Pravicový extremismus v Rusku

1. Mgr. Martin Laryš Pravicový extremismus v Rusku

2. „Ruská idea“ – imperialismus, patriotismus, privilegované postavení pravoslavné církve Černaja sotnja – agresivně antisemitské (organizátoři protižidovských pogromů), monarchistické, sociálně-populistické hnutí poč. 20. stol., formovala se na vlně deziluzí po prohrané rusko-japonské válce (1905), defenzivní reakce na vzestup radikální levice. Hnutí se hlásilo ke slavjanofilům z 19. století, jejich tezi o protikladnosti vývoje Západu a Ruska. Pravé Rusko nacházeli v dobách před Petrem Velikým – samoděržavné, patriarchální, občinové a rurální Fašistické emigrantské organizace: v Mandžusku Ruská fašistická strana (vyzbrojována Japonskem, 20 000 členů v meziválečné éře, několik diverzních akcí na Dálném východě SSSR), vůdce Konstantin Rodzajevskij (Stalin mu po válce slíbil beztrestnost, 1946 popraven NKVD). Všeruská fašistická organizace (1933 v USA, finanční zdroje), Anastas Vonsjackij. Po roce 1933 v Německu Ruské nacionálně-socialistické hnutí (přes 1000 členů, symbolika podobá NSDAP). Proněmecké bojové útvary za WWII: Ruská osvobozenecká armáda („vlasovci“), kozácká vojska P. Krasnova Historické identitární zdroje

3. - Odkazy na významné postavy a události ruských dějin (boj proti Mongolům, Ivan Hrozný, Petr Veliký, Alexandr Něvský apod.). Pozitivně - ruský imperialismus, ruská nadřazenost schopností kolonizace střední Asie a Kavkazu (z těchto oblastí pocházejí hlavní nepřátelé a oběti ruské ultrapravice). - Ideový rozpor ohledně hlubších a konceptů ruských dějin, z nichž je možné vycházet - velmocenské pojetí Ruska jako specifického celku nepřátelského k jiným civilizačním celkům nebo tradice propojení se zájmy oblastí mimo Rusko (umožňuje zapojení do širší mezinárodní ultrapravicové spolupráce). - Vnitřně se štěpí na linii vazba na ortodoxní církve versus ruské pohanství. Ruská pohanská vazba umožňuje i konstrukci Rusů jakožto potomků Varjagů, nordických bojovníků a pohanů. Spolupráce ruských neonacistů a neonacistů z Německa a dalších zemí Evropy je vázána na tradice ruské kolaborace za druhé světové války, především Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova. - Specifická vazba na sovětské tradice. Na jednu stranu jsou nahlíženy negativně - důsledek bolševického působení, na straně druhé pozitivně oceňovány imperiální aktivity sovětského režimu - velký důraz na ochranu ruských menšin v postsovětských republikách (Pobaltí). Historické identitární zdroje

4. a) etnocentrismus („Počvenniki“): klade důraz na vnitřní vývoj země a je spojován s rurálním prostředím, hodlá vybudovat monoetnické a/nebo rusifikované Rusko, hlavní nepřátelé jsou vnitřní, tj. žijí uvnitř Ruska. Etnocentristé hlásají izolacionismus. b) eurasianismus („Gosudarstvenniki“): důraz na expanzionismus a urbánní prostředí, má v úmyslu založit multinárodnostní impérium, jehož nepřítel se nachází za hranicemi, na Západě (zejména USA), imperialismus Typologie

5. - Pravoslavně-monarchistický tradicionalismus - fundamentálně pravoslavný ruský nacionalismus, tradice Černých sotní, archaická, religiózní rétorika, idealizace obrazu carského Ruska, snaha o obrození pravoslaví. (Černaja sotňa Alexandra Štiľmarka, Národně vlastenecká fronta Pamjať, Svaz „Křesťanská obroda“, Ruský celonárodní svaz, Svaz ruského lidu), málo početní. - Neoeurasianismus - Rusko země, kombinující evropské a asijské kulturní tradice, syntéza s kořeny v dědictví Byzance a tatarské tradice, opozice vůči západní civilizaci a jejímu hodnotovému systému, základy ruské kultury spočívají v myšlence kolektivního subjektu (rodiny, třídy, národa), která překonává individuální specifičnost. Moskva jako Třetí Řím. Neoeurasianismus není sám o sobě krajně pravicový, jen někteří jeho stoupenci a politické subjekty, např. Alexandr Dugin a Mezinárodní eurasianistické hnutí - Radikální pravicový populismus - nacionalismus spojený s populismem, ekonomickým protekcionismem a pragmatismem. Liberálně-demokratická strana Ruska, Vlast (Rodina) s levicovými prvky. - Etnocentrismus - etnické vnímání ruského národa, orientace na přetvoření Ruska v maximálně „etnicky čistý“ národní stát. poměrně nový fenomén. Hnutí proti nelegální imigraci, Veliké Rusko, PZRK Rus, Ruská důstojnost (Russkij obraz). - Neonacismus – Militantní, početný proud, brutální násilí, terorismus. Ruská národní jednota, Národně-socialistický spolek, Slovanský svaz, NS skinheadské či neonacistické gangy (Mad Crowd), Blood and Honour Russia ad. Krajně pravicové směry

6. Zal. 1989, předseda Vladimir V. Žirinovskij Velmi silný antiamerikanismus, imperialismus, populismus Xenofobie a nacionalismus na nadetnické bázi (občanský) Absence rasismu a velmi slabý antisemitismus (sám Žirinovskij má židovské předky) Loajální Kremlu Schopná překonat vstupní klauzuli (7%), v roce 2007 získala 8,1% Radikálně pravicová Liberálně-demokratická strana Ruska (LDPR)

7. Vznik 1990, vůdcem a zakladatelem Alexandr Barkašov Konspirační antisemitské teorie, „Židé ovládají USA a chtěji zničit Rusko“ Dogmatická víra v boj dobra („árijské národy“) a zla (Židé), biologický rasismus, eugenika Po roce 2000 rozkol, Barkašovova frakce pod názvem Barkašovova garda, dále Ruské obrození (Oleg Kassin) a další frakce Silný důraz na rasovou otázku, členem může být pouze „rasově čistý Slovan“ Po r. 2004 i pravoslavný klerikalismus, Barkašovova garda, hnutí Alexandr Barkašov (snaha o budování kultu osobnosti v rámci vůdcovského principu) Paramilitární charakter s přísnou hierarchií, snaha hájit zájmy armády Extremistická (neonacistická) Kopírování zahraniční tradice fašismu (rumunské Železné gardy, Mosleyho Svaz fašistů) a německého nacismu. V 90. letech až 15 000 členů Angažovala se v protijelcinovském převratu z října 1993, v roce 2009 Barkašov založil hnutí Říjen 1993 Organizovaný zločin http://www.youtube.com/watch?v=r1uR95pQhsM&feature=PlayList&p=31682029F3B1BA38&playnext_from=PL&playnext=1&index=41 Ruská národní jednota, Russkoje nacionalnoje jedinstvo (RNJ)

8. Vznik 2002, předsedou A. Potkin (aka Bělov) – dříve působil v Pamjati (antisemitská, 2.pol. 80. let, KGB?) Založena 2002 po mezietnických střetech, provokace etnických nepokojů (Kondopoga 2006) Monotematická, antiimigrantská, etnonacionalistická Neúčastní se voleb (status občanského sdružení) Podpora ze strany části intelektuálů, žurnalistů, politiků Provokování a využívání střetů na etnické bázi Nejsilnější etnonacionalistická formace, ale v průběhu roku 2009 rozkol a oslabení. „Nový typ“ ruské krajní pravice? S výhradami extremistická Hnutí proti nelegální imigraci

9. Slovanský svaz (Slavjanskij sojuz, SS) - založen 2001 v Moskvě Dmitrijem Demuškinem,odtrhl se od RNJ. - důraz na paramilitární výcvik, řada členů pozatýkána (včetně Demuškina, obviněn z účasti na bombovém útoku na mešitu v Moskevské oblasti), asi 200-500 členů -snaha oslovit kozácké organizace -tiskoviny Ruská jednota, Ruský svět, Lidový pozorovatel -vyhrožování lidskoprávním organizacím -v roce 2007 se k SS připojil bývalý poslanec za LDPR Nikolaj Kurjanovič Militantní neonacistické organizace

10. Strana svobody (Partija svobody) – založena 2001 v Petrohradě býv. policistou Jurijem Beljajevem, paramilitární křídlo Bílá hlídka (Bělyj patrul), napadání imigrantů a ultralevicové mládeže. - V roce 2009 rozpuštěna (Beljajev 2008 zatčen), členové přešli do neonacitické neopaganské revoluční organizace Severní bratrstvo (2006 odštěpení z DPNI) - vliv mezi extremisty v severozápadní části evropského Ruska (Petrohrad, Vyborg, Pskov). V čele podnikatel Anton Muchačev (zatčen 2009), ideologem do 2009 profesor teorie systémové analýzy Petr Chomjakov (zatčen FSB, utekl na Ukrajinu). Militantní neonacistické organizace

11. Národně-socialistický spolek (Nacional-socialističeskoje obščestvo, NSO): založeno Dmitrijem Rumjancevem odštěpením od SS a DPNI v roce 2003. 2008 Rumjancev z čela NSO odešel, rozkol ve vedení strany, vedení pozatýkáno policií, dva vedoucí členové za nevyjasněných okolností spáchali sebevraždu. Maxim Bazylev, šéfredaktor internetového magazínu Ruská vůle a poslední lídr NSO, podezřelý z 8 vražd (spolu se studentem VŠE Romanem Železnovem), se údajně oběsil v cele, dříve odsouzen vedoucí skupiny Format-18 Maxim Marcinkevič, který přešel se svou organizací do NSO, členové NSO-Sever (Puškino, Sergijev-Posad) souzeni za 30 vražd. - cílem revoluční a zavedení nacionálně socialistické vlády, do 2009 1 z nejagresivnějších neonac. skupin. - paramilitární cvičení, paramilitární jednoty Berserkr - údajně mělo pobočky v UK a Kanadě (ruští imigranti) Militantní neonacistické organizace

12. Šulc-88 / Mad Crowd / Bojová teroristická organizace: Založena 2001 v Petrohradě Dmitrijem Bobrovem (2003 odsouzen na 6 let vězení), poté Dmitrij Borovikov - zastřelen policií 2006. Z Borovikova se stal mučedník ruských neonacistů. Část rekrutována z chuligánů Zenitu Petrohrad, jediná ruská neonacistická organizace, působící v podpolí (konspirační byt, odposlouchávací zařízení, zákaz volání z mob. telefonů ad.), střelné zbraně, výbušniny, vysílačky. 2004 – vražda soudního znalce pro extremismus N. Girenka, celkově zhruba 7 vražd, pokusy o pumové atentáty (kavárny, hudební kluby) a ozbrojené přepadávání pošt 2006-2007 – konec gangu, Borovikův otec propuštěn ze služby policejního důstojníka (informace a know how), většina zatčena nebo se po nic pátrá (Mělnik se skrývá na Ukrajině). Militantní neonacistické organizace

13. Ruská důstojnost (Russkij obraz) a Odpor (Soprotivlenije) – Russkij obraz vznikl na bázi organizace Obraz v Srbsku v roce 2003, v čele Ilja Gorjačev (absolvent historie na Lomonosově univerzitě), hlásá spolupráci s vládou (na rozdíl od ostatních), od roku 2009 jedna z hlavních extremistických skupin, na rozdíl od srbského není tak silný důraz kladen na pravoslaví, vazby na poslance Státní dumy Maxima Miščenka z JR (vede kremelskou mládžnickou org. Rossija molodaja). Projektem Ruského obrazu je od roku 2008 Russkij verdikt (právní pomoc neonacistúm). Odpor je petrohradské hnutí vedené mistrem světa v kick boxu Romanem Zvěncovem, dříve trenérem pro SS. K RO přecházejí členové jiných organizací, zejména DPNI. Extremistické organizace

14. 3 typy: a) organizované neonacistické skupiny, b) rasistické skupiny, na ně napojené, či propojené na základě místa bydliště, volněji interpretovaný neonacismus či tzv. White Power; c) amorfní masa epizodických rasistických výtržníků a skinheadů, kteří jsou jen velmi slabě politizovaní - od počátku 90. let - Ruští skinheadi převážně přijali ideje neonacismu a paganské motivy, neopaganství (v kelto-germánské i slovanské podobě). - Ve druhé polovině 90. let začali skinheadi doplňovat řady některých marginálních extremistických organizací (NNP) 2000-2001 změna: a) došlo k výměně generací; b) evoluci skinheadského hnutí ve velkých městech odpovídalo jeho rozšíření v provinciích. Ve velkých městech mezi skinheady převládá nižší střední třída, v provinčních městech z chudších vrstev obyvatelstva; c) hnutí se ve velkých městech politizovalo a namísto amorfních síťových organizací nastoupily strukturovanější a disciplinovanější skupiny (Ruský cíl), sjednocené rasistickou ideologií; d) část skinheadů doplnily nepolitizované kriminální mládežnické skupinky. - několik desítek tisíc - WP hudební kapely: Kolovrat (zal. 1994 jako Russkoje getto, frontman držen 3 roky ve vazbě v ČR), Banda Moskvy, Terror National Front, Vandal, ChorSS, Ziklon-B, Kiborg. - první org. Sjednocené brigády-88 (Moskva) - Blood and Honour Russia – dnes nejaktivnější v jižním Rusku (Rostov na Donu, Novorossijsk), podpora tamních hudebních kapel RGD88 (Novočerkassk), Division 600 (Rostov na Donu), Gr.om (Novorossijsk) a vydávání tiskovin (D.O.N. ad.). Subkultury – NS Skinheads

15. Problémem hlavně rasistické gangy, většinou osoby okolo 17-18 let, studenti. - Rynův gang (Ryno, Skačevskij), 2006-2007 20 vražd a 12 pokusů o vraždu, gang několika těhdy nezletilých neonacistů (odsouzeni na 10 let) - Kaliničenkův gang: 2 vraždy (včetně meziárodního šachového velmistra) a 7 pokusů. - poslední známý případ: Bílí vlci (Bělyje volki), gang pol. Gruzína Alexeje Dažavachišviliho, 11 vražd (týden po rozsudku byl v polovině dubna 2010 zavražděn soudce případu), většinou studenti z bohatších rodin. - vražda lidskoprávního aktivisty Stanislava Merkelova a novinářky Nové gazety, značný mezinárodní ohlas, souzeni neonac. židovka Jevgenija Chasis a Nikita Tichonov, jeden ze zakladatelů RO, blízko k organizaci Russkij verdikt (právní pomoc souzeným neonacistům), pochybnosti. - v letech 2004-2009 podle NGO Sova v Rusku přes 430 rasových vražd (nejvíce 2008 – 110, v současnosti klesající tendence), podle zprávy MVD z jara 2009 v Rusku okolo 200 000 pravicových extremistů. Extremistické násilí

16. - nejdříve pogromy, nejznámější na trhovce u moskevské stanice metra Caricyno 2001 (4 mrtví, přes 80 zraněných), pogromy i v dalších městech (Petrohrad, Volgograd, Čita, Ufa, Jekatěringurg). - bombový útok na Čerkizovskou tržici v Moskvě v létě 2006, 14 mrtvých a 49 zraněných. Za útok odpovědní 3 studenti chemicko-tech. univerzity z vojensko-vlasteneckého hnutí SPAS, vedeného neonacistickým ideologem, trenérem bojových umění N. Korolevem a poddůstojníkem FSB S. Klimčukem. Odsouzeni na doživotí, souzeni i další členové skupiny (student policejní školy za vraždu arménského mladíka v metru ad.). - V srpnu 2007, na internetu se objevil záznam s popravou dvou mužů: Dagestánce a Tádžika (ve stylu iráckých poprav, natočených na kameru), dodnes není jasné, kdo je za popravy zodpovědný, k vraždám se přihlásila neexistující Nacionálně-socialistická strana Rusi. - podobná akce v prosinci 2008 – na Možajském sídlišti byla uzbeckým údržbářem znásilněna a zavražděna ruská dívka, aktem odplaty byla vražda tádžického mladíka, jehož uřezaná hlava byla vhozena do odpadkového koše v místě vraždy, doprovázeno dopisem lidsko-právním organizacím jménem Bojové organizace ruských nacionalistů (pachatelé neznámí). - od počátku menší pokusy o teroristické útoky ze strany neopaganských neonacistických organizací. V roce 2009 údajně 20 pokusů o teroristické útoky, podle MVD po severokavkazských ozbrojených povstalcích největší teroristické nebezpečí ze strany neonacistických skupin. Extremistické násilí - terorismus