Keramika raně středověké Prahy K otázce využití keramiky jako nositele chronologické informace

1. Keramika raně středověké Prahy K otázce využití keramiky jako nositele chronologické informace Brno, Technické muzeum 20. 3. 2008 KA FF ZČU, 2009, 2010, 2012 , 2013 Ivana Boháčová ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i.

2. keramika jako archeologický pramen všudypřítomnost nositel chronologické informace – relativní a absolutní nositel informace o kontextu – charakter (podle velikosti zlomků), geneze (podle složení souboru) indikátor dějů v prostoru a čase, kontinuita a diskontinuita, synchronnost a asynchronnost, rezidualita a intruze součást živé kultury středověku výrobní proces - technologie výroby, zdroje surovin a jejich využití, specializace každodennost- způsoby konzumace a další využití keramiky společenské vztahy - směna, kontaktní studium

3. Studium keramiky jako nositele chronologické informace se opírá opakovanou evidenci totožných kvalitativních a kvantitativních změn ve složení keramických souborů v závislosti na stratigrafii. Je záležitostí vícegeneračního studia. studium primární sekvence keramiky relativní chronologie, postupné upřesňování absolutní chronologie reálný vývoj keramiky vývoj konkrétní lokality znalost primární sekvence je východiskem pro: studium geneze keramických souborů a jejich výpovědní hodnoty (podíl reziduální keramiky, intruzí, evidence inverzních stratigrafií) definice keramických horizontů a vůdčích keramických typů a jejich vývoje v závislosti na čase Keramický horizont – obecné označení pro keramickou produkci, která byla součástí živé kultury současně v určitém časovém období. Definicí keramických horizontů směřujeme k co nejpřesnější charakteristice keramické produkce v konkrétním a co možná nejužším intervalu dějinného vývoje. Horizonty se vzájemně odlišují proměnou vůdčích typů keramiky, s postupujícím poznáním mohou být dále členěny.

4. pražská keramická sekvence raného středověku ca 850 charakteristika: - výrazná morfologie okrajů nádob s rychlým vývojem v čase - vazba morfologie na specifickou technologii i výzdobu - používání nestandardních terminologických pojmů -zprostředkovaně i jako údaj chronologický - výskyt a platnost chronologie pražské sekvence v rámci středních Čech studium pražské sekvence: I. Pavlů (1971), L. Hrdlička (1993, 1997), J. Čiháková (1984, 2001), I. Boháčová (1993, 1996, 2001, 2008), I. Boháčová - J. Čiháková (1994) současný stav: přijímán posun absolutního datování: - mladší části keramické sekvence RS (původně až jako VS1) hlouběji - nejml. fáze středohradištní produkce - naopak do mladšího období problémy: tzv. osobní chronologie, užívání dat absolutní chronologie, absence jednoznačné definice keramických horizontů, chybí synchronizace vývoje dílčích částí Prahy ca 1200

5. keramika raně středověké Prahy - témata studia • - detailní studium a charakteristika keramických horizontů • - verifikace relativní sekvence • synchronizace dílčích událostí A – RS B – SH C – MH_1 D – MH_2 v rámci jednotlivých komponent v rámci pražské aglomerace i v jejím zázemí

6. stratigrafie Pražského hradu • a jejich význam pro studium pražské keramické sekvence • způsob geneze stratigrafií je ovlivněn funkcemi i polohou Pražského hradu a odpovídá situacím lokalit s komplikovaným vývojem a dlouhodobě se vytvářejícími stratigrafiemi • charakteristické znaky hradních stratigrafií: • dlouhodobý vývoj kulturního souvrství • nerovnoměrnost akumulace terénů v závislosti na intenzitě provozovaných aktivit • a na poloze v rámci ostrohu • - výskyt stratigrafií dokumentujících podstatný výsek relativní chronologie lokality • obousměrný vývoj stratigrafií • opakovanost jevů souvisejících s výstavbou komplexů budov a zvl. opevnění • přítomnost hiátů • vznik uzavřených nálezových horizontů • přítomnost inverzních stratigrafií • častá vazba na data absolutní chronologie • vysoký podíl reziduální keramiky

7. studium keramické sekvence na Pražském hradě pozitiva významné stratigrafie, možnost cíleného výběru zastoupení podstatného výseku relativní chronologie lokality propojení s daty absolutní chronologie početné soubory možnost soustavného ověřování relativní sekvence keramiky negativa minimální zastoupení celých tvarů, převaha drobných zlomků, vysoký podíl reziduální keramiky, hiáty, převrácené stratigrafie podle L. Hrdličky, 2005

8. studiumkeramické sekvence na Pražském hradě charakteristika nosných stratigrafií - shora uzavřený interval - vazba na absolutní data N VS1 MH SH/MH SH

9. charakteristika nálezových okolností studovaných souborů • baze stratigrafie, nejstarší dosud získané • soubory ze stratifikovaných poloh • 2) situace, vážící se k výstavbě románské hradby ad rampart B1 (Bx) rampart B1 romanesque wall ditch A with fulling dendrodata 907-918

10. charakteristika studovaných souborů výchozí soubor: severní trakt 2 polohy starší než hradba, těleso hradby a jeho mladší rozšíření, dendrodata komparace: jižní křídlo – starší než hradba, těleso hradby „oktogon“ – mladší než hradba Lobkovický palác – starší než hradba III. nádvoří – souvislost s výstavbou románské hradby

11. studium souborů – hmota, výzdoba, okraje (typář 1996)

12. Praha – Hrad, typář 1 - 1996 • - typy analýz • komparace v rámci • středních Čech • (St. Boleslav)

13. výsledky – keramika ze stratigrafie severního traktu - s časem klesá u středohradištní keramiky různorodost keramické hmoty i škála typů výzdoby (podle Boháčové 1996 a 1999)

14. studium keramické hmoty a jejích vazeb na morfologii a výzdobu- charakteristika keramického horizontu - identifikace vůdčích typů keramických horizontů - identifikace reziduální keramiky a cizorodých prvků

15. keramické horizontyseverní trakt, PH A0- A1(podle Boháčová 2001) PH A – před výstavbou dřevohlinité hradby PH A0- před nebo nejpozději okolo 885 PH A1 - v intervalu vymezeném nejpozději r. 885 a l. 908-917 dendrodata - termín ante quem Charakteristika keramického horizontu: jednoduché okraje bez prožlabení a složitější profilace

16. Praha – Hrad – horizonty A0-A1 Praha – Hrad – Ludvíkovo křídlo

17. PH B – výstavba a vývoj jednotlivých fází hradištního opevnění PH B0 bezprostředně po908 - nejvýše po917 (dendrodata pro konstrukci pod bází tělesa hradby) Charakteristika keramického horizontu: výskyt nových morfologických a výzdobných prvků Příklady: složitější profilace jednoduchých okrajů - nízká okruží, varianty vodorovně vyložených okrajů, mírně prožlabené, výskyt výzdoby dvojitým rydlem) přetrvává variabilita keramické hmoty

18. PH B1 - nad tělesem nejstarší známé dřevohlinité hradby - bez přímé vazby, po horizontu B0 (prvá desetiletí 10. stol.?) Charakteristika keramického horizontu: Nástup keramiky s okraji s límcovitým odsazením klasická forma okraje: - výrazně ven téměř vodorovně vyložený - převážně bez prožlabení se vzhůru protaženým ukončením - minimalizované hrdlo Snižuje se variabilita keramické hmoty - zvyšuje se podíl tzv. šedé řady.

19. bez bezprostřední vazby na absolutní data (v jeho rámci před 1055 – oprava hradeb Břetislavem I.) • Charakteristika keramického horizontu: • Převažují vyspělé formy mladohradištní keramiky s kalichovitou profilací a vazbou na specifickou keramickou hmotu s krupičkovým povrchem • - typické pro pražské prostředí 2. pol. 10. a 11. stol. • morfologický vývoj zatím nedefinován • vyčleněn přechodový horizont: B2.0 s vazbou na hřebenovou výzdobu či profilace navazující na límcovité odsazení okraje PH B2-x mladší fáze a další vývoj hradištního opevnění

20. PH C – zánik hradištního opevnění, výstavba kvádříkové hradby a následné terénní úpravy PH C0 - zánikový horizont hradištního opevnění - vznik nálezového kontextu: před 1135 Charakteristika keramického horizontu: Horizont keramiky s archaicky zduřelými okraji Provázen je: silnostěnnou tuhovou keramikou, nekvalitně vypálenou jemně ostřenou keramikou (často s bílým přetahem a jednoduchými okraji), hrubě ostřenou produkcí s vzhůru vytaženými okraji. staveniště románského paláce - podle L. Hrdličky 1997 zánik hradištního opevnění v jižní části III. nádvoří podle I. Boháčové 2001

21. PH C1 - vazba na rozsáhlé terénní úpravy v kontextu s výstavbou kvádříkové hradby (přímý vztah k tělesu hradby nedoložen) - po 1135 - výstavba kvádříkového opevnění ( završeno 1185) Charakteristika keramického horizontu: Výskyt vyspělejších forem mladohradištní keramiky: - tenkostěnné varianty okrajů s klasicky zduřelou ostře řezanou profilací ve variabilní barevné škále - s vazbou na keramickou hmotu blízkou předchozí produkci s kalichovitými okraji, většinou se středním, někdy ale i poměrně tvrdým výpalem - odlišnost od klasických forem horizontu C2 • PHC2- nadloží kvádříkové hradby • - po 1135 - 1185 • Charakteristika keramického horizontu: • okraje s klasicky zduřelou profilací v jejich nejvyspělejší podobě • - vazba na tvrdě vypálenou hmotu, hladký povrch a tenké rýžky na • povrchu • průvodní keramika obdobná jako v horizontu C0 (dosud bez detailního • rozlišení)

22. PH - VS1 zatím nezpracován (prezentován nálezový soubor Praha – Hradčany, Loretánské nám., výzkum Borkovský 1935-37) Náhodný výběr keramiky ze souborů spojovaných nejvýše s 1. pol. 13. stol. (před nástupem červeně malované keramiky - blíže viz Boháčová 1991).)

23. synchronizace - opevnění

24. Hradčany (bailey) Malá Strana (suburbium) base of settlement stratigraphy of suburbium (podle J. Čihákové) secondary position Pražský hrad (castle) baze of settlement stratigraphy and secondary position Pottery from stratigraphy of settlement contexts

25. problémy synchronizace počátečních fází stratigrafie: z nejstarších částí stratigrafie jen minimální počty zlomků chybí opory pro určení počátku fáze 1 ( ? - B1) v datech absolutní chronologie problematické je vydělení případných ojedinělých zlomků keramiky starohradištní synchronizace nejstarších vývojových etap pražské levobřežní aglomerace Malá Strana Pražský hrad base of settlement stratigraphy of suburbium (by J. Čiháková) phase 2 Nr. 7 Nr. 35 recostr.of rampart 1 (B2?) B2.0 rampart B2 B1/? 9th/10th c. from ramp. B? settlement ditch B 9th c. B0 old 9th c. A before 9th c. phase 1 settlement rampart B1 Nr. 2 before 908-917 (dendrodata) ditch A podle I. Boháčové 2001 a 2008 s další literaturou Závěr: dosavadní nálezy nenasvědčují časové prioritě některé z komponent levobřežní aglomerace vývoj aglomerace se jeví jako synchronní zlomky odpovídající svým charakterem keramice starší než středohradištní jsou nalézány jen zcela ojediněle ditch A

26. užitá literatura a další zdroje Boháčová, I. 1991: Příspěvek k poznání keramiky v pražském prostředí na počátku vrcholného středověku, Arch. Prag. 11,115-137. - 1993:Několik poznámek ke studiu (raně) středověké keramiky. Příspěvek do diskuse. - EinigeBemerkungenzum Studium der (früh)mittelalterlichen Keramik. BeitragzurDiskussion, Archeologické rozhledy 45, 508-518. - 1996: Nálezová zpráva, Praha – Hrad, Severní trakt, suterén někdejších Rudolfových koníren, I., ARÚ AV ČR Praha čj. 1555/96. - 1999: Archeologický areál pod III. nádvořím Pražského hradu. Poznámky k jeho významu a vypovídací hodnotě jeho pramenů v kontextu studia raně středověkého hradu Praha - DasarchäologischeArealunter dem III. Hof der Prager Burg. Bemerkungen zur Bedeutung und Aussagekraft der Quellen im Kontext der frűhmittelalterlichen Burg Prag, Archeologickérozhledy 51, 692-714. - 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy. In: Ježek, M. - Klápště, J. (eds.), Mediaevaliaarchaeologica 3, 179-301. Boháčová, I. 2003 ed.: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. – Stará Boleslav. PřemysledStronghold in MiddleAges. Mediaevaliaarchaeologica 5. - 2008: The Archaeology of the Dawn of Prague. In: Burg - Vorburg – Suburbium. ZurProblematik der NebenarealefrühmittelalterlicherZentren, InternationaleTagungenim Mikulčice 7. Boháčová, I. - Čiháková, J. 1994:GegenwärtigerStand des Entwicklungsschemas der Pragerfrühmittelalterlichen Keramik aus den ältestenEntwicklungsphasen der PragerBurgundihremSuburbiumauf dem linkenMoldau-Ufer. In: Staňa, Č. (ed.), Slawische Keramik in Mitteleuropavom 8. bis zum 11. Jahrhundert, InternationaleTagungen in Mikulčice 1, Brno, 173-177. Boháčová, I.- Herichová, I. 2009: K problematice archeologického studia raně středověkého sídelního areálu v západní části hradčanského ostrohu. ArchaeologicaPragensia 19, 257-308 . Čiháková, J. 1984: Pražská keramika 11. – 13. stol., ArchaeologicaPragensia 5, Praha, 257-262. - 1997: Lokalita Praha 1 – Malá Strana, Tržiště čp. 259/III. Dílčí informace o výzkumu z hlediska pylových analýz. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi. Praha, 120-129. - 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí – FrühmittelalterlicheBeffestigungan der Südgrenze des pragerSuburbiums (linkesMoldauufer). In: M. Ježek – J. Klápště, eds., Mediaevaliaarchaeologica 3. Praha, 29-135. Čiháková, J – Havrda, J. 2008: 008: Malá Strana v raném středověku. Stav výzkumu a rekapitulace poznání. Archeologické rozhledy 60, 187–228. Hrdlička, L. 1993: Poznámky k chronologii pražské středověké keramiky - Bemerkungenzur Chronologie der Pragermittelalterlichen Keramik, Archeologické rozhledy 45, 93-112. • 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu - ZurAussagekraft der stratigraphischenEntwicklung der PragerBurg, Archeologické rozhledy 49, 649-662. • 2005: Praha – podrobná mapa archeologických dokumentačních bodu na území PPR. Praha. Pavlů, I. 1971: Pražská keramika 12.- 13. stol. Praehistorica 4. Praha.