Socioekonomická sféra 1. Obyvatelstvo na Zemi

1. Socioekonomická sféra1. Obyvatelstvo na Zemi Mgr. Jana Nováková

2. Socioekonomická sféra • zkoumá ji socioekonomická geografie • je tvořena lidskou společností a její hospodářskou činností • složky:

3. Obyvatelstvo • hlavní složka socioekonomické sféry • pojem obyvatelstvo je třeba odlišovat od pojmu populace, jenž je vymezen jako skupina lidí, mezi nimiž dochází k demografickým událostem • tvůrcem i spotřebitelem všech vytvořených hodnot • = zkoumá vývoj a složení obyvatelstva

4. Počet obyvatel • 2002 – 6,215 miliard

5. Demografická revoluce • proces, při kterém v populaci dochází ke snižování úmrtnosti a následně i porodnosti z původních vysokých kolísajících hodnot na nízké a stabilní • 7. – 6. tisíciletí př. n. l., od sběru plodin a lovu zvěře k zemědělství • druhá polovina 18. století, růst počtu obyvatel i podílu městských obyvatel • porodnost a úmrtnost ustalují na nízkých hodnotách – nízký přírůstek obyv. někdy i úbytek • vyspělé země již za sebou, rozvojové tím procházejí

6. hrubá míra porodnosti – počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel v určitém kalendářním roce (‰) • hrubá míra úmrtnosti – počet zemřelých na tisíc obyvatel v určitém kalendářní roce (‰)

7. Rozmístění obyvatelstva • velmi nerovnoměrné • Ø hustota zalidnění zemské souše ob./km2 • malá hustota zalidnění do ob./km2 • velmi vysoká hustota zalidnění nad ob./km2

8. Populační vývoj • nerovnoměrný populační vývoj patří mezi globální problémy lidstva • výrazná územní diferenciace • diferenciace dle jednotlivých skupin obyvatel

9. Změny počtu obyvatel • v obci či městě, regionu nebo státě • – rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých • – migrace • na sledovaném území za určité období (rok) • celkový přírůstek nebo úbytek obyvatel • = (počet narozených – počet zemřelých) + (počet (přistěhovalých – počet vystěhovalých) • + = populační přírůstek • - = populační úbytek • http://esa.un.org/unpd/wpp/Analytical-Figures/htm/fig_11.htm

10. Hrubé míry • počet narozených/počtu všech obyvatel*1000 • počet zemřelých/počet obyvatel*1000 • , udává počet narozených na 1000 obyvatel za časové období • , udává počet zemřelých na 1000 obyvatel za časové období • , průměrný počet potomků na jednu ženu (k zachování populace = 2,1)

11. Věk člověka • ženy 20 – 35 let – rodí nejvíce dětí • lidé nad 60 let – větší pravděpodobnost úmrtí • lidé 18 – 35 – se nejčastěji stěhují • počet roků, který v průměru ještě prožije osoba v určitém věku za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života zůstanou zachovány předpokládané podmínky • = průměrný věk, kterého se lidé daného území (státu) dožijí • http://esa.un.org/unpd/wpp/population-pyramids/population-pyramids_absolute.htm

12. Sčítání lidu = census • Český statistický úřad • www.czso.cz • Organizace spojených národů • www.un.org/popin/ • http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm • populační institut USA • www.prg.org

13. POPULAČNÍ PYRAMIDY

14. pokles počtu narozených v 90. letech 20. století • zvýšený počet narozených => důsledek propopulačních opatření 70. léta 20. st. • po 2. sv. válce • hospodářská krize 30. léta 20. století • průběh 1. sv. válka

15. kulturní aspekty při rozlišování lidí • jazyk • náboženství • vazby k území = utváření národů

16. národ • objektivní znaky • dlouhodobý historický vývoj v jednom územním celku • společný jazyk • ekonomické vazby • subjektivní vědomí • sounáležitost k určitému společenství lidí • více než 1 milion příslušníků = asi 300 na světě • 50 – územního typu, ostatní jazykové FORMY NÁRODŮ • jazykového typu (130 má vlastní stát, desítky dalších mají vlastní vymezený administrativní útvar) • územního typu – dlouhodobá existence ve společném administrativně vymezeném území (státní útvar) • Austrálie, Amerika, Afrika • nemusí se odlišovat jazykově (Venezuelané a Kolumbijci = šp), nebo mluví více jazyky (Švýcarsko)

17. Jazykové národy • typické pro Evropu, ale částečně i pro Asii a Oceánii • základem vzniku je jazyk • odlišují se jím od svých sousedů • někdy mohou být velmi blízké • čeština X slovenština, srbština X chorvatština, dánština X norština • nejrozšířenější mateřské jazyky • čínština 1 230 mil. lidí • španělština 332 mil. lidí • angličtina 322 mil. lidí • hindština 260 mil. lidí • arabština 221 mil. lidí • dále bengálština, hindština, portugalština, ruština, japonština, němčina 98 mil. lidí

18. = souhrnné označení národů a kmenů • nelze totiž určit, zda se jedná už o národ nebo jen o kmen • = část národa, která žije na území jiného státu (minorita) • nebo národy bez vlastního státu

19. Jazyková rodina • je jednotkou, ve které mají všechny obsažené jazyky společného předchůdce (prajazyk) • Indoevropské jazyky • Kavkazské jazyky • Altajské • Uralské • Drávidské jazyky • Čínsko-austroasijské jazyky • Africké jazyky • Indiánské jazyky • … Jazykové skupiny, větve, mrtvé a živé jazyky

21. Písma • systém symbolů a znaků, kterých se používá k zápisu jazyka • – každé slovo má svůj znak • - slabičné • - abecední