1 / 65

HUMANISMUS A RENESANCE

HUMANISMUS A RENESANCE. Andrea Mikulandová, Eva Vaňková Gymnázium open gate , 2013. HUMANISMUS. Lat. humanus – lidský; filozofický a ideový základ renesance; studium originálních řeckých a římských textů: ad fontes (ke zdrojům) Nastoluje otázky svobody myšlení a spravedlnosti.

michi
Download Presentation

HUMANISMUS A RENESANCE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. HUMANISMUSA RENESANCE Andrea Mikulandová, Eva Vaňková Gymnázium open gate, 2013

  2. HUMANISMUS Lat. humanus – lidský; filozofický a ideový základ renesance; studium originálních řeckých a římských textů: ad fontes(ke zdrojům) Nastoluje otázky svobody myšlení a spravedlnosti. V centru dění vidí a centrem studia stanovuje člověka. Víra v člověka, jeho dobrotu, schopnosti, velikost Erasmus DesideriusRotterdamský (1469–1536) – představitel zaalpského humanismu; předchůdce reformace (ač se později vůči ní vymezil).Chvála bláznivosti(Encomiummoriae, 1509): formou monologu alegorizovaného monologu Bláznivosti kritizuje nedokonalost lidí, zejména chyby církve, učenců, králů, filozofů.

  3. RENESANCE První stopy ve 13. století v Itálii Pojem „renesance“ údajně poprvé použilv 16. století Giorgio Vasari(italský malíř a životopisec,1511–1574). Renaissance(fr). / rinascimento [rinasčimento](it.): obrození, nový rozkvět, znovuzrození (obnovení antiky) Jedna z nejvýznamnějších kulturních epoch v Evropě

  4. Co renesanci odstartovalo a přispělo k jejímu rozvoji? Nárůst měšťanstva → potřeba obchodu → tlak na rozvoj věd (zárodky chemie při výrobě a barvení látek a kovovýrobě, nautika + matematika + astronomie vzhledem k potřebě výrobky vyvážet) Významné objevy v astronomii: Mikuláš Koperník (1473–1543), Giordano Bruno (1548–1600), Galileo Galilei (1564–1642) Zámořské plavby: 1492 – objevení Ameriky: Kryštof Kolumbus (1451–1506); první obeplutí zeměkoule: FernãoMagalhães(1480–1521) Vynález knihtisku v roce 1450: Johannes Gutenberg (1397/1400–1468) – sériově odlévané litery, do té doby nevídané šíření informací) Vyšší úroveň vzdělanosti Krize středověké církve (vyvrácen geocentrismus)

  5. Znaky renesance IndividualismusAntropocentrismus – člověk se stává centrem zájmu (studia divina x studia homina), oceňuje se i rozum, nejen víra Světské nazírání na život: žijeme tady a teď; jsme nadále hluboce věřící křesťané, ale smysl života pozemského nespočívá jen v přípravě na smrt a život věčný! Žena již není ďáblův nástroj, milostný vztah není prokletím. Vzory a inspirace v antické kultuře; zkoumání antických památek Kultura měst a měšťanstva Rozvoj věd (především přírodní vědy, astronomie)

  6. Periodizace italské renesance Raná (trecento) – 14. století; Milán, Mantova a Florencie: vliv středověku stále silný Vrcholná (quattrocento) po roce 1400 – 15. století; centrem byla Florencie, mecenáši, klasická renesance Pozdní (cinquecento) – 16. století, především Řím, první barokní prvky

  7. Renesanční hudba Skladatelé JohannesOckeghem (1410–1497), představitel belgicko-vlámské školy. GiovanniPierluigidaPalestrina (1525/26–1594), Ital OrlandidiLasso (1532?–1594), Vlám Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621) Hudební nástroje renesance violy (v. da gamba – držela se mezi koleny či na klíně; na obr. vlevo dnešní viola, vpravo v. da gamba), flétny, housle, trubka, fagot, cembalo, spinet Hudební žánry moteto, mše, madrigal, píseň (v mnoha dílčích žánrech)

  8. Renesanční hudba Z hudby mizí disonance a stoupá důraz na harmonii. Umělecké dílo tvoří propracovaný celek, jehož části se navzájem doplňují, vytvářejí rovnováhu, harmonii. Pro renesanční hudbu je charakteristický vzájemný vztah všech částí díla. Princip jednoty: vertikální - snaha pokrýt jednou zvukovou barvou celý tonální rozsah. V tomto období také vznikají označení bas, tenor, alt, soprán; o vertikální jednotu se usiluje i v instrumentální hudbě. V baroku bude následovat proces opačný, snaha o dominanci jedné hlavní melodie.horizontální – jednota v časovém rozměru díla. Renesanční hudba představuje souvislý tok hudebních myšlenek. Díky tomuto a výše zmíněným ideálům (jednota, řád,) dochází v renesanci k rozvoji polyfonní kompozice a také konkrétně vokální polyfonie. Polyfonie (česky vícehlas) je skladebná technika, při níž skladbu vytvářejí dva, tři, čtyři i více samostatných hlasů. Žádný z nich přitom není vedoucí, žádný doprovázející. Jednotlivé hlasy tedy usilují a rovnocennost a nezávislost. Toho se dociluje mj. kontrapunktem. Kontrapunkt (nota proti notě): skladební technika renesance a baroka. Svého vrcholu dosáhla v baroku za J. S. Bacha. Nejjednodušší formou kontrapunktu „protihlas“ k dané melodii: např. fuga obsahuje hlavní melodii, která se nazývá téma (soggetto); kontrapunkt pak rozvíjí a doprovází téma jako samostatný hlas. Jde tedy o umění techniky jednotlivých protihlasů k dané řadě tónů, jejichž souzvuk sám o sobě dává smysl jak vertikálně (harmonicky), tak i v rovině horizontálně-lineární (melodicky).

  9. Renesanční hudba Kapely profesionálních hudebníků: dvorská kapela na Pražském hradě (proslavena v rudolfínské době) Hudba na venkovských sídlech – rožmberská kapela (Vilém Vok a Petr Vok) Individualismus - ovlivnil role skladatele Skladatelé oceněni již za svého života vzniklklavichord a virginal (klávesovénástroje) Čechy: Kryštof Harant z Polžic

  10. Ukázky renesanční hudby (a tance) http://www.youtube.com/watch?v=VqvoFHekE0c http://www.youtube.com/watch?v=J0i3bklG1NU

  11. Renesanční architektura Dóm ve Florencii s Brunelleschiho kupolí (1420-1435) Santa Maria Novella, Florencie (Alberti, 1446–1451) Zámek Chambord (1519–1539) Radnice v Antverpách (1564) Královský letohrádek, Praha (1538–1565) Zámek v Třeboni (po požáru v roce 1562)

  12. Sgrafita Nejoblíbenější výzdobou renesančních fasád jsou sgrafitová „psaníčka“: vyrývané ornamenty do vlhkého zdiva v podobě obálek.

  13. Renesanční výtvarné umění Jeden z největších triumfů renesance Práce s perspektivou Zobrazení nahého lidského těla, studie tělesných proporcí – snaha vyjádřit optimismus a radost ze života Opět návaznost na antiku, zejména v sochařství Nejen náboženská, ale i světská tematika Olejomalba Portréty, alegorie, deskové malířství

  14. Leonardo da Vinci (1452–1519) Autoportrét (asi 1510−1515) • Florencie, Miláno • Odmítal geometrickou formu perspektivy (x volně využívány kompozice nekonečných vztahů všech živých organismů na plátně). • Kompozice obrazů vyjadřuje tajemnou náladu díky jemné hře stínů a světla. • Všestranně renesanční osoba • Věnoval se malířství, sochařství, stavitelství, hraní na loutnu . (navrhl princip bagrů, zemních vrtáků, kolesové lodi, letadla, helikoptéry, padáku a mnoho dalších strojů)

  15. Leonardo Dáma s hranostajem (CeciliaGallerani) (1489−1490) Proporce lidské postavy (1492)

  16. Leonardo MonaLisa(1503−1517) Poslední večeře (1498) 1495, nástěnná malba v kostele Santa Maria delleGrazie, Milano.)

  17. Michelangelo Buonarroti (1475–1564) Florencie, Řím Sochař, malíř, architekt, básník 1508 – začal pracovat na výzdobě Sixtinské kaple. 1546 – hlavní architekt Basiliky svatého Petrav Římě (práci převzal po architektu Bramantovi)

  18. Michelangelo Pieta ( 1498–1500, Vatikán). Součást ikonografického zobrazení Ježíšovy cesty, v Chrámě svatého Petra David (1501–1504, Florencie)

  19. Michelangelo Sixtinská kaple Freska Poslední soud (1536−1541)

  20. Michelangelo Stvoření Adama, Sixtinská kaple

  21. Raffael Santi (1483–1520) Vrcholná renesance Vynikl jako malíř  madon a podobizen vystihujících osobnost portrétovaných. Namaloval fresky ve StanzadellaSegnatura (1508− 1511) ve Vatikáně, ve kterých realizoval ideální typy. (Athénská škola) Pracoval podobně jako Michelangelo a Bramante na zakázku papeže Julia II.). Zdůrazňoval harmoničnost proporcí, centrální dispozici a ornament.

  22. Raffael Disputace o Nejsvětějšísvátosti Athénskáškola

  23. Raffael • Sixtinská madona (1512) • V galerii Zwinger v Drážďanech

  24. Sandro Botticelli (1444–1510) Představitel florentské školy Zprvu se inspiroval antickými mýty. Na sklonku života pracoval předevšíms křesťanskými tématy.

  25. Botticelli Primavera – Svěcení jara (kolem 1478), inspirované básněmi od Ovidia, Lucretia a Agnola Poliziana

  26. Botticelli Zrození Venuše (kolem 1485)

  27. Albrecht Dürer (1471–1528) Německo, Norimberg Malíř, grafik a teoretik Autoportrét (1488)

  28. TizianoVecelli (Tizian, Titian) (1485–1576) Italský portrétista, krajinář Maloval náboženská a mytologická témata. Venuše urbinská(1538)

  29. Tizian Apollon a Marsyas(1570–1576) Tizian již stojí jednou nohou v baroku: viz korpulentní dámy, obrazy hrůzy, temné barvy.

  30. Mistr litoměřického oltáře (1470?–po 1516 ) Podobizna Albrechta z Kolovrat (1506) Autor prvního renesančního portrétu vzniklého na našem území, ovšem netušíme, zda byl skutečně Čech. Nástěnné malby v kapli sv. Václava 1514: Litoměřický kancionál s upálením mistra Jana Husa

  31. Renesanční literatura • Renesanční písemnictví se vrací k oblíbeným antickým literárním žánrům. • Komedie, tragédie, pastorála (drobná instrumentální skladba rázu pastýřské písně, oslavuje pastýřský život) • Předlohy římského původu • Píše se v národních jazycích. • Mnoho autorů však zůstává u latiny. • Vynález knihtisku– r. 1450

  32. Žánry renesanční literatury • Román, novela a povídka • Esej: Michel de Montaigne (1533–1592) • Sonet (viz dále) • Villonská balada: 4 sloky, 3 po 7–12 verších, poslední je pětiverší – François Villon • Drama (vycházející z antického vzoru) • Směšnohrdinský epos • Traktát (šíření náboženských nebo politických idejí, z lat. trahere – táhnout = dlouhý spis) Polemika, dopis, cestopisy, životopisy, spisy

  33. Žánry renesanční literatury • Sonet, sonetto = písnička; vždy 14 veršů • Italský sonet (FrancescoPetrarca, 1304–1374)Struktura: dvě kvarteta, dvě terceta • Shakespearovský (alžbětinský) sonet • Struktura: tři kvarteta, závěrečné dvojverší (heroiccouplet) • Alžbětinské sonety jsou psány blankversem: nerýmovaný sylabotónický jambický verš o pěti stopách

  34. Žánry renesanční literatury Ukázka nepravidelného blankversu z Romea a Julie(W. Shakespeare) PRINCE: A glooming peace this morning with it brings; The sun, for sorrow, will not show his head: Go hence, to have more talk of these sad things; Some shall be pardon'd, and some punished: For never was a story of more woe Than this of Juliet and her Romeo.

  35. Itálie FRANCESCO PETRARCA (1304–1374) Florencie Otec italského humanismu Sonety Lauře(psánypodobu 30 let); vyjadřují citk Lauře a líčí ji jako dokonalou bytost. GIOVANI BOCCACIO (1313–1375) Autor Dantova životopisu Dekameron(1348 - 1353) Soubor sta novel o lásce rozdělených po deseti na deset dní. Příběhy si vypráví deset mladých lidí, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348.

  36. Ukázka: Sonety Lauře 6.Nemohlabýtanistvořena z prvkůpozemských...Kdezlatovzalbůhlásky, z kteréžíly,natydva copy kadeřavýchvlasů?Kde v trnírůže? Z kterýchzeměpásůten křehkýsníh, v nějždech a tep se vlily?Odkudtyperly, z kterýchletmostřílítacudnáslovatlumenéhohlasu?Odkudmátoliknebeskéhojasua božskýchkrás pro mramorčelabílý?Odkterýchkůrů, z kterýchkruhůrájeten zpěvnýhlas, jenžtrápímě a tráví,žesnadměstrávízanedlouhýčas?Kteréhosluncezářevrozena jetěmočím, v nichžmůjbolimírmůjpravýa z nichžměžehnouplameny a mráz?.

  37. Ukázka: Sonety Lauře 7.... jen v nebimůžebýttakovékrásyvzor.Z kteréhonebe, z kteréidejepřírodatvůrčívzorsvůjvyhlédlasipro tutotvář, jížzdeříciasi,co umí tam, kdevšechnokrásné je?Která to víla, nymfa z ručejepovánkuspouštízlatohebkévlasy?Kdysrdcidántakovýpokladspásy?A právě to jenzkázou pro mne je.Hledajímarněbožskoukrásuti,kdojejíočinezřeli a v nichlíbeznýšlehipohledbezhnutí.Neznajíláskykrutýpád a zdvih,kdonevědí, jaksladkávzdechnutí,jaksladkouřečmá, jakýsladkýsmích

  38. Francie • FRANÇOIS VILLON (1431–1463?) • Řadí se mezi „prokleté básníky“. • Dostal trest vyhnanství. • Malý testament (1456)ODKAZ – rozloučení s Paříží a přáteli • Velký testament ZÁVĚŤ (1462) – události jeho života • villonskábalada:směs vysokých a nízkých stylů, kontrasty • FRANÇOIS DE RABELAIS (1494/1483–1553) • Prozaik, vypraveč • Satirický román : Gargantua a Pantagruel(královská rodina obrů, pět svazků, 1532–1564

  39. Ukázka: Villonská balada Schytal jsem, Mistře, rány pěstí.Usínal blízko mrákotám, někdy i v keřích na předměstí.Zřídka tam zavál parfém dam,Víc než to. Byl tam, přísahám, puch, před nímž není úniku,Smál se tomu - díky vám. Jsem za to vděčný, básníku. Vzdal jsem se štěstí pro neštěstí,propadal svůdným chimérám,hledal jsem cestu, našel scestí...Ale už dávno neskuhrám. Lásku a hazard v srdci mám -nic nechci dělat ze zvyku, To jste mi nabíd. To si dám.Jsem za to vděčný, básníku. Hráči je nejlíp na rozcestí,Když jsem se ohlíd, byl jste tam.Cesty jsou nové ratolestistromu, jenž roste Bůh ví kam...Bůh to ví. Já se věčné ptám. Čím bych byl bez otazníků?Vy jste mě učil všem těm hrám... Jsem za to vděčný, básníku. Pošeptal jste mi tolik zvěstí...Jedna má sílu výkřiku: Nic nelze poznat bez bolesti! Za to jsem vděčný, básníku.

  40. Francie • Michelde Montaigne (1533–1592) • Francouz; vytvořil žánr esej: prolnutí vědecké erudice s vytříbeným smyslem pro umělecké slovo • Důsledné zaměření na zkoumání vlastní osobnosti tvůrce • Rád vyvolával diskuse, polemiky.

  41. Španělsko Miguel de Cervantes y Saavedra(1547–1616) Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha(1605)dvoudílný tragikomický román Výsměch přežilým formám rytířství Don Qujite měl sluhu Panzu, koně Rosinantu a milou Dulcineu Lope de Vega(1562–1635) Napsal 2000 her. Cyklus her Hry Pláště a kordu(1619; nezbytné součásti oděvu šlechtice): Zahradníkův pes, Zázračný pramen madridský, Pošetilá dáma, Sedlák svým pánem, Učitel tance, Chytrá milenka, Vzbouření v blázinci Témata: rodinná čest a láska, ústřední postavy aktivně usilují o své štěstí a o právo žít svobodně. Fuente ovejuna (Ovčí pramen), 1619historické drama- vzpoura vesnice proti tyranovi, který uplatnil ius primaenoctis(právo první noci) Zvůle šlechticů a konflikt s poddanými

  42. Anglie Geoffrey Chaucer (1340?–1400) Cantebursképovídky(1387–1400):Vyprávění poutníků z různých sociálních vrstev, kteří putují k hrobu světce Tomáše Becketa do Cantenbury. Syntéza středověké literatury: povídka, legenda, fraška, fabliau(původně franc. veršovaná povídka či bajka) s humornými a satirickými prvky, tepající nešvary středověké společnosti) Zakladatel první přijaté podoby spisovné angličtiny William Shakespeare (1564–1616) Dochovalo se jemu připsaných 37 divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Z dramat: Zkrocení zlé ženy (1594),Romeo a Julie (1595), Sen noci svatojánské (1596), Hamlet (1604), Othello(1605), Macbeth(1606), Král Lear (1606), Zimní pohádka (1611), Bouře (1612)

  43. HUMANISMUS A RENESANCE V ČECHÁCH První známky renesance přicházejí v době Karla IV., kdy Prahu navštívil Francesco Petrarca. Ve druhé polovině 15. století se česká literatura otevřela Evropě (vs. společenské a náboženské zápasy). Obohacení o žánrový repertoár, bohatší vrstvy stylových prostředků, duch bezstarostnosti a veselí Zároveň reformační snahy orientované k mravní problematice, vedoucí až k husitským bouřím; skutečná renesance doráží do zemí Koruny české ažv 16. století.

  44. Humanistická literatura v Čecháchv 15. až 17. stol. Latinská literatura (latinský humanismus) – psali ji katoličtí šlechtici Jan z Rabštejna (1437–1473) Položil základy latinské humanistické tvorby v Čechách. Dílo: Dialogus(1496), jedno z nejvýznamnějších děl latinského písemnictví Forma dialogů (historická látka) mezi Zdeňkem ze Šternberka, Vilémem z Rabí a Janem ze Švamberka Ústřední motivy: odboj katolického panstva, politické a náboženské poměry za vlády Jiřího z Poděbrad Vyzdvihuje ctnosti a věrnost Čechů.

  45. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 461−1510) Stál v čele pražské královské kanceláře, v ohnisku humanismu. Považoval češtinu za barbarskou pro literaturu. Psal poezii, filozofickou prózu a obsáhlou korespondenci. Žaloba k sv. Václavovi na mravy Čechů

  46. BohuslavHasištejnský z Lobkovic (1461–1510) Elegie - žalozpěv

  47. Humanistická literatura v Čechách Česká literatura (národní humanismus) psána vzdělanými měšťany a šlechtou; čeština se prosazuje jako umělecký jazyk

  48. ViktorinKornel ze Všehrd(asi 1460−1520) Usiloval o povýšení češtiny na úroveň latiny: Knihy o napravení padlého (Všehrdův Úvod k dílu Jana Zlatoústého) Překladatelská činnost

  49. Renesanční literatura v Čecháchv 15. až 17. stol. Psána česky. Určena většinou pro měšťany a střední šlechtu; díky péči a tlaku na jazykovou vytříbenost tiskařem Danielem Adamem z Veleslavína dosáhla postupně vynikající úrovně stylové. Typické a široce rozkročené žánry: bajky, fabliaux, cestopisy (překlad díla Marca PolaMilion), pohádky, kalendáře, paměti, kroniky… Jazyk nadále napodoboval latinu, ale ne otrocky, pronikaly do něj i lidové prvky, český slovosled.

More Related