1 / 32

VYTRVALOST

VYTRVALOST. Michl Lehnert. Osnova přednášky. Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. Biologické základy V. Členění vytrvalostních schopností – druhy V. Charakteristika dlouhodobé V a metodika tréninku. Specifika tréninku V u dětí. Diagnostika V. VYTRVALOST.

merle
Download Presentation

VYTRVALOST

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VYTRVALOST Michl Lehnert

  2. Osnova přednášky • Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. • Biologické základy V. • Členění vytrvalostních schopností – druhy V. • Charakteristika dlouhodobé V a metodika tréninku. • Specifika tréninku V u dětí. • Diagnostika V.

  3. VYTRVALOST • Vytrvalostní výkon je ovlivněn fyziologickými charakteristikami, ale i úrovní techniky a psychickou připraveností. • Odlišné požadavky v odvětvích a disciplínách. • V řadě sportovních výkonů patří k rozhodujícím faktorům. • Vztah k dalším motorickým schopnostem.

  4. VYTRVALOST Schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou po stanovenou dobu nebo vzdálenost (schopnost odolávat únavě).

  5. VYTRVALOST • Východiskem pro trénink vytrvalosti (V)jsou • specifické požadavky a význam vytrvalosti ve sportovním odvětví. • Vysoká adaptabilita systémů zajišťujících V.

  6. BIOLOGICKÉ ZÁKLADY VYTRVALOSTI • Vytrvalostní výkon je ovlivněn především: • výkonností dýchacího a kardiovaskulárního systému (příjem a transport kyslíku a energetických zdrojů do činných svalů) • metabolismem (vytváření zásob, uvolňování a obnova energie, enzymatický systém…) • zastoupením typů svalových vláken • nervovou soustavou (souhra agonistů a antagonistů - význam relaxace antagonistů).

  7. BIOLOGICKÉ ZÁKLADY VYTRVALOSTI • ADAPTACE: • část adaptací na vytrvalostní podněty je málo specifických, aktivují se bez ohledu na druh cvičení (hlavně v dýchacím a kardiovaskulárním systému) – význam hlavně u méně trénovaných a u dětí • značná část adaptací vyvolaných vytrvalostním tréninkem probíhá ve svalových vláknech a nervové soustavě a je specifická (lokální energetické rezervy, kapilarizace svalu, enzymatická činnost, nitrosvalová i mezisvalová koordinace) – u trénovaných sportovců upřednostňovat činnosti s vysokou mírou specifičnosti

  8. DRUHY VYTRVALOSTI • RYCHLOSTNÍ (do 20-30 s) • KRÁTKODOBÁ (do 2-3 min) (do 8-10 min) • STŘEDNĚDOBÁ (od 8-10min) • DLOUHODOBÁ

  9. DRUHY VYTRVALOSTI • RYCHLOSTNÍ(RV) – schopnost udržet maximální intenzitu bez přerušení co nejdéle (cca 20 s ) nebo ji opakovaně vyvíjet podle požadavku disciplíny (trénink viz rychlost). • maximální nároky na anaerobní alaktátovýsystém (ATP-CP) • trénink intervalovými metodami (zatížení cca 5-20 s, zotavení cca 3-4 x delší) - intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení, celkově vysoký počet opakování

  10. DRUHY VYTRVALOSTI • KRÁTKODOBÁ(KV) –schopnost vykonávat kontinuální pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity po dobu 2-3 min. • max. nároky na anaerobní laktátový a částečně alaktátovýsystém • trénink intervalovými metodami(intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení, cca • 90-95% maxima) • trénink před pubertou není vhodný

  11. DRUHY VYTRVALOSTI • STŘEDNĚDOBÁ(SV) –schopnost vykonávat kontinuální pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity po dobu 8-10 min. • maximální nároky na aerobní systém, ale zapojen i • anaerobní • trénink především intervalovými metodami

  12. DRUHY VYTRVALOSTI • DLOUHODOBÁ(DV) – schopnost vykonávat kontinuální nebo přerušovanou pohybovou činnost stanovenou intenzitou co nejdéle nebo co možná nejvyšší intenzitou po nezbytnou dobu (déle jak 8-10 min). • označována jako obecná, základní nebo aerobní V • maximální nároky na aerobní systém • důležitá složka tělesné zdatnosti a trénovanosti – • zlepšuje toleranci na zatížení, odolnost proti únavě • (prevence chyb, zranění), zotavovací procesy… • trénink nepřerušovanými a intervalovými metodami

  13. DLOUHODOBÁ VYTRVALOST • Úroveň DV je ovlivněna především dvěma funkčními • charakteristikami: • Maximální aerobní výkon (VO2max)– nejvyšší možná spotřeba kyslíku v tkáních (v ml/min/kg) při práci velkých svalových skupin. • B) Aerobní kapacita - využívání co největší možné části VO2max po delší dobu, v podstatě co nejdéle (funkčně se jedná o činnost v setrvalém stavu). • Efektivní rozvoj DV vyžaduje zaměření na obě složky!

  14. Maximální aerobní výkon • VO2max lze tréninkem zvýšit asi o 20% (zvýšení spotřeby kyslíku hlavně ve svalových vláknech typu I, při tréninku vyšší intenzitou i  II, nejlépe mezi 15-19 lety. • Zlepšení VO2max především intervalovými metodami - optimální intenzita 80-90% VO2max nebo na úrovni VO2max, trvání vzhledem k individuální době, kterou je sportovec schopen intenzitu udržet, odpočinek 1:1 (efekt již při frekvenci 1x týdně). • Problémem tréninku na vysokých intenzitách je vznik laktátu. • Jednotlivé sporty – typické hodnoty VO2max.

  15. Maximální aerobní výkon a rozvoj DV POSOUZENÍ INTENZITY PŘI TRÉNINKU DV: vyjádřením % maximální SF- využívá zjištění, že křivka spotřeby O2 a SFse v rozmezí cca 40-80% maxima shoduje

  16. Maximální aerobní výkon a rozvoj DV • VO2max je obtížné, používá se proto jeho odhadů. • VO2max koresponduje s cca 95% srdeční frekvence • (SF) (pozor, při tétointenzitě je zapojen i anaerobní systém).

  17. Vztah tepové frekvence a spotřeby kyslíku (v % VO2max)

  18. Aerobní kapacita a rozvoj DV • Zlepšení především metodami nepřerušovaného • zatížen. • Využívá se delší doby zatížení a nižší intenzity.

  19. METODIKA TRÉNINKU DV • Pro efektivní rozvoj DV se používá širšího pásma aerobního zatížení v rozsahu cca 60-90% VO2max. • Trénink na spodní hranici ovlivňuje více aerobní kapacitu, na horní hranici aerobní výkon. • V praxi se využívá poznatků o anaerobním prahu (ANP) -intenzita, při níž jsou kladeny vysoké nároky na O2systém, ale acidóza zůstává v mezích tolerance a cvičení lze provádět delší dobu). • ANP se nachází u trénovaných v pásmu 85-90% VO2max, u netrénovaných níže.

  20. Účinná zóna zatížení pro rozvoj aerobního systému

  21. METODIKA TRÉNINKU DV • ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ANP POMOCÍ • SRDEČNÍ FREKVENCE • 1. ANP = (220 – věk) x 0.85 • přesněji: • 2. ANP = (SFmax – SFklid) x 0.85 + SFklid • Stanovení SFmax: • Orientačněvýpočtem:220 – věk • Laboratorními a terénními testy.

  22. METODIKA TRÉNINKU DV • Metody nepřerušovaného zatížení • Tréninkový efekt: především rozvoj aerobní kapacity. • a) Rovnoměrná (souvislá) – intenzita cca 60-80% SF max, objem 25–60 min (vytrvalostních disciplín i více). • b) Střídavá – intenzita se plánovitě mění (mírná až vysoká), variantou je fartlek (hra s rychlostí), střídání intenzit podle subjektivních pocitů (ovlivňuje i anaerobní procesy, rychlost odstraňování laktátu).

  23. METODIKA TRÉNINKU DV 2. Metody přerušovaného zatížení Tréninkový efekt: především aerobní výkon (zapojeno více druhů vláken). Intervalové metody – využívají neúplného intervalu zotavení, interval zatížení 10 s-15 min,intenzita 80-100% SFvysoký nárůst laktátu (LA) kompenzovat aktivním odpočinkem intenzitou do 60% VO2max (do této hodnoty lineární závislost mezi činností a odstraňováním LA).

  24. METODIKA TRÉNINKU DV • Intervalové metody intenzivní - krátký interval z • zatížení - cca do 2 min, vyšší intenzita. • b) Intervalové metody extenzivní -dlouhý interval • zatížení - cca do 15 min, nižší intenzita. • Existuje mnoho variant intervalových metod. • Vedou k zlepšení využívání O2ve svalech, zlepšení tolerance na zplodiny anaerobního metabolismu, urychlení jejich odstraňování… • Využívají se k stimulaci všech druhů vytrvalosti.

  25. Příklady variant intervalového tréninku

  26. METODIKA TRÉNINKU DV • Kruhový trénink – zapojeno mnoho svalových skupin po krátkou dobu→menší efektivita (změny v oxidativních enzymech nejsou vyvolány). • Pro rozvoj V zařazovat více cviků na velké svalové skupiny a delší dobu cvičení na stanovištích (cca nad 90 s).

  27. Zóna Cvičení Efekt Poznámka 50-60% Rychlá chůze Zdravotní Trénink-zahájení, ukončení 60-70% Jogging Zdravotní,hl. korekce váhy Až 85% energie z tuků 70-80% Běh-stření intenzity funkční kapacita 50% energie z tuků i zcukrů 80-90% Běh vysoké intenzity Sportovní výkonnost Cv. na ANP, trvání limitováno od 90% Intervalový běh Sportovní výkonnost Krátkodobé cv., riziko zranění Řízení tréninku DV podle % HRmax

  28. SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ • Předpoklady dětského organizmu pro vytrvalostní činnost: • vysoká hodnota VO2 max • vysoký stupeň ekonomizace cyklických pohybů • dýchací a oběhový systém ale pracuje méně ekonomicky (vyšší srdeční a dechová frekvence), to je kompenzováno rychlejší aktivizací aerobního metabolismu na počátku zatížení (po 3min 56%, dospělí 36%), vyšší ekonomičností energetických systémů, lepším krevním zásobením a energetickými zásobami ve svalech.

  29. SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ • Dětskému organizmu vyhovuje především kratší doba • trvání cvičení (nejlépe herní forma). • Využívat širokého spektra cvičení, měnit vzdálenosti a • trvání – trénink by měl být pestrý a zábavný. • Srdeční frekvence by měla dosahovat cca 160/ min, • resp. 60% SFmax.

  30. SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ • Vysoká intenzita je zbytečná – např. při SF kolem • 200/min nízký tepový objem (pokles schopnosti. • přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci)

  31. DIAGNOSTIKA VYTRVALOSTI • Využívá se laboratorních a terénních testů. • Diagnostika jednotlivých druhů vytrvalosti podle • doby trvání a intenzity. • Měří se: 1) čas potřebný k splnění pohybového úkolu • 2) překonaná vzdálenost za stanovený čas3) doba (vzdálenost) udržení předepsané • intenzity.

  32. Kontrolní otázky • Charakterizujte V jako motorickou schopnost a její význam ve sportu. • Objasněte biologické základy V. • Jaké druhy V lze rozlišit? • Objasněte základy tréninku dlouhodobé V. • Objasněte specifika tréninku V u dětí. • Jak lze provádět diagnostiku V?

More Related