ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK

1. ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK Mgr. Michal Botek, Ph.D.

2. Co je to únava ??? signalizátor funkčních změn v organismu obranný mechanismus, projevující se ochranným útlumem CNS při překročení kritické úrovně zatížení komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu

3. FYZIOLOGICKÁ PATOLOGICKÁ Dělení únavy

4. ÚNAVA MÍSTNÍ TĚLESNÁ AKUTNÍ CELKOVÁ DUŠEVNÍ CHRONICKÁ Dělení únavy

5. Fyziologické příčiny únavy: ENERGIE - HOMEOSTÁZA ↓energetických substrátů (ATP, CP, GLu, GLy) kumulace katabolitů a INT hydrolýza ATP ve svalové b. porušená acidobazická a iontová rovnováha (Na+,K+, Ca2+ Mg2+,Cl-, La-, Pyr-) SID, hyponatrémie Radvanský & Vančura (2007) anaerob. vznik ATP ↑La- - H+ ↓ pH ↓ enzymatické činnosti

6. Fyziologické příčiny únavy: CNS - PŘENOS VZRUCHU : CNS, přenos vzruchu, synaptické spojení, mediátory

7. NÁSTUP ÚNAVY je determinován: : charakterem prováděné činnosti : stavem organismu : zevním prostředím (diváci, hluk, teplota, vlhkost, ovzduší, atd.) : trénovaností : biorytmy : věkem

8. PROJEVY ÚNAVY SUBJEKTIVNÍ:předchází objektivní únavu projevy: svalová slabost, neochota pokračovat v pohybu, závratě, nauzea hodnocení: Borgova škála (0-10; 6-20) OBJEKTIVNÍ: je měřitelná (koncentrace La, CP, Glu, Gly, analýza dechových plynů, SF) projevy : snížená koordinace, pokles výkonu

9. kapacita stres PATOLOGICKÁ ÚNAVA 1) při jednorázové nebo opakované pohybové aktivitě, kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci. 2)dysbalance mezi množstvímpřicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu jimodolávat

10. Syndrom přetrénování PATOLOGICKÁ ÚNAVA přepětí, přetížení, schvácení, krátkodobé přetrénování

11. SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Sympatikotonická forma Silově – rychlostní sporty Parasympatikotonická forma Vytrvalostní sporty • narušený spánek • snížená chuť k jídlu • pokles hmotnosti • klidová tachykardie • vyšší bazální metabolismus • zpomalení regenerace • deprese • svalový třes • abnormální únava • klidová bradykardie • flegmatičnost • snížená citlivost na katecholaminy • zpomalená reakční doba • snížená hladina glukózy během • zatížení pokles výkonnosti a ztráta sportovní formy !!!

12. SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ DIAGNOSTIKA METODOU SA HRV

13. ZRANĚNÍ VE SPORTECH

14. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 1) Osobnost postiženého • : momentální zdravotní stav • : připravenost na podání výkonu • (dlouhodobá – trénovanost;krátkodobá – koncentrace) • : poruchy denního režimu, dysbalance autonomní aktivity • : poruchy výstroje x výzbroje

15. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 2) Druhá osoba (střed s ní, přítomnost) • : soupeř nebo protihráč • : spoluhráč • : rozhodčí • : divák (-ci)

16. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 3) Klimatické podmínky • : kvalita terénu • : teplota, vlhkost

17. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 3) Nedostatečná a nesprávná příprava • : podcenění x nesprávné vedení tréninkového procesu • 4) Nekázeň sportovce (cvičence) • : porušení životosprávy (alkohol, spánková deprivace, atd.)

18. TRÉNINK ZÁVOD - UTKÁNÍ RIZIKO VZNIKU ÚRAZŮ PŘI TRÉNINKU A ZÁVODĚ U VYBRANÝCH SPORTŮ

19. HLAVNÍ TYPY ÚRAZŮ JEDNOTLIVÝCH SPORTŮ

20. TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK : záměrné působené stresových (adaptačních) impulzů na organismus - adaptace adaptace je reversibilní proces : proces vedoucí k částečným nebo úplným ztrátám dosažených adaptačních změn (morfologické – funkční)

21. : krátkodobé < 4 týdny : dlouhodobé >4 týdny TRÉNINK – ZRANĚNÍ –DETRÉNINK : kvalitativní a kvantitativní pokles adaptačních projevů souvisí s délkou přerušení tréninku Jongers et al., (1976), Pavlik et al. (1986)

22. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX : v kratším období je ↓ poměrně rychlý, čím vyšší je výchozí hodnota, tím je pokles vyšší, : u špičkově trénovaných až o 14 %(Coyle et al., 1984; Lacour et al., 1984) : u NT a trénujících 4-8 týdnů a detrénink 2-4 týdny nastal pokles od 3 do 6 % (Wibom et al., 1992) : v delším období u ŠT ↓ažo20 %, ale VO2max zůstává T>NT (Miyamura et al., 1993)

23. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE : u vytrvalostně trénovaných sportovců dochází po 2 dnech nečinnosti ke snížení transportní kapacity od 5 do 12 %, vlivem ↓objemu krve a objemu erytrocytů(Coyle et al., 1986)

24. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE : důsledkem↓ objemu krve a objemu erytrocytů dochází ke ↑ srdeční frekvence při submaximální a maximální práci u trénovaných sportovců o 5 až 10 % : ↓ se stabilizuje po 2 až 3 týdnech po přerušení tréninku : hodnoty klidové SF se mění až po 10 dnech přerušení T : u vytrvalců po přerušení T na 80 dní došlo ke ↑SFmax o 5 % : ↓ rychlosti pozátěžového poklesu SF v detréniku ! – PROČ???

25. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP KVS – SYSTOLICKÝ VOLUM, MINUTOVÝ SV : ↓ SV jako důsledek ↓objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje 10 až 17 % po 12 až 20 dnech DT : je doprovázen 10% ↓end-diatolockého objemu LK : ↓ MSV jako důsledek ↓objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje v maximu 8 % a v submaximu stejné INT vzroste pouze na 89 % předchozí hodnoty. (Klausen et al., 1981; Coyle et al., 1984)

26. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP RESPIRAČNÍ SYTÉM : Vmax není krátkodobě DT ovlivněna :u špičkových vytrvalců ↓ efektivita dýchání, dochází ke zvýšení hodnoty dechového ekvivalentu pro kyslík :po delší době DT klesá Vmax o 10 až 14 %

27. DETRÉNINK A METABOLISMUS : krátkodobý DT se projevuje ve zvýšené hodnotě RQ jak při maximální tak submaximálním zatížení – PROČ??? (Coyle et al., 1986; Shoemaker et al., 1998) : po několika dnech DT se u plavců ↑La po max. zatížení, podobě jako u běžců a cyklistů společně s ↓ bikarbonátů (Costil et al., 1985) : změny ukazují na pokles oxidativní schopnosti svalového vlákna, které dosahuje po 1 týdnu až 50 % !!! : pokles GL zásob u plavců po 1 týdnu o 20 %, u jiných sportů po 4 týdnech – PROČ ???(Costil et al., 1985)

28. DETRÉNINK A SLOŽENÍ SVALU : pokles hustoty kapilár po 4 týdnech DT, ale zůstává vyšší než u NT (Coyle et al., 1986) : u méně trénovaných osob klesá arteriovenézní diference o 3 až 12 % po 4 až 12 týdenním DT : klesá celková oxidační kapacita svalu (citrát syntáza 25 - 45 %) : u vytrvalců a silově T osob nebyly po 2 týdnech DT žádné změny ve svalových vláknech, u fotbalistů a vzpěračů došlo k poklesu příčného průřezu svalem : po dlouhodobém DT u vzpěračů a kulturistů vzestup SO a pokles II.B

29. DETRÉNINK A VYTRVALOST : snižuje se doba nutná pro vyčerpání vytrvalce o 4 až 25 % : nemění se ekonomika běhu, ale účinnost energetických sys. DETRÉNINK A SÍLA : 2 týdny DT mírný pokles síly na bench press, ↓vertik. výskoku : 4 týdny DT si plavci udrželi silovou úroveň, ale při plavání ji neuměli uplatnit : izokinetická síla mizí rychleji, ale zůstává nad původní úrovní : u silově trénovaných klesá síla po 8 -12 týdnů DT o 7 až 12 %

30. TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX T DT

31. … a končíme!