VY_32_INOVACE_07.1/18 ZÁKLADNÍ ŠKOLA JABLONEC NAD NISOU, 5. KVĚTNA 76, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

1. VY_32_INOVACE_07.1/18 ZÁKLADNÍ ŠKOLA JABLONEC NAD NISOU, 5. KVĚTNA 76, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE STECHIOMETRICKÉ VÝPOČTY Chemie 8. ročník

2. Stechiometrie je část chemie studující • Zákonitosti při chemických reakcích pomocí • Výpočtů založených na chemických vzorcích • a rovnicích. (Slovník cizích slov on-line) • Poměr látkových množství popisují chemický • vzorec i chemická rovnice. • Vzorec popisuje poměr látkových množství • jednotlivých atomů v molu látky. • Rovnice popisuje poměr látkových množství • reaktantů a produktů v konkrétní chemické • reakci.

3. Výpočet stechiometrických koeficientůchemické • rovnice vychází ze zákona zachování hmotnosti • a z atomové teorie. • Obě strany chem. rovnice musí být sestaveny • pro stejné úhrnné počty atomů a iontů každého • prvku, ze kterých jsou složeny reagující látky. • Stechiometrické výpočty vyjadřují základní • složení sloučeniny. Udávají, ze kterých prvků • se sloučenina skládá a v jakém poměru jsou • atomy těchto prvků ve sloučenině zastoupeny.

4. Obecné schéma stechiometrického výpočtu: • Množství látky v zadání přepočítáme na hmotnost • čisté látky. Z hmotnosti čisté látky a molární • hmotnosti vypočítáme látkové množství čisté látky. • Z látkového množství vypočteme potřebné množství • prvků. • Význam chemických (stechiometrických) výpočtů: • Příprava látek v chemickém průmyslu • Průmyslová chemická výroba • Ekonomický průběh reakcí • Omezení rizika negativního vlivu

5. Zákon zachování hmotnosti • Veličina, která udává počet částic chem.látky • (atomů, molekul, iontů) se nazývá • látkové množství.Označuje se n. • Jednotkou látkového množství je mol. • Molární hmotnost udává poměr hmotnosti • chem.látky a jejího látkového množství. • Označuje se M. • Jednotkou molární hmotnosti je g/mol. • Platí vztah:

6. Látkové množství

7. Molární hmotnost • Vypočítej molární hmotnost vody: • Zapíšeme chemický vzorec látky: H2O • V tabulkách vyhledáme molární hmotnosti • jednotlivých prvků: • M (H) = 1,01 g/mol • M (O) = 16 g/mol • Podle počtu jednotlivých atomů ve vzorci • vypočteme molární hmotnost látky: • M (H2O) = 1 . 1,01 + 2 . 16 = 33,01 g/mol

8. Stechiometrické výpočty • Čísla uvedená v chemických rovnicí jsou velmi důležitá, • vyjadřují poměry látkových množství výchozích látek • a produktů.

9. Stechiometrické výpočty • Příklad - Vypočítej hmotnost sulfidu měďnatého • Cu2S, který vznikne reakcí mědi o hmotnosti • 1,6 g se sírou. • 2 Cu + 1 S 1 Cu2S • aAbB • m (A) m (B) • a,b jsou stechiometrické koeficienty • m (A), m (B) je hmotnost látek A,B

10. a = 2, b = 1 2 Cu + 1 S 1 Cu2S • M (A) = M (Cu) = 63,5 g/mol • m (A) = m (Cu) = 1,6 g • M (B) = M (Cu2S) = 159 g/mol • m (B) = m(Cu2S) = ? g • hmotnost chem.látky B vypočteme dosazením • do vzorce: • M (Cu2S) = 1 . 159 . 1,6 = 2,00 g • 263,5 • Hmotnost sulfidu měďnatého Cu2S po reakci • bude 2 g.

11. Použité zdroje: BENEŠ, Pavel a kol.Základy praktické chemie pro 8. ročník základní školy. Praha:Fortuna,2003. ISBN 80-7168-879-7. Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: <http://www.wikipedia.cz>. Snímek 5,8,10:ZŠ Školní 226 Kaplice:. Www.vyukovematerialy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z: http://www.vyukovematerialy.cz/chemie/rocnik9/reak03.htm#molarni%20hm