180 likes | 469 Views
Kabinety kuriozit a vznik muzeí. Monika Brenišínová. Historie sběratelství:. Sběratelství existuje od počátku umění ~ hrobové nálezy. Antika – t heatrum mundi : soukromé sbírky soudobého poznání a podivuhodností.
E N D
Kabinety kuriozit a vznik muzeí Monika Brenišínová
Historie sběratelství: • Sběratelství existuje od počátku umění ~ hrobové nálezy. • Antika – theatrum mundi: soukromé sbírky soudobého poznání a podivuhodností. • Středověk – soukromé sbírky, sbírky institucí ~ již písemné doklady (inventární zápisy, účetní knihy).
Pokladnice a klenotnice: • Nejstarší sbírky v Evropě tvoří chrámové či klášterní pokladnice, které obsahovaly: • relikvie a jejich schránky • ornamenta ecclesiae(liturgické nádobí, náčiní a votivní dary) • kuriozity (zjm. přírodniny jako je např. roh jednorožce ~ kult PM, dračí zub ~ kult sv. Jiří). • Fce: finanční rezerva, výraz magické moci, estetická hodnota. • Sběratelé: církevní představitelé a světští panovníci. • Sbírky jsou soukromé/hradní inventář. • 1069 Svatovítský poklad. Středověká pokladnice krále Maxmiliána I. (*1459 +1519). Roh jednorožce (ve skutečnosti zub narvala).
Relikviář vytvořený pro ostatky svatého Víta. • První český sběratel byl Karel IV. • Sbírka Karla IV. obsahovala: • rukopisy (část rukopisu sv. Marka) • relikvie (např. úlomek dřeva z Kristova kříže, ostatky sv. Víta, části opasku PM, korouhve a kosti sv. Oldřicha, sukně Kristovy, hole sv. Petra, boty sv. Ondřeje aj.) – vše získal darem; • kuriozity (korálový stromek, kostra draka) ~ sbírka minerálů, výroba relikviářů, svatovítský poklad. • mince a kameje, vzácné minerály, předměty a knihy související s astronomií a obrazy • 3906 položek, z toho 1200 rukopisů. • Vytvořil 1. obrazovou galerii v Čechách. • Další sběratelé: Václav IV. , Jan z Dražic, Arnošt z Pardubic. • Husitství: sbírky vypleněny, např. Rábí. Kaple sv. Kříže ve velké věži Karlštejna sloužila k uchování nejcennějších pokladů soukromé Karlovy sbírky.
Kabinety kuriozit: • Objevují se v 16. století v Itálii, a to v souvislosti s rozvojem poznávání přírody (studenti univerzit/šlechta tíhne k umění). • Objevují se sice v době manýrismu, ale typické jsou pro období baroka. • Kabinetní nebo také univerzální sbírky obsahují: • Artificialia: zvláštní umělecké předměty (ze slonoviny, vzácných kovů…) • Naturalia:přírodniny (schránky mořských živočichů, kokosové ořechy…) • obvykle specificky zaměřené, např. sbírky přírodovědecké, grafické, numismatické aj. Např. premonstráti z kláštera v Teplé či pražského strahovského kláštera, kde je dodnes část sbírky založená r. 1798 opatem Václavem Mayerem. Zde vidíme dochované barokní uspořádání kabinetu kuriozit Strahovského kláštera.
Kabinet: • Kabinet [z it. gabinetto]: • soukromý uzavřený prostor, v němž se sbírkové předměty uchovávají i ukazují • malá sbírka, jíž název kabinet odlišuje od velkých sbírek muzea či galerie • kus nábytku podobný kredenci, který pojme sbírku do svých přihrádek. • Kuriozita [z lat. curiosa]: zvláštnost, neobvyklost, neobyčejná, podivná věc, vzácný, podivný jev, případ, pamětihodnost.
Sbírkové předměty: • Vetustissima: nejstarší předměty (archeologické nálezy, unikáty a tzv. starožitnosti - časté padělky). • Mirabiliaamystica: zázračné a tajemné předměty (památky náboženských obřadů, symboly tajných nauk a sekt). • Miniaturyagiganti: nejčastěji nalezneme ve sbírkách miniatury, které představovaly mikrokosmos (kameje, předměty ze slonoviny či perleti atd.); giganti jsou velké artefakty, ve sbírkách málokdy. • Gaudia: předměty groteskní až absurdní (falické symboly na středověkých poutnických odznacích, neřestná témata z bible a antické mytologie, postavičky z Comediedell´arte či různé anamorfósy neboli deformace a karikatury). Bible Václava IV. (1390) - manželský sex. Poutncký obraz.
Funeraliaahorribilia: smuteční, hrůzná a morbidní témata neboli memento mori – připomínka smrti (mumie, pohřební výbava). • Exoticaanaturalia: mimoevropské umění, vzácné nerosty, organické materiály a etnografické památky, atp. • Scientica: technické předměty od nejstarších dob (časomíry, astrologické pomůcky, zeměměřičské).
Sbírky jsou rozšiřovány obvyklými způsoby: • dědictví • věno • dary • obchod ~ placení agenti, síť obchodů s uměleckými předměty. • Tvorba falzifikátů (nepřiznaná kopie)/kopista – malíř, který vytvoří přiznanou kopii. Výřez z mědirytiny Aegidia Sadelera zachycující čilý obchod s exotickým zbožím ve Vladislavském sále. Nepochybně místo získávání sběratelských předmětů (1607).
Kabinety Kuriozit v Čechách, Renesance: • Samotné kabinety kuriozit se objevují již v 16. století/v Čechách se bohužel žádný kompletně nedochoval. • Jejich podobu známe z dochovaných inventářů, např. ilustrovaný inventář Lobkowiczů v Roudnici nad Labem. • Kabinetní sbírky obsahovaly: • mechanické hračky z Persie, rostliny z Nového světa, falešní draci a baziliškové, porcelán z Číny ~ rozvoj námořní plavby • umělecké a dekorativní předměty z exotických materiálů, např. ze zlata, stříbra a drahokamů, ze slonoviny, želvoviny, rohoviny, schránek mořských živočichů, korálu, pštrosích vajec, kokosových ořechů • přístroje, zámky, důmyslné vynálezy, mechanické automaty, ale i mučící nástroje. • Fce sbírek: • vzdělávání (bibliofilie, knihtisk, představa univerzálního muzea) ~ humanismus, ,věda • Reprezentace - mnohdy veřejné. • Vzor: pražská kunstkomora - kabinet kuriozit Rudolfa II. • Sběratelé: • Boskovicové a jejich zámek v Moravské Třebové (knihovna, sbírka a obrazová galerie/středověká pokladnice); • Bohuslav Hasištejnský, který sbíral především knihy, ale také astronomické přístroje, apod. • Petr Vok z Rožmberka (knihovník Petr z Břežan) • Nejvýznamnější sbírky na našem území: • část Medicejské sbírky (arcivévoda František d´Esté, Konopiště, naše nejcennější ucelená kolekce italského uměleckého řemesla, zjm. šperků).
Kunstkomora Rudolfa II.: V pořadí zleva: mnohofunkční hodin;y biologické kuriozity, kresba mechanické hračky; slavná onyxová miska. • Obsahovala: • naturalia (horniny, zkameněliny, exotická dřeva a plody, vycpaná zvířata, zuby a kůže, ptačí vejce, roh jednorožce, kostra draka, vycpaný bazilišek, roh nosorožce, kůže koloucha se 2 hlavami, atp.) • artificialia (zbraně, mince, šperky, nábytek, hrací strojky, voskové plastiky, atd.) • scientifica (42 kusů hodin, i s vteřinovým ukazatelem, přístroj na perspektivní kreslení, globy a astroláby). Dále mumie či Codex Gigas. • Sourkomá. • Největší na světě (před 2SV odhadována cena 1 000 000 000 korun. dnes několikanásobně více).
Barokní kabinety kuriozit • Typický barokní šlechtický kabinet: Nosticovská sbírka (dnes UPM, 200 sbírkových př., jako jsou mince, dřevořezby a zbraně) - typický reprezentační inventář šlechtice a jeho paláce. • Fragmentárně dochované sbírky z tohoto období (Thunové, Rohanové…)/většina jejich fondů byla rozptýlena během finančních krizí pozdního 19. a počátku 20. století. • Hrabě Jan Rudolf Špork(1696-1759): průvodce po typickém barokním kabinetu, 7 svazků skicářů, v nichž zaznamenal na tisíc artefaktů, založil i vlastní kabinet, velmi dobře uspořádaný a přehledně popsaný/neznámý. • Nový typ vzdělaného sběratele:.artispictoriaeamator - promyšlené, ucelené sbírky, osobní vkus sběratele ~ „kavalírské cesty“ mladých šlechticů po evropských centrech vzdělanosti a umění. • Hlavní sběratelský zájem se soustředí na umění (kresby, grafiky, tapisérie, knihy, antické předměty, porcelán, sklo) a zjm. pak obrazy – vznikají samostatné obrazárny, mnohdy přístupné veřejnosti. • Ze sbírek kuriozit se vymezují samostatné větve, jako např. sbírky zbraní, lovecké sbírky/zájem o kuriozity upadá.
„Osvícené“18. století: • Také pro školní (odtud název profesorského kabinetu :-) a osobní potřeby. • Stoupl zájem o zkameněliny a minerály ~ racionalismus a zájem o vědu. • vznikají vědecké společnosti (u nás již v roce 1746) • 1727 vzniká Museografia: ideální představa muzea - dokumentace a historie přírody, dějiny lidstva • 1775 myšlenka na založení veřejného Českého muzea • Shallerův průvodce po pozdně barokních kabinetech pražských/vynechává nejdůležitější sbírku této doby - Museum technologicum: • Jan Ferdinand ze Schőnfeldu (majitel a tvůrce sbírky, vydavatel českých novin, knihtiskař a velkoprůmyslník) • složení sbírky bohužel neznáme/rozprodána, ve sbírce převažovalo umění. • Cameramathematica(matematické muzeum) v Klementinu (nástroje matematické a pumpy, díla mechanická a optická, pohyblivé globy ukazující postavení planet či Slunce v souvislosti s měřením času, atp.). • Významní sběratelé: průmyslníci a měšťané (Jan Ignác Neuberg) ~ proměna interiéru měšťanských domů (knihovny a reprezentativní salóny na umístění sbírek), vzniká tzv. kabinetní tvorba a na oblibě získávají miniatury. M. B. Valentini: Musaeum Musaeorum - dvousvazkové dílo o muzeu jako zdroji encyklopedického vědění. J. C. Nickelius: Museografia, 1727. Ideál- ní představa muzea jako instituce mapují- cí historii přírody a lidstva.
19. století, století Národního obrození: • Národní obrození ~ rozvoj uměleckého řemesla, vzdělávání a muzejnictví. • Vznikají tato muzea: • Uměleckoprůmyslové muzeum ( ½ století vedeno Obchodní Živnostenskou komorou) • Vlastenecké, později České muzeum (pozdější Národní muzeum), Jan Norbert I., hrabě Kašpar Šternberk • Průmyslové muzeum (dnesNáprstkovo muzeum, původně zaměřeno čistě technicky), Technické muzeum, Poštovní muzeum.. • Technika: • 1891 Zemská výstava v nově vybudovaném Průmyslovém paláci v Praze. • Sběratelskou štafetu přebírají průmyslníci, jako např.: • Vojtěch Lanna (významný sběratel a průmyslník) • bří Bondyové(majitelé holešovických železáren ) • Velká část sbírek velkoprůmyslníků byla UMPRUM věnována(snaha zabránit rozprodeji po smrti) nebo se sem dostala v rámci konfiskací po r. 1945.
20. století: • Na akviziční činnosti muzeí se podílejí národní banky a úředníci → umělecké předměty, nikoli kuriozity. • Soukromé sbírky se specializují (známky, autíčka, auta, krabičky od čehokoliv, pohlednice, bankovky, porcelán, hodiny, šperky, etikety, ubrousky, fotografie, jízdenky, koberce, dýmky, panenky…)
Kuriozity včera a dnes: zvířata zobrazovaná jen podle zprostředkovaného popisu Velislavova bible (1325 – 1349) – první komix. Leonardo da Vinci kulový tank „Drolerie“ = rozpustilé obrázky namalované zpravidla na borduře rukopisu. Jan van Eyck , detail obrazu zobrazujícíc zrcadlo odhalující opačný pohled na celou scénu
Děkuji zapozornost! Bibliografie: Kneidl, P., Počátky sběratelství a strahovský kabinet kuriozit, Památník nár. písemnictví, Praha 1989 Stehlíková, D., Pětstoletísběratelstvíuměleckéhořemesla, v: Kabinetyumění a kuriozit, katalogvýstavy, UPM a SprávaPražhradu, Praha 1996