Klasicismus

1. Klasicismus Klasicismus Petrásek Jan A1 Petrásek Jan A1

2. Stručný přehled • umělecký sloh, který vznikl ve Francii 17. století • První fáze je také nazývána barokní klasicismus • Po něm přichází rokoko, odvracející se od něj • Nový nástup klasicismu přinesla až Velká francouzská revoluce • Období v naší literatuře nazývané klasicismus, bývá v anglické a francouzské literatuře nazýváno neoklasicismus • doznívá v první polovině 19. století

3. Charakteristika • Klasicismus prožívá největší rozkvět v době absolutistických monarchií v Evropě • Pravidla inspirována renesancí • Vyznačoval se filosofickými úvahami a abstraktním pojetím obecně rozšířených ideálů • snaha o věrné vyobrazení různých charakterových rysů člověka, ať už je jakýkoli • Formy vzniklé v tomto období jsou ,,nesmrtelné“ • Klasicismus se snažil být střídmý a jednoduchý • Přebral mnoho prvků z antiky a renesance (řádová architektura) • zdůrazňoval rozum člověka • zdůrazňuje, že jedinec se musí podrobit společnosti • Klasicismus svazuje člověka i uměleckou tvorbu řadou velmi přísných a striktních pravidel

4. Architektura • Stavby jsou jednoduše zdobeny • mají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie, používají se antické sloupy • Staví se banky, úřady, nemocnice a divadla, nikoli církevní stavby • Typické jsou francouzské parky a zahrady - • symetrický, důmyslný systém cestiček, uspořádaných do geometrických tvarů. • Vše se vyznačovalo přísným řádem a pevnými pravidly.

5. literatura • salony se významně podílely na utváření uměleckého vkusu a ovlivňovaly veřejné názory • Vedle salonů vznikaly také literární akademie, jejichž úkolem bylo dbát na jazyk uměleckých děl a také preciznost jejich formy • V období klasicismu zakrňuje rozvoj poezie • naopak závratného rozmachu se dočkává dramatická tvorba • Panovala přísná estetická pravidla • Dramata musela dodržovat trojí jednotu (času, děje a místa) • požadavek přesnosti, srozumitelnosti a jasnosti • vyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálky • Na rozdíl od baroka je zastáncem střídmosti, kázně rozumu • Typické jsou literární salony

6. Dělení literatury • vysoká – eposy, ódy, hymny, tragédie, zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky • nízká – komedie, bajka, satira, zobrazovaly život měšťanstva, většinou pojaty směšně

7. Autoři - přehled • Molière => • PierreCorneille => • Jean Racine => • Carlo Goldoni =>

8. Autoři - Molière • vlastním jménem Jean-BaptistePoquelin, (15. ledna 1622 – 17. února 1673) byl francouzský herec, spisovatel a dramatik

9. Autoři – Molière - život • Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal hercem • Byl kočovník • Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou • ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy své doby), dostával se do častých sporů s královským dvorem • patří k nejslavnějším dramatikům éry klasicismu

10. Autoři – Molière - život • Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice společenských poměrů své doby • V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev • Tvořil v typově barvité škále veseloher • Problematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.).

11. Autoři – Molière - dílo • Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou se točí kolem sbližování milenců nebo nevěry • Používá ovšem velmi důmyslný jazyk a humor - zde vždy činí rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta která hra určena - a břitkou a výstižnou satiru. • Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo harpagon označuje lakomce).

12. Autoři – Molière – dílo - lakomec • Literární druh: drama • žánr: klasicistní komedie, prvky satiry • Dějiště: Paříž • Jazyk: hovorový, zvláštní slovosled, zvláštní vyjadřování(bratr a sestra si vykají) • Kompozice: chronologická • Téma: Lakomství pana Harpagona • Děj se odvíjí pomocí dialogu, někdy monolog • Dělení na 5 dějství, ještě se dělí na jednotlivé výstupy, scénické poznámky

13. Autoři – Molière – dílo – lakomec - děj • Lakomec Harpagon je nenasytný po stále větším majetku • Pomocí své lásky k penězům a majetku řídí veškeré vztahy ve své rodině i okolí. Dceru nutí, aby si vzala bohatého ale starého muže, Svému synovi Kleantenovi se snaží odloudit chudou snoubenku Marii, kterou si sám oblíbil • Byla ukradena skříňka s penězi a Lakomec jí hledá. • Lakomec se chystal ke svatbě s Marií, ale pro ztrátu peněz se jí vzdá a chce jen, své peníze zpět. To se stane a on dovolí Kleantenovi, aby si ji vzal. • Sám je neuvěřitelně šťastný, že má zpátky své peníze

14. Autoři – Molière – dílo - přehled • Létající doktor (1645), fraška Molièrovy kočovné společnosti, česky též jako Podvodný lékař nebo Příležitost dělá lékaře • Potřeštěnec (1655), premiéra v Lyonu, česky Popleta aneb láska s překážkami, • Hoře lásky (1656), premiéra v Béziersu, česky též jako Trampoty zamilovaných, • Zamilovaný doktor (1658, LeDocteuramoureux), fraška, inspirovaná komedií dell'arte, úspěšně sehraná v Louvre před králem Ludvíkem XIV., počátek Molièrova působení v Paříži a u královského dvora

15. Autoři – Molière -smrt • Před představením své poslední hry Zdravý nemocný Moliére řekl: "Dnes se mi bude špatně hrát“ • Sám nemocný odmítl zrušit představení • Po představení jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem. Začal silně kašlat a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny. Jeho kolegové nevěděli, jak Moliérovi pomoci, a odvezli ho domů. Pak ale dostal další záchvat chrlení a v deset hodin večer zemřel

16. Autoři – Pierre Corneille • (6. června 1606 – 1. října 1684) byl francouzský dramatik, básník a lyrik. • Jeho otec, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod rouenského vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž pocházela ze vznešené rodiny. • Ze sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr Thomas Corneille a jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle. • Vzdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby nezklamal svého otce. Přísahu složil v roce 1624.

17. Autoři – PierreCorneille – dílo - charakteristika • Jeho díla ovlivnila především antika. Jeho hrdinové jsou čestní a vlastenci, toto pojetí dramatu ovlivnilo celý klasicismus. • Jeho dílo stojí na následujících morálních principech: • Filozofie stoicismu: • Hrdina je schopen ovládnout své vlastní pocity a vášně. • Křesťanská morálka: • Teorie kladných (láska, přátelství, lítost) a záporných (nenávist, hněv, žárlivost, touha po pomstě) vášní.

18. Autoři - Jean Racine • (22. prosince 1639 – 21. dubna 1699) byl francouzský dramatik, jeden z „velké trojky“ francouzských dramatiků 17. století (spolu s Molièrem a Corneillem) • 12. ledna 1673 se stal, na přání Ludvíka XIV., členem Francouzské akademie

19. Autoři - Jean Racine - život • Racine byl synem písaře v solném mlýně. Ve třech letech se stal úplným sirotkem. Starala se o něj babička a tety • Od deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653 odchází na kolej do Beauvais. Vratil se roku 1655 a o tři roky později odchází do Paříže na roční pobyt na Harcourtskou kolej • Roku 1677 se oženil s Kateřinou Romanetovou, dcerou královského pokladníka z Amiens. Měli spolu sedm dětí

20. Autoři - Jean Racine - dílo • Psal především tragédie, ale máme od něj i jednu komedii • Britannicus • Berenika • Bajazid • Mithridates • Ifigenie • Faidra • Ester • Atalia

21. Autoři - Jean Racine – dílo - Faidra • Jeho nejznámější tragédie • Děj se odehrává ve starověkém Řecku • Král Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se své city potlačit. • Faidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský trůn. • Theseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu. • Faidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán.

22. Autoři - Jean de La Fontaine • (8. června 1621, Château-Thierry - 13. dubna 1695, Paříž) byl francouzský bajkař a básník • Studoval na koleji v Château-Thierry, kde se skvěle naučil latinu, ale, ať už tomu bylo z nedbalosti nebo z lenivosti, poněkud opomínal řečtinu • V roce 1641 se přemístil do pařížského kláštera v ulici St Honoré, kde se věnoval modlitbám a Bohu. Mnišský život jej ale neuspokojoval o nic víc než předchozí studia. • Znova se vrátil ke studiím práv a v roce 1649 získal v Paříži titul.

23. Autoři - Jean de La Fontaine - dílo • Jedná se o snad nejznámějšího klasicistního básníka vůbec • Jeho bajky byly komponovány spíše jako malá dramata, která se vyznačovala výraznou alegoričností • Své bajky také často aktualizoval podle vývoje a potřeb společenské kritiky • Inspirací mu bil Ezop • 1654 Eunuque a překlad divadelní hry od Térence • 1658 Dopis abatyši z Mouzon - Adonis • 1659 LeSonge de Vaux

24. Autoři - Carlo Goldoni • (25. února 1707, Benátky – 6. února 1793, Paříž) byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií • Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity Salvioni • Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech

25. Autoři - Carlo Goldoni - život • Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách • . Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini (1720–1721), práva, která dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích • V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. • V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.

26. Autoři - Carlo Goldoni - dílo • Kolos (1724) – satira, kvůli níž byl vyloučen z koleje v Pavii • Belisar (1734) – první kompletní hra, hraná v kamenném divadle • Světák Jerolým (1738) – autorova první komedie s psanými i improvizovanými částmi • Komteska (1743) – první realizované libreto ke komické opeře • Sluha dvou pánů (1745) • Lhář (1750-1751)

27. Informace o prezentaci • Vytvořil: Petrásek Jan • Datum: 18.11.2010 • Třída: A1 • Předmět: Český jazyk • Kompatibilita: Office 2010 (doporučeno), Office 97-2003