Úvod do sociální politiky

1. Úvod do sociální politiky Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

3. Premiér Bohuslav Sobotka zamířil na svou první pracovní návštěvu Bruselu dva dny poté, co získal jeho kabinet důvěru Poslanecké sněmovny. • Další z bodů jednání vlády v oblasti evropské politiky byl záměr odstranit českou výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Vláda uložila ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, aby v rámci Evropské unie provedl příslušná opatření vedoucí k dalšímu neuplatňování výjimky z Listiny základních práv EU. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

4. 5. Sociální práva, mezinárodní instituce a dokumenty Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

5. Z jakých filozofických a teologických východisek vychází současné pojetí lidských práv? Vývojpochopení lidskýchpráv • Procesdeklarování, omezování a prosazování (uskutečňování) práv a svobodjednotlivcůispolečenskýchskupinprobíhá v celélidskéhistorii. V modernídoběbyla v centrupozornostipostupně: • občanskápráva – konec 18.a 19.století - individuálnísvobody - rovnostpředzákonem • politickápráva– 19.a 1.polovina 20.století - účastnarozhodování, namoci • hospodářská, sociální a kulturní práva– 2.polovina 20.a začátek 21.století – zajištěníminimálnísociální a ekonomickéúrovně (sociálnístát)‏ Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

6. Lidská práva • Občanská: definují vztah občanů k sobě navzájem (právo na život, rovnost, svobodu, ochranu osobnosti a soukromí) • Politická: definují vztah státu k občanovi (právo účastnit se vlády přímo nebo prostřednictvím volených zástupců, svoboda myšlení, svědomí, přesvědčení, náboženství a projevu, právo shromažďování a sdružování, svoboda pohybu) • Hospodářská: definují majetková a další ekonomická práva občana (právo vlastnit majetek, právo na práci) • Sociální: definují práva na důstojnou sociální ochranu • Právo na práci • Právo na uspokojivé pracovní podmínky • Právo na přiměřenou životní úroveň (výživa, bydlení, zdraví, vzdělání) • Právo na rodinu • Právo na sociální zabezpečení • Právo na svobodu sdružování a uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů • Kulturní: zahrnují práva na vzdělání a kulturní prostor (právo účastnit se kulturního života, právo na ochranu morálních a materiálních zájmů a na ochranu vědecké, literární a umělecké tvorby). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

7. Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

8. Ratifikace • Ratifikace (z lat. ratus, platný a facere, udělat) znamená závazné potvrzení platnosti zvláště důležitého dokumentu, typicky mezinárodní smlouvy, případně ústavy. • Závažné mezinárodní smlouvy mají povahu ústavních dokumentů a jsou nadřazeny domácímu (národnímu) právu. Proto se u nich obvykle vyžaduje kromě běžného podpisu předsedy vlády či ministra při uzavírání dohody ještě další krok, totiž ratifikace. Formu ratifikace určují ústavy. • V České republice se ratifikačního procesu účastní Parlament České republiky, který s ratifikací vyslovuje na základě článku 10 a článku 10a Ústavy souhlas, přičemž u mezinárodních smluv: • a) upravujících práva a povinnosti osob, • b) spojeneckých, mírových a jiných politických, • c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, • d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, • e) u dalších věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, • je třeba podle článku 49 Ústavy souhlasu obou komor parlamentu. Ratifikace mezinárodních smluv je pak na základě článku 63 odst. 1 písm. b) Ústavy ukončena podpisem prezidenta republiky. • Na ratifikaci se může případně podílet i institut lidového hlasování (referendum). Smysl je v tom, aby platnost smlouvy nezávisela na okamžité politické situaci, jak ji vyjadřuje složení vlády. Je však samozřejmé, že podpis mezinárodní smlouvy příslušné vládní činitele zavazuje, aby ratifikaci v rámci svých možností podporovali. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

9. Mezinárodní organizace práce (MOP) • Založena 1919 v rámci Versailleského mírového procesu, 1946 byla jako první ze specializovaných mezinárodních organizací přijata do systému OSN. • Cíl: podpora sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv. • Sídlo: Ženeva • Členové: 179 zemí světa • Unikátní tripartitní struktura: na jejím fungování se podílí zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů jakožto v zásadě rovnocenní partneři vlád členských států • Základním posláním Mezinárodní organizace práce je: • formulovat mezinárodní politiku a programy na podporu základních lidských práv, zdokonalování pracovních a životních podmínek a obohacování příležitostí zaměstnání • vytvářet mezinárodní pracovní standardy, které jsou garantovány také jedinečným způsobem dohlížení nad jejich aplikováním, sloužící jako směrnice pro národní orgány při realizaci této politiky • poskytovat rozsáhlé programy mezinárodní technické spolupráce formulované a prováděné v aktivním partnerství se členskými státy v zájmu pomoci zemím při účinném praktickém naplňování této politiky • zabezpečovat školení, vzdělávání, výzkumy a vydávat materiály na pomoc v tomto úsilí. Co znamená slovo „tripartita“? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

10. Mezinárodní organizace práce (MOP) • MOP formuluje mezinárodní pracovní standardy (minimální úroveň základních pracovních práv) zejména v následujících oblastech: • základní principy práv v práci, zejména svoboda odborového sdružování a výkon odborových práv, odstranění diskriminace v práci a zajištění rovnosti v odměňování, odstranění nucené a dětské práce, rovnost příležitostí a zacházení • zaměstnanost, zejména zajištění důstojné práce pro všechny a boj proti nezaměstnanosti • sociální ochrana, zejména pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, migrace za prací • sociální dialog, zejména kolektivní vyjednávání • regionální a technická spolupráce Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

11. Moderní mezinárodněprávní ochrana lidských práv • Vznik mezinárodního práva lidských práv je spojen s poznáním, že existuje jednota vnitřní a zahraniční politiky státu. Zkušenost druhé světové války: porušování elementárních pravidel ve vnitrostátním měřítku vyvolává za hranicemi obdobná porušení norem mezinárodního práva –vnitrostátní totalita přivolává útočnou zahraniční politiku. • V průběhu roku 1945 byla vypracována Charta OSN, jejímž pilířem se stala vzájemná závislost mezi mírem a mezinárodní bezpečností na straně jedné a lepšími podmínkami hospodářského a sociálního blahobytu na straně druhé. V preambuli Charty se hlásí členské státy ke své víře v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých. • Charta OSN vpouští lidská práva do mezinárodního řádu a proniká clonou státu, která odděluje vnitrostátní a mezinárodní právo. • Na konferenci OSN na jaře 1945 byla projednávána otázka zařazení tzv. Mezinárodní listiny práv do Charty OSN. Přestože k nakonec k této situaci nedošlo, odkaz na lidská práva se dostal do Preambule a šesti článků Charty. Článek 55 zmiňuje úctu k lidským právům a základním svobodám. Na základě článku 68 Charty je pak zřízena Komise pro lidská práva, která má za cíl vypracovat návrh Listiny práv. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

12. Všeobecná deklarace lidských práv Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

13. Mezinárodní pakty o lidských právech Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

14. Pakt o ekonomických, kulturních a sociálních právech • Na rozdíl od Paktu o občanských a politických právech státy, které ratifikovaly tento Pakt, přijaly spíše programové než bezprostředně vykonatelné závazky. • Kontrola dodržování tohoto Paktu je založena výlučně na řízení o zprávách. Podle Paktu se smluvní strany zavazují, že budou předkládat zprávy „ o přijatých opatřeních a pokroku dosaženém při dodržování uznaných práv“, které zmíní případné obtíže, jež státům brání dostát svým povinnostem. • Kontrolu původně vykonával mezivládní orgán, nyní je svěřena Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Poprvé se sešel v roce 1987. Výbor je složen z 18 expertů. Zprávy Výbor předkládá k posouzení Hospodářské a sociální radě. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

15. Další úmluvy o lidských právech • Liší se od Deklarace a Paktů tím, že se zabývají jen určitými typy porušení lidských práv, nebo pouze právy určitých kategorií osob, které vyžadují zvláštní ochrany . • 1948: Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia - reakce na vyhlazovací praktiky uplatněné proti příslušníkům židovské i jiných národních či etnických skupin. Článek 6: možnost předat obviněné osoby mezinárodnímu trestnímu soudu - zřízen až 1993. • 1960: Úmluva o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělání. Kontrolním mechanismem je zde podávání pravidelných zpráv Generální konferenci UNESCO ze strany smluvních států . • 1965: Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace – ke kontrole dodržování zřízen Výbor pro odstranění rasové diskriminace. • 1972: Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví • 1973: Mezinárodní úmluva o odstranění a trestání zločinu apartheidu – reakce na rasové diskriminace v Jižní Africe. • 1979: Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen – proti jakémukoli rozlišování, vyloučení nebo omezení na základě pohlaví. Kontrola: Výbor pro odstranění diskriminace žen. • 1989: Úmluva o právech dítěte (ČSFR 1991) • 2007: Úmluva o právech osob se zdravotním znevýhodněním (ČR 2009) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

16. Evropský rámec sociálněpolitických cílů • Mezinárodní rámec je východiskem pro evropskou úpravu lidských práv. Evropské instituce konkretizují tato práva, avšak nikdy ne pod úroveň práv mezinárodních. • Klíčovým orgánem je Rada Evropy: organizaceevropskýchzemízřízená v srpnu 1949 deseti západoevropskýmistátyjakoreakcenapoválečnousituaci v Evropě. V současnosti 47 států; ČR je členem RE od roku 1993 • CílemRadyEvropy je: • hospodářská, sociální, kulturní, vědecká a právníspolupráce, • problematikalidskýchpráv a postavenínárodnostníchmenšin, • harmonizaceprávníchřádůčlenskýchzemí a mezinárodnízákonodárstvínaněkterýchúsecích (např. životníprostředí, průmyslovápráva). • Základní lidskoprávní dokumenty RE: • Evropská úmluva o lidskýchprávech(1950, ČSFR 1992), • Evropskásociálnícharta(1961) Jaký je rozdíl mezi Radou Evropy a Evropskou Unií? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

17. RadaEvropyCouncil of Europe Conseil de l´EuropeEuroparat Sídlo Rady Evropy - Strasburg Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

18. Evropskásociálnícharta • Znění všech 19 práv a principů Evropské sociální charty Rady Evropy z roku 1961: • Každý musí mít příležitost získat prostředky ke svému živobytí prací, kterou si svobodně zvolí. • Všichni pracovníci mají právo na spravedlivé pracovní podmínky. • Všichni pracovníci mají právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky. • Všichni pracovníci mají právo na spravedlivou odměnu, která zajistí jim a jejich rodinám slušnou životní úroveň. • Všichni pracovníci a zaměstnavatelé mají právo na svobodu sdružování v národních a mezinárodních organizacích k ochraně jejich hospodářských a sociálních zájmů. • Všichni pracovníci a zaměstnavatelé mají právo kolektivně vyjednávat. • Děti a mladé osoby mají právo na zvláštní ochranu před fyzikálními a morálními riziky, kterými jsou vystaveni. • Zaměstnané ženy v případě mateřství a ostatní zaměstnané ženy, pokud je to vhodné, mají právo na zvláštní ochranu v jejich práci. • Každý má právo na vhodné způsoby odborného poradenství pro volbu povolání s cílem získat pomoc při volbě povolání, které by odpovídalo jejich osobním schopnostem a zájmům. • Každý má právo na vhodné způsoby odborné přípravy • Každý má právo využít jakýchkoli opatření, které mu umožní dosáhnout co nejlepšího zdravotního stavu.. • Všichni pracovníci a osoby, které jsou na nich závislé, mají právo na sociální zabezpečení. • Každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na sociální a zdravotní pomoc. • Každý má právo využívat služeb sociální péče. • Osoby zdravotně postižené mají právo na odborný výcvik, rehabilitaci a sociální readaptaci, bez ohledu na původ a povahu jejich postižení. • Rodina jakožto základní jednotka společnosti má právo na vhodnou sociální, právní a hospodářskou ochranu k zajištění jejího plného rozvoje. • Matky a děti bez ohledu na jejich rodinný stav a rodinné vztahy mají právo na přiměřenou sociální a hospodářskou ochranu. • Příslušníci jakékoliv smluvní strany mají právo vykonávat na území kterékoli jiné smluvní strany výdělečnou činnost, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci této smluvní strany, s výhradou omezení založených na vážných důvodech hospodářského nebo sociálního charakteru. • Migrující pracovníci, kteří jsou příslušníky smluvní strany, a jejich rodiny mají právo na ochranu a pomoc na území kterékoli jiné smluvní strany. • V roce 1988 (Štrasburk) byla práva a principy sociální ochrany občanů rozšířena o další 4 body Dodatkovým protokolem Evropské sociální charty Rady Evropy. Členské státy Rady Evropy, signatáři Dodatkového protokolu, zejména rozšířily závazky Charty o tyto body: • Všichni pracovníci mají právo na rovné příležitosti a rovné zacházení v otázkách zaměstnání a povolání bez diskriminace z důvodu pohlaví. • Pracovníci mají právo na to, aby byli v podniku informováni a aby se s nimi jednalo. • Pracovníci mají právo účastnit se stanovování a zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí v podniku. • Každá starší osoba má právo na sociální ochranu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

19. Evropský soud pro lidská práva Evropská úmluva o lidských právech zřizuje mezinárodní mechanismus - Evropský soud pro lidská práva, jemuž mohou státy i jednotlivci, bez ohledu na národnost, předkládat stížnosti na údajné porušování úmluvou garantovaných práv ze strany smluvních států. Předkládají je soudním institucím ve Štrasburku, zřízeným podle Evropské úmluvy o lidských právech. Jurisdikce soudu je obligatorní pro všechny smluvní strany. Soud, který zasedá neustále, se zabývá všemi předběžnými stadii případu a vydává rozsudek o jeho skutkové podstatě. Rozsudky mají deklaratorní povahu, způsob jejich vnitrostátního výkonu tak záleží na volbě učiněné státy. Soud tedy státům neukládá konkrétní chování. Všechny rozsudky se předávají Výboru ministrů, jehož cílem je dohlížet nad jejich výkonem. Soud se skládá ze stejného počtu soudců, jako je počet smluvních států úmluvy. I když jsou v první fázi kandidáti navrhováni jednotlivými vládami, soudci mají ve výkonu svých povinností naprostou nezávislost a nereprezentují státy, které je navrhly. Současným předsedou soudu je LuziusWildhaber (Švýcarsko). Existují ještě jiné mezinárodní soudy? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

20. Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost někdejší prokurátorky Brožové-Polednové • "Evropský soud konstatoval, že stěžovatelka byla odsouzena na základě zákona účinného v době činu a že jeho aplikace a výklad provedené vnitrostátními soudy nebyly svévolné. Dodal dále, že striktní výklad příslušných trestněprávních ustanovení byl v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, která nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život," informuje rezort na svých internetových stránkách. • Brožová-Polednová neuspěla ani s argumentem, že se pouze řídila pokyny nadřízených, ve které měla plnou důvěru. • "Soud připomněl, že také na ni se vztahovala zásada 'neznalost zákona neomlouvá'. Podle tribunálu navíc v dané době měla určité právnické vzdělání i zkušenosti z jiných procesů. Shromážděné důkazy pak prý svědčí o tom, že si musela být vědoma toho, že proces byl dopředu zmanipulován," tlumočí ministerští úředníci rozhodnutí štrasburských soudců na webu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

21. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal dne 13. listopadu 2007 rozsudek v případu D. H. a ostatní proti České republice a konstatoval nepřímou diskriminaci romských dětí jejich zařazováním do zvláštních škol. • Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva • Tento časopis jako jediný v ČR přináší každé dva měsíce přehled aktuálních rozsudků Evropského soudu pro lidská práva; je nezbytným zdrojem informací nejen pro soudce, státní zástupce a advokáty, ale i pro poslance, senátory, státní správu, policii a všechny, kteří se zabývají otázkami lidských práv, nebo jejichž lidská práva jsou porušována či ohrožována. Časopis obsahuje vybrané komentované rozsudky Soudu; texty jsou pouze v českém jazyce. Dále zde čtenář najde seznam všech rozsudků za období od předcházejícího vydání časopisu. Periodicita: dvouměsíčník, formát: B5, obvyklý rozsah: 64 str. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

22. Evropská unie • Listina základních práv Evropské unie – součást Lisabonské smlouvy (1. 12. 2009) • Soubor občanských, politických, hospodářských a sociálních práv, která jsou závazná nejen pro Unii a její orgány, nýbrž i pro členské státy. • Listina stanoví všechna základní práva v těchto šesti hlavách: důstojnost, svobody, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví. • Stanoví rovněž další práva, která nejsou obsažena v Evropské úmluvě o lidských právech, jako jsou práva v oblasti ochrany údajů a bioetiky či právo na řádnou správu. • Znovu potvrzuje významné kroky k postavení diskriminace na základě pohlaví, rasy a barvy pleti mimo zákon. • Dále uvádí sociální práva platná v podnicích, např. právo pracovníků na informace a na kolektivní vyjednávání a akce, včetně práva na stávku. • Nové právo: vyzvat Komisi prostřednictvím petice s nejméně jedním milionem podpisů z několika členských států k přijetí legislativní iniciativy. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

23. Česká výjimka • Prezident ČR Václav Klaus odmítl podepsat Lisabonskou smlouvu bez výjimky týkající se Listiny základních práv Evropské Unie. Vláda ČR se tedy rozhodla vyjednat tuto výjimku, a tím zajistit podpis smlouvy prezidentem. Jednání bylo úspěšně zakončeno 29. října 2009 v Bruselu. Stejnou výjimku si již dříve vyjednaly také Polsko a Spojené království. Argumentací prezidenta proti listině bylo údajné ohrožení platnosti Benešových dekretů. • Nová vláda na svém jednání 19. 2. 2014 uložila ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, aby v rámci Evropské unie provedl příslušná opatření vedoucí k dalšímu neuplatňování výjimky z Listiny základních práv EU. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

24. Česká republika Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

25. Sociální práva občanů • VDLP čl. 22 – 25, LZPS čl. 26 – 32. • Právo na práci • Právo na uspokojivé pracovní podmínky • Právo na přiměřenou životní úroveň (výživa, bydlení, zdraví, vzdělání) • Právo na rodinu • Právo na sociální zabezpečení • Právo na svobodu sdružování a uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

26. Jaký je rozdíl mezi právem na práci a povinností pracovat? Právo na práci • Článek 26 Listiny:(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.(2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.(3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. • Právo na práci v demokratické společnosti znamená • možnost zvolit si svobodně zaměstnání v uspokojivých pracovních podmínkách za přiměřenou odměnu, • právo získat práci v mezích společenských možností nebo peněžitou podporu v nezaměstnanosti, která by občanovi zajistila přiměřenou a lidsky důstojnou životní úroveň a umožňovala a stimulovala jeho snahu opět pracovat. • Právo na práci neznamená povinnost pracovat! • Právo na práci je prostředek, který má každému občanovi zajistit podíl na národním důchodu, úměrný jeho schopnostem a fyzickým možnostem a současně plné uplatnění vlastní osobnosti; je jedním ze základních nástrojů sociální emancipace člověka. • Právo na práci je třeba uplatňovat v rámci programů aktivní politiky zaměstnanosti, včetně technického a odborného školení a výcviku a poskytováním prostředků k dosažení plné a produktivní zaměstnanosti za podmínek, zajišťujících jednotlivci základní politické a hospodářské svobody. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

27. Právo na uspokojivé pracovní podmínky • Článek 28 Listiny:Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. • Článek 29(1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.(2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. • Každý zaměstnanec (pracovník) má právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky. Jakákoliv diskriminace v této oblasti je nepřípustná. V souladu se zněním Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech člověka (čl. 7). má zejména právo na: • spravedlivou mzdu a stejnou odměnu za práci stejné hodnoty bez jakéhokoli rozlišování; ženy musí mít stejnou odměnu za práci jako muži. • bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky. • stejnou příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení, přičemž nebudou uplatňována jiná kritéria než délka zaměstnání a schopnosti. • odpočinek, zotavení, placenou dovolenou, rozumnou pracovní dobu apod. Jak je toto právo nejčastěji porušováno? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

28. Právo na přiměřenou životní úroveň (výživa, bydlení, zdraví, vzdělání) • Prostředky na dostatečnou výživu, šatstvo, byt a na neustálé zlepšování životních podmínek. • Reforma: zamezit zneužívání dávek • Článek 33 Listiny:(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.(3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.(4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. • Právo na bezplatné základní vzdělání, rovný přístup k vysokoškolskému vzdělání. • Reforma: školné na vysokých školách? • Článek 31 Listiny:Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. • Právo na všeobecně dostupnou a bezplatnou základní zdravotnickou péči. • Reforma: placení nadstandardu? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

29. Právo na rodinu • Článek 32 Listiny:(1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.(2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky.(3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.(4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.(5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. • V duchu svých závazků vyplývajících z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech člověka (čl. 8) stát zajišťuje •  potřebné podmínky pro vstup do manželství a narození dětí, zvláště umožněním získat startovní a později finančně dostupné byty, •  nejširší možnou ochranu a pomoc rodině, která je přirozenou a základní jednotkou společnosti, a to zvláště v době, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí, •  zvláštní ochranu matkám v průběhu přiměřeného období před a po narození dítěte, včetně placené rodičovské dovolené (resp. včetně požitků sociálního zabezpečení), i v době jejich návratu zpět do zaměstnání, •  ochranu a pomoc všem dětem a mládeži proti vykořisťování, předčasnému zaměstnávání, ohrožení mravnosti a zdraví. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

30. Právo na sociální zabezpečení • Článek 30 Listiny:(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. • Vychází z myšlenky, že je třeba čelit neodpovědnosti jedinců a donutit je postarat se o sebe v době výdělečné činnosti odložením části spotřeby, a tak omezit rozsah sociální solidarity jen na ty, kteří se o sebe nemohou takto postarat. • Povinnost zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění • Právo na mateřské, rodinné a další sociální dávky Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

31. Právo na svobodu sdružování a uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů • Článek 27 Listiny:(1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.(3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. • Každý má právo sdružovat se k obraně svých zájmů (advokační OOS), hájit svá sociální práva, kolektivně vyjednávat, uzavírat kolektivní smlouvy, právo na stávku, petiční právo a jiná práva s tím spojená. • Sdružování v odborových organizacích nepodléhá žádnému schvalování státem. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

32. Kultura a životní prostředí Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek Článek 34 Listiny:(1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.(2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Článek 35(1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

33. Přehled základních dokumentů • Všeobecná deklarace lidských práv (OSN 1948) – politický dokument, právně nezávazný • Pakt o občanských a politických právech (OSN 1966, ČSSR 1976) • Pakt o ekonomických, kulturních a sociálních právech (OSN 1966, ČSSR 1976) • Evropská úmluva o lidskýchprávech(RE 1950, ČSFR 1992) • Evropská sociální charta (RE 1961, ČR 2000) • Listina základních práv Evropské Unie (EU 2000, ČR dosud neratifikovala) • Listina základních práv a svobod, součást ústavního pořádku ČR(1991). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

34. USA • Ačkoli jsou Spojené státy signatáři • Mezinárodního paktu o občanských a politických právech • Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace • dosud neratifikovaly • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech • Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen Jaké jsou důvody této odlišnosti USA? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek