Úvod do sociální politiky

1. Úvod do sociální politiky Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2. Sociolog Keller povede kandidátku ČSSD do europarlamentu • "Profesor Jan Keller je výrazná a zajímavá osobnost s levicovými názory. Takto silný kandidát určitě oživí předvolební diskusi o dalším směřování EU, určitě se v Evropském parlamentu neztratí a bude tam dobře hájit naše národní zájmy," řekl premiér. • Keller není členem sociální demokracie, ale ke straně má názorově blízko. "V Evropském parlamentu bych se chtěl zabývat sociálními otázkami, ale také školstvím a vzdělaností," řekl Keller serveru Lidovky. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

3. Jan Keller: Šetření na chudých • Součástí dědictví po našich úsporných pravicových vládách je skutečnost, že jsme se dostali do čela Evropy v tom, jak šetřit na těch nejchudších. Nemluvím nyní o lidech, kteří se vyhýbají práci a chtěli by parazitovat na sociálních dávkách podobně, jako bohatí parazitují na daňových úlevách. Řeč je o těch, kteří pracují, a přesto nemohou z mizerné mzdy vyžít. • Za minimální mzdu pracuje u nás zhruba 120 tisíc lidí. I po nedávném zvýšení o pět set korun na 8500 Kč jsou na tom nejhůř z celé Evropy. Nejvíc ze všech zaostávají nejen proti průměrné mzdě, ale i vůči mediánu příjmu ve své zemi. • Po dlouhá léta jsme slýchávali, že naše ekonomika bohužel nemá na to, aby se nejhůře odměňovaným zaměstnancům přidalo. Pokud by dostali navíc pár stovek, firmy by údajně přestaly být konkurenceschopné (v důsledku by zaměstnávaly méně lidí, což by zvyšovalo nezaměstnanost). • A tak jsme dospěli do situace, kdy právě u nás zaostávají lidé pobírající minimální mzdu proti ostatním zaměstnancům víc než na západ i na východ od našich hranic. Proč jedině my musíme konkurenceschopnost zachraňovat a úspornost si dokazovat v prvé řadě na úkor těch, kteří mají na výplatě nejméně? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

4. Šetřit právě na těch nejhůř odměňovaných se přitom nemusí vyplácet ani z čistě ekonomického hlediska. Mezi těmi, kteří pobírají minimální mzdu, je výrazně víc žen než mužů. Často jde o vdané ženy s dětmi. Minimální mzda pro ně je signálem, že společnost si neváží jejich souběžného nasazení v domácnosti a v placené práci. Ovšem čím méně si vydělají, tím vyšší nároky na sociální dávky jim zpravidla vzniknou. To, co na jejich mzdě ušetří firma, dodá pak ze své kapsy daňový poplatník. • Muži, kteří pracují za minimální mzdu, jsou zase tlačeni do šedé ekonomiky. Nějak si musejí přivydělat, aby pokryli náklady na živobytí své a svých rodin. A zase platí, že to, co ušetří firma, která je za mizernou mzdu zaměstnává, ztrácí na nezdaněných bočních aktivitách státní kasa a doplácí na to státní rozpočet. Bude zajímavé sledovat, zda současná vláda splní svůj slib zvýšit minimální mzdu o 1500 korun. • I potom budou lidé s minimální mzdou u nás vzdáleni od průměrných výdělků víc než v jiných zemích. Trochu by se však ulevilo těm rodinám s dětmi, které žijí pod hranicí bídy, a o něco by poklesl tlak na to, aby si člověk v krajní finanční nouzi přivydělával načerno. • Státní pokladna by mohla ušetřit na sociálních dávkách a zároveň by do ní přiteklo víc peněz z legálně provozované práce. Pokud chce někdo řídit stát jako prosperující firmu, určitě by v tomto případě neměl váhat. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

5. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

6. Minimální mzdy v členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA, leden 2013, v EUR Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

7. Minimální mzdy v členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA, leden 2013, v paritě kupní síly Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

8. Minimální mzdy jako podíl na střední hodnotě průměrných hrubých měsíčních výdělků v členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA, 2011 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

9. Země, na které se sběr údajů nevztahuje • V Německu, na Kypru a v bývalé jugoslávské republice Makedonii existují statutární minimální mzdy, které se nevztahují na všechny nebo na velkou většinu zaměstnanců, ale jsou vyhrazeny pro specifické skupiny, které jsou vymezeny například podle odvětví nebo podle povolání. Ty jsou ze sběru údajů vyloučeny. • Rovněž jsou vyloučeny země, ve kterých nejsou stanoveny statutární národní minimální mzdy: Dánsko, Itálie, Rakousko, Finsko, Švédsko, Island, Norsko a Švýcarsko. V těchto zemích jsou mzdy stanoveny buď na základě vyjednávání mezi sociálními partnery na úrovni podniku, nebo na úrovni každé jednotlivé smlouvy. Obvykle se široce uplatňují smlouvy na úrovni odvětví (oborů), které jsou všeobecně závazné, tudíž ve skutečnosti zakládají minimální mzdy. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

10. 4. Sociální stát Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

11. Základní postoje k sociálním problémům Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

12. Z čeho vychází slovo „paternalismus“? Autokratická sociální politika: Paternalismus Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

13. Jan Jiří Heinsch - Svatý Václav přisluhuje u stolu chudým (Galerie Roudnice nad labem) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

14. Hnutí proti současné ekonomické krizi: „Jen ti nejbohatší nás mohou zachránit“. Autokratická sociální politika: Filantropie • Filantropie (z řec. filein, milovat a anthrópos, člověk - láska k člověku) znamená humanisticky motivovanou dobročinnost, dávání peněz, zboží, času nebo úsilí pro podporu obecně prospěšného účelu, zpravidla v delším časovém horizontu a s jasně definovanými cíli. V obecnější poloze lze filantropii pojmout jako jakýkoli altruistický počin, který směřuje k podpoře dobra nebo zlepšování kvality života. Lidé, kteří jsou známi pro své filantropické počiny, se někdy nazývají filantropové. • Antická: dobro prokázané svobodnému občanovi výše postaveným jedincem (Řím); první ucelený koncepční rámec filantropie přinesla monoteistická náboženství. • Židovská: Starý zákon obsahuje historicky první sociální legislativu i výzvy k systematické filantropii. • Křesťanská: sociální dimenze je jedním ze stěžejních prvků Ježíšova poselství; ve všech kulturách ovlivněných křesťanstvím byla pomoc bližnímu přijata jako základní etický požadavek. • Středověká: křesťanská církev zřizovala chudobince, sirotčince a špitály, stala se první velkou institucí, která se systematicky věnovala sociální práci. • Moderní: • křesťanské církve rozvíjejí sociální dimenzi svého poslání ve dvou podobách: • Charita: vlastní instituce věnující se sociální práci, zpravidla na bázi neziskových organizací. • Rozvíjení a šíření vlastní sociální doktríny – křesťanská sociální nauka. • Mecenášství, dárcovství (sponzoring?): Josef Hlávka, Bill Gates, WarrenBuffett, Zdeněk Bakala… Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

15. Autokratická sociální politika: Intervence • Veřejná intervence v pozdním středověku: • Moulinský edikt (Francie, 1566): chudý musí být usídlen a pak má nárok na almužnu z prostředků obce. • Kodex chudých (Anglie, Alžběta II., 1579): první novodobá chudinská péče, subvencovaná z veřejných prostředků získaných z daní. • Patent o tulácích a žebrácích (Rakousko, 1661): žebráci neschopní práce směli žebrat, ostatní museli pracovat nebo byli uvězněni. • Chudinská péče v době industrializace: • Na základě tzv. Domovského práva má obec povinnost postarat se o chudé. • V 19. stol. se rozvíjí také péče o veřejné zdraví, o základní školství a o opuštěnou mládež. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

16. Proč „reziduální“? Demokratická sociální politika:Liberalismus a regulace Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

17. Demokratická sociální politika:Korporativismus - cechy • V rámci různých skupin se starají lidé o sebe navzájem • Cech je středověké a raně novověké řemeslnické sdružení, která hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Plnil též funkce reprezentativní, náboženské a sociální. • Cechy vznikaly ve středověkých městech hlavně během 13.-15. století, v menších městech ještě i v 16. a 17. století. Rušeny začaly být ve druhé polovině 18. století a především v 19. století, neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji. • Cechy nejen že potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takže se v řemeslech jen těžko prosazovaly nové postupy. Inovace byla možná, až když modernější způsob výroby schválil celý cech. V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým zpožděním za Evropou. • Protože tento složitý a zcela nekonkurenční systém začal být postupně pro mnohé členy velmi svazujícím, docházelo často, zvláště v raném novověku k porušování cechovních pravidel. Velmi běžné bylo například překračování maximálního povoleného počtu tovaryšů. Tato nepružnost a podvazování konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem, proč byly nakonec cechy rušeny. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

18. Demokratická sociální politika: Vzájemnost a pojišťovací princip • Vzájemnost (svépomocná solidarita): rovnoprávné vztahy založené na vědomí sounáležitosti, v nichž se ze společných prostředků rozděluje pomoc těm, kteří ji potřebují. • Historie: • Svépomocná profesní vzájemnost (horníci a cechy) • Dělnická svépomoc v době industrializace • Institucionalizované sociální pojištění • Pojištění: • Zákonitost pojistné matematiky byla objevena v 17. stol. (GeorgObrecht, 1547 – 1612); • Myšlenku povinného pojištění poprvé definoval Daniel Defoe, autor Robinsona Crusoe (1660 – 1731) • Realizace: • Německo – Otto vonBismarck (nemocenské 1881, úrazové 1883, starobní a invalidní (1889); • Rakousko-Uhersko Eduard Taafe (nemocenské 1888, úrazové 1889) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

19. Vznik konceptu sociálních práv • Rozvíjel se po 2. světové válce v souvislosti s ostatními lidskými právy: • Všeobecná deklarace lidských práv (OSN 1948) – politický dokument, právně nezávazný • Pakt o ekonomických, kulturních a sociálních právech (OSN 1966) • Pakt o občanských a politických právech (OSN 1966) • Úmluva o právech dítěte (OSN 1989, ČSFR 1991) • Úmluva o sociální bezpečnosti - minimální normy (MOP 1952) • Úmluva o rodinných závazcích pracovníků (MOP 1981) • Evropská sociální charta (RE 1961, ČR 2000) • Evropský zákoník sociálního zabezpečení (RE 1990, ČR 2001) • Komunitární charta sociálních práv pracujících (ES 1989) • Listina základních práv EU (EU 2000) • Sociální práva: • Právo na práci • Právo na uspokojivé pracovní podmínky • Právo na přiměřenou životní úroveň (výživa, bydlení, zdraví, vzdělání) • Právo na rodinu • Právo na sociální zabezpečení • Právo na svobodu sdružování a uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

20. Demokratická sociální politika:Institucionalismus – sociální stát Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

21. Znaky sociálního státu (welfarestate) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

22. Jádro sociálního státu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

23. Sociální práva občanů KDE JSOU ZAKOTVENA SOCIÁLNÍ PRÁVA? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

24. Východiska • Praxe: křesťanská filantropie, veřejná chudinská péče, marxistický socialismus, všeobecné sociální pojištění, rozpad vícegeneračních rodin. • Základní teoretický rámec předložil 1942 Lord William Beveridgejako návrh britskému parlamentu, jak zabezpečit po válce pomoc obyvatelstvu: • Navrhoval plošné zajištění zdravotní péče, vzdělání, zaměstnání, sociálních jistot a pomoci v případech sociální dezintegrace a zanedbanosti. • Na základě prací ekonoma Johna M. Keynese požadoval, aby celý systém byl hrazen přerozdělením daní, formou univerzálního národního pojištění. • Výsledek: ucelená teorie sociálního státu (původně státu sociální péče – socialwelfarestate). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

25. Mezinárodní konference ve Philadelphii 1944 • Beveridgeův návrh doporučen celému světu (čerpal z pojistného systému 1. čs. republiky), první ho cele přijala Belgie • Návrh se snaží vyvinout nástroje chránící jedince v průběhu celého života před: • chudobou (prostřednictvím zabezpečení existenčního minima) • nemocemi (národní soustava zdrav. péče) • absencí přístřeší i neuspokojivým bydlením (přísp. na bydlení) • nezaměstnaností (politikou plné zaměstnanosti, příspěvek v nezaměstnanosti) • Jako zákl. metodu navrhuje povinné soc. pojištění se soc. pomocí a dobrovolným připojištěním jako doplňkovými metodami • 2 zákl. modely sociálních systémů: • Bismarck: zásluhovost • Beveridge: charitativní systém - extrémní solidarita Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

26. Skandinávský sociální model • Karl Gunnar MYRDAL (1898-1987): švédský soc. myslitel, ekonom a politik - ministr obchodu (1945-74), tajemník hospodářství Evr. komise (1947-57), hlavní nositel skandinávského soc. modelu; 1974: Nobelova cena za ekonomii • Skandinávský soc. model = model státního zaopatření: zorganizovat veřejné soc. služby tak, aby byly každému dostupné a aby reagovaly na všechna aktuální i potenciální sociální a ekonomická ohrožení, s nimiž se může občan v průběhu svého života setkat • 1934 vyšla studie, jejíž spoluautor byl Myrdal - zabývala se populační krizí (po ekonom. krizi 30. let) a navrhující, jak jí čelit sociálně polit. zásahy: • zavedení mateř. příspěvků a přijetí dalších opatření podporujících porodnost • zavedení přísp. na děti, na bydlení • výuka a stravování ve školách zdarma • obecně dostupná zdr. péče • rozšiřování informací a podpora výchovy ve sféře bydlení, výživy a zdraví Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

27. Skandinávský sociální model • Od 40. let 20. st. se ve Švédsku uplatňoval UNIVERZALISTICKÝ TYP VEŘEJNÝCH SOC. SLUŽEB - založený na kombinaci uplatnění dvou principů: • podle potřeb (sféra vzdělání, péče o zdraví a poskytování informací) • podle výkonu (ostatní oblasti) • V 60. letech se Švédsko přiblížilo cílům, které si předsevzalo: odstranit chudobu, zlepšit sociální zabezepečení a snížit soc. nerovnosti mezi různými skupinami - cenou za to bylo stále se zvyšující zadlužení • 70. léta - ropný šok - příjmy státu nestačily na rostoucí výdaje v soc. oblasti – konzervativní vláda je začala omezovat; na poč. 90. let měli inflaci pod kontrolou, ale klesala výroba a stoupala nezaměstnanost. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

28. Sociální tržní hospodářství –Německo • Snaha o nové vybudování ekonomiky po válce, propojení tržního hospodářství s ideály sociální spravedlnosti, důraz na hodnotu lidské důstojnosti; vliv sociální nauky katolické církve. • Autor teoretického konceptu: Alfred MüllerArmack; realizace kancléř, zakladatel CDU KonradAdenauer(1876 – 1967) a ministr hospodářství (později kancléř) LudwigErhard(1907 – 1977). • Ekonomický a sociální fenomén se vzájemně systémově doplňují, oba jsou postaveny na stejnou rovinu významnosti: tržní princip je považován za zdroj sociálního bohatství a prospěchu, sociální princip za předpoklad jeho úspěšnosti a za cílovou orientaci celospolečenského rozvoje. • Hledání optima mezi sociálním a ekonomickým fenoménem je permanentní proces. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

29. Vývoj Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

30. Typologie sociálního státu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

31. Typologie sociálního státu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

32. Otázka míry redistribuce • Poptávka po sociálních dávkách je prakticky neomezená, je třeba je však platit z daní. Zvyšování daňového břemene vede: • Občany k nižší pracovní motivaci • Podnikatele ke zdražování pracovní síly, omezování investic a oslabování konkurenceschopnosti. • Příliš vysoká míra sociálního pohodlí tedy oslabuje ekonomickou prosperitu, a tím ohrožuje fungování celého sociálního systému. • Lafferova křivka: vyšší daňové sazby zajišťují státu vyšší daňové příjmy pouze do určité míry, další zvyšování daní pak destimuluje ekonomické subjekty a daňový výnos klesá. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

33. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

34. Kritika konceptu sociálního státu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

35. Krize sociálního státu • Nesnadnost/nemožnost nalezení optima mezi sociálním a ekonomickým fenoménem je příčinou současné krize sociálního státu. • Zač. krize 70.-80. léta 20. stol. – důsledek stárnutí populace, ropné krize, úspěchu asijských tygrů. • Reakce: neoliberalismus – tlak na úspory veřejných financí, omezení vlivu státu, zvýšení odpovědnosti jednotlivců za své potřeby. Diskuse pokračuje dodnes: • Nesporná je podstata sociálního státu se solidaritou jako jednou ze základních evropských hodnot. • Sporná je míra štědrosti v této solidaritě, zvláště při narušení rovnováhy mezi těmi, kdo platí na veřejnou solidaritu, a těmi, kdo z ní čerpají. Co je hlavní příčinou současné krize sociálního státu? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

36. Tomáš Sedláček: Důchodový problém • Podstata současné penzijní šlamastyky se dá shrnout jednou větou: v roce 1840 byla průměrná délka dožití v Evropě 45 let. V roce 2000 se ale průměrně dožíváme 80 let (muži) nebo dokonce 85 (ženy). Jinými slovy – před 170 lety tady žádný problém s důchody nebyl, protože nebylo důchodců. Dnes je to „trochu“ jinak. Co s tím? • Pokud, řekněme, studujete do 25 let, v 65 odcházíte do důchodu a v 80 letech umíráte, není zas tak těžké si spočítat, že v „neproduktivním věku“ strávíte přesně polovinu života. Čtyřicet let pracujete a platíte daň z příjmu a čtyřicet nikoli – jste bud „před“ nebo „po“ výdělečné kapitole vašeho života. Do státního rozpočtu sice přispíváte i v neproduktivním období (DPH, spotřební daň…), ale obvykle plynou peníze spíše od státu k vám: stát platí školu, zdraví a důchody. • Před průmyslovou revolucí byl nižší průměrný věk dožití (45 let), téměř nikdo nestudoval, lidé tedy většinu života pracovali; o děti, seniory a nemocné se postarala rodina. • Dlouhověkost však má, stejně jako každé jiné požehnání, svou cenu a své problémy – čím déle budeme studovat a čím déle budeme žít, tím více budeme muset odvody a daněmi zatěžovat produktivní část našich životů. Z toho žádná cesta ven nevede. A není to jen problém technický, ale i filosoficky civilizační. Žádná reforma důchodů vám tento problém obejít nedokáže. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

37. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

38. Graf 1 : Výdaje na starobní důchody a důchody celkem (procenta HDP) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

39. Graf 2: Kolik procent objemu ročně vyplacených důchodů pokryjí roční odvody při zachování současné legislativy Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

40. Prognóza bilance důchodového pojištění do roku 2050 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

41. Počet důchodců na 100 ekonomicky aktivních obyvatel (prognóza) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek