KRAJE ČR

1. ČR se dělí na 14 krajů – vyšších územních samosprávných celků. Pravomoc krajů: Řízení školství, zdravotnictví , kultury zpráva silniční sítě nižších tříd navrhovat, upravovat zákony a vyhlášky a nařízení KRAJE ČR

2. Praha • Hlavní město ležící ve výhodné poloze v České kotlině po obou březích Vltavy • přístup k řece, říční prahy umožnily budování mostů • v členitém terénu vystavěny hrady pro ochranu obchodních stezek • teplá podnebná oblast a blízkost úrodné České tabule (zemědělská základna)

3. poblíž naleziště drahých kovů a železa • v pozdější době blízkost energetic. Zdrojů (Kladensko, Mostecko) • rozkvět za Karla IV. ( postavil Nové město pražské, založil univerzitu) • po Bílé hoře (1620) ztrácí mezinárodní význam, ponemčování obyvatel, ale vznikají významné barokní stavby • v době národního obrození přírůstek českých obyvatel a rozvoj průmyslu • 1845 spojena s železnicí

4. Největší soustředění obyvatelstva, průmyslu, služeb, administrativy (sídlo Parlamentu, kanceláře prezidenta, vlády a dalších institucí) • Křižovatka dopravních tras • Centrum vědy, vzdělanosti a kultury • Nárůst počtu obyvatel, rozšiřování území Prahy

9. STŘEDOČESKÝ KRAJ • Představuje široké zázemí Prahy, se kterou je spojen silnými ekonimicko-společenskými vazbami • Rozkládá se ve středních Čechách: • severní část vyplňuje rovinatý až pahorkatinný terén teplé a úrodné Česká tabule. • k jihu se zvyšuje do Středočeské pahorkatiny, která přechází na V do chladné Českomoravské vrchoviny, na Z do Brdské vrchoviny • výhodná dopravní poloha podél (splavných) řek Labe a Vltavy

10. Jedna z nejdéle osídlených oblastí: • přírodní krajina doubrav a bučin v Polabí přeměněna na intenzívně využívanou zemědělskou krajinu (úrodné černo- a hnědozemě) • v I.horní České vysočině se vytvořily ložiskapro těžbu stříbra (Kutnohorsko, Příbramsko), keramických hlín na Rakovnicku, ve Středočeské pahorkatině a Posázaví stavební kámen, na Berounsku vápenec, na Kladensku minulostí těžba čer.uhlí

11. na těžbu navazuje zpracovatelský průmysl: • V Kralupech n.Vltavou chemický závod (zprac.dovezenou ropu) • Rakovník – keramické výrobky • Vápenky • Strojírenství – Mladá Boleslav, Kolín • Potravinářské závody v Polabí • Silná dojížďka lidí za prací do Prahy • Pro rekreaci přitažlivé chráněné oblasti, hrady a zámky: • Český kras • Kokořínsko • Křivoklátsko • Konopiště, Křivoklát, Karlštejn…

12. JIHOČESKÝ KRAJ • Se rozkládá v jižním cípu Čech • střed regionu vyplňují pánve Českobudějovická a Třeboňská obklopeny pahorkatinami a vrchovinami, které se na jihu a západě zvědají k Novohradským horám a Šumavě (2.nejvyšší pohoří Čech)

13. Říční osu tvoří SJ směrem Vltava s největší přehradní nádrží u nás • V mírně teplém podnebí pánví s méně úrodnými písčitými až jílovitými půdami byla ve středověku vybudována obdivuhodná rybniční krajina se smíšenými a borovými lesy tvořící významnou biosférickou hodnotou a s řadou kulturnněhistorických památek (Český Krumlov, Čes.Budějovice, Prachatice, Tábor, Jindřichův Hradec, Dačice, Slavonice..) a přírodních památek (NP Šumava, …) obrovský potenciál pro rozvoj CR

14. Jihočeský kraj je chudý na významné suroviny: • Největším surovin.bohatstvím jsou lesy, rašelina, keramické hlíny, sklářské písky a tuha V zemědělství významný chov ryb Největším kulturním, vzdělávacím a hospodářským centrem jsou České Budějovice, které se prosadily jako průmyslové centrum až v 19.st s rozvojem železnice (první vlak na evropské pevnině spojující ČB s rakouským Lincem)

15. Nejmenší zalidnění ze všech krajů, nižší věkový průměr obyvatel, nižší rozvodovost a úmrtnost, vyšší porodnost

16. PLZEŇSKÝ KRAJ • Leží v západních Čechách při hranici s Německem • Jádro tvoří Plzeňská kotlina v Plzeňské pahorkatině, která se na jihu zvedá k Šumavě a na západě v Český les. Na východě je ohraničena Středočeskou pahorkatinou, Křivoklátskou a Brdskou vrchovinou. • Většina povrchové vody odtéká z povodí Berounky do Severního moře, jen vrcholové partie Českého lesa a Šumavy patří úmoří Černého moře.

17. V Plzeňské kotlině mírně teplé klima, na Šumavě a Českém lese chladné. Na Šumavě původní smrčiny

18. Ložiska černého uhlí, železné rudy a kaolínu iniciovaly rozvoj průmyslu – hutního a strojírenského, který doplňuje keramický a potravinářský průmysl (světově ceněná výroba piva). Rudy a uhlí se již netěží. Kvalitní kaolín spracovávají podniky v Horní Bříze, Kaznějově a Chlumčanech • Plzeň, ležící na dopravně důležité trase mezi Prahou a Německem je největším slovanským městem na západě a střediskem průmyslu (Škodovy závody – lokomotivy, zařízení do elektráren…), kultury, vzdělanosti a služeb v kraji

19. Ústecký kraj • Zabírá SZ část Česka • Ze severu lemován krou Krušných hor, které prudce sestupují do Mostecké pánve • Krušné hory navazují na SZ na pískovcovou Děčínskou vrchovinu • Kolem podkrušnohorských zlomů v zems.kůře se vytvořily sopečné Doupovské hory na Z a České středohoří na JV, sopeč.tvary se vyskytují i v pohoří Lužické hory

20. Ve středověku Krušné hory byly významnou lokalitou těžby drahých kovů (rudy zlata, stříbra, olova, cínu) – po vyčerpání surovin úbytek obyvatel hlavně německého • dnes energeticky klíčový region pro celou ČR (povrchová těžba hněd.uhlí), největší koncentrace elektráren

21. Mírně teplá podnebná oblast ve sníženinách (suché podnebí – srážkový stín KH) – úrodné půdy – kraj osídlený již od pravěku • Ve vyších polohách přibývá srážek a ubývá teplota • Říční tepny Ohře a Bílina odvádí vodu do Labe a jsou významným zdrojem vody pro průmysl • Smrkové monokultury Krušných hor jsou jedny z nejpostiženějších exhalacemi z průmyslu • V Mostecké pánvy kvůli těžbě uhlí znehodnoceno mnoho půdy, přes sto obcí zbořeno

22. Jedna z nejprůmyslovějších oblastí ČR: • - TĚŽEBNÍ – hnědé uhlí • - ENERGETICKÝ – Tušimice, Počerady, Prunéřov, Komořany • - CHEMICKÝ PRŮMYSL : využívá surovin z uhlí, dovážené ropy (Záluží u Mostu, Ústí n.L. Litvínov) • - SKLÁŘSTVÍ – Teplice (technické sklo) • - Potravinářský prům – Žatec, Litoměřice, Ústí n.L.

23. Kvůli preferovanému rozvoji průmyslu jedna z nejvíce poškozených oblastí životního prostředí ČR • K tomu kontrastují chráněné krajinné c elky NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, České středohoří a Lužické hory

24. LIBERECKÝ KRAJ • Je 2. nejmenší v zemi (4% území ČR). • Rozkládá se v severní části Čech při Šluknovském výběžku a hraničí s Německem a Polskem. • Geologické pochody daly vzniknout rozdílným krajinným celkům: • - J část zaujímá Česká tabule (s nížinami a pahorkatinami)

25. - při státních hranicích se zvedají na S Lužické h., Jizrské h., Krkonoše, střed vyplňuje dlouhý a úzký Ještědskokozákovský hřbet (1012m n.m.), který je příkladem hrásťového pohoří, opakem (propadlinou) je Liberecká kotlina. • - při tektonických zlomech se ve třetihorách vlivem vrásnění Karpat obnovila sopečná aktivita – vznikly např. sopečné suky - Ralsko, Trosky, Bezděz… • - v křídových pískovcích vznikala nádherná skalní města (Český ráj)

26. Klima: • - v nižších polohách převládá teplé podnebí • - ve vrchovinách a hornatinách chladné a vlhké klima • Vodstvo: • - hlavní evropské rozvodí Ploučnice (Sever.m.) / Lužická Nisa a Smědava (Baltské m.)

27. Průmyslovou výrobu v kraji odstartovalo textilnictví, sklářství a později strojírenství • Největším městem je Liberec (výstavbou propojený s Jabloncem). Centrum průmyslu (výroba autodílů), kultury a vzdělanosti (Technická univerzita). • Jablonec n-N. – bižuterie a mincovnictví • Nový Bor, Železný Brod a Kamenický Šenov – sklářství • Semily. Mimoň, Zákupy – dřevozpacující pr., nábytkářství

28. Pardubický kraj • Leží na V Čech na hranici historických zemí Čech a Moravy a sousedí s Polskem • Jádro tvoří roviny a pahorkatiny České tabule, k J zasahují výběžky Českomoravské vrchoviny (Železné hory, Žďárské vrchy), na V Orlické hory a masív Králického Sněžníku – nejvyššího bodu kraje

29. Nerostné bohatství chudé: • štěrky a písky při březích Labe • vápenec a stavební kámen na Železnohorsku • Podnebí: • V nejnižších polohách nížin a pahorkatin teplé • Vrchoviny a hornatiny chladné

30. Hydrosféra: • Žďárskými vrchy a Králickým Sněžníkem prochází hlavní evropské rozvodí – Severního (Labe) a Černého moře (Morava) • Pedosféra: • Převažují kambizemě, v nížinách hnědo- a černozemě

31. Z průmyslu je nejvýznamější chemický (Pardubice), všeobecné strojírenství (autobusy – Vysoké Mýto),dále textilní (Ústí n.Orlicí), oděvní a kožedělní • Rozvinuté zemědělství využívá 60% rozlohy kraje • Plochý terén nekladl překážky ve výstavbě husté dopravní sítě (železniční koridor Praha-Česká Třebová), dálnice však chybí, Labe je splavné od Chavletic

32. Krajským městem jsou Pardubice s městskou památkovou rezervací, proslulé mj. výrobou perníků a světoznámých dostihů. • Litomyšl při trstenické stezce spojující Čechy a Moravu. Její zámek na seznamu UNESCO

33. KRAJ VYSOČINA • Leží na priferiích Čech a Moravy. • Většinu povrchu vyplňuje Českomoravská vrchovina (s vrcholovými partiemi Žďárských vrchů, Křemešnické vrchoviny a Javořičské vrchoviny) • Převládá mírně teplápodnebnáoblast, v nejvýše položených místech chladná, celkově podnebí srážkově bohatší

34. Pramenná oblast řady toků (Svratka, Sázava, Jihlava, Dyje..) na evropském rozvodí s četnými rybníkářskými oblastmi • Půdy jsou méně úrodné (převažují kambizemě), původní buko-jedlová skladba lesů pozměněna výsatbou smrků • Nejvíce se pěstuje brambor, lnu, ovsa a žita a významný chov skotu a vepřů, které zpracovává masný průmysl

35. Hustota osídlení je nízká, vysoký podíl sídel vesnického typu • Největším a krajským městem v centru kraje je Jihlava (50 tis.ob.) – kulturní, hospodářské a společenské středisko kraje • Žďár n.Sázavou (železárny a strojírny) • Havlíčkův Brod (do roku 1945 zvaný Německý) • Pelhřimov (kartáčovny a škrobárny) • V Dukovanech u Třebíče je naše nejstarší a s náklady na provoz nejlevnější jaderná elektrárna

36. Památky v Třebíči, Telči a na Zelené hoře jsou na seznamu světového dědictví UNESCO • Řada CHKO a přírodních rezervací (Žďárské vrchy, …) jsou vyhledávanými lokalitami turistů • Vysočina má velký přírodní a historický potenciál pro rozvoj CR, který však brzdí zastaralé a zanedbané dopravní sítě a nedostatečná úroveň a nabídka doprovodných služeb

37. JIHOMORAVSKÝ KRAJ • Se rozkládá v jižní části Moravy • Hraničí se Slovenskem a Rakouskem • Staré sídelní území využívané člověkem již od pravěku (archeolog.nálezy v jeskyni Bíčí skála u Adamova, Dolní Věstonice…) • V 9.st.zde vznikl první státní útvar na našem území – Velkomoravská říše

38. Leží na hranici dvou geologických jednotek – České Vysočiny a Karpat. • Většinu povrchu tvoří sníženiny – Dyjskosvratecký úval, Dolnomoravský úval oddělené Mikulovskou vrchovinou a Středomoravskými Karpaty. Vyškovská brána spojuje Dyjskosvrat.úval s Hornomoravským. Na JV vystupují Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem kraje (Čupec 819 m n m.) • Sever území vyplňuje Brněnská vrchovina s Boskovickou brázdou

39. V minulosti pro rozvoj průmyslu v Brně měla význam ložiska čer.uhlí v Rosicko-Oslavanském revíru. Těžba byla ukončena v roce 1990. • V Moravském krasu se těží vápenec • Menší ložiska ropy a zem.plynu na Hodonínsku • Na Znojemsku těžba kaolínu • Ve sníženinách panuje teplé a suché klima, okraje Českomoravské vrchoviny, Brněnská vrchovina a i Karpaty mají mírně teplé podnebí • Celý kraj patří do povodí Moravy (Černého moře)

40. Ráz původně stepní a lesostepní dlouho osídlené krajiny je výrazně pozměněn: • teplé a úrodné nížiny s černozeměmi se intenzívně využívají pro zemědělství (kukuřice, slad.ječmen, pšenice, cukrovka, ovoce, zelenina, vinná réva) • ve skladbě lesů zůstal výrazný podíl listnáčů

41. Kraj patří mezi 4. nejlidnatější (1 143 615 ob.) s mírným přirozeným přírůstkem 1,8 %0 a migračním přírůstkem 4,1 %0 . • Po II. Sv.v. se výrazně změnila struktura obyvatelstva odsunem početného německého obyvatelstva • Většina obyvatelstva se dnes hlásí k moravské národnosti

42. Největším moravským krajským městem je Brno – průmyslovou výrobuj zde odstartoval textilníprůmysl a od 19.st.strojírenství (1.brněnská strojírna, Královopolské strojírny, Zbrojovka Brno, Zetor, ad.) • Velkým přínosem jsou největší veletrhy v ČR na brněnském výstavišti • Nadregionální kulturní a vzdělávací centrum • Hezké rekreační zázemí

43. Centrem potravinářského průmyslu a úžitné keramiky je královské město Znojmo • Mikulov se zámkem je střediskem vinařství a významným hraničním přechodem • Břeclav leží na evropském železničním koridoru a nachází se zde chemický a potravinářský průmysl • Blansko a Adamov jsou vstupní brány do Moravského krasu a střediska strojírenství • Lednicko-valtický areál na seznamu UNESCO • CHKO – Bílé Karpaty, Podyjí, Mor.kras, BR Pálava

44. ZLÍNSKÝ KRAJ Se rozprostírá na V Moravy při hranicích se Slovenskem. Geologicky náleží Karpatské soustavě. JZ vyplňují Dolno a Hornomoravský úval a část Středomoravských Karpat (Chřiby). V S a V části území převažují vrchoviny a hornatiny Bílé Karpaty, Javorníky, Vizovická vrchovina. Hostýnskovstatínská hornatina a Moravskoslezské Beskydy

45. Sníženiny se vyznačují teplým a sušším podnebím, pahorkatiny a vrchoviny mírně teplé klima , hornatiny mají chladné a vlhké podnebí • Říční osu tvoří řeka Morava • V Bílích Karpatech a Chřibech jsou význmně zastoupeny v lesnatém porostu původní listnáče (duby, buky). • Krajina teplých a díky černozemím úrodných sníženin je intenzivně zemědělsky využívaná, jinak převažují kambizemě

46. Dolnomoravský úval byl osídlen již od starší doby kamené. Hornatá krajina Karpat však zůstávala dlouho bez zásahu člověka. Ve 13st.nižší polohy osídlili mnišské řády a později zemědělci Moravané. Od 14.-17.st postupně hospodářsky nevyužívanou kopcovitou krajinu Karpat obsadili pastevci rumunského původu, pro které se vžil název Valaši.

47. Centrum s tradičním obuvnickým a strojírenským průmyslem a vysokým školstvím v kraji je ZLÍN. • Tradiční vinařství a ovoce doplňuje průmysl potravinářský a dřevozpracující (výroba nábytku). Známá je výroba destilátů v ve VIZOVICÍCH. • V OTROKOVICÍCH je největší továrna na výrobu pneumatik v Evropě (Barum Continental). • V NAPAJEDLECH vyhlášený hřebčín. • Kroměříž je historické město (zámek a zahrady v UNESCO) • Na Valašsku a Slovácku se zachovávají místní tradice a zvyky a slavnosti.