190 likes | 469 Views
Polární záře. Charakteristika. Výskyt: Polární oblasti. Charakteristika (pokračování). Vzhled: Různé barvy, tvary, intenzita Trvání: 10 – 20 minut. Vznik polární záře. Kolem Země je magnetické pole. Vznik polární záře (pokračování). Ze Slunce vane Sluneční vítr = denní strana
E N D
Charakteristika • Výskyt: Polární oblasti
Charakteristika (pokračování) • Vzhled: Různé barvy, tvary, intenzita • Trvání: 10 – 20 minut
Vznik polární záře • Kolem Země je magnetické pole
Vznik polární záře (pokračování) • Ze Slunce vane Sluneční vítr = denní strana • Částice z chvostu magnetosféry = noční strana • Rychlé částice sklouzávají podél siločar k pólům • Zde ionizují* vzdušné částice • Část své kinetické energie předají elektronům v obalu, ty přeskočí na vyšší hladinu * ionizace = vznik iontu, obvykle odtržením elektronu od neutrální částice
Vznik polární záře (pokračování) • Ionizovaný stav je nestabilní • Elektrony se vracejí na svou původní dráhu • Vyzařují světlo přesně definované vlnové délky
Vznik polární záře (pokračování) • Rychlé částice dopadnou blíže k rovníku • Pomalé částice dopadnou na pól • Nejvíce je středně rychlých (pol. pásy) • Ionizace různých atomů → různé barvy Kyslík → červená Dusík → zelená Vodík → modrá (vysoké vrstvy atm.)
Zajímavosti • Diffuse aurora (1972, Canadian ISIS-2) • „Curly“ aurora
Obecně k halovým jevům • Halos = kruh (řečtina) • Nejčastěji na cirrostratus (řasová sloha), méně na cirrus (řasa), cirrocumulus (řasová kupa) • Stíny vrhané předměty jsou vidět • Obrysy slunečního disku dobře patrné • Mraky jsou složeny z drobných ledových krystalků
Podmínky pro halové jevy • Krystalky musí být pravidelné (jinak difrakce), nejlépe šestiboké hranoly • V případě vodorovné a svislé orientace – tvar jevu se mění s výškou Slunce (intenzita částí) • V případě nepravidelného – kružnice se Sluncem ve středu • Světlé, duhové nebo perleťové oblouky, kola nebo pruhy na obloze
Malé halo • Dvojnásobný lom paprsků v šestibokém ledovém krystalu • Paprsek vstupuje i vystupuje kolmo k hlavní ose krystalu
Malé halo • Dosadíme-li za n a j tyto hodnoty: j = 60° , n = 1,31 (pro žlutou část viditelného spektra ) dostaneme přibližně dmin = 22° • Průměr hala → 44° (šířka asi 1°)
Velké halo • Paprsek vstupuje podstavou kolmo k jedné dvojici hran • Po dosazení j = 90° • dmin = 46° Průměr velkého hala 92°
Velké halo • Disperze → zabravení (šířka hala 3°)
Poznámky • Nebe uvnitř hala je tmavší než se zdá, neboť paprsky nesplňující podmínku pro úhel padají mimo něj
Další halové jevy • Parhelia = dvě skvrny malého hala ve výšce Slunce • Halový sloup = vzniká odrazem od destiček (stěn) hranolků (pokud i horizontálně → halový kříž) KONEC