450 likes | 573 Views
Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze. Cíle a nástroje HMU. Fiskální koordinace. Maastrichtská konvergenční kritéria. Očekávané pozitivní efekty přistoupení k eurozóně.
E N D
Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR Ing. Josef Abrhám, Ph.D.Vysoká škola ekonomická v Praze
Očekávané pozitivní efekty přistoupení k eurozóně • eliminace kursového rizika& vyšší cenová transparentnost • pozitivní dopady na domácí HP (stabilita veřejných financí a strukturální reformy podporující udržitelný růst) • stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni • podíl na společné měnové a kursové politice • přístup firem a domácností na kapitálové trhy eurozóny • zvýšení stability finančního sektoru a snížení rizik vzniku měnových turbulencí • vytváření stabilnějšího prostředí pro podnikání, efektivnější alokaci zdrojů a potenciál pro vyšší růst ekonomiky
Možná rizika přistoupení k eurozóně • Směnný kurs a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj obchodní a měnové politiky • Nesladěnost ekonomických cyklů a strukturální odlišnosti stabilizující fiskální politiky • Podmínkou přechodu na euro je dosažení udržitelné konvergence ekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politik • Náklady spojené s přechodem na euro (technologické systémy) • Riziko spojené s nekalým jednáním obchodníků v době přijetí eura • Riziko nárůstu cenové hladiny
Důležité dokumenty v oblasti plnění konvergenčních kritérií • Pakt stability a růstu • Konvergenční zprávy
Pakt stability a růstu Nástroj k udržení fiskální rovnováhy i po spuštění měnové unie Schválen na zasedání ER v Dublinu 1997 3 %, 60 %, střednědobě vyrovnanost nebo přebytky veřejných rozpočtů Kdy neplatí – pokles ekonomiky 2 % nebo 0,75 – 2 % Nefunguje automaticky Výsledky ???? Revize v roce 2005, zachování pravidel, ale větší míra flexibility a značné množství podmínek, které umožňují překračování, spíše prevence než sankce
Perspektivy fiskální konsolidace v EU Nutnost posílení fiskální disciplíny !!! Reforma Paktu stability a růstu Státy překračující 3 % a 60 % kritérium Systém poloautomatických sankcí 0,2 % HDP, 3 fáze (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají dalším členským státům, 3. depozitum propadá EU) Státům mimo eurozónu hrozí omezení dotací z fondů EU
Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT
Konvergenční zpráva – květen 2006 • Slovinsko – ano • Litva – ne
Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006
Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT
Konvergenční zpráva – květen 2006 Slovinsko – ano Litva – ne
Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006
Estonská ekonomika v posledním desetiletí • Dynamický růst • Převis domácí poptávky • Nerovnováhy v ekonomice • Inflační prostředí • Obrat v letech 2008-2009 • Pokles HDP • Nárůst nezaměstnanosti • Pokles mezd a cen • Vyrovnání běžného účtu platební bilance
Vybrané makroekonomické ukazatele Estonska (pramen: Eurostat)
Index ekonomické svobody, sestavenýHeritage Foundation 1) podnikání, 2) obchodní politika, 3) fiskální politika, 4) velikost vlády, 5) měnová politika, 6) investiční prostředí, 7) bankovnictví a finance, 8) vlastnická práva, 9) korupce a 10) regulace trhu práce.
Perspektivy estonské ekonomiky v eurozóně • Malá, otevřená ekonomika – možný pozitivní dopad • Ekonomická úroveň výrazně podprůměrná (63 % EU-27) – předpoklad reálné konvergence • Inflace – riziko číslo jedna • Stabilní makroekonomická politika základ úspěchu • Konkurenceschopnost, strukturální reformy
Implikace pro ČR • Ekonomické odlišnosti – kursový režim, situace v oblasti veřejných financí, odlišný stupeň reálné konvergence • Podobné charakteristiky – orientace na evropský trh, reálně konvergující ekonomika • Euro je nejen ekonomické, ale i politické rozhodnutí – největší rozdíl mezi sledovanými zeměmi