390 likes | 472 Views
Účetní systémy 2. Ing. D. Kubíčková, CSc. Letní semestr 2009/2010. Osnova kursu (obsah přednášek):
E N D
Účetní systémy 2 Ing. D. Kubíčková, CSc. Letní semestr 2009/2010
Osnova kursu (obsah přednášek): 1. Charakteristika a struktura účetních výkazů podle IAS/IFRS a US GAAP. Dlouhodobý majetek - jeho pojetí, klasifikace, oceňování při nabytí, odepisování dlouhodobého majetku v IAS/IFRS, srovnání s US GAAP. Příklady. 2. Vykazování dlouhodobého majetku po dobu držení. Ztráta ze snížení hodnoty aktiv a její měření a vykazování podle IAS/IFRS. Příklady. 3. Investice do nemovitostí - pojetí, oceňování, vykazování. Aktiva určená k prodeji - pojetí, oceňování. Finanční majetek, jeho klasifikace a způsoby oceňování podle IAS/IFRS. Příklady 4. Finanční majetek, jeho klasifikace a způsoby oceňování podle IAS/IFRS. Pohledávky jako součást finančního majetku, jejich pojetí a oceňování, srovnání s US GAAP. Příklady. 5. Závazky, jejich pojetí, klasifikace a způsoby oceňování podle IAS/IFRS , srovnání s US GAAP. Pojetí rezerv a jejich vykazování. Příklady. Zásoby - jejich pojetí, klasifikace, oceňování. Příklady. 6. Výnosy, náklady a hospodářský výsledek, pojetí a vykazování podle IAS/IFRS, srovnání s US GAAP. Pojetí kapitálu a jeho vykazování. Příklady.
Povinná literatura: • Kubíčková D., Účetní systémy II. Praha : Eupress 2010 (v tisku) • Dvořáková D., Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodní účetních standardů IAS/IFRS, Brno : ComputerPress 2008 • Hinke J., Účetní systém IAS/IFRS, Praha : KernbergPublishing 2007 Doporučená literatura: • Janoušková M.: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – cvičné příklady, Praha : Bilance 2004 • Krupová, L. a kol.: IAS/IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: VOX 2005. • Loja R., Účetní závěrka podle IAS/IFRS se zaměřením na majetek, Praha : Bilance 2005 • Mládek R., Světové účetnictví, Praha : Linde 2005
Účetní závěrka= = účetní výkazy : rozvaha výkaz zisku a ztráty výkaz cash flow výkaz o změnách ve vlastním kapitálu + příloha (komentář)
Cíl účetní závěrky: poskytovat informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici firem, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů pro přijímání racionálních ekonomických rozhodnutí a pro posuzování úspěšnosti managementu v hospodaření se svěřenými prostředky.
Obecné principy vytváření účetního obrazu - předpoklady zpracování účetní závěrky – jsou : a) akruální princip (určuje způsob zjišťování hospodářského výsledku: změna ve vlastním kapitálu jako výsledek činnosti za přesně vymezený interval-účetní období) a b) nepřetržité trvání podniku (podnik se svou činností bude snažit uchovat svou činnost v budoucnu, tj. obnovovat podmínky pro její provádění)
Předmět zobrazení v účetnictví vymezují základní prvky účetní závěrky : a) aktiva b) závazky c) vlastní kapitál d) výnosy e) náklady (=obsah účetních výkazů)
Metody oceňování prvků účetních výkazů jako převod konkrétních kvalitativních charakteristik do formy kvantitativní, finanční: a) historická cena, b) běžná reprodukční cena c) realizovatelná hodnota d) současná hodnota --- e) reálná hodnota (není uvedena v Koncepčním rámci, ale až v jednotlivých standardech )
Kvalitativní požadavky na data uváděná v účetních výkazech: • a) srozumitelnost • b) relevance • c) spolehlivost • d) srovnatelnost
V IAS č. 1 jsou kvalitativní požadavky dále rozšířeny a doplněny o zásady, které by měly být při sestavování účetní závěrky respektovány: • věrné zobrazení • kontinuita a konzistence vykazování • významnost a agregace • zákaz kompenzace • srovnatelnost údajů
Úprava obsahu rozvahy v IAS č. 1 zahrnuje: • základní klasifikace aktiv a pasiv v rozvaze • určení položek, které by měly zveřejněny přímo v rozvaze - minimální obsah • povinný obsah Přílohy účetní závěrky • Rozlišení aktiv na dlouhodobá a krátkodobá(ale zároveň ponechává účetním jednotkám-podnikům volbu, zda použijí pro řazení položek hledisko času (dlouhodobé-krátkodobé) nebo zda je nahradí řazením z hlediska likvidnosti, popř. jejich kombinací. Jedno i druhé uspořádání se má za rovnocenné při výpovědi o finanční situaci a její stabilitě a budoucím vývoji.) • Rozlišení pasiv na dva samostatné prvky, tj. kapitál (equity) a závazky (liabilities)
Výkaz zisku a ztráty vertikální s účelovým členěním nákladů a výnosů:
Dlouhodobá aktiva Pojetí : 1) musí vyhovovat definici aktiv: a)které má podnik má „pod kontrolou“, tzn. že je má plně ve své dispozici (může s nimi volně nakládat a využívat je) b) od jejichž držení a užití podnik očekává budoucí ekonomický prospěch, c) jejichž existence je výsledkem minulých skutečností a d) jsou ocenitelné 2) musí vyhovovat kritériu dlouhodobosti: - prostřednictvím časového intervalu - vztahu k aktiva či závazku k délce provozního cyklu
Ekonomický prospěch může do podniku plynout různými způsoby : - může být použito při výrobě zboží - může být vyměněno za jiné - může být použito pro vyrovnání závazku - může být rozděleno mezi vlastníky.
Klasifikace aktiv v různých účetních systémech: - Hmotná, nehmotná, finanční – ČÚS - Investice, Pozemky, budovy a zařízení, Nehmotná aktiva - US GAAP - Prostřednictvím minimálního obsahu rozvahy doplněna dalšími požadavky (IAS/IFRS): položka musí být uvedena samostatně - je-li významná pro rozhodování uživatele - pokud se pro ni používá specifický způsob ocenění - pokud má specifickou funkci v činnosti účetní jednotky.
Klasifikace aktiv v tzv. minimálním obsahu rozvahy: • Pozemky, budovy a zařízení • Investice do nemovitostí • Nehmotná aktiva • Investice oceňované ekvivalenční metodou • Odložené daňové pohledávky • Finanční aktiva (nezahrnutá do jiných • vyjmenovaných položek) • Pohledávky z titulu běžných daní • Biologická aktiva • Aktiva držená k prodeji • Zásoby • Obchodní a jiné pohledávky • Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (vyznačené položky budou předmětem výkladu)
Pozemky, budovy a zařízení (≠dlouhodobý hmotný majetek) -není stanovenopodrobnější členěníani závazné a jednotné názvy dílčích položek = prostředky používané v hlavní činnosti. Firmy mohou zvolit jakékoli rozumné popisné názvy, které umožní a přispějí k naplnění cíle, tj. informovat o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici firem, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů pro přijímání racionálních ekonomických rozhodnutí. - V US GAAP je pouze doporučeno klasifikovat tyto prostředky podle tří základních oblastí činnosti firmy, kde jsou využívány: výroba, odbyt, správa. - Vymezení dílčích položek vyplývá ze zásady podstatnosti - jako samostatná by měla být každá významná položka (významnost je obvykle dána podílem na celkovém objemu aktiv: Komise pro cenné papíry (SEC) při New Yorské burze stanovuje, aby v rozvaze měly svou vlastní „řádku“ ty položky nebo jednotlivé skupiny položek, které reprezentují 5% a více celkových aktiv (pokud se jedná o spřízněné osoby pak je hranice 1% celkových aktiv) ). Pokud např. dopravní prostředky představují 6 % celkových aktiv společnosti, pak v rozvaze musí být uvedena jako samostatná položka Dopravní prostředky.
Jako součást mohou být vykazovány např. a) významné náhradní díly, které se vztahují k určité složce pozemků, budov a zařízení a mají předpokládanou dobu využitelnosti delší než jedno účetní období (resp. jeden výrobní cyklus) b) nedokončené nemovitosti (do doby, než budou dokončeny), které budou po dokončení využívány jako „investice“ a budou vykazovány podle jiných pravidel (podle standardu IAS č. 40 – Investice o nemovitostí). c) výdaje na pravidelné generální opravy: některá aktiva vyžadují po určitém období či počtu výkonů rozsáhlé celkové prohlídky, opravy a seřízení, aby byla schopna dalšího užívání - výdaje spojené s těmito prohlídkami mohou být vykázány jako samostatná položka v rámci dlouhodobých aktiv, pokud splňují obecné podmínky pro uznání aktiv a mají dlouhodobý charakter (v tom případě se i odepisují).
Účetní systémy 22. přednáška Ing. D. Kubíčková, CSc.
Oceňování pozemků, budov a zařízení -řešeno v rozčlenění do tří etap : a) při nabytí (pořízení) aktiva (při prvotním uznání) b) po dobu držení (užívání) aktiva (navazující na výchozí uznání) c) při pozbytí aktiva
Oceňovací veličiny podle způsobu nabytí : a)nákupem – oceněním je pořizovací cena, která je dále specifikována pro různé způsobu nákupu b)vlastní činností – oceněním jsou náklady přímo přiřaditelné (vyvolané) nabytím aktiva (tj. na úrovni vlastních nákladů) c) bezúplatně – oceněním je reprodukční cena (reálná hodnota), která je dále specifikována.
1. Ocenění aktiva při nabytí nákupem pořizovací cenou - konkrétní způsob určení pořizovací ceny závisí na formě, v jaké nákup proběhl: a) zda k nákupu došlo výměnou za peníze nebo b) zda k nákupu došlo výměnou za jiné aktivum. a) V případě nákupu výměnou za peníze zahrnuje částka pořizovací ceny : - nákupní cenu (cenu fakturovanou výrobcem či uhrazenou v hotovosti) včetně slev a některých nevratných daní, - náklady na pozbytí aktiva po ukončení jeho využívání, a to v současné hodnotě jejich odhadované výše, - přímo přiřaditelné náklady (vedlejší náklady), nutné k uvedení aktiva do místa a stavu, v nichž je schopno přinášet ekonomický prospěch.
Přímo přiřaditelné náklady = náklady vyvolané a příčinně spojené právě s procesem pořízení aktiva: např.: - náklady na přípravu místa, kde bude aktivum využíváno - náklady na dopravu a manipulaci s aktivem do místa užití - náklady na instalaci a montáž aktiva - náklady na výkon odborníků specifických profesí (architekti, inženýři-statici apod. - náklady na testování aktiva před uvedením do provozu (zkušební provoz, zkušební výrobky) – po odečtení výnosů z prodeje výsledků této fáze, - úroky z úvěru – upravuje podrobně IAS č. 23 – Výpůjční náklady, který dává účetní jednotce vpodstatě právo volby: buď zahrnovat úroky z úvěru použitého na pořízení aktiva do nákladů běžného období (základní řešení) nebo je tzv. kapitalizovat (aktivovat), tj. zahrnout do pořizovací ceny aktiva (alternativní řešení).
Za vedlejší náklady se však nepovažují: - náklady na otevření nového zařízení, - náklady na záběh výroby a další předvýrobní náklady (na přípravu pracovníků, na zajištění potřebných zásob materiálu aj.), - náklady na uvedení nového výkonu na trh (náklady na reklamu), - náklady na zahájení podnikání v novém regionu, na získání nových zákazníků apod., - administrativní a jiné režijní náklady spojené s chodem podniku jako celku, - náklady na přesun výroby do nového regionu, na reorganizaci činností, - zvýšené výrobní náklady v počátcích využití nového aktiva, - ztráty dosažené v prvních etapách využití aktiva.
Náklady na pozbytí aktiva jako součást pořizovací ceny = = nový prvek = do pořizovací ceny vstupuje částka, kterou je současná hodnota odhadované částky těchto nákladů = „zdroj na financování pozbytí aktiva“, který je vykazován jako závazek-rezerva, (diskontní míra – dosahovaná míra zhodnocení, marginální úroková míra)
Příklad: Podnik pořizuje lisovací zařízení, které bude využíváno 6 let a které výrobce prodává za cenu 1,8 mil. Kč. Po ukončení výroby bude třeba zajistit likvidaci všech montážních a instalačních prvků včetně příspěvku na rekultivaci okolního prostředí – odhadovaná výše těchto nákladů je 0,2 mil. Kč. Vedlejší náklady neuvažujeme, diskontní míra byla odvozena od míry zhodnocení aktiv dosahované podnikem (ROA) ve výši 10 %. a) Jaká bude pořizovací cena zařízení ? b) Jak se budou evidovat budoucí náklady na pozbytí aktiva ? a) Pořizovací cena = cena pořízení + současná hodnota výdajů na pozbytí aktiva Náklady na pozbytí jsou odhadovány ve výši 0,2 mil. Kč. Současná hodnota nákladů na pozbytí je při diskontní míře 10% (i=0,10) za 6 let dána vztahem : SH (j0) = j6 x 1/ (1+i) 6 = j6 / (1+i) 6 j6 = 0,2 mil. = 200 000,- i = 0,10 → (1+i) 6 = (1+0,1) 6 = 1,771567 SH = 200 000 / 1.771567 = 112 894,4 ≈ 112 894,- Pořizovací cena = 1 800 000 + 112 894,- = 1 912 894,-
b)Účetní zachycení pořízení aktiva (rezervy na pozbytí aktiva):
b)nákup výměnou za jiné aktivum – pořizovací cena nabývaného aktiva = tržní cena majetku vyměněného za nabývaný majetek. - V tomto případě může nastat řada různých situací daných různým poměrem cen, které do směny vstupují a jsou porovnávány.
Příklad: výrobní linka, kterou výrobce běžně prodává za cenu 800 000,-, byla na základě kupní smlouvy nabyta výměnou za několik starších strojů, jejichž souhrnná pořizovací cena je 1 200 000,- a dosavadní oprávky činí v souhrnu 500 000,- . Účetní hodnota = 700 000,- odpovídá ceně, kterou by bylo možné dosáhnout při prodeji na trhu obdobných zařízení v obdobném stupni opotřebení). Vedlejší náklady pořízení neuvažujeme. Řešení: Pořizovací cenou nabývaného aktiva-výrobní linky bude částka odpovídající tržní hodnotě vyměněného aktiva-strojů, tj. 700 000,-.
Příklad budova, její aktuální tržní cena je 12 mil. Kč, byla nakoupena na základě kupní smlouvy výměnou 20 % podíl v jiné společnosti. Účetní hodnota (pořizovací cena, resp. reálná hodnota) akcií je 13,5 mil. Kč., k okamžiku nákupu by tento podíl bylo možné prodat za aktuální tržní cenu ve stejné výši, tj. 12,7 mil. Kč. Vedlejší náklady neuvažujeme. Řešení: Pořizovací cena budovy se bude rovnat tržní hodnotě vyměněného aktiva-podílu v jiné společnosti v okamžiku nabytí, tj. částce 12,7 mil. Kč (rozdíl nebude evidován).
Ocenění aktiva při nákupu s odloženou platba (úhrada ve splátkách) Pořizovací cena = současná hodnota sjednaných splátek Diskontní sazba: a) dosahovaná výnosnost aktiv (ROA) b) marginální úroková sazba c) běžně dosahovaná úroková sazba z úvěru
Příklad: 1.1.2008 podnik koupil budovu v ceně 10mil. Kč, úhrada je sjednána ve dvou stejných splátkách, k 31.12.2008 a 31.12.2009. Diskontní (přírůstková) sazba je 8%, a) stanovení pořizovací (vstupní) ceny Současná hodnota závazku = = 5 mil./(1+0,08)1 + 5 mil./(1+0,08)2 = = 4 629 629,6 + 4 286 694,1 = 8 916 323,7
Další situace při nabytí aktiva nákupem a pořizovací cena - Souhrnná koupě – nákup několika položek dlouhodobého majetku za souhrnnou cenu, která je obvykle nižší násobek ceny jednotlivých položek (tj. s poskytnutou množstevní slevou). V tomto případě se sleva rovnoměrně rozloží do každé položky a a každé jednotlivé aktivum se eviduje v pořizovací ceně snížené o poměrnou částku slevy. - Koupě za finanční nástroje - nabytý majetek je oceňován tržní cenou vyměňovaných finančních nástrojů (viz výše), - Výměna jednoho finančního majetku zajiný (akcie za jiné akcie) - poměrně komplikovaná situace (týká se pouze finančního majetku): základní pravidlo: ocenit reálnou hodnotou obě směňované složky finančního majetku a rozdíl proúčtovat podle charakteru výsledkově. Ale z tohoto základního pravidla existuje řada výjimek.
Ocenění při pořízení vlastní činností - pořizovací cena = přímo přiřaditelné náklady - zahrnují přímý materiál, přímé mzdy, výrobní režii, popř. kapitalizovaný úrok, musí být však vyloučena nadměrné množství odpadu či neúčelně vynaložené práce apod. - nesmí být vyšší než reálná hodnota nabývaného aktiva - pokud ji lze zjistit, platí pro stanovení ceny zásada „nižší ze dvou“: vlastní náklady či reálná hodnota (LCM–lowercostor market). Dosahují-li vlastní náklady částku - vyšší než reálná hodnota, majetek je oceněn v reálné hodnotě a rozdíl je zahrnut do ztrát (nákladů-loses) - nižší než reálná hodnota –majetek je oceněn ve vlastních nákladech výroby, rozdíl se neúčtuje, představuje „tichou rezervu“, která se projeví v příštích obdobích nižšími než obvyklými náklady.
Bezúplatné nabytí aktiva • pořizovací (vstupní) cena = cena reprodukční, tj. cena, kterou by bylo třeba uhradit za nabytí aktiva v době, kdy se o něm účtuje (podobně jako v ČÚS). - založeno na odhadu, jehož obtížnost (ale i spolehlivost odhadu) závisí na tom, zda jde o aktivum, pro něž existuje aktivní trh, či specifické, které není pravidelně či vůbec předmětem tržních transakcí.