Bibliografie - teorie

1. Bibliografie - teorie Mgr. Anna Vitásková

2. význam termínu bibliografie: řeckého původu vznikl složením dvou samostatných slov: biblos - kniha a grafein – psáti

3. od5. století - knihopísařské práce, psaní, opisování a přepisování rukopisných textů a knih od 16. století - sestavování, sepisování knih koncem 18. a začátkem 19. století – dvě tendence: jako věda všech věd; knihověda v průběhu 19. a počátkem 20. století se v kontinentální Evropě - sestavování seznamů literatury v anglosaských zemích - věda o knize termínem bibliografie se označuje: bibliografická činnost, soubory bibliografických informací, nauka, která se bibliografickou činností a jejími projevy zabývá

4. vývoj významu termínu bibliografie: od5. století odpovídal význam slova bibliografie knihopísařské práci – tj. psaní, opisování a přepisování rukopisných textů a knih ti, kteří tuto práci vykonávali, byli označováni jako bibliografové od 16. století - sestavování, sepisování knih příkl. Bibliographia Politica – Gabriel Naudé – 1633 – kniha o politice

5. koncem 18. a začátkem 19. století – dvě tendence: 1. záměna formy za obsah – bibliografie chápána jako věda všech věd 2. termín bibliografie (bibliologie) měl význam vědního oboru zabývajícího se veškerým oborem vztahujícím se ke knihám a knižní kultuře – knihověda

6. v průběhu 19. a počátkem 20. století se v kontinentální Evropě jeho obsah zúžil na význam sestavování seznamů literatury v anglosaských zemích si nadále podržel význam vědy o knize slovo bibliografie je mezinárodně užívaný výraz

7. historické ekvivalenty: knihopis - v češtině je rovnocenným, avšak málo využívaným označením– příklad: Knihopis českých a slovenských tisků… - Zdeněk Tobolka 1925-1967 bibliotheca – příklad Bibliotheca Universalis – Conrad Gesner - 1545

8. termínem bibliografie se označuje: bibliografická činnost soubory bibliografických informací (výsledky bibliografické činnosti) – množina bibliografických záznamů podřízená jednotnému záměru a uspořádaná podle odpovídajících pravidel nauka, která se bibliografickou činností a jejími projevy zabývá

9. výklad termínu podleKTD (Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy - TDKIV): seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek nauka o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice a technice jejich zpracování.

10. výklad termínu podleČSN ISO 5127-2003: teorie, činnosti a techniky identifikující a popisující dokumenty 2. bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům, které popisují a jednoznačně identifikují dokumenty. Pozn.: Bibliografie občas obsahují také popis obsahu dokumentů

11. termínem bibliografie se označuje: bibliografická činnost soubory bibliografických informací nauka, která se bibliografickou činností a jejími projevy zabývá

12. vynálezem knihtisku vznikl rozdíl mezibibliografií a katalogizací úkol katalogizace charakterizovat určitý v knihovně umístěný exemplář úkol bibliografie na základě jednoho z exemplářůvytknout společné vlastnosti všech současně vzniklých exemplářů – tj. celého nákladu

13. Bibliografie x katalogizace účel: • katalog přivést čtenáře co nejrychleji ke hledané knize, která je v jedné či více knihovnách • bibliografie dát čtenáři co nejúplnější představu o knize po všech stránkách bez ohledu na to, ve které knihovně se nachází – čím obsažnější – tím lepší představa • často doplněn obsahovou charakteristikou

14. Terminologie bibliografie základní pojmy: • bibliografická jednotka • bibliografická informace • bibliografický znak • bibliografický údaj • bibliografický záznam • soubor bibliografických záznamů • bibliografický systém

15. bibliografická jednotka: každá jednotka z celkového množství bibliografických jednotek, která se alespoň jedním znakem odlišuje od ostatních jednotek (např. rokem vydání, místem apod.) příklad: tradiční bibliografické jednotky více exemplářů bibliografické jednotky – celý náklad publikované knihy jeden exemplář bibliografické jednotky - rukopis

16. bibliografická informace: obsah bibliografického sdělení – to, co se o bibliografické jednotce vypovídá pomocí bibliografických prostředků (bibliografický znak, bibliografický údaj, bibliografický záznam)

17. bibliografický znak: charakteristický znak bibliografické jednotky (autor, název, apod.), představuje vlastnost bibliografické jednotky vyjadřuje se bibliografickým údajem identifikační znaky autorský názvový jazykový věcné znaky tematický aj. administrativní znaky

18. bibliografický údaj: elementární složka bibliografického sdělení (záznamu, systému) druhy bibliografických údajů: identifikační věcné administrativní (systémové údaje, služební údaje) pomocí bibliografických údajů se vyjadřují bibliografické znaky bibliografických jednotek, které nesou bibliografickou informaci

19. bibliografické údaje: identifikační autor název jazyk nakladatel datum publikování identifikátor

20. bibliografické údaje: věcné předmětové heslo třídník deskriptor tezauru klíčové slovo

21. bibliografické údaje: administrativní signatura číslo záznamu v databázi apod.

22. bibliografický záznam: uspořádaný soubor bibliografických údajů - slouží komunikaci bibliografických informací základem bibliografického záznamu je bibliografický popis, který podává základní charakteristiku bibliografické jednotky podle pravidel stanovených pro tuto oblast

23. soubor bibliografických záznamů - bibliografikum: uspořádaný soubor bibliografických záznamů, který slouží bibliografickým potřebám typy: bibliografický seznam příklad: Západní Čechy 1918-1919 : výběr článků z dobového regionálního tisku bibliografický soupis příklad: Česká národní bibliografie bibliografický/dokumentografický fond příklad: kartotéka regionálních osobností, příručky, encyklopedie apod., ze kterých lze čerpat bibliografické informace

24. bibliografická činnost se odehrává v rámci bibliografického systému: systém strukturálně uspořádaných a společně působících prvků, mezi nimiž existují určité vztahy prvky = bibliografická činnost, její služby a produkty jeho funkcí je společenská komunikace bibliografických informací příklad: Česká národní bibliografie – celý systém vytváření ČNB včetně organizační, personální, technické a jiných složek

25. Bibliografická činnost základní oblasti bibliografické činnosti: • zjišťování bibliografických informací a jejich vyhodnocování • bibliografický popis • analyticko-syntetické zpracování bibliografických informací • sestavování bibliografických prací a bází bibliografických údajů • pořádání bibliografických informací • šíření a propagace bibliografických informací včetně výchovy k bibliografické gramotnosti

26. 1. zjišťování bibliografických informací a vyhodnocování bibliografických informací bibliografický průzkum – zjišťování potřebných bibliografických informací způsoby zjišťování: - přímé zjišťování (de visu) - přímo v bibliografické jednotce – získáváme primární bibliografické údaje - v jiných zdrojích bibliografických informací – získané údaje nazýváme sekundárními vyhodnocování - zda vyhledané bibliografické informace odpovídají rozsahem a hodnotou danému záměru práce

27. 2. bibliografický popis identifikace bibliografické jednotky na základě jejích bibliografických znaků vyjádřených bibliografickými údaji činnost (tvorba bibliografických záznamů) výsledek této činnosti (bibliografické záznamy) Viz rešerše

28. bibliografický popis se člení na osm oblastí údajů: údaje o názvu a odpovědnosti údaje o vydání specifické údaje (nebo druh publikace) nakladatelské údaje údaje fyzického popisu údaje o edici údaje poznámky údaje o ISBN a dostupnosti

29. z hlediska rozsahu údajů se v bibliografickém popisu rozlišují tři úrovně: zkrácený, základní a úplný popis specifická forma – bibliografický odkaz (bibliografická citace) v současné době je popis velmi formalizován a řídí se mezinárodně platnými standardy a pravidly např. pravidla AACR2 – Anglo-americká katalogizační pravidla ISBD - Mezinárodní standardní bibliografický popis ISO 690 – Bibliografické citace ISO 690-2 - Bibliografické citace – Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části apod.

30. zkrácený popis obsahuje pouze první úroveň rozsahu popisných údajů, konkrétně hlavní název, první údaj o odpovědnosti, označení vydání (pokud je uvedeno), první nakladatel, datum vydání, rozsah, standardní číslo Např.: Plzeň, město krásné knihy : bibliofilie plzeňské provenience včera a dnes / Ila Šedo.  Pro libris, 2006. -- 19 s.. ISBN 80-86446-30-1. používá se v nejjednodušších bibliografických pomůckách – bibliografické letáky, záložky, plakáty, bibliografické relace apod.

31. základní popis obsahuje druhou úroveň rozsahu popisných údajů, která je určena pro běžnou bibliografickou a katalogizační praxi: hlavní název, označení druhu dokumentu, případný souběžný název a další názvové informace, údaje o odpovědnosti, označení vydání a jeho zvláštnosti, první místo vydání, první nakladatel, datum vydání, rozsah dokumentu a další fyzické údaje, údaje o edici a její ISSN, totéž o subedici, dále poznámky a standardní číslo dokumentu, pokud jsou tyto údaje k dispozici v pramenech popisu aplikuje se ve všech bibliografiích, které mají širší uživatelský význam - například bibliografické příručky (viz.rešerše)

32. úplný popis bibliografický popis obsahující všechny dostupné popisné údaje v souladu s příslušnými katalogizačními standardy, (AACR2R, ISBD apod.) používá se pro speciální náročné dokumentační a vědecké účely, v poslední době se používá i v některých národních bibliografiích

33. bibliografický odkaz (bibliografická citace) odkaz na literaturu vztahující se k části či celku autorova sdělení nebo výkladu Viz.

34. 3. analyticko-syntetické zpracování bibliografických informací tvorba selekčních údajů a obsahové charakteristiky bibliografické jednotky podle pravidel pořádání bibliografických informací a metodiky tvorby anotace a bibliografického referátu

35. 4. sestavování bibliografických prací a bází bibliografických údajů vytváření soupisů, přehledů, kartoték, databází a jiných zdrojů, které slouží bibliografickým potřebám – pomáhají při práci bibliografa

36. metodika sestavování bibliografií ČSN 01 0191 - Formální úprava jednorázových bibliografických soupisů (zrušena 2003 – metodická pomůcka) struktura bibliografického soupisu: obálka titulní list obsah předmluva (její součástí bývají informace o autorovi, včetně zdrojů, které jsme použili) seznam excerpovaných pramenů vysvětlivky vlastní bibliografická část rejstříky tiráž

37. obálka název podnázev titulní list název instituce název bibliografického soupisu podnázev (u vícesvazkových - pořadí označení svazku) místo vydání nakladatelství rok vydání obsah začátek a konec jednotlivých částí soupisu

38. předmluva účel uživatelské určení tematické vymezení druhy dokumentů jazykové, případně časové vymezení počet záznamů způsob uspořádání záznamů seznam excerpovaných pramenů jaké zdroje jsme použili pro zjišťování dokumentů vysvětlivky vysvětlení zkratek

39. vlastní bibliografická část bibliografické záznamy průběžné číslování záznamů uspořádání záznamů (abecední, tematické, chronologické apod.) možno doplnit signaturami možno doplnit obsahovou charakteristikou (např. anotace) rejstříky u rozsáhlejších bibliografických soupisů tiráž základní údaje o publikaci

40. stránkování průběžné číslují se potištěné stránky kromě titulního listu a stránky, kde je tiráž používají se arabské číslice přílohy v případě potřeby v obsahu nebo na zvláštním listu jejich seznam

41. 5. pořádání bibliografických informací uspořádání záznamů v bibliografických pracích tak, aby jejich sled měl srozumitelný řád pořádání - formální – odvozené od formálních znaků (např. abecední – podle autora, názvu apod., chronologické – podle roku vydání aj.) - věcné – odvozené z obsahových znaků (např. podle předmětových hesel, klíčových slov, podle systematického třídění apod.)

42. 6. šíření a propagace bibliografických informací včetně výchovy k bibliografické gramotnosti šíření a propagace vhodný výběr bibliografických informací z bibliografického informačního fondu a jejich šíření k uživateli prostřednictvím bibliograficko-informačních služeb výchova k bibliografické gramotnosti zakládání a rozvíjení vědomostí o bibliografických pomůckách a službách a způsobech jejich využívání

43. Obory bibliografie • obory bibliografické práce - mají charakteristické znaky, metody a prostředky, které odpovídají specifikům v jednotlivých typech a formách bibliografické práce a pomůcek, např: • národní bibliografie • regionální bibliografie • oborová bibliografie • tematická bibliografie • speciální bibliografie • personální bibliografie • textová bibliografie • bibliografie bibliografie

44. národní bibliografie národní bibliografie cílem je podat vyčerpávající obraz literární produkce určitého národa nebo státu – používá se jednotně název „národní bibliografie“ druhy výsledků: bibliografie souběžná (o souběžné literární produkci, na základě povinného výtisku) bibliografieretrospektivní (o produkci uplynulé , historicky uzavřené epochy) bibliografie retrográdní (kumulace souběžné a retrospektivní)

45. regionální bibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací o publikační produkci určitého regionu, vztahující se k němu či vytvořené regionálními autory zvláštním případem je místopisná bibliografie (topobibliografie) vztahující se k určitému místu oborová bibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací o publikační produkci určitého vědního či praktického oboru, discipliny či odvětví

46. tematická bibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací o publikační produkcivztahující se k určitému tématu speciální bibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací o publikační produkci speciálních druhů dokumentů, např. audiovizuálních dokumentů, dizertací, norem, prvotisků, map, slepeckých tisků apod. odlišné způsoby práce, které odpovídají specifikům bibliografických znaků těchto speciálních bibliografických jednotek – jiné prvky popisu než tradiční dokumenty

47. personálníbibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací o publikační tvorbě určité osoby, pojednávající o této tvorbě a jejím tvůrci druhy výsledků: vyčerpávající monografická bibliografická práce – úplné zachycení produkce autora a jejího ohlasu ve společnosti úplná bibliografie vlastního literárního díla dané osobnosti výběrová bibliografie nejvýznamnějších autorových děl, popř. i prací o něm

48. textová bibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací vztahujících se k jedinému literárnímu textu odkrývá historii daného textu – obraz vývoje, vydávání, úprav, nákladů, překladů, ohlasů apod. bibliografie bibliografie zjišťování, evidování, zpracování a zpřístupňování bibliografických informací o bibliografických publikacích– soupisy bibliografií její význam se zvyšuje se stoupajícím množstvím produktů bibliografické činnosti

49. Typy a druhy bibliografií(výsledků bibliografické práce - bibliografik) rozlišují se: 1. podle rozsahu i obsahu zpracovaného materiálu 2. podle druhů zpracovaných tiskovin 3. podle teritoriálního principu 4. podle časového nebo chronologického principu 5. podle způsobu vydávání 6. podle formy vydání 7. podle použitých pramenů 8. podle způsobu bibliografického zpracování • malé formy bibliografií

50. 1. podle rozsahu i obsahu zpracovaného materiálu • všeobecná bibliografie • speciální bibliografie • odborná bibliografie • všeobecná bibliografie zachycuje dokumenty ze všech oblastí nebo z většího počtu vědních, technických nebo uměleckých oborů, někdy se termín používá také ve významu mezinárodní bibliografie (ČNB)