ADVENT 2012 Bůh přichází ke mně – já přicházím k Bohu

1. ADVENT 2012Bůh přichází ke mně – já přicházím k Bohu 1. neděle adventní/část 1

2. 1. čtení (Jeremiáš 33,14-16) Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a Judovu domu. V ty dny, za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. Za těch dnů dojde Juda spásy a Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“

3. O čem text mluví? • Slova jsou pronesena v situaci zániku izraelského království → v situaci beznaděje. • Hospodin skrze proroka Jeremiáše promlouvá k Izraeli a slibuje záchranu. • Boží slovo zde vyjadřuje strach člověka po hříchu → pocit beznaděje. • Bůh i dnes touží vstupovat do našich těžkostí, smutků, obav a pádů a proměňovat je ve vítězství. X Izrael byl v pozici radostného očekávání spásy, také křesťanský život se vyznačuje radostným očekáváním splnění Božích příslibů v našich životech. O tom je adventní doba, kdy křesťané s radostí očekávají nové narození Božího Syna ve svých srdcích.

4. Některé myšlenky textu • „Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy splním sliby“ - Všechny smlouvy, které Hospodin uzavírá, jsou pevné. Bůh člověka nikdy neopouští. • „Sliby, které jsem dal Izraelovu a Judovu domu“- Slovo „dům“ znamená Boží lid. Zaslíbení se týkají Božího lidu. • „V ty dny, za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi“ - Tento verš vychází ze starého zaslíbení, které se dostalo Davidovi.

5. Slova proroka Jeremiáše se vztahují na dny našeho pozemského života. Poselství textu Bohu velmi záleží na člověku a touží po tom, abychom byli šťastní už tady na zemi. Svět, ve kterém žijeme, nemá být jen „slzavým údolím“, ze kterého máme uniknout. Boží spása proniká do tohoto světa.

6. růže

7. Evangelium (Lukáš 21,25-28.34-6) Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy (lidé) uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den (soudu) nezastihl znenadání jako léčka; přijde totiž na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.

8. O čem text mluví? V textu na 1. neděli adventní nasloucháme Ježíši, jak ohlašuje svůj nadcházející příchod jakožto Syn člověka. Pro ty, kteří jsou věrnými Pánovými učedníky je to požehnaná událost: mají s hrdostí zvednout hlavu. Bude to chvíle naplnění Pánových příslibů, kdy vše stvořené zakusí osvobození ode všeho zla. Křesťané se tohoto dne nemají bát, ale očekávat jej s nadějí.

9. Některé myšlenky textu „Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“ Křesťan má bdít, aby jeho srdce nezůstalo bezcitné, aby se nenechal zaplavit požadavky doby. Náš život nesmí být hypnotizován hrůzou, ale ani se nesmí rozplývat v jakési otupělosti. Bdít a modlit se v jakékoliv chvíli svého života je vždy cesta k tomu, aby Pánem mého srdce byl Ježíš, a ne já. Náš pohled do budoucnosti by měl být pokojný a plný naděje. Budoucnost patří vždycky Bohu, jeho pokoji, radosti a lásce.

10. Poselství textu Biblické texty z 1. neděle adventní hovoří o: očekávání, které se rodí skrze Boží slovo v beznadějném lidském pohledu na danou situaci. PRO BOHA VŠAK ŽÁDNÁ SITUACE NENÍ BEZNADĚJNÁ.