Ostrov doktora Moreau

1. Ostrov doktora Moreau - Herbert George Welles

2. Bibliografie Nakladatelství : Pan Books Ltd. Londýn 1975 - z anglického originálu přeložila : Jana Mertinová • redaktorka : Jiřina Tejkalová • Ilustrace a kresba : Petr Minka • - LIKA KLUB, spol. s.r.o. v Praze 19

3. Hlavní postavy : • doktor Moreau - bělovlasý muž,vysokého vzrůstu, starší člověk, měl bílé vousy i knírek, chirurg, vynikající fyziolog, duchaplný člověk, proslavil se pracemi o zhoubných novotvarech, badatel, spojoval lidi a zvířata, • Edward Prendick - hubený mladý muž, vystudoval biologii, bojácný i statečný, hnědovlasý • Montgomery – měl světlý rozcuchaný knírek,vlasy jako len, převislý dolní ret, pomalý, tvrdošíjná povaha, alkoholik, jiskřící oči nazelenalým leskem, vysoký muž středního věku • sluha Montgomeryho M´ling - znetvořený muž, záda mu hyzdil hrb, působil neohrabaným dojmem, krk porostlý chlupy, hlavu hluboce vklíněnou mezi ramena, vlasy silné velmi drsné, nos by se dal nazvat rypákem, v ústech měl velké lesklé bíle tesáky, které nejsou u normálního člověka ke spatření, oči podlité krví, ořechově zbarvené duhovky, měl černou tvář, sípavý hlas, špičaté uši

4. Kdy se odehrává děj : • Příběh se odehrává v roce 1887 - 1891

5. Místo děje : • Děj se odehrává na malém neobydleném sopečném ostrově Noble´s Isle u Havajských ostrovů

6. Úvod : • Příběh popisuje jedenáct měsíců života Edwarda Prendricka, zaznamenaných na listinách nalezených v dědické pozůstalosti: Na přání svého strýce ji zveřejnil jeho synovec. • Dne 1.února 1887 ztroskotala loď Lady Vain, na níž se plavil Edward Prendrick. Nalodil se v Calau a byl považován za mrtvého. • 5. Ledna 1888 - tedy jedenáct měsíců a čtyři dny - byl strýc nalezen živ. Vyprávěl po zbytek svého života o prapodivných osudech, které prožil, ale nikdo mu nevěřil. Měli ho za duševně nemocného. Ostrov, který se podobal strýcovu popisu, je Nobles´ Isle, malý neobydlený sopečnatý ostrůvek. Loď jejího Veličenstva Scorpion ho navštívila v roce 1891. • Námořníci nenalezli žádné živé tvory jen několik zvláštních bílých nočních můr, vepřů, králíků a podivných krys. Je dokázáno, že skutečně v lednu 1887 odplul škuner Ipecacuanha s opilým kapiánem Johnem Daviesem z Afriky s pumou a dalšími zvířaty na palubě. Loď byla hodně známá a záhadně zmizela v prosinci 1887.

7. Příběh : • Lady Vain ztroskotala po srážce s vrakem. Na záchranném člunu se plavili jenom tři námořníci, mezi nimi Edward Prendrick, s trochou vody a trochou zmáčených potravin. Po osmi dnech vedra, žízně a hladu se dva námořníci porvali a spadli do moře jako kámen a už nevyplavali. Prendrick zůstal na lodi sám netečný a žížnivý. Odhodlaný zemřít. Blouznil a tu ho objevila plachetnice.

8. ¨ • Po nějaké době se probudil v kajutě. Byl třicet hodin v bezvědomí. Loď patřila kapitánu Daviesovi. Staral se o něj muž s vodnatě šedýma očima a zvláštním nepřítomným výrazem. Při rozhovoru s ním se dozvěděl, že mu dal několik injekcí na zotavenou a že se plaví na ostrůvek kousek od Havajských ostrovů, jmenuje se Montgomery, studoval přírodní vědy, na lodi se s ním plaví puma, smečka psů a zvláštní sluha, poněkud znetvořený. Malá zavalitá postava, neohrabaná. Na zádech měl hrb, krk porostlý hustými chlupy, hlavu hluboce vklíněnou mezi ramena, vlasy silné dlouhé, drsné, nos podobný rypáku, bílé mohutné tesáky nepodobné lidským zubům, velké oči podlité krví a ořechově zbarvené duhovky. Jeho hlas podivně sípal. Připomínal zvíře. • Když se Prendrickovy udělalo lépe, vyšel na palubu lodi. Spatřil smečku psů s koženými náhubky přivázané ke stěžni. Pumu v těsné kleci a lamu také v kleci. Paluba byla děsně špinavá, kapitán byl na mol. Posádka se věčně o něco hádala, pila a napadala se. Námořníci napadali i sluhu Montgomeriho, a ten se ho zastal a pohádali se s opilým kapitánem. Prendrick se jich zastal a upadl v nemilost u kapitána. Byl večer. Prendric a Montgomery si na palubě vypravují o Londýně a Montgomery řekl Prendrickovi, že musel londýnský život opustit. Prendrick Montgomerymu poděkoval za záchranu života. Ve tmě se na obzoru začal rýsovat ostrov.

9. ¨ • Čtvrtý den po záchraně Prendricka loď přistála u ostrova a začalo vykládání nákladu a zvířat. Tu prvně spatřil statného bělovlasého muže v pracovním oděvu. S Montgomerym a jeho sluhou organizovali vykládku. Kapitán se ostře obrátil na Prendricka a řekl mu, aby vystoupil z lodi, že ho na ni nechce. Avšak šedovlasý muž prohlásil, že ho na ostrově nepotřebuje. Smlouval s nimi, ale marně. Byl zoufalý. Něčí ruce ho vyvlekly k lodnímu můstku, bránil se, aby nespadl do vody. Nakonec se ocitl na malém člunu připoutaném k lodi, do polovic zatopeném vodou, bez vesel a potravin. Lano odřízli a odpluli. • Bezmocně ležel v lodi odhodlán zemřít. Nakonec se obyvatelé nad ním slitovali a připluli na svém člunu pro něj. Další osoby na člunu připomínaly svými obličeji a tělem zvířata. Šedovlasý muž vždy uhnul pohledem, kdykoliv se na něj podíval, byl statný, rozložitý s vysokým čelem s ostře řezanými rysy, s očními váčky, mohutné čelisti. mluvil hlubokým hlasem. Tušil jeho výbojnost a odhodlanost.

10. ¨ • Člun připoutal ke svému člunu a dopluli k ostrovu. Zbytek posádky tvořili zvláštní lidé zabaleni do tenkých bílých látek hnědé pleti, trpasličí obličeje, vyčnívající dolní čelisti, jasné oči, černé vlasy, abnormálně dlouhý trup a krátké stehenní kosti. • Montgomery společně se šedovlasým mužem začali organizovat vykládku zavazadel a zvířat. • Přitom se dal Prendrick do řeči se šedovlasým mužem, řekl mu, že slyšel, že se zajímá o přírodní vědy a že on sám studoval v Královské akademii přírodní vědy. Muž řekl, že to mění situaci, že jsou s Montgomerym biologové a že mají na ostrově biologickou laboratoř. Při vykládce zvířat byly vypuštěny z beden do přírody králíci, čemuž se Prendrick divil. Následoval své hostitele do ohrazeného prostranství. Za ohradu byla zanesena veškerá zvířata v bednách, psí smečka, lama, puma a spousta zavazadel.

11. ¨ • Prendrick byl doveden dveřmi do zvláštního bytu, který měl vchod do ohrady, ale tam nesměl. Dveře předním stále zamykali. Dostal najíst a byl poučen, aby se v noci nikam neodvažoval vycházet a pohybovat se po ostrově, že je to nebezpečné. Lodi se ostrovu vyhýbají. V bytě měl přístup k rozsáhlé knihovně. Zaslechl, jak Montgomery volá na šedovlasého muže Moreaua, nejprve tomu jménu nevěnoval pozornost, ale pak si uvědomil, že toto jméno už kdysi slyšel a vrátil se v myšlenkách o deset let zpět. Moreau a jeho strašlivé skutky - název malé brožůrky. • Prendrick byl v té době malý chlapec a Moreau asi padesátilý fyziolog, duchaplný člověk, známý ve vědeckých kruzích nekompromisními a pozoruhodnými studiemi o transfuzi krve, pracemi o zhoubných novotvarech. Náhle jeho bádání ustalo a on byl nucen tajně opustit Anglii po té, co mu z laboratoře utekl zubožený pes s napůl staženou kůží. Jeho pokusy byly kruté. V tu chvíli byl Prendrick přesvědčen, že je to on. Ve vzduchu ucítil i známou vůni dezinfekce z operačního sálu. Hlavou se mu honily myšlenky na znetvořené postavy, které viděl na ostrově.

12. ¨ • Prendrick Montgomerymu řekl, že jméno Moreau zná, tomu se to nelíbilo. Při svém rozhovoru slyšeli pronikavý řev zoufalého trýzněného zvířete. Pravděpodobně pumy. Večeřeli spolu a Montgomery pil alkohol. Byl nervózní a řev mučeného zvířete byl stále častější. Po večeři se Montgomery vzdálil a Prendrick se vydal na procházku po ostrově, aby se vzdálil řevu z domu.

13. ¨ • Kochal se krásnou přírodou. Na chvíli se posadil a usnul. Když se probral, viděl u potůčku zvláštní zvíře nebo člověka. Groteskně ohyzdný zjev. Krátké nohy proti tělu, vlasy černé, kůži barvy mědi, na sobě měl modrý oblek, chodil po čtyřech, srkavě pil vodu z potůčku a jakmile spatřil Prendricka, hned se napřímil a odešel do křoví. Vydal se za ním a našel mrtvolu králíka. Začal mít obavy a chtěl se vrátit do ohrady, ale zabloudil a dostal se na paseku s podivnými tvory. Zvířecky vyhlížející osoby s podivnou narůžovělou barvou kůže, naducané tváře bez brady, zploštělé čelo, řídké rozježené vlasy. Muži byli nazí s bederní rouškou, vydávai zvuky podobné zpěvu, klátili se ze strany na stranu, krátké nohy, protáhlá chodidla. Křičeli, chrochtali, lezli po čtyřech. Chtěl nepozorovaně zmizet. Ale čím dál se vzdaloval od příšer, tak cítil, že ho kdosi sleduje. Už byla tma. Bál se a stále kolem sebe viděl stíny hrozivých zvířat. Utíkal podle moře, až zaslechl Montgomeryho, jak ho volá. Doběhl do domku a Montgomery mu řekl, že měl o něj strach a že se určitě potkal s místními kuriozitami. Zamkli za sebou dveře. Zaslechli řev pumy. Dostal léky na spaní a usnul. Druhý den po snídani zaslechl řev, ale podobný lidskému. Dveřmi vedoucími do dvora nakoukl ven a spatřil cosi zjizveného a zkrvaveného přivázaného k trámu. Montgomery ho rychle zatáhl zpět do místnosti a doktor Moreau křičel, že mu zničí celoživotní práci. Prendrick si domyslel, že pokusy doktora Moreaua může provádět i na lidech a začal se bát o svůj život. Chtěl uprchnout, ale zároveň se bál zvířecích bytostí.

14. ¨ • Utekl a Montgomery běžel i se sluhou za ním. Schovával se v houští, brodil se vodou, měl hlad a žízeň, až se dostal ke zvířecím lidem. Vstoupil do jejich příbytku. Na zemi se válely nádoby z lávového kamene a ze dřeva, hromady ovoce a kokosových ořechů. Opičí muž řekl, je to člověk a přichází žít s námi. Zvířata ho donutila opakovat po nich jejich zákon. Nepít vodu bez nádoby, nechodit po čtyřech, nelovit lidi a další a další litanie, až došli k výčtu zákazům domu bolesti: ruka, která tvoří, ruka, která zraňuje, ruka, která uzdravuje a dál a dál. Prendricka napadlo, že do mozku zvířat naočkoval myšlenku, že je Bůh a když ho nebudou poslouchat, tak ucítí bolest.

15. ¨

16. ¨ • Po chvíli stáli před chatrčí Montgomery a Moreau se psem na vodítku. Prendrickovi se podařilo utéci. dostal se úzkou průrvou mezi skalami na břeh ostrova. Začal utíkat směrem k ohradě s úmyslem získat nějakou zbraň. Ale na pobřeží zahlédl doktora s Montgomerym a dvěma zvířecími lidmi. Skočil do moře co nejdál od břehu. • Doktor ho zahlédl a křičel, ať se vrátí. Prendrick mu odpověděl, že je lepší, aby se utopil, než aby ho umučili. ,,Nebudu Vás mučit podle čeho tak soudíte,“ řekl mu Moreau. „Protože z lidí děláte zvířata“. A doktor mu odpověděl školní latinou, že když se vrátí, tak mu vysvětlí proces polidštění. Po ústupu doktora a odzbrojení se Prendrick přeci jenom k nim vrátil. Po návratu do ohrady nechal doktor Prendricka nakouknout do jeho laboratoře, aby se přesvědčil, že skutečně je z kůže stažená puma a ne člověk.

17. ¨ • Pak se vrátili do domku a začal mu vysvětlovat své pokusy na zvířatech. Jejich polidšťování různými transplantacemi, resekcemi, kostními štěpy, chemické reakce a metody růstu. Prendrick mu oponoval, že zvířata zažívají ohromné bolesti, to mu doktor vyvracel, a dál popisoval svoje pokusy, ale z nezjištěných příčin se po čase z polidštěných zvířat opět stávají zvířata. Pokusům zasvětil dvacet sedm roků. Prendrick mu chtěl vrátit zbraně, ale doktor si je nevzal. • Další den si s Montgomerym povídali a on vysvětlil Prendrickovi, že je ve zvířatech zvýšená inteligence potlačením jejich pudů a posloucháním příkazů a zákazů čili zákonů. Věnovali maximální pozornost tomu, aby obludy nepoznaly chuť krve, jinak by to mělo hrozné následky. Po tmě příkazy neplatí, protože za soumraku se cítí velmi silní. Byl tu leopardí muž, býčí lidé, prasečí muži a ženy, tvor spojením koně s nosorožcem, vlčí tvoři, opičí muž, bernandýnský muž, žena z lišky a medvěda, a různá skvrnitá mláďata. Někteří sloužili Montgomerymu a doktorovi vykonávali běžné domácí práce. Při procházce s Montgomerym po ostrově našli zdechlinu zvířete a Montgomery se strašně vylekal, že zvířata okusila krev. • Asi osmý týden pobytu na ostrově se stalo, že puma utekla, doktor se za ní vydal i s Montgomerym. Prendrick se přijal, ale byl zraněn. Puma se ztratila i doktor. Prendrick se vrátil do ohrady. Po dlouhé době se vrátil i Montgomery bez doktora. Najednou se před nimi objevila skupina zvířecích lidí a říkali,,je mrtvý´´. Ukazovali do křoví, kde ležel Moreau. Zvířata se ptala, jestli platí zákon, když je mrtvý a Prendrick z obavy ze vzpoury řekl, že není mrtvý, že nějakou dobu bude tam a ukázal na nebe. Vy ho nevidíte, ale on Vás ano. Vy, kteří jste porušili zákon zemřete. Mrtvolu doktora dopravili za pomoci sedmi zvířecích lidí k ohradě. Tam ho Prendrick s Montgomerym zatáhli dovnitř a položili na hromadu dříví.

18. ¨ • Poté se najedli a umyli. Montgomery byl střízlivý, ale rozrušený. Uvědomoval si svůj bídný život. Šestnáct let trávil v bídě v Londýně na studiích medicíny a dalších deset na ostrově. Co s ním bude? Začal pít, co bude se zvířecími lidmi? Nakonec se opil a ve tmě vyrazil ven. Prendrick se zamkl v domku a přemýšlel, co má udělat dál. Uslyšel výstřel a v dáli na břehu moře spatřil Montgomeryho, jak zápasí se zvířetem. Prendrick vystřelil. Doběhl k Montgomerymu sundal z něj obludu, ale muž za několik hodin zemřel. Zároveň shořela ohrada i se všemi věcmi, které tam zůstaly. Při výstřelu vyběhl ven a převrhl petrolejovou lampu. Teď zůstal na ostrově sám se zvířaty. Mohla ho zachránit jen odvaha. Upřeně se díval zvířatům do očí a ona uhýbala pohledem. Cítili mrtvoly. Poručil jim, ať je odnesou co nejdál do moře. Zapráskal jsem bičem. • Zvířata ho s odporem poslouchala. Když bylo nejhůř, vypálil revolverem. Přidal se k němu i psí muž a věrně ho poslouchal. Postupně se zvířata měnila zpět do své zvířecí podoby. Přestávala uznávat zákon. Byla víc a víc nebezpečná. Mnoho jich bylo již mrtvých. Prendrick si postavil prám, ale při dopravě do vody se rozbil. Pořád vyhlížel nějakou loď a cítil se v nebezpečí. Jednoho dne vyvrhl příboj na břeh člun. Byli v něm dva námořníci, ale mrtví a vysušení od sluníčka. Vyklopil ji do moře, naskočil do člunu a odplul za skálu, aby ho zvířata neviděla. Ráno si nabral pitnou vodu, zabil dva králíky, nasbíral ovoce a na noc vyrazil na moře.

19. ¨ • Plul tři dny. Zachránil ho dvojstěžník plující do San Franciska. Kapitán ani posádka jeho vyprávění nevěřili. Mysleli si, že zešílel. Uzavřel se do sebe. • V Londýně trpěl úzkostí, proto se odstěhoval daleko od hluku měst a lidí. Život zasvětil studiu astronomie, četbě knih o chemických pokusech. tam nalezl svou útěchu a klid.

20. ¨

21. ¨ KONEC Autor : Tomáš Karlíček