dopravy v objednávce MD (k JŘ 2009/10)

24. Část 2: Zajištění přepravních potřeb Struktura informací k linkám (variantně) • Číslo a směrování linky • Doba taktu, počet párů vlaků linky • Hlavní účel linky, hlavní sídla a urbanizační oblasti, které jsou linkou obsluhovány (v návaznosti na uvedenou segmentaci) • Zastavovací koncepce vycházející z účelu linky (rychlíkový vs. expresní segment); případné návrhy na rozšíření/redukci zastavení podle stanovených ukazatelů • Údaje o frekvenci cestujících na lince, vývojová řada a predikce vývoje na základě dělby přepravní práce v relaci, stavu infrastruktury, vstupu komerční dopravy atd.

25. Část 2: Zajištění přepravních potřeb Struktura informací k linkám (variantně) • Konstrukční poloha linky (čím je determinována; dosahování uzlů; hrubé minutové polohy) • Hlavní vazby v oblasti dálkové dopravy • Hlavní vazby v oblasti regionální dopravy • Případné požadavky na systémové jízdní doby (SJD) • Délka provozního dne (nepravidelnosti v okrajových částech dne) • Dílčí odůvodněnépožadavky na infrastrukturu pro dosažení SJD, taktových uzlů – např. zvýšení traťové rychlosti, přejezdy • Základní požadavky na vozidla • Střednědobý výhled (stabilizace, navýšení rozsahu, útlum, změna provozního konceptu – variantně)

26. Část 3: Koncepční otázky rozvojeObsah (variantně) • Předpokládaný rozsah poskytované kompenzace • Stávající a výhledová kompenzace • Přehled uzavřených smluv a z nich plynoucí závazky • Předpokládaný vývoj tržeb, vývoj inflace atd. • Harmonogram otevírání trhu v dálkové dopravě • Vychází z připravovaného materiálu pro schůzi vlády • Obsahuje hlavní kritéria výběru provozních celků, tj. jak byly vymezeny balíčky • Obsahuje harmonogram otevírání trhu (tj. balíček, rok vypsání, doba zahájení plnění, délka trvání) • Zásady integrace vlaků v objednávce MD do IDS

27. Část 3: Koncepční otázky rozvojeObsah (variantně) • Kvalita poskytovaných služeb • Systém měření kvality (obecně, co se měří) • Plnění jízdního řádu, návazností mezi spoji atd. • Kvalita poskytovaných služeb – vlakové kontroly • Požadavky na rozvoj infrastruktury • Zásadní návrhy na úpravy infrastruktury z pohledu dálkové dopravy • Výhled i po skončení plánovacího období • Očekávané pozitivní přínosy do změny koncepce • Probíhá částečně i nyní (pouze dílčí stanoviska k PD) • Možnost přidání dalších okruhů…

28. Část 4: Reakce na připomínky dotčených subjektů • Před schválením bude CDP (část 1-3) zaslán krajům • Možnost připomínkování, identifikace kolizních okruhů – snaha o dosažení komplementarity • V textu budou uvedeny připomínky a jejich vypořádání

29. Část 5: Monitoring, měření úspěšnosti • Monitoring – nastavení metodiky v jakém časovém řezu se bude hodnotit: • Vývoj počtu cestujících u jednotlivých linek • Vývoj kvalitativních ukazatelů (včetně stability jízdního řádu a dosahování systémových vazeb) • Vývoj nákladů a tržeb, kompenzací • Získávání podkladů pro další plánovací období • Návrhy na zdokonalení datové základny potřebné pro CDP

30. Závěr • Aktuální postup prací na CDP: • Část 1 – dokončena, nutná revize • Část 2 – z části hotova, nutná aktualizace a rozšíření • Část 3 – probíhají práce na dílčích dokumentech – harmonogram otevírání trhu, dohoda o integraci • Část 4 a 5 bude dopracována po projednání • Předpokládané zveřejnění CDP (část 1-3) • srpen • koncepční představy MD o tvaru objednávky ve střednědobém výhledu budou diskutovány při jednáních s kraji o přípravě JŘ 2011/2012 v průběhu února

31. Děkujeme za pozornost Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy jakub.chmelik@mdcr.cz