Energie v infrastruktuře a sociální pohledy

1. Energie v infrastruktuře a sociální pohledy Hynek Beran Česká společnost pro energetiku Cygni, s.r.o Některé výsledky a závěry této prezentace vznikly za pomoci projektu TA ČR „Bezpečná implementace obnovitelných zdrojů energie“ (BIOZE) č. TA01020865

2. motto • Stavíme-li obnovitelné nebo jakékoli jiné zdroje, stavme stroje na energii, nikoli automaty na peníze. • Jakákoli technologie není zodpovědná za ekonomický tunel. • Až do roku 1765 byla prakticky všechna energie užívaná lidstvem obnovitelná. • Budoucí energetika je buďto radikální změnou spotřeby a způsobu života společnosti (hypermarkety, logistická centra apod.) nebo symbiózou „malé“ a „velké“ energetiky, přičemž ta „malá“ musí systémově vyrůst a ta „velká“ musí umět spolupracovat a regulovat i pomocí „malé“.

3. Přechod k tržnímu prostředí • Věříme, že „neviditelná ruka trhu“ přinese nejvíce blahobytu • Demonopolizace v energetice = oddělení monopolu na vedeních nebo potrubích od prodeje komodity (unbundling) • V české republice proběhla transformace úspěšně, vybudovány instituce trhu včetně regulace (ERÚ), proběhlo bez technologických problémů • V letech 1996 až 2001 proběhly dokonce investice do tepláren (IPP = independent powerproducer), vyvolalo je snížení odběru tepla a příležitost na trhu s elektřinou (většinou úprava zastaralých zařízení na jiný druh dodávky, investice srovnatelné s Temelínem)

4. Role energetiky ve společnosti • Energie dnes patří k základním životním potřebám i závislostem současné civilizace. • Je chápána spíše jako nárok, nikoli jako pouhé zboží. (Podobně je tomu například u lékařské péče.) • V bezpečnostních studiích mezinárodních organizací často zaznívají tři možná budoucí ohrožení: • nedostatek potravin, • nedostatek pitné vody • nedostatek energie.

5. Energetické „trilema“ současnosti (WEC) • bezpečnost dodávky • sociální přiměřenost • minimalizace vlivu na životní prostředí (a zdraví – v ČR volně polétavý prach)

6. Spotřeba elektřiny v ČR • Dnes 50x až 100x více než První republika • Přechod mezi segmenty spotřeby (1990 – 2010)

7. Dva kotrmelce EU • Zavedení trhu namísto centrálně řízené energetiky • Deformace trhu namísto fungujících tržních signálů • Výsledkem jsou nereálně nízké ceny komodity a nereálně vysoké dotace • Budeme zavádět apriorní ceny energií a energetických surovin, podle kterých pak budeme „obchodovat“? • Dotace fotovoltaiky • Kapacitní platby plynu • Kontrakt na diference v jádře • Vynucený provoz a export uhelných elektráren počítaný lobbistickými agenturami?

8. Cena „trhu“ v USA

9. Deformace trhu • Podpora ve skutečnosti nepodporuje „nevýhodnost – počáteční nekonkurenceschopnost“ nové technologie, aby se uplatnila, ale eliminuje tržní soutěž. Každý s dotací se uplatní, dokonce i tehdy, když jeho energie není potřeba. • Nepodporované zdroje a technologie jsou cenové „podtrženy“, nemají šanci ani na prostou reprodukci, prodávají za variabilní náklady, omezují technologickou údržbu, sociální sféru i mzdový nárůst. • Kladná zpětná vazba: politické a lobbistické garnitury žádají další podpory do stávajících i nových dotací, tržní soutěž se transformuje v lobbistické utkání o podporu (a to i uhelné zdroje – limity, výkupy, jaderné – contractfordifference).

10. Důsledky pro ČR • Celková spotřeba 60 TWh, (+) export 12 až 15 TWh. Odpovídá produkci jedné jaderné elektrárny nebo spotřebě celého teplárenství. • Celkově se spotřebuje 40 až 50 mil tun uhlí, z toho (zhruba) třetina na teplo, třetina na kondenzační výrobu a třetina na export. • Česká republika to exportuje za poloviční cenu (vlivem deformace), s účinností méně jak 1/3 (vlivem zastaralé technologie) a s velkou ekologickou zátěží. • Z tohoto exportu není na sociální programy v regionech, které se exportu účastní, a není ani na investice, aby se energetika modernizovala.

11. Důsledky pro lidi • Vybíráme cca 50 miliard ročně na nevhodně implementované OZE. V populaci 10 mil. obyvatel to znamená 20 tisíc Kč ročně na čtyřčlennou rodinu (zvýšené faktury, mzdový nenarůst, zvýšená cena zboží a služeb). • Nedostatek prostředků na investice, provozují se zařízení na fosilní paliva stará 30 až 40 let. • Extrémně dotovanou obnovitelnou energii neexportujeme (cenově), tedy český občan si „kupuje“ předražené zboží z domácích fotovoltaik a Česká republika exportuje za dumping. • Samostatnou kapitolu tvoří poplatky za regulované služby (doprava energie), jejichž součástí je obnova, rozvoj i výzkum, prostředky jsou ale vyváženy zahraničním vlastníkům.

12. Dialog velké a malé energetiky • Koncepce nemůže být jenom pro velké (monopolní) společnosti, ale také pro obyčejné lidi a malé a střední podniky. • Zájmem není jen co nejlevnější energie, ale také moderní energetické hospodářství v infrastruktuře. Je to i bezpečnostní zájem státu. • Kde na to ta infrastruktura vezme prostředky? Cenové přirážky, které platí jako inovace a ekologickou energii, inkasují jiné subjekty a pouze nabalují na původní cenu další přirážky.

13. Motivace samovýroby • Část ceny za komoditu („silovou““ energii): vyrobím si sám, ale musím investovat • Část ceny za distribuci a činnost dispečinků: Inteligentní infrastruktura má menší nárok na přenos energie z centrálních soustav. Tím je distribuce levnější. Krom toho je schopna poskytnout služby, například odlehčení odběru při výpadku Temelína. To může být zohledněno v ceně. • Energie z OZE si vyrobí sama. Proč by tedy měla platit „solárním baronům“?

14. Dostupnost energie • Fyzická dostupnost (z dovozu nemusí být) • Dostupnost uhlí pro teplo – co je správně? a) musíme udržet těžbu aspoň 12 mil. tun, abychom měli čím topit? b) musíme exportovat a když omezíme těžbu, upřednostníme v rámci tržních pravidel surovinu na export před průmyslem a domácnostmi? c) Musíme podporovat jako národní zájem i takové teplárny, které neinovují a neinvestují a vyvážejí zisk? • Cenová dostupnost • Topení PET lahvemi?

15. Poslání energetiky • Posláním energetiky je vyrobit • co nejvíce energie • za co nejlepších ekonomických podmínek • s minimální ekologickou zátěží. • A posláním státu ve strategickém oboru je starat se o lidi a skutečnou ekonomiku. • Cheme-li topit a svítit, nenechme z energetiky udělat podobný podnik, jako udělali z bank a telekomunikací.