Perspektivy jaderné energetiky v EU a v ČR Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost

1. Perspektivy jaderné energetiky v EU a v ČRDana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost

2. To je náš svět. A jiný nemáme...

3. Svět se mění • růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií, • ceny energií, rozpor mezi zdroji a poptávkou • ochrana životního prostředí • rostoucí obavy o bezpečnost zdrojů i dodávek (safety × security) • globalizace, nároky investorů

4. Treaty establishing a Constitution for Europe, Art. I - 3 §3. “The Union shall work for the sustainable development of Europe based on balanced economic growth and price stability, a highly competitive social market economy, aiming at full employment and social progress and a high level of protection and improvement of the quality of the environment. It shall promote scientific and technological advance.”

5. Cílem politiky Evropské unie v oblasti energetiky je zabezpečení dodávek energií pro všechny spotřebitele za dostupné ceny při respektování životního prostředí. Zároveň se energetická politika EU zaměřuje na další snižování závislosti EU na dovozu energie nebo energetických zdrojů především prostřednictvím efektivnějšího využívání svých vlastních zdrojů. Dosažení těchto cílů závisí i na pragmatickém postoji k jaderné energetice. EU totiž za ní nemá pro dalších zhruba 50 let rozumnou náhradu.

6. Zásobování elektřinou: klíčový faktor ekonomického vývoje a životní úrovně pro dalších nejméně 50 let • nezávislost na vnějších zdrojích nedosažitelná • nedaří se stabilizovat výši spotřeby • dosažení závazků z Kyota se jeví nemožným • další vlivy na životní prostředí rostou • vývoj skutečných cen energie na otevřeném trhu se nedaří spolehlivě predikovat v delším horizontu

7. Loyola de Palacio, former EU Commissioner responsible for energy and transport ‘Either we shut down the nuclear sector and give up on Kyoto, or we do not shut down the nuclear sector and we respect Kyoto. It is as simple as that: sometimes you have to put it crudely so that people understand.’

8. Základní otázka • není • líbí se nám jaderná energetika? • ale • potřebujeme jádro pro rozvoj v následujících nejméně 30-ti letech? • za jakou cenu? • s jakými požadavky na bezpečnost?

10. Několik čísel

11. Několik čísel V EU-25 je v provozu 150 jaderných bloků ve 13 zemích. Česká republika přinesla do rozšířené EU čtyři bloky v JE Dukovany a dva bloky v JE Temelín. Jejich celkový instalovaný výkon představuje 3760 MWe. Tento příspěvek je z nově přistupujících států největší. Podíl instalovaného výkonu jaderných bloků ČEZ představuje 2,6 % instalovaného výkonu všech jaderných bloků EU.

15. Jaderná energetika v EU • zajišťuje 35% spotřeby elektřiny • má vysokou úroveň bezpečnosti • technologie je plně pod kontrolou • je nejlevnějším zdrojem • investice už z větší části odepsány • má velmi stabilní strukturu nákladů • elektrárny mohou být (a jsou) modernizovány za rozumnou cenu • byla vytvořena pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci (high-tech obor) • nepřináší riziko zvyšování závislosti na importu Jádro : ekonomické řešení pro střednědobý horizont, má ale dlouhodobou budoucnost?

16. Současná situace • změny tržního prostředí • stárnutí personálu a zařízení • nedostatek specialistů • nejisté legislativní prostředí (stálé zvyšování požadavků, často technicky nezdůvodněné) • předčasné odstavování jako důsledek politických rozhodnutí • nedůvěra a nepochopení veřejnosti často podporované přezíravým postojem energetických společností

17. Postupná změna názoru • V poslední době • veřejnost více rozlišuje mezi Černobylem a elektrárnami provozovanými v EU (projekt, dozor, kultura) • jaderné elekrárny mají výborné staistiky bezpečnosti • roste ekonomická výhodnost stávajících elektráren • změny podnebí jsou zřetelnější • ceny ropy lámou rekordy • dynamická výstavba jaderných elektráren v Asii pokračuje • bezpečnost dodávek elektřiny je velké téma • politici opět začínají brát jádro na milost Jaderná energetika neposkytuje ideální a pohodlné řešení, ale může k řešení přispět a získat nám tím ČAS

18. Moratorium Belgie Německo Nizozemí Španělsko Švédsko Itálie Bez jasného postoje Velká Británie Výstavba Finsko Francie Slovensko (Bulharsko, Rumunsko) Nové jaderné elektrárny

19. Překážky skutečné „renesance“ jádra • Nakládání s vyhořelým palivem • Možnost vojenského zneužití • Hospodárnost • Veřejné mínění

20. Nakládání s vyhořelým palivem hlubinné ukládání přepracování, transmutační techologie politická debata Otázka nešíření investice do nových technologií přepracování stávajících zbraní a materiálů mezinárodní dohled Hospodárnost rovnováha mezi rizikem a návratností ceny fosilních paliv a jejich nestabilita internalizace vlivů na ŽP Veřejné mínění argumentace v kontextu osvěta a vzdělávání změna postojů už se objevuje (USA, Švédsko) odvaha politiků Zdání nebo skutečnost?

23. Jeden ze scénářů (IEA) 9 30 Other Renewables Biomass 8,5 25 Nuclear Gas 8 20 Oil Coal World Primary Energy Sources (Gtoe) World Population (Billions) 7,5 15 Population 7 10 6,5 5 6 0 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050

24. Další scénáře se příliš neliší (IAEA)

25. Jak to vidí Francie

27. Olkiluoto 3

28. Olkiluoto 3

29. Olkiluoto 3

30. Olkiluoto 3 - 2009

31. ITER

32. Východiska u nás • výhodnost udržení stávajících kapacit, což při životnosti 30 – 50 let znamená obnovit kapacitu 4000 MWe v letech 2030-50, • jaderný zdroj by měl být též zvažovanou alternativou pro případnou výstavbu nové kapacity v letech 2015-2025. Co pro to máme? • rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení • výzkum a vývoj s dlouhou tradicí a mezinárodně uznávanými výsledky • fungující státní dozor

33. Infrastruktura • Česká republika měla a stále má rozvinutou infrastrukturu v jaderné oblasti • průmysl umí vyrobit prakticky všechny hlavní komponenty tlakovodních reaktorů včetně tlakové nádoby, hlavního cirkulačního potrubí, parogenerátorů, čerpadel i zařízení sekundárního okruhu. • Průmysl byl a do jisté míry stále je podporován ve sféře výzkumu a vývoje.

34. Úkoly • zajistit bezpečný a ekonomický provoz stávajících kapacit s případným prodloužením životnosti, • zajistit alternativní možnost výstavby nových zdrojů v letech 2015-25 – generace III+ a po roce 2025 – generace IV, • zajistit ekonomicky optimální řešení konce palivového cyklu, • zajistit dostatek odborníků pro předpokládané varianty. Energetika se neobejde bez zásahů státu (řešení selhání trhu, vytvoření průhledných podmínek pro investory)