Investiční multiplikátor

1. Investiční multiplikátor

2. Disponibilní důchod • Osobní důchod – souhrn veškerých důchodů, které domácnosti obdrží. • Získá se tak, že se od čistého národního produktu (NNP) odečtou zisky, které si firmy podrží, nepřímé daně, platby vládě na sociální pojištění a čisté úrokové platby placené ostatním sektorům s výjimkou domácností a připočteme všechny transferové platby, které domácnosti dostávají. • Disponibilní osobní důchod – se získá, pokud od osobního důchodu odečteme osobní daně. Občané disponibilní důchod rozdělují mezi spotřební výdaje včetně úrokových plateb a čisté osobní úspory.

3. Úspory ve státě • čisté osobní úspory (NPS), které domácnosti vytvářejí z disponibilního důchodu, • hrubé úspory firem (GBS), což je znehodnocení kapitálu plus všechny výdělky zadržené firmou (nerozděl. zisky, rezervy) • čistý vládní přebytek (NGS), který představuje přebytek daňových příjmů nad jejími výdaji.

4. investice • Investice – je to ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává části současné spotřeby s výhledem na zvýšení budoucí spotřeby. Investice se hradí z úspor a odpisů. • Hrubé investice ( In ) se rozlišují na: - hrubé domácí investice (Ig) - čisté zahraniční investice (X) - po odečtení domácích investic do zahraničí • V rovnovážné ekonomice platí, že se naměřené úspory rovnají naměřeným investicím

5. Spotřební funkce • Spotřební funkce (individuální) zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů domácností a úrovní disponibilního důchodu domácností. • Bod vyrovnání – je bod, kdy spotřební funkce protíná osu 45. Ukazuje, že v tomto bodě se přesně vyrovnávají spotřební výdaje a důchody domácností. Domácnosti v tomto bodě ani nespoří, ani nemají záporné úspory. • Jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory, a jestliže leží pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory. Výše kladných nebo záporných úspor se vždy měří jako svislá vzdálenost mezi spotřební funkcí a osou kvadrantu.

6. Mezní sklon ke spotřebě • Mezní sklon ke spotřebě – je dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou peněžní jednotku důchodu. Vypočítá se jako podíl přírůstku spotřeby a přírůstku důchodu. MPC je číselně vyjádřený mezní sklon ke spotřebě tj. směrnice tečny ke spotřební funkci. Přírůstek spotřeby Mezní sklon ke spotřebě = Přírůstek důchodu

7. Mezní sklon k úsporám • Mezní sklon k úsporám (MPS) – je dodatečná částka peněz, kterou lidé uspoří, dostanou-li dodatečnou peněžní jednotku. MPS dostaneme jako zrcadlový obraz mezního sklonu ke spotřebě, tedy jako podíl přírůstku úspor a přírůstku důchodu, nebo jestliže od 1 odečteme MPC. Přírůstek úspor Mezní sklon k úsporám = Přírůstek důchodu

8. Celkové investice Celkové investice se skládají: • nákupů obytných budov, • z investic do továrních budov a zařízení • z přírůstku zásob. • Investice mají dvě základní úlohy: • ovlivňovat agregátní poptávku a tím i produkt a zaměstnanost • vedou k akumulaci kapitálu, tzn. že dlouhodobě vedou ke zvyšování potenciálního produktu a podporují ekonomický růst.

9. Determinanty investic • investice závisí na příjmech, které budou generovány celkovou hospodářskou aktivitou, neboli výší a tempem růstu HDP. • výši investic velmi ovlivňují také investiční náklady. Tyto náklady jsou determinovány faktory jako úroková sazba, vládní daně, daňové slevy apod. • třetím faktorem určujícím investice je očekávání a důvěra firem. • investice také ovlivňuje vláda prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.

10. Investiční multiplkátor • Přírůstek investic způsobuje nárůst produktu a zaměstnanosti, naopak pokles investic vyvolá pokles produktu a zaměstnanosti. Tento přírůstek investic ovšem zvýší HDP ve větším, neboli multiplikovaném rozsahu, který převyšuje původní přírůstek investic. Tento zvětšený účinek investic se nazývá multiplikační efekt investičních výdajů (investiční multiplikátor). • Investiční multiplikátor je číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu.