Zpracoval :ing.Cígler Václav

1. Zpracoval :ing.Cígler Václav Mechanizační prostředky pro konzervaci a skladování píce,pro dosoušení,sušení,silážování,senážování

2. Konzervace plodin Účelem konzervace plodin - omezení ztráty živin a krmných hodnot Způsoby konzervace: - sušení - silážování - senážování

3. Sušení Snížení obsahu vody v pletivech Přerušení biochemických pochodů Zastavit rozvoj rozkladných mikroorganizmů Vytvořit podmínky pro dlouhodobé uskladnění

4. Silážování Konzervace píce kyselinou mléčnou(vzniká kvašením cukrů obsažených v píci) Současně se uvolňuje oxid uhličitý,který spolu s kyselinou mléčnou uloženou píci konzervuje a zabraňuje rozkladu organické hmoty (při plnění se vzduch vytěsňuje intenzivním dusáním,silážní prostor se okamžitě po zaplnění uzavírá a zakrývá)

5. Konzervace sušením Sušený materiál se skládá ze sušiny vody Poměr sušiny a vody je definován jako „VLHKOST“ Relativní vlhkost „w“ je poměr m(v) m(vm)-m(s) w = -------- . 1OO = --------------- . 100 (%) m(vm) m(vm) w – relativní vlhkost m(v) – hmotnost vody v sušené píci m(vm) – hmotnost vlhkého materiálu před sušením m(s) – hmotnost sušiny

6. Senážování Konzervace předsušené ,značně zavadlé píce bílkoviné a polobílkovinné povahy

7. Množství vody které je třeba odpařit aby se dosáhlo skladovací vlhkosti Vyjadřuje se vztahem 100-w(1) m(v)= m(vm) (1.----------- ) kg 100-w(2) w(1)-vstupní relativní vlhkost(%) w(2) výstupní relativní vlhkost(%)

8. Dle sušícího prostředí může být sušení píce zajištěno: Neupraveným sušícím prostředím (přirozené sušení na poli,aktivní provětrávání obracením píce nebo dosoušení vrstvy v seníku) Upraveným sušícím prostředí (v nízkoteplotních horkovzdušných sušárnách,sušení horkým vzduchem nebo směsí spalin a vzduchu)

9. Každý z těchto způsobů má své výhody i nevýhody Při sušení v neupraveném sušícím prostředí dochází k odrolu těch nejhodnotnějších částí rostlin,a každá část je ještě vystavena nepříznivým klimatickým podmínkám,to způsobuje další ztráty

10. Nejrozšířenějším způsobem sklizně je: Čerstvě posečená píce se nechá na poli zavadnout na 40-70% a sbírá se a odváží k dosoušení ve věžovém nebo halovém seníku.Ke sběru jsou nejvýhodnější sběrací vozy,případně sběrací řezačky nebo sběrací lisy.

11. Průběh dosoušení píce Navezená vrstva se rozčlení do několika vrstev. 1)Vrstva suché píce postupně od spodu narůstá,sušící vzduch jí prochází aniž by měnil svoji vlhkost 2)Vrstva vysychání je to vrstva nad suchou pící,vzduch zde předává píci část svého tepla a přejímá vodní páru

12. 3)Vrstva hydroskopické rovnováhy tvoří se na povrchu navezené vrstvy ,vzduch obsahuje vodní páru z vrstvy vysychání která je ve vlhkostní rovnováze s pící kterou tedy již nevysušuje.Vrstva je závislá na relativní vlhkosti vstupního vzduchu

13. 4)Vrstva kondenzace vzniká na povrchu za podmínek které jsou pro dosoušení nepříznivé.Vzduch zde dosáhne teploty rosného bodu a vylučuje vodu zpět do píce,čímž se sušení prodlužuje.Proto je nutné kontrolovat před navážením další vrstvy píce jestliže je dostatečně proschlá především na povrchu.

14. Zelená píce obsahuje po posečení zhruba 80-85% vody. Na jednu tunu sena je třeba posekat 5 tun zelené hmoty. Ze čtyř tun vody je potřeba aby se na poli odpařilo asi 3500 kg vody ,aby na dosoušení v seníku připadlo necelých 500 kg vody. Odpaření zbytku vody by nemělo trvat déle než 7 až 10 dnů.

15. Dosoušecí ventilátory Jsou axiální konstrukce,volí se jeden ventilátor na 70 až 80 m2 roštové podlahy.Tato roštová podlaha je buď plochá 0,3 – 0,5 m nad zemí nebo je s roštovými kanálky s možností přejíždět je při naskladňování nebo se nebo kanálovásvislými větracími průduchy Činnost ventilátoru by měl být řízen automaticky v závislosti na teplotě uloženého sena (15 až 30 stupňů)Venkovní relativní vlhkost by neměla přesáhnout 65%

16. Prostředky na sklizeň pícnin Sklizeň pícnin probíhá téměř po celé vegetační období Hlavním problémem při sklizni pícnin je riziko počasí a z něj vyplývající možností sklizňových ztrát. Při sklizni se uplatňují tyto pracovní operace: 1.Sečení 2.Čechrání 3.Mačkání 4.Obrácení 5.Shrnování 6.Sbírání 7.Řezání 8.Pěchování 9.Lisování 10.Doprava 11.Dávkování 12.Ukládání 13.Skladování Stroje by měli plynule navazovat na sebe,komplexní mechanizace je samozřejmostí

17. Žací stroje: Složí k sečení,to je oddělení nadzemní části rostlin. Základním požadavkem je při tomto oddělení řezem dodržet výšku sečení(strniště) a kvalitu sečení tedy řezu Řezem se rostliny nesmějí vytahovat ze země,výška strniště musí odpovídat požadavkům jednotlivých stébelnin Řez by měl být hladký, kolmý na stéblo,s minimálním poškozením a neroztřepenými pletivy

18. Žací ústrojí: Konstrukčně jej lze rozdělit: a) s oporou (prstové a s protiběžnými kosami) ,řezná rychlost 3m/s b)bez opory (rotační),řezná rychlost 25-30m/s

19. Žací ústrojí pro řez s oporou Sečenou hmotu přivádí mezi dva řezné břity a při poloze břitů proti sobě na principu střihu nůžek dochází k odříznutí Takto pracují prstové žací stroje Jedním břitem je řezná vložka prstů Druhým břitem je nůž kosy

21. - vyšší kvalita, malá energetická náročnost, malá řezná rychlost, neznečišťuje čerstvě posečenou píci zeminou, nižší provozní cena na 1m záběru oproti rotačním. - Vyšší nároky na údržbu (ostření) a seřizování, při práci dochází k vibracím, malá výkonnost

22. Pevné části a pohyblivé části žacího ústrojí: a) pevné části b) pohyblivé části - kosa

23. Pohyblivé části žací lišty: Nože jsou lichoběžníkového tvaru z ocelového plechu,v místě ostří legovány křemíkem nebo manganem(dosažení větší pevnosti a odolnosti břitu proti opotřebení Jsou broušeny pod úhlem 20 stupňů(umožnění sklouznutí stonků po břitu-zajištění méně energeticky náročného kluzného řezu) Nože s hladkým břitem se používají k sečení zelené píce(hladký řez ale rychle se otupují) Nože s rýhovaným ostřím používají se k sečení obilnin(není požadován hladký řez na roztřepení stonku a strniště nezáleží) Hlavice kosy s kulovým nebo válcovým čepem spojuje kosu s hnacím mechanizmem

24. Nepohyblivé části žacího ústrojí: Nepohyblivé části žacího ústrojí:

25. Vodící destičky jsou pravidelně rozmístěny na nosníku prstů a tvoří zadní vedení kosy. Žací lišty jsou charakterizovány roztečí nožů kosy,roztečí prstů a délkou zdvihu kosy. Žací lišta řídká (normální)má stejnou vzdálenost roztečí nožů a roztečí prstů Žací lišta hustá má poloviční rozteč prstů proti rozteči žabek U střední dosahuje rozteč prstů zpravidla 2/3rozteče nožů kosy

27. Žací ústrojí s rotačním pohybem: Žací ústrojí s rotačním pohybem:

28. Rotační žací ústrojí se svislou osou rotace: 1 – kuželové kolo 2, 3 – hřídele 4 – kotouč s noži 5 – nože 6 – plaz 7 – čelní ozubená kola

29. Nesené bubnové rotační žací stroje: Nesené bubnové rotační žací stroje:

30. Konstrukce:

31. Kopírování terénu: Kopírování terénu:

32. Efektivní přenos výkonu: Efektivní přenos výkonu:

33. Stabilní konstrukce Stabilní konstrukce

34. Bezpečná práce Bezpečná práce