240 likes | 337 Views
Zařazení prací podle rozhodujících faktorů. Hluk. Hluk. Jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí v oboru slyšitelných kmitočtů. rozsah prahu slyšení: 0,00002 Pa – 200 Pa (práh bolesti). Základní veličiny při měření hluku.
E N D
Hluk • Jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. • zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí v oboru slyšitelných kmitočtů. • rozsah prahu slyšení: 0,00002 Pa – 200 Pa (práh bolesti)
Základní veličiny při měření hluku • síla zvuku vyjádřena velikostí akustického tlaku p /Pa/ • hluk se vyskytuje v širokém rozsahu intenzit - velikost se vyjadřuje v hladinách akustického tlaku ALA • Základní veličina – ekvivalentní hladina hluku ALAeq
Hluk v pracovním prostředí • citlivost lidského sluchu frekvence: • 1000 Hz – 4000 Hz (mimo pásmo citlivost sluchu klesá) – při měření se do měřícího řetězce zařazují váhové filtry (A,B,C) upravující frekvenční charakteristiku zvukoměru podle charakteristik fyziologie slyšení a subjektivní rušivosti hluku (nejdůležitější je váhový filtr A – hodnocení ustáleného, proměnného, přerušovaného hluku) • hladina akustického tlaku A se označuje LpA(dB)
Hluk impulsní • se měří špičkovými hodnotami akustického tlaku C • z hlediska rušivosti a účinků hluku na sluch je důležitý časový průběh hluku • Nebezpečné krátké, ostré impulsní zvuky - okamžité poškození sluchu. U ostatních druhů hluku je pro sluchovou ztrátu rozhodující celková dávka přenesené akustické energie.
Podle časového průběhu hluk dělíme na: • Impulsní • Neimpulsní • Ustálený • Proměnný (přerušovaný) • Hluk o frekvenci 8-20 Hz (vysokofrekvenční)
Mladý a zdravý člověk slyší zvuky v rozsahu kmitočtů od 20 Hz do 20000 Hz • Pod 20 Hz – infrazvuk • Nad 20 Hz – ultrazvuk
Měření hluku • zvukoměry • měřící mikrofony • pásmové filtry • Podle zák.č. 505/1990 Sb. jde o stanovená měřidla a podléhají úřednímu ověření 1x za 2 roky.
Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku • Zakotvena v NV č.148/2006 Sb.
Hodnocení hlukové emise • hodnocení hlukové emise se provádí podle výsledků měření hladin akustického výkonu strojů a zařízení • nejvyšší přípustná hladina pro hluk ustálený, proměnný a přerušovaný je 85 dB(A) • někdy se setkáváme s třídou hluku N • charakterizuje měřený hluk podle nebezpečnosti zejména pro sluch • třída N bývá číselně o 5 nižší než hladina hluku A
Pokud jde o hluk na pracovním místě ustálený, proměnný nebo přerušovaný vyjadřuje se ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALAeq,Ti, • tj. energeticky průměrnou hladinou akustického tlaku za časový interval měření nebo dobou expozice podle vztahu: viz. tabule
Ti… dílčí časový interval expozice hluku (doba práce stejným nářadím) • m… počet časových intervalů (počet používaných nářadí nebo strojů s různou hlučností)
Naměřená ekvivalentní hladina akustického tlaku A se normuje pracovní dobou (8h) T0 tak, že se k ní přičte korekce K K= 10 log T/T0
Při hodnocení pro potřeby kategorizace prací byla nově zavedena možnost hodnocení hluku při expozicích jiných než 8-hodinových směnách nebo při proměnlivému počtu hodin v pracovním týdnu.
NPH jsou pak stanoveny takto: • ke stanoveným NP hladinám pro 8-hod dobu v hluku (Laeq, 8h) se připočte korekce KT podle vztahu: KT= 10 log(480/T) /dB/
v případě impulsního hluku se hodnotí samostatně jednotlivé rázy-limitní hodnota impulsního hluku je 85 dB • není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale jde o kombinaci hluku impulsního a ustáleného nebo proměnného, vyjadřuje se jako hluk proměnný, stejně tak se vyjadřuje i hluková zátěž
Při hodnocení celosměnných expozic se uvažují nejistoty měření. • Př. ve 2. tř. přesnosti měření je rozdíl mezi hygienickým limitem a celosměnovou hladinou hluku menší než 3 dB. • Konečný výsledek hodnocení vyplývá z měření v 1. tř. přesnosti
Zařazení faktoru hluk do kategorií • Pro zařazení prací do kategorií platí vyhl. č. 432/2003 Sb. • Kategorie č. 1, faktor hluk • Celosměnová expozice hluku je pod 75 dB(A) • Kategorie č. 2, faktor hluk • Celosměnová expozice hluku je od 75 dB do 85 dB(A) • Kategorie č. 3, faktor hluk • Celosměnová expozice hluku je od 85 dB do 105 dB(A) • Kategorie č. 4, faktor hluk • Celosměnová expozice hluku je vyšší než 105 dB(A).
Ochrana proti hluku • snížení hlučnosti zdrojů hluku (nejúčinnější opatření na zdrojích-výměna hlučných strojů, jejich částí, technologických celků, krytování zdrojů hluku) • izolace zvuku nebo omezení cest šíření hluku (opatření vychází z hlukové studie dané situace – pružné uložení strojů a zařízení, rozmístění akustických zástěn) • zlepšení akustických vlastností výrobních hal (akustické obklady stěn, stropů – málo účinná opatření) • změna organizace práce a technologie výroby (střídání pracovníků na hlučných prac. místech, přestávky, stanovení přípustných počtů směn) • používání OOPP – chrániče sluchu (zátkové a sluchátkové chrániče, protihlukové přilby)
Vliv na zdraví • V populaci: • osoby velmi citlivé • osoby rezistentní • Rozdíly mezi pohlavím • muži citlivější – v chlapeckém věku vyšší četnost a rozsah sluchových ztrát • Účinek hluku na zdraví: • specifický • systémový
Specifický účinek • Změny na smyslových a nervových buňkách Cortiho orgánu • vratné • nevratné • škodlivost závisí na hladině intenzity hluku, frekvenčním složení a délce expozice • kromě hluku působí déle individuální citlivost, psychogenní faktory, životospráva, režim práce a odpočinku, zdravotní stav apod. • poruchy sluchu na ústrojí převodní, percepční periferní a percepční centrální – výsledkem je nedoslýchavost • lékařské vyšetření-audiometrie. Míra poškození se hodnotí audiometricky celkovou ztrátou dle Fowlera • nadměrná expozice hlukem - akutní poškození (nedoslýchavost)-akustické trauma – výbuch, třesk – hodnoceno jako pracovní úraz • při dlouhodobé expozici se vyvíjí sluchová porucha
Stádia sluchové poruchy • Zahlušenost • spontánně odeznívá • Latence • sluchová únava se prohlubuje a odeznění se prodlužuje • Manifestace obtíží • sluchová ztráta se rozšíří i na frekvence potřebné pro rozumění řeči, symetrická a trvalá
Systémový účinek • V současné době nelze dostupnými metodami jednoznačně odlišit účinky vyvolané expozicí hluku od jiných faktorů. • Je znám vliv na vegetativní nervový systém, kardiovaskulární, neurohumorální, na metabolismus a CNS. • subjektivní potíže • bolest hlavy, porucha spánku, únava, poruchy komunikace apod.