110 likes | 206 Views
Přehled citací a odkazů: GREENWOOD , N a Alan EARNSHAW . Chemie prvků . 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993, s.794-1635. ISBN 80-854-2738-9. REMY, Heinrich. Anorganická chemie . 2.české vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1971.
E N D
Přehled citací a odkazů: GREENWOOD, N a Alan EARNSHAW. Chemie prvků. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993, s.794-1635. ISBN 80-854-2738-9. REMY, Heinrich. Anorganická chemie. 2.české vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1971. KOVALČÍKOVÁ, Tatiana. Obecná a anorganická chemie: studijní text pro SPŠCH. 3., upr. vyd. Ostrava: Pavel Klouda, 2004, 118 s. ISBN 80-863-6910-2. ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000, 262 s. ISBN 80-718-2099-7.
Přehled citací a odkazů: pokračování BENJAH-BMM27. Dihydrogen-3D-vdW.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2006 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Dihydrogen-3D-vdW.png/740px-Dihydrogen-3D-vdW.png. JURII. Hydrogenglow.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2009 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Hydrogenglow.jpg/600px-Hydrogenglow.jpg. CHRKL. Wasserstoffbrückenbindungen-Wasser.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 20010 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Wasserstoffbr%C3%BCckenbindungen-Wasser.svg. PASQUERELLA, Gus. Hindenburg burning.jpg. In: BLIMPGUY. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2006 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Hindenburg_burning.jpg/788px-Hindenburg_burning.jpg. FEDERAL GOVERNMENT OF THE UNITED STATES. IvyMike2.jpg. In: SIIPIKARJA. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2009 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/IvyMike2.jpg/800px-IvyMike2.jpg .
Vodík Ing. Eva Frýdová
chemická značka: H • latinsky hydrogenium Vodík • Fyzikální vlastnosti: • bezbarvý lehký (14x lehčí než vzduch) plyn bez chuti a zápachu • hoří modrým plamenem, ale hoření nepodporuje • Tvoři dvou atomové molekuly H2 • Chemické vlastnosti vlastnosti: • za pokojové teploty je stabilní a slučuje se pouze s fluorem • jeho reaktivita značně roste se vzrůstající teplotou a to především s kyslíkem a halogeny • vytváří sloučeniny se všemi prvky v PSP kromě vzácných plynů • tvoří zvláštní typy vazeb mezi které patří: vodíková vazba nebo vodíkový můstek
Vodík • VÝSKYT v přírodě • Elementární vodík se vyskytuje jen zřídka (sopky), je součástí zemního plynu • Nejvíce zastoupenou sloučeninou která obsahuje vodík je voda • Dalšími významnými sloučeninami jsou organické látky • H, C, O, N = biogenní prvky, jsou to základní stavební kameny života • Vodík je základním stavebním prvkem celého vesmíru, vyskytuje se jak ve všech svítících hvězdách. • Podle současných měření se podílí ze 75 % na hmotě a dokonce z 90 % na počtu atomů přítomných ve vesmíru. • tvorba • Vodík se v přírodě tvoří při rozkladu organických látek některými bakteriemi • Dále se vodík uvolňuje při koksování uhlí
Vodík • Průmyslová výroba • Termický rozklad methanu (zemní plyn cca 1000°C) • CH4 → C + 2 H2 • Katalytické štěpení methanolu vodní parou cca 250 °C • CH3 – OH + H2O → CO2 + 3H2 • Katalytický rozklad amoniaku cca 1000 °C • 2NH3 → N2 + 3H2 • Laboratorní příprava reakce zinku s kyselinou chlorovodíkovou • Zn+ 2HCl → ZnCl2 + H2 • Průmyslově se vodík vyrábí elektrolýzou vody: 2 H2O → 2 H2 + O2
Vodík • Využití • V minulosti byl vodík využíván jako plnící medium do vzducholodí a to především pro své fyzikální vlastnosti (nízká hustota → 14x lehčí než vzduch) • Výborné redukční činidlo, využívá se v organické chemii k sycení násobných vazeb • Uvažuje se o něm jako o alternativním palivu budoucnosti, dnes se již využívá jako raketové palivo • V kombinaci s O2 se využívá k řezání kovů nebo svařování, plamen dosahuje teplot okolo 3000 °C • Využívá se při výrobě amoniaku přímím slučováním z prvků • 3H2 + N2 → 2 NH3
Vodík • Sloučeniny • Hydridy • Jedna se o všechny binární sloučeniny vodíku s kovem (alkalické kovy a kovy alkalických zemin • Oxidační číslo hydridů je -1 • Bezkyslíkaté kyseliny • kyslíkaté kyseliny • hydroxidy • Hydráty sloučenin
Vodík • izotopy • protonium • Klasický atom vodíku s jedním protonem a jedním elektronem • Nejjednodušší atom ve vesmíru • Deuterium • Jádro obsahuje jeden proton a jeden neutron, připisuje se mu chemická značka D • Ve spojení s kyslíkem tvoří tzv. TĚŽKOU VODU = D2O • V současnosti se využívá jako stopovač biochemických reakcí • tritium • Jádro obsahuje jeden proton a dva neutrony, připisuje se mu chemická značka T • Jádro tritia je nestabilní podléhá radioaktivnímu rozpadu za vyzáření b záření • Je jedním ze základních meziproduktů jaderné fůze (energetický zdroj hvězd)
Opakování: • Jakým je počet neutronů v tritiu • 2 • 3 • 1 Zapište elektronovou konfiguraci vodíku Zapiš reakci vodíku s fluorem! Určete oxidační čísla následujících sloučenin • HCl, NaH, CaH2, H2SO4, NaOH, H2,