P ovstání s lovan ských kmenů roku 623 proti nájezdům Avarů a jejich králi Kaganovi.

2. Pro milovníky historie, kteří si rádi osvěží vznik naší „Velké Moravy,“ do které patřilo také území našeho Molenburku a následně Vysočan

4. Povstání slovanských kmenů roku 623proti nájezdům Avarů a jejich králi Kaganovi.

5. Franský kupec Sámo a jeho družina.

6. Sámova říše přesahovala území dnešních Čech a Moravy . Její centrum se pravděpodobně nacházelo na pomezí Moravy a Rakouska.

7. Sámo na obraze B. Jezovnika Kronikář Franků Fredegard napsal: „Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva synů a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let.“ kníže Sámo - kresba Karla Rélinka

8. Znojemská rotunda. Sámo na nástěnné malbě, vytvořené patrně v roce 1134. Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě z roku 1019. Freska pod ultrafialovým světlem.

9. Franský král Dagobert I. (vládl 629 – 639) Po vítězství Sáma nad Avary zatoužil po území Slovanů i franský král Dagobert I. Roku 631 v bitvě u hradiště Wogastisburg, jež se nacházelo pravděpodobně v severozápadních Čechách, byl král Dagobert Sámovými vojsky poražen.

10. Po vítězství Sáma nad Avary zatoužil po území Slovanů i franský král Dagobert I. Roku 631 v bitvě u hradiště Wogastisburg, jež se nacházelo pravděpodobně v severozápadních Čechách, byl král Dagobert Sámovými vojsky poražen. Franský král Dagobert I. Bitva u Wogastisburgu roku 631, ve které Sámo porazil franského krále Dagoberta i s jeho spojenci.

11. Útoky sousedních národů na Sámovu říši.

12. Karel Rélink: Slavný návrat Sámův po vítězství nad králem Dagobertem.

13. Vladimír Pechar:Sámo Slované po porážce franských vojsk u Wogastisburgu, za odvetu v následných letech opakovaně zaútočili na Durynsko a Sasko. I v těchto bojích byl Sámo nad vojsky krále Dagoberta vítězem.

14. Detail Dagobertovy hrobky v chrámu kláštera v Saint-Denis ve Francii.

15. Po Sámově smrti roku 658 či 659 se jeho říše rozpadla. Teprve později, počátkem století devátého, se v tomto území počala formovat říše nová – říše Velké Moravy. Na tu pak navázalo knížectví, a království české. Vrch Náklo u Dubňan -socha Sáma.

17. Čechy v mezidobí let 659 - 833, kontra franský král Karel Veliký Z mezidobí let 659 – 833 se nalézá historická zmínka v kronice „Chronicon Moissacense“. Jedná se v ní o hradišti Canburg v Čechách, někde na břehu Labe. Roku 805 vyslal franský král Karel Veliký do Čech vojsko o 30 000 mužích. Vojsko po 40 dnů Canburg bezúspěšně obléhalo. podpis Karla Velikého Karel Veliký na obraze Albrechta Dürera

18. Čechy v mezidobí let 659 - 833, kontra franský král Karel Veliký Korunovace Karla Velikého - od Raffaela Z mezidobí let 659 – 833 se nalézá historická zmínka v kronice „Chronicon Moissacense“. Jedná se v ní o hradišti Canburg v Čechách, někde na břehu Labe. Roku 805 vyslal franský král Karel Veliký do Čech vojsko o 30 000 mužích. Vojsko po 40 dnů Canburg bezúspěšně obléhalo.

19. Čechy v mezidobí let 659 - 833, kontra franský král Karel Veliký Roku 806 se vpád franských vojsk do Čech opakoval. Vojsko vedl Pipin Italský, druhý syn Karla Velikého. Tentokrát se české kmeny poddaly a po nějaký čas franské říši odváděly daň. http://cs.wikipedia.org/wiki/Canburg Karel Veliký Karel Veliký a jeho třetí syn - Ludvík Pobožný

20. Mojmír I. je první historicky doložený moravský kníže, zakladatel dynastie Mojmírovců. Sjednocením okolních slovanských kmenů se stal zakladatelem říše Velká Morava. Podporoval misie latinských kněží a byl jeden z našich prvních velmožů, jež byli r.831 pasovským biskupem pokřtěni. Archeoskanzen velkomoravské vesnice v Modré u Velehradu.

21. Roku 833 připojil ke svému území knížectví Nitranské a jeho dosavadní vládce Pribina byl nucen uprchnout. Mojmír I. Pribina Nitranské knížectví získalo zvláštní postavení a jeho knížetem se stával některý potomek z dynastie Mojmírovců.

22. Při vpádu krále Ludvíka II. Němce na Moravu, (třetího syna krále a císaře Ludvíka Pobožného), byl kníže Mojmír roku 846 poražen a zabit. Mince s portrétem Ludvíka II. Němce Ludvík II. Němec a jeho tři synové (vpravo)

23. Po Mojmírově smrti král Ludvík Němec dosadil na velkomoravský stolec Mojmírova synovce Rostislava. Rostislav pak svého synovce Svatopluka pověřil správou knížectví Nitranského. Centrum říše knížete Rostislava (vybarveně)

24. Po Mojmírově smrti král Ludvík Němec dosadil na velkomoravský stolec Mojmírova synovce Rostislava. Rostislav pak svého synovce Svatopluka pověřil správou knížectví Nitranského. Socha knížete Rostislava - (Pohansko na Břeclavsku) Centrum říše knížete Rostislava (vybarveně)

25. Kníže Rostislav chtěl svou říši vymanit ze závislosti a z neblahého vlivu Franků a německých biskupů. Proto se snažil ze země vypudit kněze latinského obřadu. Ludvík Němec ve snaze Rostislava ztrestat, roku 855 vtrhl na Moravu. Rostislav při úspěšném protiútoku zahnal jeho vojska až hluboko za hraniční řeku Dunaj. Rostislav s Velkomoravským kostelíkem

26. Kníže Rostislav chtěl svou říši vymanit ze závislosti a z neblahého vlivu Franků a německých biskupů. Proto se snažil ze země vypudit kněze latinského obřadu. Ludvík Němec ve snaze Rostislava ztrestat, roku 855 vtrhl na Moravu. Rostislav při úspěšném protiútoku zahnal jeho vojska až hluboko za hraniční řeku Dunaj. Rostislav roku 862 požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání kněží, kteří by učili lid a hlásali křesťanskou víru ve srozumitelné slovanské řeči. kníže Rostislav (kresba Jana Baudišová)

27. Císař Michael III. Rostislavovi vyhověl a na jaře roku 863 na Moravu dorazili vyslaní učení bratři, Konstantin (Cyril) a Metoděj. Rostislav roku 862 požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání kněží, kteří by učili lid a hlásali křesťanskou víru ve srozumitelné slovanské řeči. Příchod Cyrila a Metoděje na Moravu (J. Mathauser)

28. Císař Michael III. Rostislavovi vyhověl a na jaře roku 863 na Moravu dorazili vyslaní učení bratři, Konstantin (Cyril) a Metoděj. Cyril a Metoděj na Moravě

29. Císař Michael III. Rostislavovi vyhověl a na jaře roku 863 na Moravu dorazili vyslaní učení bratři, Konstantin (Cyril) a Metoděj. Kníže Rostislav vítá věrozvěsty Cyrila a Metoděje freska akademického malíře Rostislava Bujnyv kostele sv.Rostislava ve Znojmě

30. Císař Michael III. Rostislavovi vyhověl a na jaře roku 863 na Moravu dorazili vyslaní učení bratři, Konstantin (Cyril) a Metoděj. Příchod Cyrila a Metoděje na Moravu a jejich uvítání Rostislavem chrám sv.Cyrila a Metoděje v Soluni - Řecko

31. Konstantin (filosof a mnich) - sestavil pro slovanský jazyk nové písmo, hlaholici, a s Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy pro konání bohoslužeb. Hlaholské písmo

32. Konstantin (filosof a mnich) - sestavil pro slovanský jazyk nové písmo, hlaholici, a s Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy pro konání bohoslužeb. Pozlacený křížek (Mikulčice, 9.století) Assemanův evangeliář psaný hlaholským písmen. Pochází z Bulharska a je uložen v knihovně Vatikánu. Hlaholské písmo

33. Misie těchto vzdělaných bratří, původem z řecké Soluně, slavila na Velké Moravě hluboký úspěch, neboť jejich slovům zdejší lid rozuměl. sousoší sv.Cyrila a Metoděje v Soluni sochy sv.Cyrila a Metoděje v Mikulčicích Assemanův evangeliář psaný hlaholským písmen. Pochází z Bulharska a je uložen v knihovně Vatikánu. obrazy a ikony slovanských věrozvěstů

34. Roku 868 papež Hadrián II. papežskou bulou slavnostně potvrdil staroslověnštinu jako právoplatný bohoslužebný jazyk . - Metoděj byl vysvěcen na biskupa a roku 869 jmenován prvním moravsko - panonským arcibiskupem. Cyril a Metoděj u papeže Hadriána II. - (malba v bazilice San Clemente v Římě z 11.stol.)

35. Roku 868 papež Hadrián II. papežskou bulou slavnostně potvrdil staroslověnštinu jako právoplatný bohoslužebný jazyk . - Metoděj byl vysvěcen na biskupa a roku 869 jmenován prvním moravsko - panonským arcibiskupem. Alfons Mucha: Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě

36. Vládychtivý Rostislavův synovec, nitranský kníže Svatopluk , se postavil proti Rostislavovi. Svého strýce Rostislava zajal a v poutech jej vydal jeho úhlavnímu nepříteli, východofranskému králi Ludvíku Němci. Král nechal Rostislava oslepit a nadosmrti uvěznit v jednom z bavorských klášterů. kníže Rostislav Archeoskanzen velkomoravské osady v Modré u Velehradu

37. Vládychtivý Rostislavův synovec, nitranský kníže Svatopluk , se postavil proti Rostislavovi. Svého strýce Rostislava zajal a v poutech jej vydal jeho úhlavnímu nepříteli, východofranskému králi Ludvíku Němci. Král nechal Rostislava oslepit a nadosmrti uvěznit v jednom z bavorských klášterů. kníže Rostislav Pravoslavná církev knížete Velké Moravy Rostislava, jakožto iniciátora cyrilometodějské misie ke slovanským národům, v roce 1994 svatořečila. Kanonizační ikona sv. Rostislava v pravoslavném kostele sv. Václava v Brně

38. kníže Rostislav Pravoslavná církev knížete Velké Moravy Rostislava, jakožto iniciátora cyrilometodějské misie ke slovanským národům, v roce 1994 svatořečila. Ikona sv. Rostislava v Prešově kníže má v rukou kříž jako mučedník a je opásán mečem jako vladař Ikona sv. Rostislava s Velkomoravskou rotundou

39. kníže Rostislav Pravoslavná církev knížete Velké Moravy Rostislava, jakožto iniciátora cyrilometodějské misie ke slovanským národům, v roce 1994 svatořečila. zeleně: Velká Morava posledního roku vlády knížete Rostislava (rok 870)

40. Když Svatopluk r.870 vydal Frankům zajatého Rostislava, očekával, že král Ludvík Němec za vládce Moravy jmenuje jeho. Ten však určil co by regenty dva franské markrabí - Viléma a Engelšalka. A Svatopluka dal uvěznit též. Stejně jako již dříve byl Franky uvězněn i arcibiskup Metoděj. Archeoskanzen velkomoravské vesnice v Modré u Velehradu.

41. Když Svatopluk r.870 vydal Frankům zajatého Rostislava, očekával, že král Ludvík Němec za vládce Moravy jmenuje jeho. Ten však určil co by regenty dva franské markrabí - Viléma a Engelšalka. A Svatopluka dal uvěznit též. Stejně jako již dříve byl Franky uvězněn i arcibiskup Metoděj. Proti vnucené franské vládě vypuklo na Moravě roku 871 povstání vedené Slavomírem, knězem z rodu Mojmírovců. Král vyslal na Moravu vojsko, jež povstalci odrazili. Ludvík vyslal výpravu druhou, do jejíhož čela postavil propuštěného Svatopluka za slib, že ve službách krále povstání přemůže. Po vstupu na území Moravanů Svatopluk přeběhl k povstalcům, on sám se ujal vojenského velení a franské vojsko zcela rozprášil. Kníže Svatopluk (reliéf Jarmila Haldová)

42. SVATOPLUK REX Proti vnucené franské vládě vypuklo na Moravě roku 871 povstání vedené Slavomírem, knězem z rodu Mojmírovců. Král vyslal na Moravu vojsko, jež povstalci odrazili. křížek z období Velké Moravy, nalezený v Mikulčicích (z druhé poloviny 9.století) Ludvík vyslal výpravu druhou, do jejíhož čela postavil propuštěného Svatopluka za slib, že ve službách krále povstání přemůže. Po vstupu na území Moravanů Svatopluk přeběhl k povstalcům, on sám se ujal vojenského velení a franské vojsko zcela rozprášil. Svatopluk Moravu zcela osamostatnil. Na příkaz papeže musel být z franského vězení propuštěn i arcibiskup Metoděj. Mezi Svatoplukem a Ludvíkem Němcem byl r.874 uzavřen Forchheimský mír. V dobových pramenech byl Svatopluk označován jako rex (tj. král).

43. Papežská bula Industriae tuae adresovaná knížeti Svatoplukovi SVATOPLUK REX Svatopluk mocenskou expanzí a civilizačním úsilím způsobeným cyrilometodějskou misií, podstatně rozšířil území Velké Moravy. křížek z období Velké Moravy, nalezený v Mikulčicích (z druhé poloviny 9.století) Od roku 888 se staly součástí říše i Přemyslovské Čechy. Svatoplukem podporovaný český kníže Bořivoj I. z dynastie Přemysla Oráče a kněžny Libuše, spolu s manželkou Ludmilou i s celou svou družinou, přijali na Svatoplukově dvoře křesťanství. Svatopluk Moravu zcela osamostatnil. Na příkaz papeže musel být z franského vězení propuštěn i arcibiskup Metoděj. Mezi Svatoplukem a Ludvíkem Němcem byl r.874 uzavřen Forchheimský mír. V dobových pramenech byl Svatopluk označován jako rex (tj. král).

44. Papežská bula Industriae tuae adresovaná knížeti Svatoplukovi Rekonstrukce velkomoravského hradiště u Mikulčic(podle PhDr. D. Vítkové) Svatopluk mocenskou expanzí a civilizačním úsilím způsobeným cyrilometodějskou misií, podstatně rozšířil území Velké Moravy. Od roku 888 se staly součástí říše i Přemyslovské Čechy. Svatoplukem podporovaný český kníže Bořivoj I. z dynastie Přemysla Oráče a kněžny Libuše, spolu s manželkou Ludmilou i s celou svou družinou, přijali na Svatoplukově dvoře křesťanství.

45. Rekonstrukce velkomoravského hradiště u Mikulčic(podle PhDr. D. Vítkové) Rozšíření území říše Velká Morava, za panování jejího nejvýznamnějšího vládce Svatopluka.

46. Pokáraný Svatopluk násilím vnikl do Metodějova kostela. „Ni o krok dále, ať tě Bůh na místě neztrestá!“ Svatopluk - (Vladimír Pechar) Německý biskup latinského obřadu Wichingsídlící v Nitře, proti Metodějovi a kněžím obřadu staroslověnskému tvrdě brojil. Svatopluk zpočátku Wichinga před Metodějem upřednosťoval. Metoděj knížeti vytýkal jeho nedobré skutky. Svatopluk bohužel až příliš pozdě zjistil, že Wiching jej zrazuje Frankům.

47. Vnější zelená linie vykresluje hranice Velkomoravské říše ke konci vlády knížete Svatopluka - rok 894

48. Před smrtí Svatopluk své syny vyzýval ke svornosti a k zachování vlastní politické moci, nezávislé na Franské říši.

49. Velká Morava v největším rozsahu za vlády Svatopluka

50. Svatopluk a jeho tři synové v legendě o svazku tří prutů (sgraffito Jano Köhler)