Dopravní a liniové stavby 2 Názvosloví, šířkové kategorie, trasování

1. Dopravní a liniové stavby 2 Názvosloví, šířkové kategorie, trasování Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

2. Podle § 2 zákona č.13/1997 Sb. „O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH“ se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: dálnice silnice místní komunikace účelové komunikace Zákonem jsou pozemní komunikace (PK) charakterizovány jako dopravní cesta, která je určená k užití chodců, silničními a jinými vozidly.

3. Dálnice • Je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly. • - je budována bez úrovňových křížení s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd • má směrově oddělené jízdní pásy • pro silniční motorová vozidla s nejnižší rychlostí > 80 km/h

4. Silnice Je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. I. třídy – určena pro dálkovou a mezistátní dopravu II. třídy – pro dopravu mezi okresy III. třídy – spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní PK

5. Místní komunikace Je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. I. třídy – rychlostní (A) II. třídy – sběrná s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí (B) III. třídy – obslužná (C) IV. třídy – nemotoristická, případně se smíšeným provozem (D)

6. Účelová komunikace • Je pozemní komunikace (v otevřeném nebo uzavřeném prostoru), která slouží spojení • nemovitostí pro potřeby vlastníků • spojení nemovitostí s ostatními komunikacemi • obhospodařování zemědělských a lesních pozemků • Není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel.

7. SILNIČNÍ OCHRANNÁ PÁSMA • K ochraně D,S, MK I. a II. tř. a provozu na nich mimo souvisle zastavěná území obcí. • Je to prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: • 100 m od osy přilehlého jízdního pásu D, R, A • 50 m od osy vozovky silnic I. tř. a ostatních A • 15 m od osy vozovky silnic II. a III. tř.a B • V SOP lze na základě povolení silničního správního úřadu: • - provádět stavby, vyžadující stavební povolení a ohlášení • - provádět terénní úpravy, jimiž by se měnila úroveň terénu ve vztahu k niveletě vozovky

8. Síly působící na vozidlo v době jeho používání: • síly vyvolávající pohyb vozidla (výkon motoru) • vnější síly působící na vozidlo - tíha vozidla + náklad, - odstředivá síla - síla větru - tah na kloubu • odpory proti pohybu vozidla - proti valení - vzduchu - podélného sklonu vozovky - setrvačných sil - vnitřní (převody…) • reakce vozovky na styku kola vozidla a silnice • síly uměle brzdící pohyb vozidla (brždění)

9. Základní názvosloví silniční komunikace 1 - směrový sloupek, 2 - svah výkopu, 3 - hranice silničního pozemku, 4 - mezník, 5 - původní terén, 6 - humus a zatrávnění, 7 - výkop (zářez), 8 - příkop, 9 - nezpevněná krajnice, 10 - zpevněná krajnice, 11 - vodicí proužek, 12 - jízdní pruh, 13 - násyp, 14 - svah násypu, 15 - svodidlo, 16 - osa komunikace

12. Rámcová kategorizace

13. Návrhová rychlost vn– maximální rychlost, kterou mohou na navržené komunikaci bezpečně pohybovat motorová vozidla za příznivých provozních podmínek. Směrodatná rychlostvs - veličina pro posouzení návrhu směrových poměrů silnice a dálnice v terénu a přizpůsobení návrhových prvků osy a podélného profilu jízdně dynamickým podmínkám vytvářených navrženou trasou. Pro směrově rozdělené silnice s neomezeným přístupem Pro dálnice a silnice

14. Návrhová kategorie jednopruhové silnice

15. Návrhové kategorie dvoupruhových silnic

16. Návrhové kategorie směrově rozdělených silnic a dálnic

17. Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie S, D, R

18. Návrhové prvky pozemních komunikací Geometrické prvky – směrové, výškové, šířkové Konstrukční prvky – konstrukce vozovky, tvar zemního tělesa, odvodnění, objekty, pomocné součásti* * • vybavení (záchytná zařízení, osvětlení, dopravní značky, mezníky) • silniční zeleň (zatravnění, květiny, keře, stromy) • silniční pomocný pozemek (skladování údržbových materiálů) • dopravní plochy (odpočívadla, parkoviště, zastávky bus-linek) • silniční telefon • údržbové příslušenství (zařízení pro L a Z údržbu)

19. Trasa komunikace Silniční nebo dálniční trasa je spojnicí středů povrchu silniční (dálniční) koruny v jednotlivých příčných řezech tělesa komunikace

20. Požadavky na trasu silniční komunikace • klást důraz na prostorový účinek trasy, tj. nejen sledovat začlenění komunikace do krajiny, ale sledovat plynulost trasy (tvrdost trasy, vyváženost směrových oblouků, délky mezipřímých, vazbu na výškové řešení apod.), • minimální objem zemních prací, tj. vést trasu pokud možno po terénu v mírných zářezech a násypech, • v maximální míře přihlédnout i k podmínkám půdně geologickým a hydrogeologickým tak, aby jinak velmi vhodná trasa nebyla vedena územím, kde by bylo nutno např. odstranit velké kubatury nevhodných zemin z podloží nebo nevhodný násypový materiál a zajistit jeho nákladný odvoz na deponie, • zachovat silniční estetiku tak, aby se těleso komunikace nestalo dominujícím prvkem území, • uvažovat s psychologií řidičů a s tím spojené nároky na vlastní trasu a její okolí. • dosáhnout optimálního ekonomického řešení s přihlédnutím k dlouhodobé životnosti komunikace tak, aby nebyla v krátké době morálně zastaralá,

21. Řídící (stupová) čára Zjistíme ji pomocí intervalu d, tj. vypočtené úsečky, kterou v příslušném měřítku mapy přetínáme postupně všechny vrstevnice, pro něž bylo dvypočítáno, pomocí kružítka a to v žádaném směru d - délka protínacího úseku v m (vynést v měřítku mapy) v - výškový rozdíl vrstevnic v m smax-maximální podélný sklon v %

22. Příklad vedení trasy ve vrstevnicové mapě

23. Směrové prvky trasy Směrové přímky Směrové oblouky – prostý kružnicový - kružnicový s přechodnicemi - přechodnicový - složený

24. Působení odstředivé síly Fo na vozidlo, projíždějící směrovým obloukem Odstředivá síla působící na vozidlo ve vrcholovém (vypuklém) oblouku

25. Jízda vozidla ve směrovém oblouku schéma působení sil • vozidlo se převrhne, • vozidlo se usmykne dovnitř oblouku, • vozidlo se usmykne vně oblouku. Může nastat:

26. Na automobil při jízdě ve směrovém oblouku poloměru R bude působit v těžišti O: G tíha vozidla; Fo odstředivá síla K odstranění vlivu odstředivé síly příčný sklon slouží sklon p = tg , Proti výslednici těchto sil Fb, působí tření v příčném směru Tb. Aby nenastal smyk automobilu vně oblouku, musí platit: Fb  Tb , Fb = Fo . cos ; Tb = fb . (G . cos  + Fo . sin ) fb součinitel bočního (příčného) tření [-]. Po dosazení za Fb, Tb a Fo =G/g . v.v/R do nerovnosti: g hodnota tíhového zrychlení

27. Po úpravě obou stran, tj. vydělení hodnotou G . cos a dosazení za tg  = p bude nerovnost ve tvaru: Jelikož hodnoty fb a pjsou velmi malé, lze jejich součin v nerovnosti zanedbat a vyjádřit poloměr R v závislosti na dostředném (příčném) sklonu p nebo naopak, takže minimální poloměr směrového oblouku: Dle ČSN 73 6101 1994

28. Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků

29. Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků

30. Nejmenší dovolené poloměry toček Točky jsou výjimečná řešení, užívaná zpravidla na dvoupruhových silnicích v území horského charakteru

31. Rozšíření jízdního pruhu ve směrovém oblouku

32. Přechodnice L . R =A2 Doporučené délky přechodnice L nejméně však: a) 1,5 vn pro klopení jízdního pásu kolem vnější hrany vodícího proužku b) vn pro klopení jízdního pásu kolemosy