Download
1 / 43
430 likes | 624 Views
Rozšíření organismů na Zemi. Které jsou nejdůležitější omezující faktory?. Biogeografické členění. Biomy - určené klimatem.
E N D
Rozšíření organismů na Zemi Které jsou nejdůležitější omezující faktory?
Aby se druh někde vyskytoval, musí se tam dostat (dispersal limitation) a jeho populace musí být schopna na daném místě přežít (omezeno biotickými i abiotickým faktory prostředí). Dispersal limitation: Bromeliaceae jsou vázány na Nový svět, i když podmínky k životu by našly i ve Starém světě.
Konvergence: fylogeneticky nepříbuzné typy vypadají velmi podobně, protože žijí v podobném prostředí, byť často na velmi vzdálených kontinentech. Euphorbiaceae ze Starého světa Cactaceae - Nový svět
Příbuzné druhy potom mohou zaujímat velmi rozdílné ekologické niky: příklad epifytické kaktusy v Belize
Historie Země - podle http://www.scotese.com/earth.htm Pozdní (svrchní) Kambrium /u nás Skryje Na Zemi první živočichové s pevnými schránkami - kontinenty pod mělkými moři
Dinosauři rozšířeni - obsazují celou Pangeu - ta se začíná dělit
Ložek: Příroda ve čtvrtohorách. Pozor, ledových dob bylo víc než čtyři shora uvedené. Koncentrace CO2 v antarktickém ledu http://news.mongabay.com/2005/1124-climate.html
Fluktuace teplot - trochu chaotická periodicita - čím delší časové měřítko, tím jsou výkyvy větší
Vegetace Evropy v posledním vrcholném glaciálu a dnes. Organismy se musely vrátit z glaciálních refugií V Evropě problém - Alpy jdou rovnoběžkovým směrem
Vrcholné interglaciály - převládá listnatý les, někde drobné stepní ostrůvky Interstadiály (teplejší období v glaciálu) - převládá lesoste a parková tajga
Střední Evropa dnes Přirozené bezlesí je relativně vzácné. Jen tam, kde je vody málo (skalní stepi, k jihu obrácené stráně na nejsušších místech), nebo, kde je vody hodně (rašeliniště a jiné mokřady). Bezlesí udržované disturbancemi (lavinové dráhy).
Střední Evropa dnes Půdy: Listnaté lesy: hnědozemě, smrčiny - podzoly, stepi - černozemě
alpinské hole Sněžka Nejhrubší zjednodušení kleč 1200 smrčiny 900 jedle m n.m. bučiny 600 jedle doubravy a dubohabřiny 300 borovice - písek a pískovec; bříza - iniciální sukcese (paseky); vrby (mnoho druhů, nejvíce - podle druhu - břehy, iniciální sukcese) lužní lesy: údolí řek (topol, jilm, ale i duby), údolí potoků (olše) suťové lesy javor (mléč, klen), lípy
I v rámci střední Evropy biogeografické rozdíly, dané migracemi druhů (mezi kontinenty jsou rozdíly v čeledích, mezi Alpami a Krkonošemi v druzích a rodech) Alpy a Karpaty a jejich význam pro migraci horských druhů
postglaciální optimum Skoro všechno, co tu je, sem přišlo po posledním zalednění šíření buku a jedle smrk první buky a jedle dub, jilm lípa borovice, líska (lesostep) otevřené formace borobřezové Postglaciální vývoj nelze oddělit od vlivu člověka Ten obrázek je děsnej, ale já nějak nemůžu najít originál a podle toho to nějak líp upravit. Budu se snažit.
Pro návrat z glaciálních refugií - důležitá orientace pohoří Evropa - pohoří jdou rovnoběžkovým směrem - velká překážka pro migraci Amerika - pohoří jdou poledníkovým směrem - tolik nevadí
Invaze - organismy se dostávají tam, co nepatří - někdy nedozírné ekonomické škody * králíci v Austrálii * bolševník (Heracleum mandegazzianum) u nás * kyprej Lythrum salicaria v Americe Ukázka toho, že rostliny jsou často schopny růst mimo svůj vlastní areál Další hypotézy (“enemy release”) Archeofyty (přišly před objevením Ameriky, nejčastěji z Mediteránu a Malé Asie) a neofyty.
Archeofyty (přišly před objevením Ameriky, nejčastěji z Mediteránu a Malé Asie) a neofyty. Typické archeofyty (mnoho našich plevelů) Koukol Rozrazil rolní
Model rozšíření biomů na základě klimatických charakteristik (E.O.Box). Lze predikovat fyziognomii, nelze taxonomické složení
Nejsou to jen pásy jdoucí rovnoběžkovým směrem. Kromě zeměpisné šířky rozhoduje i délka, zvláště o srážkách (zvlášť tam, kde jsou pohoří poledníkovým směrem).
