1 / 11

Gramatické kategorie jmen.

Gramatické kategorie jmen. Substantiva. Jména. Substantiva Adjektiva Pronomina Numeralia. Mají stejné gramatické kategorie. Substantiva. Pád Číslo Rod Životnost Vzor. Číslo – numerus.

preston
Download Presentation

Gramatické kategorie jmen.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Gramatické kategorie jmen. Substantiva

  2. Jména • Substantiva • Adjektiva • Pronomina • Numeralia. • Mají stejné gramatické kategorie.

  3. Substantiva • Pád • Číslo • Rod • Životnost • Vzor

  4. Číslo – numerus • Substantivum má schopnost zaujímat vztah k množství, tj. k jednotlivině nebo mnohosti jednotlivin, souboru jednotlivin. • Pravidelné vyjadřování protikladu – gramatická kategorie čísla – slouží k vyjadřování singularity a plurality (k tomu jsou určeny singulárové a plurálové koncovky – zároveň vyjadřují rod i pád).

  5. Protiklad singularity a plurality – počitatelnost a nepočitatelnost. • Počitatelné – pl. u nich vyjadřuje „více než jeden‘‘, sg. má obvykle význam jednotlivosti, někdy i význam mnohosti. • Nepočitatelné – jejich specifická sémantika ovlivňuje gramatické vyjadřování čísla a jejich kombinovatelnost s určitými typy číslovek, jsou to např. jména látková, abstrakta – jako jména vlastností, unika nebo-li jednoprvkové množiny (vesmír, gotika). Mají také plurálovou podobu – nemívají význam množství, ale: různé druhy (francouzská vína..), míru (dvě (sklenice)..), intenzitu nebo opakování (Měl rád dlouhé pochody).

  6. Hromadná jména (singularia tantum) • Mají singulárovou podobu, ale označují soubory počitatelných jednotlivin. • Tento význam vyjadřují slovotvornými formanty –í (listí), -oví (olšoví), -stvo (panstvo), -ež (mládež), -ivo (topivo) i pojmovým obsahem (lid, hmyz). • Ve spojení s lexikálními prostředky vyjadřují množství nebo míru (plno mládeže) a s druhovými číslovkami se spojují ve významu druhovém (dvojí kamení).

  7. Pomnožná slova (pluralia tantum) • Skupina slov, která má pouze plurálovou podobu (nůžky, vrata, Vánoce..). • Pluralita - vyjadřována druhovými číslovkami, určitými i neurčitými (dvoje nůžky, troje dveře).

  8. Rod • Přirozený rod – může se uplatnit jen u substantiv označujících životné substance, slouží k přechylování – můžeme tvořit k mužským pojmenováním jejich ženské protějšky (spisovatel – spisovatelka,…) a naopak. • K některým mužským nebo ženským pojmenováním můžeme vytvořit názvy mláďat (holoubě, lišče…). Existuje také ještě souborné pojmenování pro všechny rody (člověk, kur). K řadě pojmenování se rodové protějšky netvoří (letuška..).

  9. Rod • Gramatický rod – vznikl aplikací přirozeného rodu na neživotné substance a je substantivům životným i neživotným implikován. Zahrnuje maskulinum, femininum a neutrum. Je dán soubory skloňovacích koncovek a dále je vyjadřován při shodě s koncovkami adjektiv, zájmen, číslovek a slovesných tvarů. • U některých existuje kolísání v rodě – dáno nízkou frekvencí nebo růzností jejich rodu v různých dialektech (to se projevuje především jako regionální rozdíly česko-moravské). Tak kolísají např. mezi makul. a feminin. – bronz, kyčel; feminin., maskul. a neutrem – rukojmí; feminin. a neutrem – ralley. • Některá pojmenování živých osob mohou mít rod (a koncovky) podle toho, jaký přirozený rod označují (choť, naivka, citlivka..), nezařaditelnost mezi formální typy – následek zařazení mezi neutra (dlouhé interview, oblíbené bordó..).

  10. Životnost • Projevuje se jako rozhodující faktor pro výběr koncovek pouze u mužského rodu. • Platí: • substantiva označující živé bytosti = typy životné (pán, muž, předseda, soudce), • substantiva označující neživá abstrakta = typy neživotné (hrad, stroj). • Rozdíly mezi koncovkami hl. v akuzativu.

  11. Gramatická životnost se vždy nekryje s reálnou životností • Názvy rostlin + sub. označující soubory živých bytostí – tvary neživotné. • Substantiva koně, rodiče, lidičky – koncovky neživotné – shoda jako u životných. • U některých substantiv označujících neživotné substance lze užívat koncovek životných i neživotných – názvy činitelských jmen (-tel, -ec), názvy některých ryb a výrobků z nich, substantivum mikrob, pojmenování některých hraček znázorňující živé bytosti = shoda forem adjektivních, zájmenných a slovesných pak probíhá podle formy (podle druhu koncovky), např. ledoborce vypluly X ledoborci vypluli.

More Related