310 likes | 497 Views
Spotřeba , úspory a investice. Problematika krátkého období v makroekonomii. Předpoklady pro teoretický exkurz do problematiky v krátkém období :. 1. Fixní cenová hladina – krátkodobě se cenová hladina NEBUDE měnit 2. Dostatečná zásoba práce – fixní mzda
E N D
Spotřeba, úspory a investice Problematika krátkého období v makroekonomii
Předpoklady pro teoretický exkurz do problematiky v krátkém období: • 1. Fixní cenová hladina – krátkodobě se cenová hladina NEBUDE měnit • 2. Dostatečná zásoba práce – fixní mzda • 3. Dostatečná zásoba kapitálu – firmy nejsou limitovány svými výrobními kapacitami, nejsou limitovány množstvím kapitálu • 4. Nedochází k technologickému pokroku
Vymezení základních pojmů • Disponibilní důchod (YD) = osobní důchod po odečtení daní. Domácnosti ho dělí na spotřebu (C) a úspory (S). • Osobní důchod = souhrn veškerých důchodů, které domácnosti obdrží • Spotřeba (C) = výdaje domácností na nákup spotřebních statků a služeb • Úspory = část YD domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě. • Investice = ekonomická činnost, při které se subjekt vzdává současné spotřeby s výhledem na zvýšení budoucí spotřeby
Aktuality • YD • Analytické body týkající se příjmů domácností 1. polovina 2013 – zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16668/analyza_1q_2013.pdf • hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností (na bázi národních účtů) klesl nominálně o 0,4 %, • při srovnání růstu MEZD jako největšího zdroje peněžních příjmů domácností a trendu HDP, tedy hlavního ukazatele ekonomické výkonosti státu, je zřejmá větší setrvačnost u vývoje mezd a změny tohoto ukazatele jsou proto pomalejší; • pokles tempa růstu mezd až s určitým zpožděním oproti hrubému domácímu produktu - kromě 1. čtvrtletí roku 2013, kdy se mzdy snížily i nominálně, nedocházelo ani v době recese k výraznému poklesu tohoto ukazatele, a to z důvodu nepružnosti mezd směrem dolů,
aktuality • ačkoliv u převážně proexportních států (jako ČR) je tlak na zvýšení konkurenceschopnosti pomocí snižování mzdových hladin, mzdy byly v tuzemsku snižovány jen reálně, tedy inflací, a ta letos byla - i díky nízké poptávce – nižší než 2 %, • průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství činila 24 503 Kč • příjmy domácností SOCIÁLNÍHO CHARAKTERU - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – mírně vzrostly (o 0,3 %); • vzrostl průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu (http://www.mpsv.cz/cs/14156; http://www.aktualne.cz/wiki/finance/podpora-v-nezamestnanosti-2013/r~i:wiki:3552/ ), průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 7,3 % na 6 211 Kč měsíčně,
aktuality • výrazně (o 40 %) se zvýšil objem prostředků vyplacených na dávky pomoci v hmotné nouzi zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek v důsledku méně příznivé situace v oblasti příjmů z pracovní činnosti, zvyšujícího se počtu dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, růstu počtu domácností v tzv. jiných formách bydlení (především na ubytovnách) a jejich nákladů na bydlení, • meziroční průměrný růst spotřebitelských cen (cenové inflace) o 1,7 % (nižší o 1,8 p.b. než v 1. pololetí 2012) byl ze tří čtvrtin způsoben lednovým posunem obou sazeb DPH, přičemž snížená sazba vzrostla ze 14 % na 15 % (zejména u potravin, zdravotní péče, bydlení, kultury, rekreací a dopravy), v celém dalším spektru spotřebního koše se základní sazba zvedla na 21 %; kromě lednové částečné deregulace v oblasti bydlení (elektřina, plyn, teplo, vodné) a květnového výrazného zlevnění plynu, působil pouze tržní cenový pohyb většinou u potravin a v dopravě (pohonné hmoty), který měl nadále převážně nákladový charakter; také nízká spotřeba domácností inflaci (zejména u zbytného zboží a služeb) spíše tlumila,
jen mírně vyšší než před rokem (2012) byly výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností, které omezily svá vydání nejen za zbytné druhy zboží a služeb, ale fyzicky i za řadu dalších položek „spotřebních“ vydání; po zvýšení obou sazeb DPH i tržním cenovým růstem, • intenzita čerpání peněžních půjček se znovu o něco zmírnila, přesto jejich objem u bank dosáhl 1,15 bil. Kč, v jejich skladbě stále dominovaly hypoteční úvěry na bydlení (přírůstek 40,8 mld. Kč, tj. o 6,0 %),
Aktuality 2013 • Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 505,9 mld. Kč. Meziročně tak poklesly nominálně o 0,1 % (-1,1 mld. Kč) a reálně o 1,8 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 1,8 %). • Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 022,0 mld. Kč, což bylo nominálně o 0,4 % a reálně o 2,1 % méně než ve srovnatelném období roku 2012 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2011 rovněž snížila o 1,9 %).
Spotřeba • Uvažujeme spotřebu domácností!
Keynesova teorie spotřeby • Anglický ekonom John MaynardKeynes v r. 1936; kniha „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ • Spotřeba (C) má dle Keynese v uzavřené ekonomice 2 základní složky: http://citizensusa.wordpress.com/for-liberals/central-planning-doesn%E2%80%99t-work-keynesian-economics/, 8.1.2014
Funkce spotřeby • C = spotřeba • Ca = autonomní spotřeba • cYD = indukovaná spotřeba • Disponibilní důchod domácností (YD) = důchod, který mají domácnosti skutečně k dispozici • Dále předpokládáme, že: • YD (disponibilní důchod) = Y (produkt) – Ta (autonomní daně) – tY (důchodové daně) + TR (transfery)
Disponibilní důchod mohou domácnosti použít pouze dvěma způsoby: YD = C + S
Mezní sklon ke spotřebě „c“ = MPC • Z rovnice spotřební funkce: vidíme, že závislost spotřeby na disponibilním důchodu vyjadřujeme veličinou c = mezní sklon ke spotřebě (MPC) • c = MPC = mezní sklon ke spotřebě = jak se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. • Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi 0 a 1 • a/ Pokud z dodatečného důchodu neutratí domácnost nic a vše uspoří, bude mezní sklon ke spotřebě 0 • b/ Pokud naopak utratí za spotřebu celý dodatečný důchod, bude mezní sklon ke spotřebě roven 1
grafické znázornění funkce spotřeby • Horizontální osa – disponibilní důchod (YD) • Vertikální osa – spotřeba (C) • Spotřební funkce znázorňuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní YD Spotřební funkce C = Y Tvorba úspor C Rozpouštění úspor C = Ca + cYD B Spotřeba Ca 0 Y http://www.ecorp.euweb.cz/Teorie%20produktu.html, l8.1.2014
„Základním psychologickým zákonem, na který se můžeme spolehnout zcela bezpečně nejenom a priori, vycházíme-li z naší znalosti lidské povahy, ale i na základě podrobného zkoumání zkušeností, je to, že lidé jsou zpravidla a v průměru ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se jejich důchod, ale nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod.“ (J. M. Keynes) • Tzn.: S růstem disponibilního důchodu spotřeba sice absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu klesá = klesá průměrný sklon ke spotřebě. • Autonomní spotřeba (Ca) zůstává stejná. • Základní charakteristikou spotřební funkce je klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu. • Celé platí pro krátké období!!! • V dlouhém období je podíl spotřeby vysvětlován například teorií životního cyklu.
Teorie životního cyklu • Lidé chtějí v průběhu svého života udržovat stabilní úroveň spotřeby. • Proto v mládí, kdy mají nízký příjem, si musí půjčovat. • V produktivním věku utrácejí méně, než vydělají a více spoří. • Ve stáří mají zase vyšší spotřebu než důchod, utrácejí to, co si ušetřili v produktivním věku.
Teorie životního cyklu Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4.
Zpět ke krátkodobé spotřební fci • Co dále ovlivňuje spotřebu:
Úsporová funkce • Uvedli jsme, že domácnosti mohou svůj disponibilní důchod použít na spotřebu nebo na úspory. • Úsporováfce je zrcadlovým obrazem fce spotřební • Je-li důchod (YD) nulový, potřebují domácnosti z něčeho financovat svou spotřebu vybírají ze svých úspor • Úsporováfce tedy vychází z bodu na záporné ose – autonomní úspory Sa(nositeli záporné hodnoty, protože je vybíráme při nulovém YD); • V absolutní hodnotě se autonomní úspory rovnají autonomní spotřebě Ca
Úsporová funkce • S každým dodatečným růstem YD rostou úspory stabilním tempem • Stabilní podíl úspor = mezní sklon k úsporám = s (jak se změní úspory, změní-li se disponibilní důchod o jednotku) • Př. Obdrží-li domácnost dodatečných 1 000,- Kč a z nich 80% (c=0,8) věnuje na spotřebu, uspoří 20% (s= 0,2). Znamená to, že mezní sklon ke spotřebě + mezní sklon k úsporám = 1.
C, S C = YD C = Ca + cYD A = B = úspory A S = -Sa + sYD Ca B 0 YD -Sa http://www.ucitelka.info/ekonomie/makroekonomie, 8.1.2014
Investice • = Ta část příjmu, která je vložena do kapitálu. Tímto jsou dlouhodobé statky, které nepřináší okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení statků v budoucnosti. • Investice mají dva úkoly: • Ovlivňovat agregátní poptávku (AD) a tím i produkt a zaměstnanost • Vedou k akumulaci kapitálu = dlouhodobě vedou ke zvyšování potenciálního produktu (Y*) a podporují ekonomický růst!!! Říkáme, že působí PROCYKLICKY.
investice • Provádějí je zejména soukromé firmy • Dělení investic:
Investiční fce • Firmy tedy část investic předem plánují, chtějí je provést. Investice I (mld. Kč) Ip 200 0 HDP (mld. Kč) http://www.ucitelka.info/ekonomie/makroekonomie, 8.1.2014
Faktory, na kterých závisí plánované investice • Kolik firmy PLÁNUJÍ investovat, nezávisí na výši HDP • Plánované investice jsou bez ohledu na HDP neustále stejné, nezávisí na velikosti produkce =AUTONOMNÍ INVESTICE
Plánované investice závisí na následujících faktorech:
Shrnutí: • Spotřebu tvoří výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a na služby. • Spotřeba se člení na autonomní část, která není odvislá od velikosti disponibilního důchodu a na část, která na YD závisí. • Mezní sklon ke spotřebě udává o kolik se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. • Spotřeba roste, klesá-li úroková míra, roste-li bohatství, zlepšuje-li se očekávání budoucího vývoje. • Krátkodobě spotřeba absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu se snižuje. Dlouhodobě je podíl spotřeby na disponibilním důchodu stabilní. • V období s vysokým příjmem domácnosti vydávají na spotřebu méně, než činí jejich disponibilní důchod, to jim umožňuje tvořit úspory, které využijí v době, kdy jsou jejich příjmy nízké. • Mezní sklon k úsporám udává, jak se změní úspory, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. • Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám je jedna.
Skutečné investice jsou dány součtem plánovaných investic a neplánovaných investic (změnou stavu zásob). • Plánované investice nezávisí na velikosti HDP, ale závisí na úrokové míře. • Z údajů Českého statistického úřadu zpracujte krátkou zajímavou zprávu týkající se spotřeby a investic.
Použité zdroje: • BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7261-174-4. • PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4. • Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4 • http://cs.wikipedia.org/wiki/Investice • Vlastní poznámky ze studia FM VSE v Praze