Projekt Č eského zdravotnického fóra Nada č ní fond ELPIDA Telč 28.-29. listopadu 2003

1. AKTUALIZACE STUDIE NA ZJIŠTĚNÍ CITLIVOSTI A SCHOPNOSTI OBČANŮ AKCEPTOVAT PRVKY MOTIVACE A SPOLUÚČASTI NA PÉČI Projekt Českého zdravotnického fóra Nadační fond ELPIDA Telč 28.-29. listopadu 2003 Hlavní řešitelé projektu Ing. Jiřina Musílková, VZP ČR MUDr. Bohumil Seifert, SVL ČLS JEP

2. Paradoxy poskytování zdravotní péče • Poskytujeme více péče. • Utrácíme více za péči. A přesto…. • Veřejnost není spokojena. • Poskytovatelé nejsou spokojeni.

3. Čím více společnost vloží do zdravotní péče, tím více má nemocných.(BMJ 2002, 324,860-861) Paradoxy poskytování zdravotní péče

4. Státy s vysokými náklady na zdravotnictví poskytují péči nižší kvality, a to vzhledem k nadužívání diagnostiky a léčby, detekci řady pseudodiagnóz a množství pozitivně falešných výsledků. Nejnebezpečnějším místem jsou pak nemocnice, zvláště není-li nezbytné tam pobývat.(New England Journal Of Medicine, 2003, 349, 1665-1667) Paradoxy poskytování zdravotní péče

5. PROCESProjekt cenové senzitivity • Analýza východisek • Analýza spoluúčasti v zahraničí • Brainstorming expertů jako příprava k průzkumu • Kvalitativní výzkum • Kvantitativní výzkum • Vyhodnocení • Prezentace 29.11.2003

6. Východiska projektu Možným řešením problému financování zdravotnictví je zainteresovanost spotřebitelůna péči, za podmínek : • dostupnosti informací • průchodnosti legislativy • finanční dostupnosti zdravotních služeb. Kde leží únosná hranice motivátorů resp.demotivátorů? Jak je systematicky nastavit ? Co můžeme očekávat (z hlediska kvality) ?

7. PROCESProjekt Českého zdravotnického fóraNadační fond ELPIDA POPIS PROJEKTU: • Projekt navazuje na před časem proběhlý výzkum mezi občany, zadaný VZP, který monitoroval ochotu pacientů připlácet si na zdravotní péči, resp. za jakých podmínek

8. PROCESProjekt Českého zdravotnického fóraNadační fond ELPIDA Hlavní řešitelé : Ing.Jiřina Musílková, VZP MUDr. Bohumil Seifert, SVL ČLS JEP Řešitelský tým : Doc. Marie Příbová, CMC Graduate School of Business Ing. Jaromír Gajdáček, Svaz zdravotních pojišťoven MUDr. Otto Herber, Společnost všeob.lékařství ČLS MUDr. Milan Kudyn, Sdružení PLDD ČR MUDr. Vlastislav Kaplan, Svaz diabetiků ČR Bc. Blanka Misconiová, Národní centrum domácí péče ČR PhDr. Kateřina Zamastilová, VZP ČR Spolupracují experti : Vladimíra Bošková, Občanské sdružení na ochranu pacientů Ing. Jiří Čihař, FN Motol Mgr. Jan Lajka, STEMIMARK Mgr. Michaela Jandová, XUXA s.r.o

9. Očekávané výstupy projektu • vyhodnocení studie současných postojů občanů k zainteresovanosti a spoluúčasti na zdravotní péči a jejím financování • stanovení možných reformních kroků v této oblasti • podklad pro politická a koncepční jednání na úrovni plátců a organizátorů zdravotnictví.

10. Analýza spoluúčasti v Evropě • Ve všech zemích EU a v celé řadě kandidátských zemí, bez ohledu na aktuální politickou situaci, existuje nějaká forma spoluúčasti, a to včetně přímých plateb v ambulancích a nemocnicích.

11. Švédsko Přímé platby : 4 % financování Den v nemocnici : 85 SEK Konzultace PL : 100-140 SEK Konzultace u specialisty : 120-250 SEK Děti a mladí do 20 let neplatí, od 900 SEK 50 %, postupné zvyšování až.. nad 4300 SEK bezplatně.

12. Střední a východní Evropa • Příplatky v ordinaci PL: - obvyklé malé částky (např. Estonsko, Maďarsko u specialisty bez doporučení, Slovensko) • Příplatky na léky : obvyklé • Příplatky na přepravu nemocných : obvyklé • Příplatky na pobyt v nemocnici : jsou zaváděny (Maďarsko, Estonsko, Slovensko)

13. Česká republika Rizika a klíčová témata zavedení spoluúčasti • Změna musí být politicky silná, přesvědčivá ale i citlivá. Nesmí se stát bariérou v přístupu zejména do primární péče. • Spoluúčast musí být provázena pro pacienty srozumitelným zvýšením kvality poskytované péče. • Spoluúčast, její funkce a praktické dopady v systému zajištěném z veřejných zdrojů musí být odlišena od příspěvku na nadstandardní služby případně od komerčního připojištění.

14. Slovensko od 1.6.2002 „Poplatky za služby, spojené se zdravotní péčí…“ Osvobozená celá řada lidí a skupin.

15. Slovensko – za 3 měsíce : • Snížení počtu pacientů v ordinacích PL (PL vybírají 7000 – 9000 SK měsíčně….20 mil.) • Snížení počtu receptů • Méně vydaných balení (předzásobení ? ) • Snížení počtu hospitalizovaných • Malé nemocnice získali asi 300 000 Sk • Střední nemocnice získali milion Sk • Velké nemocnice 1,5-2 miliony SK • Celkem (za 4 měsíce) nemocnice : 80 mil.

16. Spoluúčast pacientů na úhradě zdravotní péče Kvalitativní a kvantitativní výzkum – podkladový materiál pro diskusi

17. Výsledky kvalitativního a kvantitativního průzkumu Hlavní řešitel : Doc. Marie Přibová • vysokoškolská učitelka marketingu a marketingového výzkumu, konzultantka • expert v oblasti marketingových a soiologických výzkumů • expert pro sociologické výzkumy v oblasti zdravotnictví

18. PLÁN VÝZKUMU KVALITATIVNÍ VÝZKUM KVANTITATIVNÍ VÝZKUM BRAINSTORMING • Členové týmu • Diskuse o cílech • projektu • Výstup: • definice cílů • Skupinové diskuse • s 20 zástupci • Zjištění názorů na • problematiku • Výstupem hypotézy • řešení, které ověřovány • v celé populaci • Dotazován repre- • zentativní vzorek • populace • Ověřování hypotéz řešení

19. BRAINSTORMING • Kde skončí prostředky ze spoluúčasti? • Jaká forma příspěvku je z pohledu občana nejsnesitelnější (připojištění, přímá úhrada, registrační poplatek, poplatek za kontakt) • Jsou peníze (spoluúčast) pro pacienta motivátorem nebo demotivátorem? • Co rozumí pacient spoluúčastí ?Je vhodné používat místo slova „spoluúčast“ jiné označení, např…doplatek ? • Zajistí mi spoluúčast lepší informovanost? • Jsem ochoten si zaplatit za informace, abych se příště pacientem nestal ? • Chce se pacient podílet na rozhodování ? Být vždy klientem ?

20. BRAINSTORMING Podíl na úhradě : • Platba za kontakt s lékařem, LSPP • Platba za registraci • Pobyt v nemocnici Nadstandardní služby : • Telefonická konzultace mimo ordinační dobu • E-mailová konzultace • Návštěva doma mimo prac.dobu • Preventivní prohlídky mimo Zdravotní řád • Vyžádaná vyšetření mimo indikaci lékaře • Nadstandardní hotelové služby, materiály

21. KVALITATIVNÍ VÝZKUM • Kvalitativní výzkum – hloubkové poznání názorů populace na problematiku, vytvoření hypotéz pro kvantitativní výzkum • Kvalitativní výzkum byl zaměřen na malý počet oslovených (20), se kterými proběhly skupinové diskuse. • Jedna skupina (v Kroměříži) reprezentovala starší a sociálně slabší populaci, druhá (v Liberci) mladší a sociálně silnější populaci. • Skupinové diskuse moderovala a analyzovala psycholožka. Obě skupiny proběhly koncem srpna.

22. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU • Respondenti mají dobré povědomí o výši zdravotní daně. • Obě skupiny pokládají výši zdravotní daně za vcelku přiměřenou. • Starší respondenti však ve srovnání s mladšími více zdůrazňují princip solidarity, považují ho za nutný a fungující. • Mezi skupinou starších a mladších respondentů jsou v přijetí možnosti zavedení finanční spoluúčasti velké názorové rozdíly. • Mladší respondenti jsou ochotni připustit, že stávající systém financování zdravotnictví není únosný a že zavedení finanční spoluúčasti je do budoucna nutné.

23. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • Starší respondenti přijímají možnost finanční spoluúčasti výrazně negativně. Zavedení finanční spoluúčasti vnímají jako nespravedlivé, nabourávající princip solidarity. Stávající způsob financování zdravotnictví sice kritizují, ale vyhovuje jim. Viníka nedostatku peněz ve zdravotnictví pak spatřují ve velkém počtu zdravotních pojišťoven. • Pro obě skupiny respondentů jsou důležitými motivátory pro akceptaci finanční spoluúčasti: zprůhlednění toku peněz a jasná definice (seznam), co se zdravotního pojištění platí. • Pro mladší respondenty jsou na rozdíl od starších respondentů důležitými motivátory také možnost vybrat si, rozhodovat aspolurozhodovat a lepší informovanost o vlastním zdravotním stavu a o tom, na co mám nárok.

24. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • U starších respondentů je patrná výrazná životní pasivita, která se projevuje také ve vztahu lékař-pacient, ve vztahu k lékaři funguje paternalistický model, kdy lékař je brán téměř jako nedotknutelná autorita. Navíc se starší respondenti necítí spoluzodpovědní za vlastní zdraví, vlastní zdraví pro ně není dostatečně silnou hodnotou, pro kterou by měli něco obětovat, případně něco platit. • Obě skupiny se shodují v tom, že Češi obecně zaujmou k zavedení finanční spoluúčasti negativní, spíše pasivní postoj.

25. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - METODIKA • Osobní dotazování profesionálními tazateli • Respondenti ve věku 18 –70 let z celé ČR • Celkový počet uskutečněných rozhovorů: 1189 • Velikost základního (reprezentativního) souboru: 1074 • Velikost navýšeného vzorku: + 115 • Základní vzorek respondentů byl navýšen tak, aby bylo v každé kategorii, sestavené podle věku a frekvence návštěv lékařů (aproximující subjektivní pocit zdraví), dosaženo předem stanoveného počtu přibližně 150 respondentů.

26. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - METODIKA Výzkum se primárně zaměřil na 5 kategorií populace, kde se předpokládaly rozdílné názory a postoje. • 1. MLADÍ • věk 18-34 let a bez ohledu na zdravotní stav • 2. STŘEDNÍ VĚK, ZDRAVÍ • věk 35-59 let a zdravotní péči nevyužívají vůbec nebo pouze příležitostně (sezónní onemocnění, úrazy) • 3. STŘEDNÍ VĚK, NEMOCNÍ • věk 35-59 let a mají časté zdravotní problémy nebo vyžadují průběžnou zdravotní péči • 4. STARŠÍ, ZDRAVÍ • věk 60 let a více a zdravotní péči nevyužívají vůbec nebo pouze příležitostně (sezónní onemocnění, úrazy) • 5. STARŠÍ, NEMOCNÍ • věk 60 let a více a mají časté zdravotní problémy nebo vyžadují průběžnou zdravotní péči

27. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU • Průměrná známka vyjadřující spokojenost se současným systémem veřejného zdravotního pojištění je 3 (na škále 1-5), tj. „ani spokojenost ani nespokojenost“. • Respondenti z kategorie Mladí a Střední věk, zdraví se častěji než ostatní domnívají, že za poslední rok zaplatili na zdravotním pojištění mnohem více, než kolik ve stejném období na zdravotní péči vyčerpali. S přibývajícím věkem a zdravotními obtížemi se tento názor mění v opačný. 1 5 3

28. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU • Hodnocení ambulantní zdravotní péče (praktický i odborný lékař) jsou v parametrech ochota a ohleduplnost, odborná kvalita léčby, čas strávený s lékařem a přiměřenost informací spíše dobré. Spíše špatné zkušenosti se projevily v parametrech doba strávená v čekárně a možnost spolurozhodovat o léčbě. • Kvalita nemocniční péče je vnímána méně příznivě, většina hodnocených parametrů se pohybuje v pásmu 2 – 3, což znamená „spíše špatné zkušenosti“(použita škála 1 – 4).Výjimkou je odborná kvalita péče, která je hodnocena stupněm „spíše dobré zkušenosti“. • Nejkritičtěji situaci vnímá skupina Střední věk, zdraví u odborných lékařů.

29. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • Největší ochotu k finanční spoluúčasti vyjádřili Mladí a Střední věk, zdraví, tedy kategorie populace, které příliš nevyužívají zdravotní péči. Podle očekávání nejméně nakloněni poplatkům jsou občané Starší, nemocní. • Finanční ochota platit za vybrané služby:

30. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování Alespoň polovina respondentů ve všech kategoriích se přihlásila ke spoluúčasti na službách : • návštěva praktického lékaře v bytě (92 Kč) • pobyt v nemocnici (92 Kč) • Všichni kromě starších ( z těch 46%) by ještě přispěli na dopravu sanitním vozem (93Kč)

31. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • Nejmenší ochota dotázaných k placení se týká návštěvy ordinace pediatra a vystavení receptu lékařem. Nejmenší ochota k těmto platbám je v kategorii Starší, nemocní a pohybuje se mezi 13 a 14 % populace v této skupině. Ti, kteří by byli ochotni platit, by za jednu návštěvu pediatra zaplatili v průměru 50 až 60 Kč a za vystavení receptu průměrně 24 až 27 Kč. • Lidé nechtějí platit ani za návštěvu praktického lékaře v jeho ordinaci. I zde jsou nejméně ochotni k placení Starší, nemocní, z nichž by pouze jedna pětina souhlasila s placením. Ti, kteří by byli ochotni platit, odhadují, že by šlo o 48 až 56 Kč za 1 návštěvu u lékaře v ordinaci.

32. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • Převážné většině respondentů by vyhovovala možnost platit úhrady formou přímé platby lékaři nebo zdravotnickému zařízení za provedený výkon. Mezi těmito respondenty jsou nadprůměrně často lidé starší 60 let s příjmem domácnosti do 12 tisíc Kč a zároveň osoby z kategorie Mladí a Střední věk, zdraví, kteří mají příjem domácnosti převyšující 17 tisíc Kč. • Nejméně často vybíranou možností úhrady je ve všech kategoriích respondentů předplatné na budoucí provedené výkony. • Ve všech kategoriích populace se vyskytla početná skupina těch, kteří nevědí, jakou formu úhrady by preferovali nebo ji odmítají. Mladí 32%, Střední věk, zdraví 30 %, Střední věk, nemocní 34 %, Starší věk, zdraví 42 %, Starší věk nemocní 40 %.

33. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování

34. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • Pokud by byly zavedeny poplatky za návštěvu lékaře v ordinaci, respondenti by od lékaře navíc vyžadovali zejména více informací o možnostech léčby onemocnění a informace o svém zdravotním stavu. • Vyskytly se i významné rozdíly mezi očekáváními jednotlivých kategorií populace v souvislosti s možným zavedením poplatků. Zdraví lidé středního věku by nadprůměrně často vyžadovali zasílání pozvánek na preventivní prohlídky a očkování. Mladí lidé by častěji než ostatní vyžadovali možnost komunikovat s lékařem prostřednictvím internetu (20 %).

35. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování • Mezi respondenty je i nezanedbatelný zájem o nadstandardní služby. Největší zájem, je o objednání na čas u odborného lékaře. Za tuto službu by byli ochotni zaplatit průměrně 57 Kč. Naopak nejmenší zájem by měli o internetovou komunikaci s lékařem a o jeho asistenci při cestě do nemocnice nebo z nemocnice. • Osoby, které by byly ochotny platit za různé služby poskytované lékaři a zdravotnickými zařízeními, očekávají, že se dovědí, jak je s penězi nakládáno.

36. Spoluúčast pacientů • Je čas na přímou zainteresovanost pacientů na úhradách zdravotní péče ? • Máme dost argumentů pro politiky ? • Máme dost argumentů pro naše občany ? • Můžeme slíbit (nabídnout) vyšší kvalitu péče ?