PŘÍŠTĚ REFERÁT Živočichové žijící v tundře a polárních oblastech

1. PŘÍŠTĚ REFERÁT Živočichové žijící v tundře a polárníchoblastech

2. POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ

3. Rozložení pouští

4. bezobratlí Řád PAVOUKOVCI

5. Štír(škorpion) • velká, klepetovitá makadla • zúžený prodloužený zadeček s jedovým ostnem • všechny druhy štírů jsou jedovaté - štíři používají svůj jed k zabití nebo ochromení kořisti, jed proto působí rychle • většina štírů má však jed, který účinně působí jen na jiné členovce, a pro lidi je relativně neškodný; bodnutí způsobí jen místní reakci (bolest, otok)

6. Veleštír obrovský - může dorůstat až do délky 23 cm. Jed používá ale výjimečně. Samotný jed je velice slabý a má asi stejné účinky jako tomu je u píchnutí vosy.

7. Štír smrtonoš Štír smrtonoš má nejúčinnější jed ze všech štírů na světě. Vyskytuje se v suchých oblastech Afriky a Asie. Bodnutí tímto štírem je nejbolestivějším bodnutím ze všech štírů. Smrt nastává zástavou dechu při obrně dýchacího centra. U dětí končí smrtí asi 80% napadení.

8. OBRATLOVCI Třída PLAZI

9. Zmije rohatá • Nad každým okem bývá umístěn růžek, který je u různých jedinců nestejně dlouhý a může i zcela chybět. • Vyskytuje se v celé severní Africe a na celém Arabském poloostrově – v písečných a kamenitých pouštích. • Jed této zmije je 5× silnější než jed kober. Loví savce, ptáky i ještěry a v blízkosti Nilu i žáby.

12. Pohybuje se zvláštním způsobem, který je přizpůsobením pro pohyb v sypkém písku. Pohybuje se šikmo bokem, stopu v písku tak tvoří řada souběžných, za sebou jdoucích, navzájem nespojených příčných stop, šikmo postavených ke směru pohybu.

13. Pohyb zmije rohaté https://www.youtube.com/watch?v=cpUXFxVLHEI

14. Chřestýš kostkovaný

15. žije v pouštních oblastech na jihovýchodě Spojených států • se svou délkou až 2,5 metru je největší ze všech chřestýšovitých • pro všechny chřestýše je typické vydávat chřestivý zvuk rychlým kmitáním konce ocasu s chřestidlem, které se skládá z rohovitých zbytků svlečené pokožky • všichni chřestýši jsou značně jedovatí a jejich kousnutí může mít i pro člověka smrtelné následky • chřestýši se živí především drobnými hlodavci • všichni chřestýšovití mají na hlavě mezi nozdrami a očima orgán, který dokáže neuvěřitelně přesně vnímat okolní teplotua které dávají zvířatům jejich charakteristický vzhled

17. http://www.youtube.com/watch?v=h5EacXG1XWo&feature=related https://www.youtube.com/watch?v=7raYkYyB1wo

18. Želva stepní

19. pochází z vyprahlých oblastí Asie - typickým prostředím je suchá písčitá nebo kamenitá půda, řídce zarostlá travinami a keři • aktivní je od března do července, tedy pouze 4 - 5 měsíců, v červenci pak upadají do letního spánku, z něhož takřka plynule přejdou do spánku zimního, když se na podzim prudce ochladí • v půdě si hloubí nory dlouhé i více než deset metrů

21. Třída savci Řád sudokopytníci

22. Velbloud • spolu s lamami patří do podřádu velbloudi • je pověstný svou schopností přetrvávat dlouho bez vody • hrb slouží jako zásobárna tuků a pohlcují teplo, žíznivý nebo hladový velbloud má pokleslý hrb • hustá srst v noci velblouda zahřívá, zatímco přes den ho chrání před velkým horkem • je býložravý • chová se především pro dopravu břemen a osob – unese břemeno o hmotnosti až 270 kg, dále také pro maso a mléko (kumys) i pro vlnu

23. Velbloud dvouhrbý

24. původní výskyt velblouda dvouhrbého současný výskyt původní divoké formy velblouda dvouhrbého – dnes přežívá posledních 500 – 1000 kusů

25. Velbloud dvouhrbý (drabař) se vyskytuje ve střední Asii, v Číně a Mongolsku. • Obývá nehostinné stepi a polopouště , kde teploty vystupují k 50 °C v létě a v zimě klesají na - 25 °C. • Je celkově mohutnější než jeho příbuzný velbloud jednohrbý. • V domácích chovech je zhruba 1,5 miliónu velbloudů dvouhrbých. • Divoce žije jen malý počet velbloudů v poušti Gobi.

26. Před vniknutím rozvířeného písku do očí ho chrání silné řasy a podobný účel mají i jeho štěrbinové, uzavíratelné nozdry, které také zabraňují většímu odpařování vody z těla při dýchání. Velbloudi došlapují na celou plochu 3. a 4. prstu, pod níž je silný a pružný mozol. Podobné mozoly jsou také na kolenou a na prsou.

28. Velbloud jednohrbý

29. Velbloud jednohrbý, dromedár, je v přírodě už vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. • Před zdomácňováním, které začalo už asi 4000 let př.n.l,, žil dromedár zřejmě v polopouštích, pouštích a suchých stepích severní Afriky a Arábie. • Žijí v malých stádech tvořených z několika samic, mláďat a jednoho samce, který stádo ochraňuje pliváním a kousáním. • Živí se trávou a dalšími dostupnými rostlinami (dokonce i trnitými).

31. Třída savci Řád šelmy

32. Fenek

33. štíhlá šelmička (měří 40 cm)s velmi dlouhým (až 30 cm)huňatým ocasem • nejmenší liška na světě • má vzhledem k velikosti těla největší ušní boltce ze všech psovitých šelem • ušní boltce, až 15 cm dlouhé, odpovídají za velmi jemný sluch a také slouží jako tepelný výměník a pomáhají tak fenkovi ochladit se • dalším důležitým smyslem je zrak, fenci vidí velmi dobře i v šeru Fenek berberský

34. aktivní převážně v noci, přes den se schovává před pouštním žárem v hlubokých norách • cítí-li se ohroženi, zahrabou se tak rychle, že doslova „zmizí v písku • žijí v rodinných až desetičlenných skupinách • jsou velmi aktivní, hraví a neuvěřitelně pohybliví • na lov se vydávají v noci, a přestože žijí ve skupinách, potravu shánějí sami; jsou to všežravci a využijí jakýkoliv možný zdroj potravy • je považován za jediný druh lišky, který se dá chovat v domácnosti jako „domácí zvíře“

36. Fenek – domácí mazlíček

37. Pouště a polopouště Pouště: nedostatek vody - kromě oázy; ve dne horko, v noci zima BEZOBRATLÍ PAVOUKOVCI:štír – hlavohruď s klepety; na zadečku jedový trn; v noci loví drobné živočichy OBRATLOVCI PLAZI: Hadi – jedovatí: loví drobné živočichy zmije rohatá (50cm) – v Africe; zahrabaná v písku chřestýš(2 m) – v S. Americe; na ocase – chřestidlo ze zbytků kůže Želvy: želva stepní- kostěný krunýř; zimní spánek; býložravec; chráněná SAVCI: Sudokopytníci velblouddvouhrbý a jednohrbý– v Africe a v Asii; v hrbu – tuk - zdroj potravy i vody; býložravci; využití člověkem - doprava, maso, mléko, kůže, vlna, trus Psovité šelmy fenek – v Africe; nejmenší druhlišky; velké uši; všežravec

38. Závěr: Jaké jsou přírodní podmínky v pouštích? Co z toho plyne pro organismy, které tu žijí? Kteří savci se přizpůsobili životu v poušti? Zařaď je do systému a stručně popiš. Kteří pavoukovci a plazi se přizpůsobili životu v poušti? Zařaď je do systému a stručně popiš.