280 likes | 924 Views
VY_32_INOVACE_01-03. Franská říše a Karel Veliký. Vývoj Franské říše Císař Karel Veliký Karolinská renesance. Franská říše – Chlodvík I. Na počátku stál Chlodvík I., král germánských Franků z rodu Merovejců .
E N D
VY_32_INOVACE_01-03 Franská říše a Karel Veliký Vývoj Franské říše Císař Karel Veliký Karolinská renesance
Franská říše – Chlodvík I. • Na počátku stál Chlodvík I., král germánských Franků z rodu Merovejců. • Chlodvík I. během své vlády (481-511) ovládl ostatní franské kmeny a rozšířil svou říši i o severní Galii. Přenesl sídlo do Paříže. • Přijetí křesťanství bylo pro Chlodvíka I. roku 486 politickým tahem (pouze 10 let po rozpadu západořímské říše). • Proces christianizace velmi dlouhý.
Chlodvíkův křest roku 486, vyobrazení ze 14. století Autor: Neznámý, Název: Bapteme de clovis.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bapteme_de_clovis.jpg
Majordomát (687-751) • Majordomus = správce dvora, stále se zvětšující vliv na krále (králové z rodu Merovejcůslabí panovníci). • Na konci 7. století nejsilnějším majordomem Pipin II. Sice Merovejcům královský titul ponechal, faktickou mocí však disponoval on a jeho následníci. • Syn Karel Martel(Kladivo) zastavilmuslimy v bitvě u Poitiersroku 732 při tažení z Hispánie na sever.
Království (751 – 800) • Sbližování s římskou kurií za Martelovasyna Pipina III. Krátkého, ten nakonec papežem roku 751 korunován franským králem. • Graf - zvyšující se pozice moci Karlovců.
Papež korunuje Pipina III. Krátkého franským králem Autor:JeanFouquet (1420–1480) Název:Pepinle Bref.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pepin_le_Bref.jpg
Císařství (800 – 814) • Největšího rozmachu dosáhla Franská říše za Pipinova syna Karla Velikého (vládl 768-814), podle něhož se celý rod nazývá Karlovci. • Franská říše Karlovců se postupně stala rozhodující mocností v západní Evropě a protiváhou Byzantské říše na východě. • Roku 800 korunoval papež Lev III. během vánočních bohoslužeb v Římě Karla Velikého císařem. • Na západě tak obnovena římská říše. Středověký římský císař se měl stát vládcem a ochráncem všech západních křesťanů.
Mramorový trůn Karla Velikého Aachen ( Cáchy) Autor:HolgerWeinandt, Název:KönigsthronAachener Dom.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Königsthron_Aachener_Dom.jpg
Císař Karel Veliký • Porazil Sasy i Avary a donutil je přijmout křesťanství. • Podporoval římskou církev a rozšiřoval ve své říši její vliv. • Říše neměla stálé hlavní město (nedostatek potravin pro celý dvůr). • Nejraději však pobýval v Aachenu, zde vystavěl císařský palác, kde také pohřben.
Katedrála v Aachenu, zde ve zlaté schráně roku 814 pohřben Karel Veliký Autor:x(Aleph), Název:Aachen Cathedral North View at Evening.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aachen_Cathedral_North_View_at_Evening.jpg
Karolinská renesance • Dvůr Karla Velikého se stal významným střediskem kultury, negramotnost zbytku Evropy (kromě Byzance) . • Vydával nové zákony, nechal vybudovat školy, katedrály a kláštery. • Na svůj dvůr zval učence, architekty, filozofy… • Aachen se tak stal hlavním centrem vzdělanosti západní části křesťanského světa. • Pro potřeby mnichů byl vytvořen nový typ písma, tzv. karolinská minuskula.
Karolinská minuskula (karolina) • Karolinská minuskula je knižní i listinné písmo užívané téměř v celé Evropě od 8. do 12. století (malá písmena). • Velká písmena (majuskula) později – původně z latinských textů. • Asi od 12. století nahrazeno gotickým písmem.
Ukázka písma karolinská minuskula (karolina) Autor:moineinconnu , Název:Caroline 2.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Caroline_2.jpg
Ukázka gotického písma, které od 12. stol. nahradilo písmo karolinu Autor:Arpingstone , Název:Calligraphy.malmesbury.bible.arp.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Calligraphy.malmesbury.bible.arp.jpg
Karel Veliký a psaní • Sám císař Karel Veliký se prý nikdy psát nenaučil. • Je však znám jeho podpis.
Monogram Karla Velikého Autor: Charlemagne, Název: Karldergrossesignatur.svgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karldergrossesignatur.svg
Karlovi následníci • Po smrti Karla Velikého roku 814 úspěšně vládl jeho syn Ludvík Pobožný. • Po smrti Ludvíka roku 843 však dochází k rozdělení říše mezi 3 syny. • Hovoříme o tzv. Verdunské smlouvě. • Počátek vývoje samostatných států : Z – Francie V – Svatá říše římská
Rozdělení Franské říše – Verdunská smlouva Autor: Treaty_of_Verdun.svg: Christoph S., Wolpertinger derivative work: AdolfPorn (talk), Název:TreatyofVerduncs.svgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Treaty_of_Verdun_cs.svg
Rozpad Franské říše • Po Verdunské smlouvě se Franská říše definitivně rozpadla. • Nastupují samostatné dějiny Francie a Svaté říše římské. • Další snahou o obnovu kultury a vzdělanosti ve Svaté říši římské až za dynastie Otoncův 10. století.
Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková