170 likes | 308 Views
Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030108 Název: První Přemyslovci 4 Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6 . V Doporučený čas: 15 – 20 minut. Stručná anotace Materiál slouží k výkladu o krizi českého státu v 11. století .
E N D
Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast:Člověk a společnost • Číslo materiálu:EU030108 Název:První Přemyslovci 4 Autor:Mgr. Marek Lengál Třída:6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut • Stručná anotace • Materiál slouží k výkladu o krizi českého státu v 11. století . • Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.
Důvody krize • změna poměrů ve střední Evropě (nové státy → Polsko, Uhry) • Polsko vedlo expanzivní politiku → český stát ztratil Slezsko a Krakovsko • spory mezi syny Boleslava II. • Boleslav III.zvaný Ryšavý (999 – 1002, 1003) • Jaromír (1004 – 1012, 1033 – 1034) • Oldřich (1013 – 1034)
Boleslav III. Ryšavý (999 – 1002, 1003) 1 • poté co byl zvolen knížetem, nechal vykleštit svého mladšího bratra Jaromíra a Oldřicha se pokusil dokonce zavraždit → oba bratři uprchli do Bavorska • r. 1002 proti Boleslavovi III. povstala většina českých velmožů vedených Vršovci→ uprchl z Čech do Polska na dvůr Boleslava Chrabrého, kterému přislíbil, že povede povstání proti římskoněmeckému králi Jindřichovi II.
Vladivoj (1002 – 1003) • dosazen Boleslavem Chrabrým, snad to byl příbuzný Přemyslovců • Ten si pro posílení své pozice (nikdo ho totiž neuznával, navíc hojně holdoval alkoholu) nechal potvrdit své postavení od panovníka Římské Říše Jindřicha II., nechal si udělit Čechy jako léno. • již na počátku r. 1003 se však upil k smrti „vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl“ • nakrátko byl zpět povolán Jaromír, který však musel vzápětí uprchnout před bratrem Boleslavem III., který se po Vladivojově smrti rozhodl opět chopit vlády v Čechách
Boleslav III. (1003) • nejprve prohlásil, že odpouští všem svým bývalým nepřátelům, ale vzápětí nato nechal r. 1003 vyvraždit všechny Vršovce a svého zetě dokonce zabil vlastníma rukama • tato akce vyvolala nové povstání → Boleslav III. odvolán do Polska, kde byl oslepen a po 30 letech věznění zemřel (+1037) „od nikoho neželen“ • Po jeho smrti do situace opět zasáhl Boleslav Chrabrý ovládnutím Prahy a učinil tak první pokus o vytvoření česko – polského státu → odpor u Němců (císaře Jindřicha II) →pomohl Jaromírovi dobýt Prahu
Jaromír (1004 – 1012) • slabá vláda v závislosti na říši • 1012 → sesazen bratrem Oldřichem a uvězněn v Utrechtu, kde strávil 21 let ve vězení
Oldřich (1012 – 1033, 1034) 5 • došlo k uklidnění poměrů v Čechách • získal zpět z rukou Poláků Moravu (1019) → ta byla chápána jako nárazníkové pásmov případě útoku ze strany Uhrů, také proto se Morava po dlouhou dobu nestala součástí Čech. • Podle pověsti žil kníže Oldřich s prostou selskou ženou Boženou. S ní měl také nemanželského syna Břetislava, který se nakonec stal českým knížetem.
r. 1033 byl císařem Konrádem II. obviněn z úkladů proti jeho osobě a byl vykázán do Bavorska → na jeho místo byl opět dosazen Oldřich • r. 1034 císař Oldřicha propustil → sesadil Jaromíra, nechal ho oslepit, ale již na podzim při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“ • oslepený a vykastrovaný Jaromír pak nechal bratrovo tělo slavnostně pohřbít v bazilice sv. Jiří a vládu přenechal Oldřichovu synovi Břetislavovi
Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn.
Použité materiály a seznam citací • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boles%C5%82aw_III_Rudy.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Denar_BoleslavIII.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Mathauser_-_Z%C3%A1huba_Vr%C5%A1ovc%C5%AF.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jarom%C4%9B%C5%99-Jarom%C3%ADr.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oldrzych.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%BDen%C3%AD%C5%A1ek.Old%C5%99ich.a.Bo%C5%BEena.jpg • Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1