230 likes | 343 Views
Lidský aspekt rozvoje ICT. Informační systémy ve státní správě a samosprávě.
E N D
Lidský aspekt rozvoje ICT Informační systémy ve státní správě a samosprávě
Když jsem v roce 1903 nastoupil na cesty byla akoráte železnice, jinak bylo vše jako za Přemysla Otakara, nebo Josefa II. – prašné cesty a vozy tažené koněma. Viděl jsem první auto a první motorku, na kole jsem jel abych viděl Kašpara v prvním letadle u Pardubic, zažil jsem první i druhou válku, měl jsem první rádio, první lampu se žárovkou i první televizi, v tý jsem na konci svýho života viděl na vlastní oči jak se první člověk, Neil, postavil vlastní nohou na měsíc. Za jeden můj vlastní život se svět změnil víc než za tisíciletí před tím, ale nezměnila se podstata lidskýho myšlení a lidi zůstali stejnými. Jaroslav Hostáň (1883 – 1972)
Efektivnost informačních a komunikačních technologií (ICT) závisí na lidech mnohem více, než na samotných informačních technologiích.
Počítačová gramotnost • omezuje se na obecné schopnosti a dovednosti práce s počítači (text, tabulka, e-mail, …) • ve věku informací je již priorita na vyšší úrovni • počítačová gramotnost je nutnou podmínkou ke zvládnutí gramotnosti informační, nikoliv však postačující
Informační gramotnost • Obecná gramotnost - schopnost používat jazyk v psané podobě, gramotný člověk dokáže číst a psát ve svém rodném jazyce. • Informační gramotnost neznamená, že se každý uživatel počítačů musí stát programátorem. • Způsob získávání a porozumění informacím, které jsou podstatně odlišné od situace, kdy sedíme a čteme knihu nebo noviny. • Rozdíly jsou dány médiem jako takovým a jejich pochopení je klíčem k úspěchu. • Schopnost porozumět a používat informace v rozmanitých formách, jak jsou prezentovány prostřednictvím počítačů. • Je to jeden ze základních aktů poznávání. • Nejde jen o nahrazení konvenčních médií obrazovkou počítače, ale současně se uživatel musí zbavit zbytečných předsudků.
Informační gramotnost Člověk, který je "informačně gramotný" , je schopen: • Rozpoznat vznik určitého problému a také jej definovat. • Určit otázky, které jsou problémem vyvolány. • Identifikovat informace, které jsou zapotřebí pro řešení problému a/nebo zodpovězení nastolených otázek. • Nalézt požadované informace. • Nalezené informace vyhodnotit. • Informace analyzovat a syntetizovat do řešení nebo odpovědi.
Informační gramotnost není vhodné zužovat jen na oblast vyhledávání informací, je nutné ji chápat v širším kontextu obecné práce s informacemi a zahrnout také: • Sdílení a komunikaci relevantních a významných informací, • Organizace vlastních informací, • Filtrování informací, • Schopnosti efektivního vytváření psaných dokumentů, • Prezentační schopnosti, • Zachovávání informační a profesionální etiky.
Informační gramotnost U člověka, který není "informačně gramotný" vznikají stavy popisované jako informační přehlcení (information overload) a informační úzkost (information anxiety). Obecně lze konstatovat, že tyto stavy u člověka nastávají když: • Nedokáže porozumět dostupným informacím, • Cítí se zavalen množstvím informací, které má vstřebat, • Nemá tušení, zda určité informace existují, • Nemá tušení, kde informace hledat, • Ví, kde má informace hledat, ale neví, jak je získat.
Informační gramotnost ve vztahu k internetu a ICT znamená řadu způsobilostí: • Nejpodstatnější je schopnost formulovat svou informační potřebu. • Schopnost kritického myšlení. • Vyrovnání se s hypertextovou podstatou šíření informací. • Čerpání z různých informačních zdrojů. • Využívání vyhledávacích služeb promyšleným způsobem.
„Cap Gemini“ – Norsko • „The cost of IT ignorance“ – Itálie • Obě studie proběhly podle stejné metodiky a dospěly i k obdobným výsledkům. • Průměrný pracovník ztratí 136 hodin ročně (17 dní) řešením problémů (vlastních nebo nejbližších spolupracovníků) spojených s funkcí SW nebo HW. • Jako hlavní důvod tohoto stavu je pak uváděna nedostatečná znalost ICT.
V Itálii vyčíslují průměrné denní náklady na jednoho pracovníka pracujícího s počítačem na 136 €, v Norsku na 209 €. • Podle toho pak v jednotlivých zemích vyčíslují roční ztráty na jednoho pracovníka na 2300 € v Itálii a 3500 € v Norsku. • Pokud vezmeme hypoteticky obdobné časové ztráty u českých pracovníků a průměrné náklady 1500 Kč na den, je roční ztráta na jednoho pracovníka více jak 25000 Kč (800 €). • Z této studie pak vyplývá efektivní výše investic do vzdělávání pracovníků v oblasti ICT.
Počítačová gramotnost spolu s gramotností funkční je základním předpokladem zaměstnatelnosti na většině pozic, které trh nabízí. Tak jako za dob našich dědů vyžadovali mnozí zaměstnavatelé od uchazečů o práci, pro posouzení jejich vzdělání, ručně psaný životopis, dnešní zaměstnavatelé vyžadují jeho elektronické zaslání.
Lidský aspekt rozvoje ICT • Nezbytnost systematické výchovy pracovníků v ICT • Pryč jsou doby, kdy kvalifikace byla souhrnem dosavadních funkcí a pracovníci postupovali po kariérovém žebříčku podle předem daných vzorů v závislosti na minulých "zásluhách". • ICT přinášejí nové požadavky na kvalifikaci lidí. • „Informační společnost", znamená, že nikdo nezůstane ICT nedotčen a trvalé vzdělávání v oblasti ICT bude nezbytné. • Je nutné, aby každá organizace měla svoji strategii pro řízení lidských zdrojů v oblasti ICT.
Doporučuje, že minimálně 5 % celkových výdajů na ICT by mělo být věnováno na vzdělávání pracovníků v této oblasti . • Zjednodušení výchovy pracovníků v ICT na různé kurzy a školení, často zaměřené na obsluhu počítače a používání konkrétního programu (aplikace). Tím je zabezpečena jejich počítačová gramotnost. • Cílem výchovy by mělo být dosažení informační gramotnosti, což je především výchova v chápání informací jakožto rozhodujícího zdroje pro zabezpečení úspěšné činnosti jak jednotlivce, tak i celé organizace a regionu • Projevují rozdíly mezi informačním zaměřením a schopností změnit styl a systém práce mladé generace specialistů (často však s absencí jiných, stejně důležitých faktorů) a části pracovníků, kteří nemají dostatečné kompetence v aplikaci ICT.
Je třeba dosáhnout toho, aby si každý pracovník, ale i občan, neustále kladl otázky: • Jaké informace potřebuji k tomu, abych mohl dělat dobře svoji práci? • Jakou "hodnotu" mají tyto informace pro mne a pro organizaci, ve které pracuji? • Kde jsou tyto informace k dispozici? • Jakou "cenu" musím za tyto informace zaplatit? A své znalosti v oblasti ICT přizpůsoboval potřebám.
Lidský aspekt rozvoje ICT Malé podniky a organizace řeší v současné době otázku počítačové a informační gramotnosti svých pracovníků, velké koncerny, kde ve většině případů mají již tuto problematiku vyřešenu se zabývají dalším fenoménem v oblasti ICT vzdělávání – velmi krátký poločas rozpadu ICT znalostí.
Rozvoj ICT v porovnání s rozvojem kvalifikace pro jejich využívání
Využití ICT (Internetu) pro překonání handicapu jednotlivce a skupiny