Pohled MŽP na budoucnost české energetiky

Pohled MŽP na budoucnost české energetiky Vazby mezi energetikou a ŽP • XXII. Seminář energetiků • 25. 1. 2012, Jelenovská Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva životního prostředí 2

Energetická koncepce Státní energetická koncepce je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí. 3

Pohled na současnou energetiku • Rozvoj současné energetiky je založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických aspektů. • K zajištění udržitelnosti je nezbytná povinnost orgánů veřejné správy, které stanoví principy prostřednictvím komplexního souboru strategií promítnutých do ekonomických, legislativních a administrativních nástrojů. • V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj nejen s ohledem na stav životního prostředí, ale i z ekonomického hlediska. 4

Plánování udržitelného rozvoje • Cílem plánování udržitelné energetiky je stanovení hledisek s hodnotami, které musí respektovat strategické plány: • ochrany klimatu, • snižování emisí škodlivých látek, • rozvoje průmyslové a podnikatelské sféry, • snižování energetické náročnosti • efektivního využití PEZ • Zásadní podmínkou plánování je požadavek na dodržování standardů kvality životního prostředí, zaručují nepřekročení únosnosti zatížení území stanovenými limity. 5

Strategické plánování • Při tvorbě strategických plánů je nezbytná spolupráce všech dotčených rezortů státní správy se vzdělávacími a výzkumnými institucemi. • K realizaci systémových opatření v rozvoji energetických odvětví bude nezbytně nutné se soustředit na: • výchovu nových technických odborníků, • další vzdělávání jak v podnikatelské sféře, tak ve státní správě, • podporu rozvoje nových, nejúčinnějších technik, • realizaci environmentálních aspektů, • uplatnění energetických odborníků v politické sféře. 6

Ekonomicko-environmentální hledisko • Z ekonomicko-environmentálního hlediska se rozvoj udržitelné energetiky musí soustředit na vytváření systému: • obnovitelných zdrojů energie podle přijatelných podmínek v dané oblasti, • uplatnění nejlepších dostupných technik při realizaci nových zdrojů tak, aby zahrnovaly podmínky ekonomické přijatelnosti, • úsporných opatření v oblasti konečné spotřeby a primárních energetických zdrojů s vypracováním podrobné metodiky, • legislativního rámce k zajištění plánování rozvoje udržitelné energetiky s ohledem na „Politiku životního prostředí“ a „Politiku ochrany klimatu“. 7

Systematizace obnovitelných zdrojů energie (I) • Obnovitelné zdroje energie představují určitou alternativu, se kterou je nezbytně nutné počítat v energetickém mixu. • Jejich realizace je určena nejvhodnějšími podmínkami v daných lokalitách s uplatněním v komunální sféře v rámci diverzifikace energetického systému. • K procesu systematizace OZE je nutné stanovit možné potenciály a jejich reálné využití za splnění podmínek ochrany přírody a krajiny s přihlédnutím jak na ekonomickou, tak i technickou efektivitu. • Energetickou systematizaci bude nezbytně nutné aplikovat do „Zásad územní rozvoje“ daného regionu. • Systematizací se zamezí nekontrolovatelnému rozvoji obnovitelných zdrojů, který v současné době přináší nejen ekonomickou zátěž obyvatelstva, ale i prodlužování povolovacích procesů k jejich realizaci. 8

Systematizace obnovitelných zdrojů energie (II) • K systematizaci obnovitelných zdrojů energie je nutné splnit následující podmínky: • vytvoření systému diverzifikované energetiky v komunální sféře, • analyzovat současný potenciál podle jednotlivých obnovitelných zdrojů na území České republiky, • k instalaci obnovitelných zdrojů energie je nutné vycházet z nejefektivnějšího využití potenciálu s respektováním ochrany životního prostředí, • v územních energetických koncepcích optimalizovat rozvoj obnovitelných zdrojů v daných lokalitách, • účelně vynakládat finanční prostředky na podporu komunální energetiky a to převážně ve využití obnovitelných zdrojů na výrobu tepla, • podpora rozvoje CZT s KVET – nejefektivnější využití biomasy 9

Podmínky MŽP pro SEK (I) 10

Podmínky MŽP pro SEK (II) 11

Podmínky MŽP pro SEK (III) 12

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“ 15

V důsledku rostoucího podílu jaderných elektráren celková spotřeba PEZ v letech 2010 až 2050 více méně stagnuje, po roce 2050 mírně klesá. • Ze 32,6 % ve výchozím roce podíl HU postupně klesá na 3 % v roce 2040, přičemž tento dožívající nositel energie je směrován přednostně do tepláren. • Podíl ČU a koksu trvale klesá až do roku 2060, kdy poklesne na hodnotu 7,7 % z hodnoty 13,3 % výchozího roku. Černé uhlí postupně mizí z výroby elektřiny a tepla, po celé období ovšem zůstává více méně konstantní spotřeba koksu pro metalurgické procesy. • Podíl ZP na spotřebě PEZ postupně stoupne z výchozích 15,8 % do roku 2040 ke 20 % a kolem této hodnoty se nadále udržuje. Uvedený nárůst je směřován zejména do výroby tepla. • Podíl ropy a kapalných paliv klesá (a to i absolutně) až do roku 2050 z hodnoty 20,9 % na 11,1 %. Tento pokles je způsoben v dopravě nárůstem podílu vozidel s alternativním pohonem (elektromobily, hybridní vozidla, automobily na vodík a zemní plyn). Využití kapalných paliv pro výrobu elektřiny a tepla je zanedbatelné. • Do roku 2015 je bilance elektřiny přebytková, po tomto roce se předpokládá prakticky vyrovnaná. • Scénář je postaven tak, aby využil obnovitelné zdroje energie podle zadání. V roce 2050 dosahuje podíl OZE 17,8 %, z čehož zhruba dvě třetiny tvoří různé formy biomasy. 18

V návaznosti na celkový růst poptávky po elektřině a zejména elektrifikaci silniční dopravy má tuzemská hrubá výroba elektřiny výrazně stoupající tendenci. Z 88 TWh v roce 2007 naroste hrubá výroba elektřina až na 108 TWh v roce 2060. • Výroba elektřiny z HU má po celé zkoumané období klesající tendenci bez výjimek. V TWh bylo v roce 2007 vyrobeno z HU 45,7, mezi roky 2040 až 2060 se tato hodnota pohybuje již jenom mezi 4 – 5 TWh. • Rovněž výroba elektřiny z ČU má klesající tendenci již od roku 2010, od roku 2045 se podíl elektřiny vyrobené z ČU pohybuje pod úrovní 1 %. • Výroba elektřiny ze zemního plynu má významný nárůst mezi roky 2010 až 2015. Po té její podíl osciluje mezi 10 % – 15 %. • Z kapalných paliv je výroba elektřiny v celém prognostickém období velmi malá a ke konci období prakticky nulová. Kapalná paliva mají význam pouze ke stabilizaci hoření. • V segmentu jaderných zdrojů dochází k zásadnímu nárůstu výroby elektřiny. Podíl jaderné elektřiny roste z 29,7 % v roce 2007 až na dominantních 63,5 % v roce 2060. • Z OZE si výroba elektřiny zachovává po celé období vzestupnou tendenci, strmější růst je zaznamenán v období 2010 až 2020. Z výchozího podílu 4,1% v roce 2007 narůstá podíl elektřiny vyrobené z OZE až na 20.2 % v roce2060. Podíl elektřiny vyrobené z OZE na hrubé domácí spotřebě se pohybuje kolem evropskou směrnicí požadovaných 13 %. 20

Až do roku 2025 kolísá výroba centralizovaného tepla mezi 155 až 165 PJ. Po roce 2025 výroba centralizovaného tepla postupně klesá až na 138 PJ v roce 2060. • Výroba CZT z hnědého uhlí sleduje dožívání hnědouhelných dolů a z počátečních 75 PJ v roce 2007 klesá na 8,5 PJ v roce 2060. • Výroba centralizovaného tepla z černého uhlí a koksu poklesne za sledované období zhruba na polovinu, z cca 17 % na cca 8 %. • Výroba centralizovaného tepla ze zemního plynu roste v procentním i absolutním vyjádření. Podíl zemního plynu ve výrobě tepla vzroste zhruba z 22 % na 32 %. • Výroba tepla z ropných výrobků není významná a má klesající tendenci. • Výroba tepla z OZE výrazně rosta a postupně se stává dominantní položkou ve struktuře výroby tepla. V roce 2060 dosahuje 46% podílu. Největší podíly připadají na biomasu a na odpady. 23

Shrnutí • Hlavním závěrem z provedených modelových výpočtů je, že při respektování zadaných vstupních parametrů scénáře a rozumném využití dostupných tuzemských zdrojů fosilních paliv, nelze požadovaného snížení emisí CO2 v roce 2050 dosáhnout. Modelové propočty dospěly k poklesu emisí CO2 na hodnotu 49,4 Mt v roce 2050, což představuje 30 % z hodnoty roku 1990. Hlavní cestou ke snížení emisí oxidu uhličitého v daném scénáři byla jaderná energetika, neboť podle zadání scénáře: • disponibilní zdroje OZE jsou omezené; • s nasazením CCS se nepočítá; • výše konečné spotřeby energie je zadána; • podíl elektřiny v konečné spotřebě je omezen zadáním čisté spotřeby energie a podílem elektromobilů a hybridních vozidel v dopravě. • Výše uvedené čtyři body také udávají, kde je možné hledat cesty k dalšímu snižování emisí CO2. 27

Děkuji za pozornost 28

Pohled MŽP na budoucnost české energetiky