120 likes | 431 Views
PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ. Mgr. Michal Oblouk. důležitý pramen rozšiřování slovní zásoby
E N D
PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Mgr. Michal Oblouk
důležitý pramen rozšiřování slovní zásoby • některá slova se zcela přizpůsobila slovům domácím a jejich cizí původ si už neuvědomujeme (žák, barva, papír, škola, tabule, model, beton), jiná se odlišují hláskovou stavbou, pravopisem a výslovností • přejímají se nejen slova, ale i sousloví, např. fair play, atomový reaktor PŘEJÍMÁNÍ SLOV
slova se přejímala: a) ve středověku • z latiny (škola, žák, tabule, univerzita, rektor, děkan, student) • z němčiny (křída, knedlík, plech, punčocha, šroub) • z románských jazyků (armáda, bambitka, kapitán) b) v době národního obrození • z ruštiny (vzduch, sloh, vesmír, vid, pestík, vorvaň, tuleň) • z polštiny (okres, podmět, předmět, věda, půvab, vzor, závoj) PŘEJÍMÁNÍ SLOV
c) v novější době • z francouzštiny (prezident, parlament, parfém, bufet, kupé) • z italštiny (mandolína, trombon, alt, soprán, tenor) • z angličtiny (sport, fotbal, tenis, trénink, tým, rekord, gól, kombajn, tramvaj, displej, sprej, disko, song, rokenrol) d) exotické jazyky • z indiánských jazyků (kakao, kánoe, čokoláda, totem) • z eskymáčtiny (iglú, kajak) • z perštiny (bazar, divan) • z arabštiny (admirál, algebra, káva, korek) PŘEJÍMÁNÍ SLOV
většinu přejatých slov v češtině potřebujeme, protože pro věci, které označují, domácí pojmenování nemáme (kakao, elektřina, motor, televize, video) • někdy se užívají vedle sebe slovo domácí a cizí (mluvnice – gramatika, geografie – zeměpis, branka – gól, biografie – životopis, interview – rozhovor, volejbal – odbíjená, globální – celosvětový) • v běžné komunikaci dáváme přednost domácímu názvu před slovy přejatými PŘEJATÁ SLOVA
mnoho přejatých slov, která nacházíme v češtině, je zastoupeno i v jiných evropských jazycích = slova mezinárodní • řada jich pochází z latiny a řečtiny (atom, atlet, elektron, cirkus, datum, demokracie, luxus), některá byla utvořena nově z latinských a řeckých kořenů (automobil, biograf, kilometr, magnetofon, telefon, televize), pocházejí i z francouzštiny (kupé, prezident) nebo z angličtiny (sport, fotbal, manažer) • poměrně značný počet slov cizího původu je v odborných názvech, mnoho z nich je mezinárodních (epidemie, dynamo, hygiena, konstrukce) • z češtiny pochází slovo ROBOT MEZINÁRODNÍ SLOVA